Aleppo: syrský Stalingrad

Štítky:

Město Aleppo bylo před válkou jedním z hlavních center předválečné Sýrie. Stejně jako zbytek země i jej zasáhla vlna protestů proti autoritářskému režimu prezidenta Bašára Assada. Bašár nastoupil do prezidentského úřadu v roce 2000 po desetiletích vlády svého otce Háfíze. Assad nebyl na roli prezidenta připravován (v Damašku vystudoval medicínu) a po otci měl moc převzít Bašárův starší bratr Basel, ale plán zhatila Baselova smrt v roce 1994. Z nadějného lékaře se tak de facto přes noc stal následník syrské dynastie. Po jeho nástupu k moci si opozice v zemi slibovala mnohé, včetně liberalizace a uvolnění prostředí. Nadějný start jeho politiky ale nahradilo utužení poměrů v zemi, dokud nepřišel revoluční rok 2011, který otřásl celým autoritářským pásem afrických a blízkovýchodních zemí.

Sýrii před válkou dávali mnozí za příklad státu, kde spolu pohromadě dokáží žít šiíté, sunnité i křesťané. Vláda pevné ruky případné třenice hned potlačovala. V okolí Damašku žije nepočetná odnož šíitského islámu, aláwité. Z této skupiny pochází i prezident Assad a jeho rodina. Na západě země žijí šiíté, v malých uskupeních na západě taktéž i křesťané, k severu Kurdové a na východě sunnitská většina.

Město Aleppo bylo před válkou největším v Sýrii, v roce 2005 v něm žilo na 2,3 milionu lidí. Při začátku povstání obyvatel bylo zřejmě ještě více. Politika vlády podporující stěhování do  měst a několikaleté období sucha do města přilákali do syrských měst mnoho obyvatel z venkova.         Aleppa se vlna protestů první rok příliš netýkala, případné vládní represe udržovaly demonstrace na minimu a v okrajových částech města. Zlom přišel až v únoru 2012, kdy 2 bomby mířené na Assadovy rozvědčíky a policisty zabily 28 lidí. Posléze začala růst i frekvence střetů mezi povstalci a vládními bezpečnostními složkami. V plnohodnotnou bitvu se střety rozrostly v červenci 2012. Díky nedostatku těžkých zbraní se nepodařilo zvítězit ani jedné ze stran a město se rozdělilo na dvě části.

Aleppo před vypuknutím války. Zdroj: Wikimedia

Stejně jako všechny takové konflikty i tento přilákal zahraniční aktéry. Vzhledem k etnicitě a náboženské skladbě se jednalo o různé šiítské a sunnitské milice podporované zeměmi Perského zálivu, kterým se nelíbila syrská afiliace na Írán a sekulární stát jako takový. Mezi organizacemi byla i u nás na Západě nechvalně známá Al – Kájda. Díky roztržce v hlavním vedením této organizace se osamostatnila nejznámější skupina syrského bojiště – Islámský stát (Daesh).

V posledních několika měsících Daesh postupně ztrácí území a po turecké intervenci se musel na přelomu srpna a září stáhnout z oblasti hranic Sýrie s Tureckem. Prostor zabrala Turky podporovaná Syrská svobodná armáda (FSA).

Po intervenci z konce srpna se situace změnila. FSA nabrala na síle a důležitosti, vznikly roztržky mezi ní a jejím bývalým spojencem Syrskými demokratickými silami (SDF), díky její nejsilnější složce Lidovým obranným jednotkám (YPG). Turecko spojuje YPG s Tureckou stranou pracujících (PKK). Do posledních dní se zdálo, že obě dvě uskupení se ve městě alespoň tolerují, dle nejnovějších zpráv ale YPG bojuje na vládní straně.

Vládní vojska se nacházela do podzimu 2015 na hranici porážky a vyčerpání. Na konci září ale v zemi intervenovalo Rusko a Assadovské koalici se tak dostala důležitá podpora, kterou tak nutně potřebovala. V současné době její síly tvoří vládní vojska, státem podporované milice financované Íránem, který má v zemi i vlastní jednotky, Hizballáh a ruské letectvo sídlící na základně v Latakíje.

Do února tohoto roku se zdála být situace relativně stabilní. Bombardování syrského režimu a Ruska ale umožnilo územní zisky syrské armádě (SAA). V červenci převzala SAA kontrolu nad spojovací trasou (tzv. Castello road) mezi rebely drženými územími na západě a východním Aleppem, což vedlo k odstřižení čtvrt milionu lidí.

Současné Aleppo je nyní v troskách. Někteří destrukci přirovnávají ke Groznému, které bylo zničeno během první války v Čečensku. Zdroj: Flickr

Snahy o mír

Již od počátku války se západní společenství včetně Ruska zasazuje o ukončení všech bojů. Ve Švýcarské Ženevě proběhlo několik kol mírových rozhovorů, ale všechny bez delšího či znatelného výsledku. Iniciativa v posledních několika měsících přešla do rukou ministrů zahraničí USA a Ruské federace, Johna Kerryho a Sergeje Lavrova.

Za posledních 9 měsíců ji bylo uzavřeno několik. V únoru, červnu, srpnu a poslední na začátku září. Všechna měla několik společných rysů, hlavním bylo jejich aktivní porušování. Pro město Aleppo měla následky všechny, ať už se jedná o výše zmíněné obklíčení v únoru či současná ofenziva Ruska a syrských vládních složek. Více detailů o posledním z nich si můžete přečíst v reportu od Jakuba Maděránka.

Město na odstřel

V polovině předminulého týdne začala nová ofenzíva syrského a ruského letectva. Obyvatelé města jej popsali jako jedno z nejhorších za poslední měsíce a jako by si jeho masovostí provládní síly vynahrazovaly přes týden trvající příměří. Pod palbu se dostala sídla všech pomoc zajišťujících organizací. Letectvo cíleně zaměřuje nemocnice a automobily, aby pomoc zasaženým trvala co nejdelší možnou dobu. Dle informací Mezinárodního výboru Červeného kříže zbývalo ve čtvrtek 29. září pouze 14 lékařů. Objevily se i zprávy, že byly využity zápalné bomby a bomby schopné penetrovat zemi a ničit objekty pod ní, známé též jako ničitelé bunkrů (bunker buster). Jsou také zaměřovány zdroje vody.

V úterý 27. září začaly pozemní operace a přes to, že ruská strana sice avizovala přípravu koridorů pro případnou evakuaci, dle některých zpráv nejdou pro neustávající palbu využít.

Novou ofenzivu provází kontroverze i v OSN. Na zasedání RB OSB v neděli 25. září bylo Rusko a Sýrie de facto obviněny z válečných zločinů.

Minulý pátek přišla Francie s návrhem rezoluce OSN, aby bylo umožněn přístup humanitární pomoci. Dle ruské agentury TASS je zpolitizovaná a Rusko nehodlá ji podpořit v současném znění.

Kerry kvůli zhoršující se situaci Rusku pohrozil, ukončením společné kooperace v Sýrii, Rusko se nechalo slyšet, že letecké operace budou pokračovat i přes mezinárodní protesty. V pondělí americká strana oznámila, že v reakci na bombardování ukončuje bilaterální rozhovory o Sýrii. Ve stejný den byla zničena nemocnice M10, jež byla poslední ve východním Aleppu, mezitím se syrská armáda, která shromáždila dle některých zpráv na 10 000 bojovníků, na severu snaží o postup. Povstalce vyzvala k opuštění města.

Příslušníci Syrské svobodné armády v Aleppu. Zdroj: Flickr

V Aleppu se rozhodne o Sýrii

Zdá se, že se Assad a Rusko rozhodli pro stejnou strategii jako v ostatních částech země. Nasazením destrukčních prostředků chce vyvolat strach a zoufalství a donutit povstalce k vyvěšení bílé vlajky, jako se mu to povedlo dříve například v případě Homsu a nedávno v Darayyi. Nemusí se ale jednat o jediný efekt. Může taktéž dojít k nárůstu radikalizace. Na tento problém upozornil i mluvčí amerického ministerstva zahraničí John Kirby s tím, že pokračování útoků může vést až k potenciálním akcím mířeným proti Rusku ze strany extémistů. V reakci na toto prohlášení mluvčí ruského ministerstva obrany kontroval slovy, že se jedná o „zatím nejupřímnější přiznání americké strany, že celá ‚opozice‘ zdánlivě bojující v ‚občanské válce‘ v Sýrii, je Američany kontrolovaná mezinárodní teroristická organizace.“ Mluvčí Kremlu Dimitrij Peskov řekl, že je Moskva nadále nakloněna spolupráci v Sýrii, ale zároveň obvinil Američany z neschopnosti donutit umírněnou opozici k ukončení kooperace s Jabhat Fatah al-Sham (JFS, dříve fronta al-Nusra) a s ní spřízněnými skupinami a dalšími teroristickými celky.

Ze strany Ruska jedná o kalkulovanou akci proti syrské opozici, některá média ji přirovnávají k bombardování města Groznyj. Kvůli neustálému tlaku nezbude povstalcům nic jiného, než znovu začít spolupracovat s JFS a podobnými, díky čemuž dostane Rusko přesně to, co chce. Bude se ohánět podmínkami již neplatného příměří, jež zakazovalo spolupráci s těmito skupinami a zpětně si svoje akce pokusí obhájit a svést vlastní vinu někoho jiného.
V důsledku humanitární katastrofy, jíž díky několika posledním dním Aleppo čelí, povstalcům ve městě moc alternativ nezbývá.

Situace se dostala až do stavu, kdy byla vypovězena americko – ruské bilaterální jednání. Prezident Barrack Obama a John Kerry nemají na výběr a musí rychle přijít s novým plánem pro Sýrii, jestliže nechtějí ztratit poslední zbytky vlivu v Sýrii. Situaci komplikuje ruská pozice v RB OSN. Nehraje se o málo. Kdo vyhraje u Aleppa, stane se v oblasti hegemonem.

Strany v Aleppu

  • Provládní uskupení
    • Vojska Bašára Assada
    • Hizballáh
    • Íránská republikánská garda
    • Rusko
    • Šiítské milice
  • Povstalci
    • FSA
    • Skupiny de facto patřící po Al-kájdu: JFS, Ansar al-Sham
  • YPG/SDF – v současné době kooperující s Assadem proti FSA, jinak podporovaná USA

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *