Argentinská prezidentka Cristina Fernandez a její čínský protějšek Si Ťin.pching (zdroj: wikimedia)

Cristina Fernandez na návštěvě Číny: prohlubování vojenské spolupráce

Štítky:

Krátký komentář k návštěvě argentinské prezidentky v Číně a k některým uzavřeným dohodám

Argentinská prezidentka Cristina Fernandez a její čínský protějšek Si Ťin.pching (zdroj: wikimedia)
Argentinská prezidentka Cristina Fernandez a její čínský protějšek Si Ťin-pching (zdroj: wikimedia)

Argentinská prezidentka Cristina Fernandez navštívila na začátku letošního února Čínu. Setkala se zde mimo jiné i se svým protějškem Si Ťin-pchingem, kterému tak oplatila jeho návštěvu Buenos Aires z léta minulého roku. V rámci obchodních jednání, která byla v průběhu cesty představiteli obou zemí vedena, došlo k několika zajímavým dohodám. Z bezpečnostně-vojenského hlediska je nejvýznamnější pokračování a prohlubování vzájemné vojenské spolupráce obou zemí.

V minulosti už získala argentinská společnost Fábrica Argentina de Aviones (FAdeA) licenci na výrobu čínského vrtulníku Z-11 (nelicenční verze francouzského AS350 Ecureuil). Poté, co byl jeden stroj vyroben a zalétán, byla však výroba kvůli podezření z korupce zrušena. Stejná společnost také v roce 2013 jednala o možnosti licenční výroby čínského stíhacího letadla FC-1/JF-17, které by byly určeny jak pro Argentinské letectvo (Fuerza Aérea Argentina, FAA), tak i pro export do dalších jihoamerických zemí. FAA ale tehdy preferovalo pořízení ex-španělských letadel Mirage F1, k dohodě tedy nedošlo.

Čínská letadla by ale v Argentině přece jen létat mohla. Oba státy se totiž nyní dohodly na vytvoření pracovní skupiny, která má za úkol zjistit potenciál možného zavedení asijských strojů do řad FAA. Nejvíce se mluví právě o v minulosti zvažovaném FC-1/JF-17, nově také o typu J-10. Získání nových stíhacích letadel je v posledních letech jeden z nejpalčivějších problémů jihoamerické země. Její letectvo je totiž kvůli nedostatku financí a zastaralosti používaných typů ve velmi špatném stavu.

Zkrátka by nemělo přijít ani námořnictvo. Cristina Fernandez se totiž měla dohodnout na nákupu celkem 2-5 korvet exportního typu P-18, které si v minulosti pořídila například i Nigérie. Lodě mají výtlak kolem 1.800 tun a jejich výzbroj zahrnuje mimo jiné i osm odpalovacích zařízení pro protilodní střely a trojnásobný torpédomet. Jsou také vybaveny přistávací plochou a heliportem pro jeden střední vrtulník. Zajímavostí je název, který se námořnictvo rozhodlo nové třídě lodí dát: třída Malvíny. Kromě toho mají v budoucnu obě země spolupracovat na stavbě nových ledoborců a také remorkérů. Nové lodě by byly vítanou posilou argentinského námořnictva, které by nový a moderní typ jistě ocenilo. Část jeho současných lodí je totiž značně zastaralá a kvůli nedostatku financí na provoz a výcvik nepoužívaná. Otázkou zůstává, zda by nebylo vhodnější dostupné prostředky investovat spíše k zajištění provozu a modernizaci některých existujících typů než k nákupu typu nového.

Podle dostupných zpráv zvažuje Argentina i licenční výrobu čínských obrněných transportérů Norinco VN-1, přičemž armáda a námořní pěchota by jich mohli získat dohromady do výzbroje více než sto. Stejný typ v současnosti zavádí i Venezuela.

Pro čínskou stranu je naopak velmi zajímavá dohoda týkající se spolupráce na vesmírném programu. Její součástí je především stavba vesmírné sledovací a kontrolní stanice na dvousethektarovém pozemku v argentinské provincii Neuquen. Ta bude plně pod kontrolou Číny, přičemž na ní bude působit i čínský personál. Stanice má pomoci v řízení rozsáhlé satelitní sítě východoasijské země a v rozvoji jejího vesmírného programu. Argentina má pak jejím prostřednictvím získat přístup k údajům z čínských zpravodajských satelitů.

Ačkoli není zdaleka jisté, že se všechny avizované projekty podaří dotáhnout do konce, lze díky objemu a významu uzavřených dohod (nejen vojenských) cestu prezidentky Fernandez hodnotit jako velmi úspěšnou. Otázkou zůstává právě schopnost Argentiny za požadované zbraně platit. Na druhou stranu, Čína si je ekonomických problémů jihoamerické země velmi dobře vědoma a proto jí jistě poskytne různé způsoby, jak požadovanou částku uhradit. Nabízí se platba komoditami, například sójou či masem. Čína bude o podobných možnostech jistě ochotně jednat. Spolupráce s Argentinou pro ni má totiž důležitou přidanou hodnotu, a to posilování vlivu v celém regionu Jižní Ameriky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *