Failed States Index: ideální nástroj pro měření úpadku státu?

Štítky:

Failed States Index patří v současnosti mezi jeden z nejpopulárnějších ukazatelů míry úpadku státu. The Fund for Peace vydává každoročně zprávu, ve které řadí státy dle jejich současné situace od nejúspěšnějších až po ty nejméně úspěšné. Je takové kategorizování a komparace států vhodná?

Metodologie Failed States Indexu

Failed States Index (FSI) si našel řadu kritiků. Než se však podíváme na jeho slabé stránky, stojí za to vysvětlit, co vlastně FSI je a jak se měří. Metodologie tvorby FSI je poměrně přehledně popsaná na stránkách Fund for Peace (FfP). Základem je analýza 12 indikátorů ve třech kategoriích (sociální, ekonomická a vojensko-politická). Mezi sociální indikátory patří demografické tlaky, masivní pohyb uprchlíků nebo vnitřně přesídlených lidí, historické křivdy a trvalý odliv populace. Mezi ekonomické indikátory řadíme nerovný ekonomický rozvoj, chudobu a prudký ekonomický pokles. Mezi politicko-vojenské indikátory patří delegitimizaci státu, progresivní zhoršování státních služeb, porušování lidských práv a nenaplňování vlády práva, stav bezpečnostního aparátu, fragmentaci státních elit a intervenci externích aktérů. Každý indikátor se dělí na další subindikátory (u některých až stovka subindikátorů, viz. příloha), podle kterých dojde k přiřazení hodnoty na škále od 1 do 10, kdy hodnota 1 značí velkou stabilitu země a hodnota 10 naopak zemi, která je nejblíže kolapsu a násilí. Hodnoty jednotlivých indikátorů se následně zprůměrují a výsledkem je tedy jedno číslo udávající současný stav daného státu.

Jak FfP získává informace, díky kterým přiřazuje hodnotu indikátorům? Celý proces probíhá následovně. Nejprve dojde ke shromáždění tisíce reportů a informací z celého světa, u kterých je provedena obsahová analýza. Pak přichází na řadu sofistikovaný software CAST, který vytřídí relevantní data od těch irelevantních a pomocí algoritmu jsou data převedena na číselné hodnoty. Aby byly ověřeny výsledky získané softwarem, dochází k triangulaci dat pomocí kvalitativní a kvantitativní analýzy hlavních událostí, které v dané zemi proběhly. Touto cestou jsou tedy přiřazeny číselné hodnoty jednotlivým státům a ty jsou pak seřazeny do výsledné listiny. Přesný postup přiřazování konkrétních hodnot u jednotlivých států však FfP neuvádí a pro běžného uživatele FSI není dohledatelný, resp. ověřitelný.

Failed States Index 2012 (Zdroj: foreignpolicy.com)
Failed State Index 2010 (Zdroj: foreignpolicy.com)

Slabé stránky Failed States Indexu

Máme vytvořený FSI. Jako první Vás může napadnout otázka – co s tím? Pomůže tato analýza státům, které se nacházejí ve spodní části tabulky, nebo spíše uškodí? Možná právě díky FSI dojde v mezinárodním společenství k zaškatulkování státu do kategorie „na konci světa“. Ostatní země a jejich představitelé mohou začít vnímat tento stát jako zemi, která je na pokraji zhroucení nebo zcela rozpadlá, ve stavu, kdy již není cesty zpět. Tato negativní kampaň jistě odrazuje potenciální turisty a investory. Mnoho pozitivní energie pravděpodobně nepřinese ani vládě a občanům, kterých se týká. Avšak to, co pro někoho představuje peklo na zemi, je pro jiné domov a realita denního života. Na druhou stranu, právě díky umístění se ve spodní části spektra nebo při překvapivém umístění může země upozornit na svou situaci a problémy. Díky tomu může být země více medializována, což by teoreticky mohlo vést ke zvýšení zájmu o její stav.

Za mnohem závažnější problém FSI považuji hlavní vyústění celého procesu sbírání a analýzy informací – komparaci rozličných zemí. To je cíl velmi odvážný až téměř nemožný. Každá země vychází z jiných historických zkušeností, má individuální problémy a rozdílné příčiny nestability či selhání. FSI nebere různorodost zemí v potaz a situaci velmi zjednodušuje. Kromě toho také nerozlišuje významnost jednotlivých indikátorů, ale průměruje je zcela rovnoměrně. Má při posuzování míry selhání státu chudoba nebo porušování lidských práv stejný význam jako intervence externích aktérů nebo existence násilné povstalecké skupiny? Nemyslím si. Stejně tak jako je potřeba brát ohled na kontext, není ideální považovat všechny indikátory za stejně důležité.

Další palčivou otázkou je, jak zaručí analytici objektivitu při posuzování jednotlivých indikátorů? Těžko říci. Zachovat naprosto objektivní přístup a stejný metr u mnoha různých situací je dle mého názoru velmi obtížné. Jedná se např. o indikátory historické křivdy nebo delegitimizace státu (Jak lze měřit historické křivdy, masivní korupci či netransparentnost vládních elit stejným měřítkem?, Jak získáme data o růstu organizovaného zločinu propojeného s vládou?).  Tím se dostáváme k problému, který se vztahuje na celý koncept „failed state“ a to je západocentrický přístup. Jako padlý stát je označena ta země, kterou my, obyvatelé bohatého severu, považujeme za nefungující, nestabilní, nedemokratickou – prostě není podle našich představ. Západocentrické vnímání světa se promítlo do vzniku konceptu padlého státu a pravděpodobně se promítá také do posuzování jednotlivých zemí. Samozřejmě nelze zpochybnit určité problémy, které vláda má s uplatňováním moci na svém teritoriu, ale je dobré si uvědomit, že pro některé země nemusí být demokratická forma vlády vysněným ideálem.

Celkové zhodnocení

Jaký je tedy reálný přínos FSI? Tento indikátor neposkytuje hlubší analýzu selhání státu či příčiny tohoto jevu, nepredikuje vývoj ani nedává doporučení pro budoucnost. Jak bylo výše uvedeno, má mnoho chyb, FSI není perfektní. Je však nutné podotknout, že snad žádný takový průzkum nemůže být naprosto přesný. V sociálních vědách bude vždy určitou roli hrát sám výzkumník. Pochválit můžeme to, že zhruba víme, jakým způsobem a pomocí jakých indikátorů bylo výsledků dosaženo. I simplifikace problému muže být v určitých situacích užitečná. Výzkumník, který chce z FSI vycházet, musí brát v potaz všechny negativní stránky indexu a podle těchto skutečností poté s FSI dále pracovat. Nekritické přebrání výsledků FSI nebo dokonce jeho „zbožštění“ není na místě. Ačkoliv se nedozvíme příčiny situace, máme dostupné podrobné srovnání současného stavu 177 zemí světa, o kterých Fund for Peace informace shromažďuje a toho můžeme využít (a často v seminárních pracích také využíváme).

Existuje lepší alternativa? Alternativních přístupů měření úpadku států existuje celá řada. Poměrně sympaticky se tváří nový program „New Deal“. Ten vznikl na základě iniciativy 19 slabých a konfliktem zasažených zemí (G7+) ve spolupráci s mezinárodními organizacemi. Tvůrci analýzy mají osobní zkušenost s fenoménem slabých států. New Deal se dívá na problematiku křehkých států (s tímto termínem převážně pracuje) z trochu jiné perspektivy. Cílem skupiny G7+ je vytvořit analýzu, která s ohledem na situaci a kontext pomůže najít vhodné řešení pro křehké státy. Výsledkem nemá být komparace současného stavu zemí, ale hodnocení výkonů, plnění cílů, pomocí kterých se má země dostat z úpadku. Zajímavé také je, že indikátory, pomocí kterých bude pokrok měřen, si země stanoví sami. Využity mají být především peacebuildingové a statebuildingové přístupy. Mezi základní okruh cílů, na kterých mají země určitým způsobem pracovat, patří legitimní politika, bezpečnost, soudnictví, ekonomická základna, příjmy a služby.

Místo škatulkování států má dojít k analýze reálných výsledků v konkrétním kontextu. Tato iniciativa vznikla během loňských letních měsíců a na prvním vydání se ještě pracuje. Uvidíme, jak bude úspěšné.

Autor: Alena Hrušková, studentka Bezpečnostních a strategických studií, FSS MU.

Příloha:  tabulka FSI v českém jazyce, zpracovala Alena Hrušková.

Zdroje:

http://www.fundforpeace.org/global/library/cr-10-97-ca-conflictassessmentindicators-1105c.pdf

http://www.g7plus.org/new-deal-document/

http://www.guardian.co.uk/global-development/poverty-matters/2012/jul/02/failed-states-index-policy-dustbin

http://www.worldpolicy.org/blog/2012/07/17/failure-failed-states-index

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *