Bc kurzy – nepovinné: Rizikové subkultury mládeže (BSS168)

Štítky:

Do databáze kurzů přibývá další souhrnné zhodnocení – tentokrát předmětu Rizikové subkultury mládeže…

Rizikové subkultury mládeže BSS 168

6 kreditů B, bakalářský cyklus

Vyučující: J. Smolík

Stručný popis: Rizikové subkultury mládeže patří mezi atraktivní kurzy; mj. díky tomu, že narozdíl od jiných, lze již z pouhého názvu odtušit, co bude jeho náplní. V první části kurzu je studentům zprostředkována teoreticko-metodologická stránka věci. Studenti se dozvědí o problematice pojmu subkultura jako takovém a historii výzkumu subkultur, přičemž zvláštní důraz bude dán i na české prostředí. V druhé části se probírají jednotlivé subkultury. Z logiky vývoje ve studiu mládeže se studenti setkají především se subkulturami hippies, skinheads, punk, fotbaloví chuligáni a metal. Speciální místo je vymezeno fenoménu graffiti a tzv. taneční scéně, což je seskupení různých hudebních stylů, z nichž mnohé by si zasloužily být prezentovány ve vlastní přednášce. Součástí výuky je také promítání videoklipů.

Náročnost: Hodnocení sestává ze čtyř požadavků, a sice seminární práce, její prezentace, průběžného testu a závěrečné zkoušky. Seminární práce je hodnocena v termínech přijato – nepřijato a studenti se v ní věnují nikoli jednotlivým subkulturám, jak údajně bývalo zvykem v minulých letech, ale přednášejícím vybraným textům. Myslím, že je dobré předeslat, že se tato skutečnost nicméně může propříště opět změnit. Testy vycházejí zejména z odpřednášené látky, ovšem podceněny by neměly být ani zadané texty. Obecně soudím, že zájemcům o danou problematiku by nemělo činit absolvování předmětu žádné potíže. Dřívější orientace v subkulturách značnou výhodou.

Literatura: Literatura v tomto kurzu hraje spíše doplňkovou roli. Studenti ji využijí především při psaní seminární práce, nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně zajímavé čtení, můžu seznámení s ní pouze doporučit. K tomu bych ještě řekl, že v knihovně FSS se nacházejí víceméně všechna stěžejní díla výzkumu subkultur mládeže, takže pokud se tímto tématem chcete dále zabývat, není třeba investovat do Biblí oboru, bez nichž se vaše další kroky neobejdou.

Rady a doporučení: Doporučit lze jedinou, zato však prakticky nejdůležitější radu v rámci celého kurzu. Choďte pravidelně na přednášky a dělejte si dostatečně podrobné poznámky z výkladu. U šetříte si tím spoustu času a práce, co se testů týče. Kurz nemá klasicky zpracovaný sylabus, kdy na každou přednášku je zadán jeden či dva texty, tudíž pokud nebudete přednášky pravidelně navštěvovat, nebudete pak ani vědět, co vlastně se máte na zkoušku naučit. Nadto, ne všechny podstatné informace naleznete v zadaných knihách (i když většinu ano).

Závěrečné hodnocení a shrnutí: Výzkum mládeže je zajímavý, avšak velmi složitý. Tento kurz lze pojímat coby jakýsi úvod do studia, jenž se soustředí spíše na jeho historičtější část. Jak jsem už psal v prvním odstavci, taneční scéna skýtá natolik komplexní fenomén, že by mohl utvořit vlastní kurz. Doktor Smolík správně vypíchl styly jako techno a hip-hop, které v současnosti mohou představovat jistá společenská „rizika“. Jak ale tento kurz ukázal, rizikovost je pouze část pravdy. Z mého pohledu hlavní náplň studia kultury mládeže bude spočívat především v rozbíjení stereotypů majoritní společnosti, ve zklidňování mediální a společenské hysterie a zabraňování přijímání špatné legislativy.

Autor: Václav Walach

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *