Wikimedia

Argentina zpátky ve hře

Štítky:

Zvolení pravicového politika Mauricia Macriho novým prezidentem Argentiny na konci loňského roku se ukazuje jako opravdu zlomový krok nejen v oblasti domácí politiky, ale taktéž v té zahraniční, o čemž svědčí zvláště velká náklonnost nového vedení státu k mezinárodním dialogům se světovými hráči současného politického dění, jako jsou např. USA či EU. Argentina se tak, po 15 letech nevyzpytatelného a mlhavého chování socialistické ex-prezidentky Kirchnerové, opět otevírá aktivnější a vůči zbytku světa průhlednější participaci na světové politice. „Naším cílem v příštích čtyřech letech je dostat Argentinu mezi desítku nejtransparentnějších zemí na světě,“ vyjádřil se Macri zkraje tohoto února v jednom ze svých proslovů, kde také mluvil o plánu zemi modernizovat tak, aby byl opravdu státem hodným 21. století (1).

Předzvěstí velkých změn je také výrok nové ministryně zahraničních věcí Susany Malcorrové, jež před Radou pro mezinárodní vztahy Spojených států amerických vyjádřila zcela zásadní potřebu Argentiny stát se „důvěryhodným partnerem mezinárodní komunity“. Malcorrová jednoznačně podporuje Macriho kroky vykonané bezprostředně po jeho uvedení do funkce, mezi něž patří např. regularizace obchodních vztahů s ostatními státy (2).

Jura_de_Susana_Malcorra
Argentinská ministryně zahraničí Susana Melcorra (zdroj: Wikimedia).

Malcorrová dále klade velký důraz na obnovení vztahů s USA, které byly vážně poškozeny za vlády manželů Kirchnerových. Důkazem těchto rychle se zlepšujících vztahů mezi Argentinou a USA za tak krátkou dobu, kdy je konzervativní prezident v úřadu, je návštěva Baracka Obamy v Buenos Aires, která je plánovaná na 23. – 24. března. Fakt, že Obama přijede do Argentiny a ne naopak, lze chápat jako velmi vstřícný krok administrativy Spojených států, jenž tímto aktem vyjadřují vlastní zájem na zlepšení vztahů obou zemí, a rovněž to lze považovat za úsvit nemalých pokroků. Nutno podotknout, že Argentina se nezaměřuje jen na normalizaci vztahů s USA, ale i s Evropou, což dokazuje návštěva italského předsedy vlády Mattea Renziho či francouzského prezidenta Francoise Hollanda (3).

Další cestou, skrze niž se Argentina zapojí do celosvětového dění, je nabídka humanitární pomoci syrským uprchlíkům prostřednictvím bílých helem (orgán ministerstva zahraničních věcí poskytující humanitární asistenci). Stejně tak Macri potvrdil obnovení plnění závazku Argentiny při mírových akcích OSN. Nový prezident mimo jiné také potvrdil svou účast na konferenci OSN 22. dubna 2016 v New Yorku, a svým podpisem tak vyjádří odhodlanost plnit závazky vyplývající z Pařížské dohody týkající se celosvětového klimatu (4).

Nicméně zatímco se na světové scéně Macrimu pomalu daří posouvat Argentinu vpřed, opatření provedená v rámci domácí politiky jeho popularitu v zemi snižují, což se naposledy projevilo jednodenní stávkou zaměstnanců veřejného sektoru. Důvodem je zvyšující se inflace, k níž došlo na základě úmyslné devalvace pesa vládou a zrušením dlouhotrvajících dotací na pohonné hmoty, a snižování počtu pracovních míst z důvodu příliš velkých mezd v rámci tohoto sektoru. Tohle jsou bohužel neblahé důsledky Macriho politiky rekonstrukce země, která však, doufejme, povede ke vzkříšení země jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. Někteří kritici Macriho nové politiky však tvrdí, že jeho kroky jsou neuvážené a příliš rychlé, Argentina není připravena na tak velký skok (5). Je však třeba brát v potaz, že 4 roky funkčního období jsou příliš krátká doba pro velké změny, proto si dovolím tvrdit, že čím dřív Macri začne, tím dřív se mu snad podaří dosáhnout opravdových změn v zemi.

Zdroje:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *