Společné foto státníků členských zemí NATO a partnerů aliance

Dosáhlo NATO svých cílů, nebo dospělo jen k prohlášení?

Štítky:

V hlavním městě našeho severního souseda právě skončil summit NATO. Pro Polsko tento summit znamenal mnoho, kromě prestiže pořadatelského státu bylo na pořadu dne i diskuse o posilnění tzv. východního křídla aliance. Pro Polsko je uvedené téma důležité a dá se označit i jako téma strategické. Velice hlasitý požadavek na trvalé umístění aliančních jednotek v Polsku a Pobaltí byl však vyslyšen jen částečně. NATO ve Varšavě potvrdilo nasazení čtyř praporů do Polska a Pobaltí, ale pouze na rotační bázi. Velení a poskytnutí jednotek, které budou tvořit, až polovinu z téměř tisícového aliančního uskupení si vzaly na starost Spojené státy americké v Polsku, Německo v Litvě, Kanada v Lotyšsku a Velká Británie v Estonsku. V rámci posilování východního křídla schválila aliance také balíček pomoci pro Ukrajinu. Ten by měl podpořit snahu země přiblížit se standardům NATO tím, že poskytne široké spektrum pomoci pro Ukrajinu od financí až po poradní činnost.

Dalším stěžejním tématem byla angažovanost NATO v Afghánistánu. Představitelé zemí aliance se za přítomnosti vládních činitelů a prezidenta Afghánistánu shodli na prodloužení mise Rozhodná podpora (Resolute Support) i po roce 2016. Dalším závazkem je slib prodloužit financování afghánských ozbrojených složek do roku 2020, které tak obdrží až miliardu amerických dolarů ročně.

Aliance také hodlá posílit své úsilí v boji proti Islámskému státu. K boji proti IS budou vyčleněna další průzkumná letadla včetně letounů AWACS. Dle generálního tajemníka NATO J. Stoltenberga se pomoc promítne i do politické roviny. Dojde tak k vyslání poradců pro irácká ministerstva s účelem stabilizovat zemi. V boje proti terorismu a úsilí za stabilitu v regionu spustí aliance námořní misi ve středozemním moři s názvem Mořský strážce (Sea Guardian). Její úkol by měl spočívat zejména v monitorování lodní přepravy a bojem proti pašerákům. Mořský strážce bude působit v těsné spolupráci s misí EU Sofia (Sophia) v boji proti převaděčům ilegálních migrantů.

Letoun Boeing E-3 Sentry, AWACS
Letoun Boeing E-3 Sentry, AWACS

Další změnou je vnímání kyberprostoru. Tento prostor byl prohlášen za pátou operační doménu. To znamená, že na útok v tomto prostoru by mělo být pohlíženo stejně jako na útok na moři, zemi, vzduchu či ve vesmíru. S tím jde ruku v ruce závazek NATO budovat schopnosti, které zajistí ochranu členských států v tomto virtuálním prostoru. Rovněž bylo doznáno změn v postoji k tzv. hybridnímu válčení (hybrid warfare). Podobný útok na suverenitu členského státu NATO, jako zažila Ukrajina na východě své země, dává právo členskému státu aktivovat článek 5 Washingtonské smlouvy.

Summit ve Varšavě s sebou přinesl i hodnocení uplynulých dvou let od summitu ve Walesu. Jako jednoznačně kladné bylo hodnoceno dosažení počáteční operační způsobilosti alianční protiraketové obrany. Dále se kladně prezentoval nárůst celkového objemu peněz na obranný rozpočet mezi státy aliance, který údajně poprvé od roku 2009 zaznamenal nárůst. I přes sliby členů aliance dochází k plnění dvouprocentní minimální hranice na obranu pouze u pěti států. Podobně neslavně je to i s podmínkou, která říká, že 20 % obranného rozpočtu by měli členové vydat na modernizaci a rozvoj schopností ozbrojených sil.

Před samotným summitem bylo věnováno hodně pozornosti potenciálnímu rozšíření NATO o Švédsko a Finsko, neboť oba státy (zejména Švédsko) s aliancí neustále více spolupracují. Členství v NATO je plně v kompetenci zmíněných států, nicméně veřejně se k této možnosti NATO nijak nepostavilo. Dokonce v závěrečné deklaraci lze najít jen zmínky o možné další spolupráci, což není konkrétní ani trochu. Tento krok lze v kontextu nasazení rotačních uskupení do Polska a Pobaltí interpretovat jako snahu snížit potenciální napětí mezi NATO a Ruskou federací na minimum. Moskva totiž již dlouhodobě odmítá jakékoliv rozšíření NATO i rozmístění aliančních vojsk blíže svým hranicím.

Závěrem je nutno podotknout že byl summit poznamenán vnitropolitickými událostmi svých členů. Nedávné referendum Velké Británie o vystoupení z EU a jeho potenciální dopady na stabilitu království jasně vetklo spoustu nejistoty v budoucí směřování aliance, neboť Velká Británie patří k nejsilnějším členům. Další, a ještě možná významnější, vnitropolitickou událostí jsou prezidentské volby ve Spojených státech. Oba z kandidátů na prezidenta USA mají od úřadujícího prezidenta silně odlišné názory na zahraniční a bezpečnostní politiku. V praxi tak nejsilnějšímu členovi aliance chyběl elán prosadit vlastní záměry. I tyto dvě zmíněné skutečnosti stoji nepochybně za rozhodnutím příští summit uspořádat již za rok místo za dva, jak bylo poslední roky zvykem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *