Pavel Kopecký Do sekularizovaného Turecka, nadaného významnou strategickou polohou, jezdí mnozí Evropané na dovolenou a znají alespoň společenský povrch. S dosud poměrně izolovanou Arménií je to horší. Přitom jde o stát starému kontinentu, který neustále zdůrazňuje společné křesťansko-židovské kořeny, kulturně daleko…

Keď sa spomenie vlastníctvo zbraní, alebo ozbrojená spoločnosť, mnohým nám sa v mysli vybavia pojmy ako kriminalita, násilie a pocit, že práve zbrane sú za tieto javy zodpovedné. Tento dojem v nás posilňujú široko medializované prípady prestreliek na zahraničných školách. Zdá sa nám, že radoví občania nie sú spôsobilý zbrane vlastniť a s ochotou sa preto odovzdávame do rúk „štátnej bezpečnosti“, ktorá jediná by mala disponovať týmito životunebezpečnými nástrojmi. Je však takýto spôsob myslenia správny? Ozbrojená spoločnosť môže v skutočnosti pôsobiť nielen ako prevencia kriminality, ale dokonca aj zamedziť vzniku totalitného štátu.

Z důvodu neudělení akreditace došlo na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy k pádu poslední bašty výuky již bakalářského cyklu afrikanistiky v ČR. Vlastní iniciativou se žalostnou situaci rozhodli vyřešit zájemci o studium tohoto oboru – neformálně jej přesunuli z půdy akademické do kavárny holešovického Cross Clubu, kde nyní pravidelně každý měsíc organizují v rámci tzv. „uličnické univerzity“ Ghettollege afrikanistické přednášky.

Masové demonstrace, generální stávky a pouliční nepokoje patří k Francii stejně tak neodmyslitelně jako víno, sýry a bagety. Pro každého Francouze je právo na stávku jedním z nejdůležitějších způsobů veřejného projevu politického názoru přinejmenším již od dob Velké francouzské revoluce. Ovšem to, co se odehrálo na podzim 2005, pařížské ulice zažily naposledy snad jen během Alžírské války (1954-62) a onoho bouřlivého roku 1968. O závažnosti celé situace svědčí mimo jiné i fakt, že po dobu téměř tří týdnů neinformovala francouzká média o ničem jiném s takovou frekvencí jako právě o pouličních nepokojích v Paříži a postupem času i v dalších velkých francouzských městech.

Stredná Ázia je už od rozpadu ZSSR dejiskom geopolitického súperenia svetových a regionálnych mocností. Najmä Rusko, USA a Čína prejavujú o energetický potenciál a strategickú pozíciu Strednej Ázie čoraz väčší záujem. Cieľom tejto práce je zhodnotiť význam Strednej Ázie a informovať o angažovaní sa veľmocí a ich faktickom vplyve v nej.

Snaha vlády o zrušení Dělnické strany (DS) se stala rozhodnutím Nejvyššího správního soudu (NSS) ze 17. února 2010 konečně úspěšnou. Poprvé v historii České republiky se tak důvodem k rozpuštění politické strany stávají příčiny obsahové a nikoli pouze formální stránky jejího působení. Rozsudek ve jménu republiky, jež rozpouští problematické politické seskupení, však nemusí být poslední tečkou v tažení proti DS a jejím aktivitám proti virům a bacilům, jak jsou biologickými metaforami s rasistickým a genocidním charakterem po vzoru knihy Mein Kampf, označováni v Dělnických listech1 národnostní menšiny a jiní „nepřátelé“ strany, jejíž projevy směřují k odstranění demokratických základů státu a ohrožení práv a svobod občanů.

S prodlužující se dobou přítomnosti mezinárodních jednotek ISAF v Afghánistánu roste nespokojenost mezinárodního společenství s nepříznivým vývojem situace. Od letošního roku tedy byly navýšeny počty vojáků a zahájena nová ofenzíva v jižních provinciích, které jsou stále pod vlivem Talibanu, zatímco na konferenci v Londýně 28. ledna se mělo řešit zefektivnění rekonstrukčních snah a koordinace jednotlivých složek, které se na rekonstrukci podílejí.

OMON. Co značí tohle zvukomalebné, ale dojem zkratky na první pohled navozující slovo? Pochází z největší země světa, Ruské federace, kde zkráceniny sáhodlouhých názvu tradičně náleží k nesmírně oblíbeným. Ačkoliv, dodejme, speciálně tato se stoprocentně velké obecné přízni těšit nebude. Zvláště ve světle nových poznatků z branně-bezpečnostní oblasti.

Cílem práce bude zhodnocení hrozeb a rizik plynoucích z privatizace největšího českého dopravce ČSA. V úvodu se práce bude zabývat vymezením termínů hrozby a rizika, a také nastínění tvorby variantních scénářů, pomocí kterých se autorka této práce bude snažit vyhodnotit hrozby a rizika a pravděpodobnost jejich realizace. Jelikož v současné době byl privatizační proces odložen, bude se tato práce převážně zabývat okolnostmi, ke kterým došlo při projednávání možné privatizace Českých aerolinií a na základě těchto skutečností poukázat na problematické skutečnosti, jež se pojily nejen s privatizačním procesem samotným, ale také se skutečnostmi, které se vážou k možnosti, že privatizační proces bude zcela zastaven a ČSA zůstanou v rukou českého státu.

Slovo secesia, teda vystúpenie uznávanej politickej entity z väčšieho politického celku zaznieva v Texase v posledných mesiacoch pomerne často. Jej zástancovia sa opierajú hlavne o idey konzervativizmu, kresťanstva a obmedzenia moci štátu. Podľa prieskumu z apríla 2009 súhlasí s vystúpením z únie 18% Texasanov, pričom 31% si myslí, že ich štát ma na to právo (Huffingtonpost 2009). Niekomu sa tieto čísla možno vysoké nezdajú, no je celkom možné, že päť rokov pred pádom ZSSR, by takéto prieskumy v Bielorusku, alebo na Ukrajine dopadli obdobne. Nezávislosť Texasu v súčasnosti samozrejme nie je reálna, nemalé secesionistické nálady Texasanov však USA môžu vnímať ako latentné riziko, ktoré by v prípade vážnejších problémov v krajine mohlo eskalovať do reálnej hrozby. Z čoho však pramení „rebelský“ duch Texasanov?

Kolektivní násilí se ve společnosti vyskytuje velmi často a projevuje se různými způsoby a formami, od nenásilného vznášení požadavků až po genocidu. Cílem této práce bude analyticky zhodnotit průběh nenásilné demonstrace probíhající v autonominní oblasti Sin-ťiang v Číně, která se zvrhla v násilný mezietnický konflikt mezi Ujgury a Chány. Tato událost bude zkoumána a popisována z hlediska kolektivního násilí, kdy budou brány v potaz všechny relevantní atributy mající vliv na explanaci kolektivního násilí.

Islámská republika Írán je v centru pozornosti světových médií téměř denně. Kromě jejího kontroverzního jaderného programu a celkovému napětí panujícímu na Středním východě se často diskutují možnosti íránských ozbrojených sil. A to zejména ve vztahu k případnému konfliktu s Izraelem či USA. V poslední době se též hovoří o vnitřním napětí a masivních demonstracích namířených proti vládnoucímu klerikálnímu režimu. To vše vzbuzuje oprávněné obavy o budoucí stabilitu v oblasti Perského zálivu. Kvůli íránské strategické poloze, by v případném konfliktu sehrály velkou důležitost íránské námořní síly. Následující text si tedy klade za cíl popsat oblast Perského zálivu z hlediska námořního boje a možnosti v případě konfliktu s USA nebo Izraelem.