wikimedia
Ženský oddíl eritrejské armády

Eritrea a její nekonečný boj s lidskými právy

Štítky:

Na počátku července 2016 vyzvala Rada lidských práv Organizace spojených národů (OSN) Africkou unii, aby započala s vyšetřováním eritrejských politických představitelů. Důvodem jsou údajné zločiny proti lidskosti. V rezoluci OSN je uvedeno, že Africká unie by měla zodpovědné činitele dovést ke spravedlnosti. Eritrea označila danou rezoluci za nespravedlivou a neférovou, přitom zpráva s podobným obsahem byla vydána již v roce 2015, avšak tehdy nebyl zpravodaj OSN vpuštěn do země. Eritrejská vláda označila danou zprávu za politicky motivovanou.  Měsíc předtím zjistila vyšetřovací komise OSN, že v zemi dochází během posledních 25 let k systematickým zločinům proti lidskosti, mezi nimiž jsou rozšířené například vraždy, otroctví nebo mučení.  Samotná Africká unie nemá vlastního prokurátora či soud, kteří by se podíleli na vyšetřování výše uvedených obvinění.

 Samotná Eritrea se stala nezávislou v roce 1993, kdy získala nezávislost na sousední Etiopii. Dnes patří mezi nejuzavřenější země na světě. Vztahy s Etiopií jsou dodnes napjaté. Společná hranice je uzavřená a silně střežena proti případné vojenské akci. Hrozba možným válečným střetem slouží vládním silám k ospravedlnění možných akcí proti společnosti. Eritrea je v současnosti systémem s jednou politickou stranou i přes to, že podle ústavy z roku 1997 by měl fungovat vícestranický systém. Ten však nebyl nikdy plně implementován. Dlouhotrvající konflikt a sucha postihly ekonomiku země. Z toho důvodu patří Eritrea mezi nejchudší země v Africe. V důsledku možných zločinů v porušování lidských práv čelí Eritrea vlnám útěků vlastních obyvatel do okolních zemí nebo do Evropy. O uzavřenosti země svědčí rovněž fakt, že v zemi neexistují žádná soukromě vlastněná média. Země rovněž obsazuje spodní příčky při hodnocení svobody tisku. V zemi nemohou působit žádní zahraniční novináři až na jednu výjimku, a tou je příznivé hodnocení eritrejské vlády a jejich kroků.  Dalším důkazem o uzavřenosti eritrejského režimu je řešení hladomorů v zemi, kdy země nesdílí informace právě s OSN. Ta pak nemá přehled o potravinových dodávkách do země. Eritrejské vedení to zdůvodňuje tím, že má vždy situaci pod kontrolou.

Vládcem Eritreje je současný prezident Isaias Afewerki, jenž byl do této funkce jmenován národním shromážděním již v roce 1993. Afewerki byl vedoucím představitelem již před získáním nezávislosti. V roce 1997 se měly uskutečnit řádné prezidentské volby, k nim však nikdy nedošlo. Afewerki je obviňován z pozastavení demokratických reforem, ba naopak nechává uvěznit své kritiky a na jeho popud došlo k uzavření tisku patřícího soukromým společnostem.  Afewerki se narodil v roce 1946 v hlavním městě Asmaře. V roce 1996 se připojil k Eritrejské osvobozenecké frontě. Vojenský výcvik získal v Číně. Následně se stal jedním z vojenských velitelů. O Afewerkiho vládě vypovídá i komentář amerického velvyslance Ronalda McMullena, který unikl na veřejnost prostřednictvím WikiLeaks v roce 2010. Velvyslanec podotkl, že mladí Eritrejci houfně opouštějí svou zemi a ekonomika se propadá do smrtelné spirály. Přitom místní věznice jsou přeplněné a místní pomatený diktátor zůstává krutým a vzdorujícím. Nakonec se ptá, zda se už země neocitla na pokraji katastrofy.

Z toho důvodu se může stát, že vyšetřování Africké unie nepovede k žádnému výsledku a vyjde naprázdno. Zvláště pokud nemá tato organizace žádné formální nástroje pro případné soudní řízení a musely by se případně zřídit za tímto účelem. Dále lze pochybovat o tom, že by zmíněné vyšetřování mělo vliv na možný proces demokratizace země. Je zde možné riziko, že Afewerki by se po případném rozsudku rozhodl dále izolovat svou zemi od mezinárodního společenství a zmíněné soudní řízení by bylo považováno za zaujaté proti místnímu režimu a jako vměšování do vnitřních záležitostí země.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *