Vypuštění bezpilotního letounu na bojiště (Zdroj: Defence.gov)

Bezpilotní letouny na Blízkém východě v rukou teroristů

Štítky:

Dynamický rozvoj moderních technologií ve vojenství výrazně ovlivňuje podobu soudobých konfliktů. Autonomní zbraňové systémy jsou již nedílnou součástí vyspělých světových armád, na významu nabývají v posledních několika letech i u nestátních ozbrojených uskupení. Důkazem jsou blízkovýchodní bojiště, kde se díky snadné dostupnosti a nízkým technologickým nárokům, stává užívání bezpilotních letounů (UAV, ve veřejném prostoru běžně drony) velmi účinným a nebezpečným nástrojem teroristických skupin v boji proti technologicky vyspělejším státům. Aktuálním bezpečnostním problémem je fenomén zneužívání komerčních bezpilotních letounů těmi aktéry, jejichž potenciál na bojištích Blízkého východu nebyl zdaleka vyčerpán.

Ještě před několika lety byl přístup teroristických organizací k bezpilotním systémům limitován technickou neznalostí či obtížnou dostupností. Dnes jsou ale tyto bariéry překonány. Nestabilní prostředí Blízkého východu umožňuje extremistickým skupinám experimentovat s komerčně dostupnými drony, které po patřičné modifikaci implementují do svých bojových operací [1]. Při ohlédnutí do historie využívání vojenských nebo civilních dronů pro vojenské potřeby lze konstatovat, že se nejedná pouze o jev posledních let, jeho kořeny sahají ještě před začátek tisíciletí.

Příklady využití bezpilotních prostředků nestátními aktéry

Za revolučního aktéra na Blízkém východě lze pokládat hnutí Hizballáh, které již v roce 1997 disponovalo bezpilotním programem, když získalo přístup k záběrům dronů izraelské armády [2]. V rozmezí let 2000 až 2005 měl již Hizballáh k dispozici vlastní autonomní systémy. V roce 2003 například vyslalo skupinu dronů na izraelské území, aby prozkoumalo a monitorovalo izraelské pozice uvnitř země a blízko hranic s Libanonem. Důležitou roli pro militanty hrála i íránská finanční podpora, a pravděpodobně i poskytnutí dronů ze strany Íránu. Během druhé libanonské války (červenec až srpen 2006) díky tomu radikálové zapojili do svých bojových operací drony nesoucí bomby. V roce 2012 pak Hizballáh využil bezpilotní prostředky ke sledování izraelského jaderného reaktoru v Dimoně nebo v syrské válce proti povstalcům a ostatním militantním skupinám [3]. V současnosti lze s jistotou tvrdit, že Hizballáh disponuje nejvyspělejším bezpilotním programem ze všech nestátních ozbrojených aktérů na Blízkém východě [4].

Zbytky bezpilotního letounu patřícího Hizballáhu sestřeleného izraelskými vzdušnými silami (Zdroj: Wikimedia)

 

Z dalších nestátních aktérů, kteří byli a stále jsou velice aktivní ve využívání komerčních bezpilotních letounů, lze zmínit palestinskou organizaci Hamás. Užití bezpilotních prostředků je na jeho straně dokázané od roku 2003 a podobně jako Hizballáh implementoval drony do bojových operací proti Izraeli. Za zmínku stojí operace Hamásu z roku 2014, kdy byly na izraelskou půdu vyslány dva letouny s raketami vzduch-země, i když se později ukázalo, že šlo pravděpodobně o atrapy [5].

Využití modifikovaných civilních dronů, zejména pak čínské provenience, povýšil na jinou úroveň tzv. Islámský stát, který disponoval i vlastní „dronovou“ jednotkou nesoucí název Unmanned Aircraft of the Mujahideen [6]. Islámský stát přeměnil užívání těchto prostředků v mocnou zbraň již v červnu 2013 [7], kdy byl formálně ještě součást Al-Káidy, která také v minulosti, i když v menší míře, drony užívala. Bezpilotní letouny i přes svou fyzickou porážku islamisté používají v omezeném měřítku dodnes. Kromě podpůrných informačních účelů či šíření džihádistické propagandy užívají radikálové UAV především jako prostředek ničivé síly ve vzdušném prostoru v podobě bombardování. Kromě toho však drony teroristům otevřely možnosti ve sledování lidí či objektů a útočení na cíle, které byly dřív nedostupné, což ještě více zatraktivňuje užití této techniky. První reálná operace Islámského státu se zapojením bezpilotních letounů se uskutečnila v květnu 2014 a měla ryze propagandistický podtext. Z dostupných informací vyplývá, že do roku 2015 měli islamisté plně institucionalizovaný bezpilotní program. Minimálně od roku 2016 lze spatřovat větší a sofistikovanější autonomní systémy využívající improvizované výbušné zařízení, jejichž shazování na bojiště se stalo hojně užívané. Bezpilotní letouny ovšem byly Islámským státem uplatňovány i jinak než ke shazování bomb. Nasazovali kupříkladu tzv. kamikadze drony, tedy drony nesoucí výbušninu, které jsou rovnou namířeny na svůj cíl, nebo drony plnící roli „návnady,“ kdy na první pohled poškozený či vybitý dron, je dálkově odpálen [8].

V současné době je největší potenciál zneužití autonomních prostředků v Jemenu vzhledem k pokračujícímu trendu jejich využívání v rukou Hútíů a nadále pokračující nestabilní situaci v zemi. To dokresluje i nedávný úspěšný dronový útok povstalců na saudská ropná pole Abkajk a Churajs, ve kerém byly drony vyslány až ze 700 kilometrové vzdálenosti. Skutečnost, že útok s tak nízkými náklady na provedení způsobil přibližnou ztrátu 5 % světové produkce ropy jen potvrzuje, že užívání této taktiky se stává vhodnou alternativou v činnosti teroristů [9]. Před tímto incidentem bylo častým terčem povstalců mezinárodní letiště Abha na jihu Saúdské Arábie. To mělo za následek i oběti na životech [10]. V kontextu využívání bezpilotních letounů jemenskými povstalci je nutné zdůraznit i pokračující významnou technologickou pomoc z Íránu, které se Hútíové mohou těšit i v budoucnu [11].

V menším, ale stále relevantním měřítku, jsou zejména v občanské válce v Sýrii aplikovány drony i dalšími militantními skupinami, jako je například Džabhat Fatah aš-Šám, která užívala drony od roku 2014 ke sledování situace na bojišti či propagandistickým účelům. V roce 2016 se organizace spojila se skupinou Džund al-Aksá, která také měla již v minulosti zkušenosti s využitím bezpilotních letounů [12].

Bezpilotní letoun Ababil-2 používaný Hizballáhem (zdroj: Flickr)

Rizika plynoucí z využívání UAV teroristickými skupinami

Využití bezpilotních letounů v rukou teroristů může přinést celou řadu dalších potenciálních rizik. Tyto snadno dostupné prostředky mohou být zneužity k útokům s použitím zbraní hromadného ničení, kupříkladu k rozprášení chemické látky po bojišti. Tyto snahy byly možné spatřit u Islámského státu, avšak nebyly prozatím úspěšně převedeny na bojiště [13]. Útok dronů s použitím zbraní hromadného ničení však vyžaduje technickou znalost a potřebné zkušenosti, což u teroristů, pro které jsou příznačné nízké nároky na plánování, vybavení a provedení, není příliš pravděpodobné. Přesto ho  však vyloučit nelze. Dále je nutné vzít v úvahu riziko přesunutí taktiky teroristů i do míst, kde primárně nepůsobí, tedy i na evropský kontinent. Jako rizikové se jeví útoky tzv. osamělých vlků, kteří by si mohli díky dostupným návodům v online prostoru zjistit, jak například upravit civilní dron na dron nesoucí výbušninu. Aktuální hrozbou pro evropské státy může být i návrat zahraničních bojovníků disponujících znalostmi či zkušenostmi s výrobou speciálně upravených UAV [14].

Pozornost bezpečnostních orgánů v otázkách autonomních zbraňových systémů a jejich zneužití by měla být upřena především na jejich nové prototypy. Příkladem může být nástup malých dronů, které dokážou na bojišti získávat energii z okolních zdrojů, jako jsou místní elektrické rozvodné sítě [15]. Budoucí hrozbu lze spatřit i v tzv. konceptu roji dronů – skupině vzájemně propojených dronů, které lze ovládat jako jeden celek [16].

Všechna zmíněná rizika představují obtížně rozpoznatelné hrozby a velkou výzvu pro bezpečnostní systémy států. Mnozí experti [17] varují, že je již realitou, že v blízké budoucnosti dojde k nástupu dronů jako prostředků k páchání teroristických útoků. I vzhledem k dosavadnímu nevyužitému technologickému potenciálu těchto prostředků se tedy očekává, že význam dronů v rukou teroristů ještě poroste.


Zdroje

[1] MRVA, David. 2017. USE OF UNMANNED AERIAL VEHICLES BY THE ISLAMIC STATE: Nature of the Threat. Obrana a strategie 17, no. 2, 81–97.

[2] RASSLER, Don. 2016. Remotely Piloted Innovation: Terrorism, Drones and Supportive Technology. West Point: United States Military Academy, 25.

[3] NASR, Wassim. 2019. “Conflict in the Middle East: the rise of weaponised drones.“ France24.com, 28th August 2019 (https://www.france24.com/en/video/20190828-conflict-middle-east-rise-weaponised-drones).

[4] MARTIN, Nik. 2019. “Drones could be used in terror attacks, EU security chief fears.“ DW.com, 3rd August 2019 (https://p.dw.com/p/3NH8V).

[5] RASSLER, Don. 2016. Remotely Piloted Innovation: Terrorism, Drones and Supportive Technology. West Point: United States Military Academy, 32.

[6] PANT, Atul. 2018. “Drones: An Emerging Terror Tool.“ Journal of Defence Studies 12, no. 1, 61–75.

[7] ROGGIO, Bill. 2013. “Iraq Breaks Up Al Qaeda Chemical Weapons Cell.“ FDD’s Long War Journal, 1st June 2013 (https://www.longwarjournal.org/archives/2013/06/iraq_breaks_up_al_qa.php).

[8] MRVA, David. 2017. USE OF UNMANNED AERIAL VEHICLES BY THE ISLAMIC STATE: Nature of the Threat. Obrana a strategie 17, no. 2, 81–97.

[9] AL JAZEERA. 2019. “Houthi drone attacks on 2 Saudi Aramco oil facilities spark fires.“ Al Jazeera, 14th September 2019 (https://www.aljazeera.com/news/2019/09/drones-hit-saudi-aramco-facilities-fires-190914051900472.html).

[10] DW. 2019. “Yemen: Houthi rebels attack Saudi airport with drone.“ DW.com, 2nd July 2019 (https://p.dw.com/p/3LQwe).

[11] NASR, Wassim. 2019. “Conflict in the Middle East: the rise of weaponised drones.“ France24.com, 28th August 2019 (https://www.france24.com/en/video/20190828-conflict-middle-east-rise-weaponised-drones).

[12] RASSLER, Don. 2016. Remotely Piloted Innovation: Terrorism, Drones and Supportive Technology. West Point: United States Military Academy, 39.

[13] ROGGIO, Bill. 2013. “Iraq Breaks Up Al Qaeda Chemical Weapons Cell.“ FDD’s Long War Journal, 1st June 2013 (https://www.longwarjournal.org/archives/2013/06/iraq_breaks_up_al_qa.php).

[14] MRVA, David. 2017. USE OF UNMANNED AERIAL VEHICLES BY THE ISLAMIC STATE: Nature of the Threat. Obrana a strategie 17, no. 2, 81–97.

[15] BLÁHA, Marek. 2018. “Budoucnost válek? Americké námořnictvo navrhlo ničivou zbraň.“ EuroZprávy.cz, 14th December 2018 (https://eurozpravy.cz/zahranicni/amerika/243131-budoucnost-valek-americke-namornictvo-navrhlo-nicivou-zbran/).

[16] DYNDAL, Gjert Lage. 2017. “Autonomous military drones: no longer science fiction.“ NATO Review, 28th July 2017 (https://www.nato.int/docu/review/2017/Also-in-2017/autonomous-military-drones-no-longer-science-fiction/EN/index.htm).

[17] PANT, Atul. 2018. “Drones: An Emerging Terror Tool.“ Journal of Defence Studies 12, no. 1, 61–75.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *