Arménský velvyslanec na půdě Fakulty sociálních studií

Štítky:

Zpráva z vystoupení Jeho Excelence Tigrana Seiraniana na půdě FSS, kde přednesl nesmírně zajímavou a otevřenou přednášku na téma zahraniční politiky Jerevanu.

Centrum pro bezpečnostní a strategická studia, o. s. ve spolupráci s Oddělením Bezpečnostních a strategických studií KPol FSS MU Brno a Studentským portálem (ne)jen o bezpečnosti www.sekuritaci.cz uspořádalo dne 30. listopadu 2011 další z přednášek v rámci cyklu Bezpečnostní středa. Tentokrát na půdu Fakulty sociálních studií zavítal vskutku vzácný host – historicky vůbec první velvyslanec Arménie v ČR, Jeho Excelence pan Tigran Seiranian.

 

Návštěva J.E. Seiraniana souvisí s nedávným otevřením arménského velvyslanectví v Praze, k němuž došlo až po 20 letech existence samostatné Arménské republiky. Pan velvyslanec se tak ve svém výstupu, představujícím současnou zahraniční politiku Arménie, nejprve zaměřil právě na problematiku vztahů své země s Českou republikou. Ty po rozpadu SSSR zcela nenaplňovaly vzájemná očekávání. K jejich rozvoji a upevnění došlo až v několika posledních letech, což se projevilo nejen podpisem řady smluv, ale právě i konečným zahájením práce velvyslanectví Arménie v ČR a plánovaným budoucím otevřením české ambasády v Jerevanu.

 

J.E. Seiranian stručně zmínil také perspektivy spolupráce Arménie s EU, v níž je pro Jerevan důležitá zejména vízová politika a možnosti zóny volného obchodu, pak ale již přešel k ústřední otázce arménské zahraniční politiky, kterou už po 20 let představuje stále nevyřešený konflikt s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach.

 

Pan velvyslanec posluchačům předestřel přehledný, a na diplomatické kruhy nevídaně otevřený nástin arménského postoje k tomuto citlivému problému. Zdůraznil výchozí bod arménské pozice, jímž je uznání Náhorního Karabachu, jenž si za dobu své existence vybudoval všechny znaky státnosti, jakožto účastníka ve vzájemných vyjednáváních a požadavek jeho souhlasu s konečným verdiktem. V tomto ohledu se Arménie odvolává na Závěrečný Helsinský akt, podle něhož právo na sebeurčení není v rozporu s principem teritoriální integrity. Nedávné kolo vyjednávání v ruské Kazani opět nepřineslo žádný průlom, když, dle slov J.E. Seiraniana, Ázerbájdžán požadoval změnu již dříve dohodnutých ustanovení, která jsou nicméně podporována všemi vedoucími představiteli tzv. Minské skupiny OBSE, tedy Ruskem, USA a Francií. Dle pana velvyslance Ázerbájdžán upřednostňuje jednostranně pouze princip své teritoriální integrity, přičemž svůj postoj v poslední době zdůrazňuje navyšováním obranného rozpočtu a ukázkami své vojenské síly. Naopak Arménie trvale požaduje uplatnění všech principů a podmínek, uvedených v tzv. Madridských návrzích, jakožto celku. Tyto návrhy zahrnují mimo jiné i požadavek na rozhodnutí o budoucím statusu Náhorního Karabachu v referendu, právo uprchlíků obou stran na návrat do svých domovů či vzájemné navrácení obsazených území. Přestože existující status quo nevyhovuje ani jedné ze stran, v důsledku trvalých neúspěchů v jednáních zůstává i nadále zakonzervovaný.

 

Podobně otevřeně se J.E. Seiranian stavěl i k otázkám posluchačů v následné diskuzi, kdy např. vyjádřil politování nad mrháním finančních prostředků při stavbách produktovodů či železnic, které obchází území Arménie z důvodů uzavření jejích hranic ze strany Turecka a Ázerbájdžánu. Zmíněna byla mimo jiné i problematika vztahů s Íránem, postojů Arménie k projektu Eurasijské unie navrhované ruským premiérem Putinem či ke gruzínským secesionistickým regionům Abcházii a Jižní Osetii. Výstup J.E. Seiraniana tak všem zúčastněným zprostředkoval vítaný náhled do problematiky konfliktního a Evropě blízkého kavkazského regionu.

 

Autor:  Barbora Jelínková, studentka Bezpečnostních a strategických studií, FSS MU.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *