Brusel pod útokem: Stačilo by uzavření hranic?

Štítky:

Centrem Bruselu otřásly v úterý ráno tři exploze. První dvě se odehrály v osm hodin ráno na letišti Zaventem, kde se v odletové hale u přepážky American Airlines odpálili dva sebevražední atentátníci. Třetí muž se odpálil o chvíli později na zastávce metra Maelbeek poblíž sídla Rady Evropské unie. Útoky si vyžádaly nejméně 34 obětí a 170 zraněných. Do médií se tak znovu vrací slovní spojení válka s terorismem.

Bohužel se nezdá, že bychom ji vyhrávali. Celých sto dvacet pět dní trvalo belgickým a francouzským tajným službám najít Salaha Abdeslama, zodpovědného za plánování pařížských útoků z 13. listopadu loňského roku. Jejich snahy limitoval mimo jiné zákaz nočních domovních razií, a zatčení nejhledanějšího muže Evropy, které se dle belgických úřadů mohlo podařit už tři dny po útocích, se tak posunulo o čtvrt roku. Toto selhání poskytlo extremistům dostatek času na přeskupení, a také je ujistilo o neefektivitě evropského policejního systému.

Islámský stát se k útokům přihlásil do několika hodin skrze agenturu Amaq. Jejich dnešní úder je potvrzením předchozích výhružek, že listopadový masakr, při kterém zemřelo 127 lidí, je pouze „začátkem bouře.“ Přesto po pařížských útocích Evropou rezonovalo, že odvetou starého kontinentu bude pokračování v životech beze strachu. Krátký pocit zadostiučinění, který se dostavil s Abdeslamovým zatčením, ale už za tři dny zničila detonace bruselských náloží.

Tyto další úspěšné sebevražedné útoky by měly napovědět, že ačkoliv je panika hlavním nástrojem terorismu, její veřejné odmítnutí není ani zdaleka dostatečným opatřením. Zrušení zákonů omezujících práci policie bylo na místě již před třemi měsíci; nyní je to naprostá nezbytnost. Pokud chceme, aby nás státy, ve kterých žijeme, chránily, je třeba příslušným orgánům rozvázat ruce, navýšit stavy a zvýšit rozpočet. Stejně tak je potřeba, aby se do anti-extremistické agendy aktivně zapojovali pluralisticky smýšlející muslimové, kteří jako jediní mohou vyhrát „srdce a mysl“ radikalizující se mládeže.

Mnoho lidí volá po jiném opatření – uzavřít hranice a skončit s přijímáním uprchlíků. Jenže, stačilo by to? Nespokojenost s laxními kontrolami na uprchlických trasách je na místě, avšak bylo by naivní předpokládat, že zatarasení hranic terorismus v Evropě vymýtí. Jak se ukázalo, většina extremistů zodpovědných za pařížské útoky se zde narodila, jiní přicestovali s falešnými pasy. Trasou s uprchlíky prošli pouze dva. Terorismus je v dnešním globálním světě nevyhnutelně nadnárodním fenoménem, a proto samotná opatření na ochranu státních hranic nutně nemohou být efektivním řešením.

Nemůže jím být ani vyslyšení požadavků ISIS. Stáhnutí mezinárodních vojsk z Blízkého východu by způsobilo kolaps situace v regionu a možné vítězství Islámského státu. V takovém případě by dále gradovala migrační krize, a zároveň by byla vytvořena bezpečná základna pro další výpady této organizace. Vytrvání ve snaze o stabilizaci blízkovýchodní situace je tak naprosto zásadní navzdory hrozbě terorismu. Z dlouhodobého hlediska je to navíc právě tato stabilita, která riziko dalších útoků pomůže minimalizovat.

Je třeba si připustit, že nehledě na imigrační nebo zahraniční politiku je terorismus fenoménem, který v naší době a na našem území je a bude přítomný. Je proto důležité se přizpůsobit a vytvořit nová opatření, a také upravit legislativní rámec a metody vyšetřování tak, aby bylo riziko teroristických útoků efektivně minimalizováno. Je třeba zaměřit se také na šíření umírněné islámské ideologie mezi evropskými muslimy a vytvořit tak radikalismu protivníka i v ideologické rovině. Neméně důležité je pak kontrolovat, kdo na území Evropy proudí. Vložit všechno úsilí a důvěru v antiimigrační opatření by však bylo nebezpečnou ignorací velké části tohoto rozsáhlého problému.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *