wikimedia

Future is Powered – Současné exoskelety

Štítky:

minulém díle jsme si představili technologii exoskeletů, její výhody a slabiny. V tomto díle se podíváme na jednotlivé vývojové projekty současnosti, a představíme si krátce i pokroky v civilním sektoru.


Civilní exoskelety

První vlaštovkou na poli civilních exoskeletů je izraelský Rewalk. Jedná se o poměrně jednoduchou konstrukci, od pasu dolů. Jak již název napovídá, nejedná se o stroj k posílení lidských schopností, ale spíš jejich navrácení. Rewalk slouží jako lékařská pomůcka, pro veterány nebo invalidy. V kombinaci s opěrnými holemi umožnuje zcela ochrnutým lidem opět chodit v napřímené poloze. Podobné projekty dnes nastartovalo již několik firem, a lze v budoucnu očekávat, že by Rewalk a jeho deriváty mohly nahradit invalidní vozíky. Na poli medicíny ještě zůstaneme, ale přesuneme se do Japonska, kde již dnes funguje technologie výrazně sofistikovanější. Firma jménem Cyberdyne zde již komerčně prodává exoskelety HAL (Ano, je to jako by se vysloveně snažili vyvolat konec světa[i]).

Tento exoskelet přichází ve dvou provedeních, od pasu dolů, nebo celotělovém a jeho primárním účelem je pomáhat při pohybu nemohoucím. Zajímavý je jeho rehabilitační program, funkce pomáhající pacientům znovu se učit pohybovat po úrazech. Pro tuto devízu je HAL pořizován nemocnicemi pro terapeutické účely. HAL má ke všemu ještě pomyslné prvenství. Při pracích v zamořených částech jaderné elektrárny Fukušima byly použity exoskelety HAL pro dělníky vstupující do silně zamořených zón, aby jim pomohly nést tungstenové pláty chránící citlivé orgány před působením gama záření. Tyto pláty jsou samy o sobě příliš těžké, než aby je člověk nosil vlastní silou. Fanoušci Science Fiction proto tvrdí, že HAL ve Fukušimě naplnil podmínky pro to, aby byl označen za Power Armor, tedy první obrněný exoskelet na světě. Lockheed Martin, který se podílí na vývoji vojenských exoskeletů, již představil první prototypy exoskeletů FORTIS určených ke zvedání těžkých předmětů a práci s velkými nástroji. První využití se plánuje na letadlových lodích a základnách pro manipulaci s raketami a municí, následně potom ve vojenských loděnicích pro zlepšení efektivity práce. Lockheed se ovšem nijak netají zájmem následně dostat tento kousek na civilní trh, kde by našel uplatnění ve stavebnictví, konstruktérství, ale třeba i vyprošťovacích a výkopových pracích. Firma Panasonic v první čtvrtině roku 2016 rovněž odhalila celou sérii exoskeletů, určených jak na práci, tak na pomoc nepohyblivým. Užívání civilních exoskeletů se tak brzy stane běžnou praxí.

Hybrid_Assistive_Limb
HAL – Hybrid Assistive Limb. (zdroj: wikipedia).

Vojenské exoskelety

A jak to tedy dnes vypadá s nasazením exoskeletů v boji? Jak bylo již zmíněno v minulém díle, v dnešní době mají skutečně pokročilý vývojový program pouze Spojené státy americké. DARPA začala pracovat na programech vývoje elektronických servo-exoskeletů v 90. letech, a tyto programy již přinesly několik prototypů. Jedním z nich je XOS 2 od zbrojního dodavatele Raytheon. Jak je možno vidět na videu, tento exoskelet demonstruje nadpřirozenou sílu a schopnosti, které svému nositeli poskytuje, je však stále příliš neforemný a obrovský, nemluvě o externím zdroji. Jedná se ovšem dobrý ukazatel toho, že vývoj zdárně pokračuje.

V roce 2011 vyhlásila DARPA projekt Warrior Web, který měl přinést armádě funkční exoskeletem, ulevující vojákům při nasazení a umožňující jim nosit zvýšenou balistickou ochranu. Oči světa se tak upírají k projektu TALOS, (Tactical Light Operator Suit), který by měl být dítětem právě těchto snah americké vlády. TALOS by měl představovat první bojově nasaditelný obrněný exoskelet, jehož „ostrý“ prototyp by měl spatřit světlo světa v roce 2018. TALOS by měl podle slov svých tvůrců představovat to, jak bude vypadat voják budoucnosti: Krom samotného exoskeletu, který mu zajistí nadlidské schopnosti a odolnost by měl oblek obsahovat spoustu dalšího elektronického vybavení, od zdravotních senzorů vyhodnocujících stav vojáka, až po průhledové displeje a rozšířenou realitu. Některé zdroje rovněž hovoří o tom, že zbroj samotná nebude na dnešní kevlarové/keramické bázi, ale na bázi na povel zatvrzující se kapaliny – tyto informace je ovšem bez hmatatelnějších důkazů třeba brát s rezervou. TALOS by měl být skutečným splynutím člověka a stroje, a není se proto čemu divit, že veřejnost, včetně prezidenta Obamy, přezdívá obleku Iron Man.

hqdefault
První prototyp ochranných prvků TALOS (zdroj: youtube).

 Budoucnost TALOSU ovšem není až tak jasná, jak by se mohlo zdát. Od jeho ohlášení se již ozvalo mnoho skeptiků ze všech sfér, pochybujících o realizaci projektu, nebo přinejmenším datu jeho uvedení. Kritika se snáší na celou řadu oblastí, ale dominuje problematika zdroje energie, praktičnosti a efektivity, v souladu s problémy zmíněnými výše. Aspektem, který si rovněž bolestně říká o pozornost, je délka, a hlavně cena vývoje. Mnoho kritiků se obává, že vývoj bude výrazně delší, problematičtější a nákladnější, než dnešní optimistické odhady tvrdí. Rovněž, dodnes, dva roky od plánovaného finálního prototypu, není zřejmé, jak bude některé problémy řešit (hlavně tedy zdroj energie), což není dobrým znamením. Mnoho kritiků opírá svou tezi o to, že TALOS kombinuje příliš mnoho různých technologií, kdy zaseknutí se vývoje jedné znehodnotí celý vývoj. Osobně si ovšem troufám s tímto názorem nesouhlasit. I kdyby vývoj jednoho segmentu TALOSU selhala, vyzkoumané technologie, jako třeba lékařské senzory, je možné použít i jinde. Stejně tak, pokud bude vyvinut celý exoskelet kromě zdroje energie, pořád je to taktická výhoda do budoucna. V dnešní době, jak vojenský, tak civilní sektor, prahne po efektivnějších bateriích nebo miniaturních zdrojích elektrické energie. V okamžiku, kdy dojde na tomto poli v průlomu, i kdyby to nebylo přímo ve vývoji TALOSU, budou mít USA obrněný exoskelet prakticky připravený k použití. Jako větší problém by se ovšem mohla ukázat spíše cena za kus. Šlechetná slova o tom, že již nebudou umírat vojáci, jsou sice jistě lákavá jak pro velitele, tak pro veřejnost, ale ukáže-li se že cena jednoho exoskeletu bude stejná, jako vycvičit a vybavit deset vojáků bez něj, je zcela dobře možné, že zvítězí chladný kalkul. Kromě samotného TALOSu se začínají na půdě Spojených států objevovat i souběžné projekty. Koncern Revision Military, jeden ze zbrojních kontraktorů pracujícím na TALOSu, totiž paralelně pracuje na vlastních produktech. Ukázkou je exoskelet Prowler od firmy B-Temia, kterou Revision Military zaštiťuje. Prowler by měl být schopen ulehčit vojákovi až o jednu třetinu z celkové hmotnosti, a Revision Military se v informačních materiálech nijak netají tím, že Prowler (nebo jeho deriváty) je tím, co ponese komplet TALOS. Revision Military rovněž v roce 2015 na veletrhu SOFIC představil Kinetic Operation Suit, vlastní verzi bojového kompletu s exoskeletem a celotělovou balistickou ochranou. Tento komplet je tak v dnešní době nejlepší vizí toho, jak by měla budoucí pěchota vypadat.

Exoskelet Prowler (zdroj: B-Temia).

 

Co se týče projektů jiných zemí, zajímavou kapitolou je Ruská federace. V polovině roku 2015 se na internet dostaly zprávy o tom, že ruský bojový komplet, Ratnik 3, plánovaný na období okolo roku 2020, by měl obsahovat blíže neurčené prvky obrněného exoskeletu. Tyto zprávy je ovšem třeba brát s velkou rezervou, jelikož pocházejí z ruských médií, určených k působení na západní veřejnost, a může se tak jednat o pouhé „uklidnění“ sympatizantů Ruska v Evropě a k propagandistickému vyrovnání se systému TALOSu. Je velmi nepravděpodobné, že by Rusko dokázalo nasadit exoskelety a už vůbec ne ve zmíněném časovém rámci.

Počátky TALOSU je možno dohledat právě v již devadesátých letech, kdy se nově vzniklá Ruská federace potýkala s dědictvím Sovětského svazu v podobě masivní ekonomické krize, která na dlouhá léta zmrazila investice do armády, a nechala ji v žalostném stavu. Výrazné zlepšení nastalo až za druhé Putinovy vlády, ale již relativně zanedlouho byl ruské armádě opět zasazen tvrdý úder v podobě krize nové, způsobené nízkými cenami ropy a sankcemi za ilegální anexi Krymu. Je ovšem poměrně jisté, i díky pokrokům na poli civilních exoskeletů pro veterány, že Ruská federace projekt exoskeletů má, a i když pravděpodobně není zdaleka tak daleko jako ten americký, v budoucnu o něm pravděpodobně uslyšíme. Slibněji na tomto poli zatím ovšem vystupuje Čína. Na Zhuhai Airshow 2014 byl demonstrován prototyp vojenského exoskeletu. V podmínkách veletrhu je velmi těžké objektivně posoudit jeho výkony a schopnosti, ale je přinejmenším jisté, že se Čína myšlenkou exoskeletů zabývá a dává to světu najevo. Vzhledem k čínským snahám produkovat supermoderní zbraně vlastní provenience na všech frontách, není nijak překvapivé, že i exoskelety jsou jistě v hledáčku čínské vlády. Na posouzení jejich výsledků je ovšem třeba si ještě počkat.

Závěr

Budoucnost civilních exoskeletů se jeví jako optimistická. Možnost externího zdroje nebo rychlého nabíjení v rámci civilní infrastruktury eliminuje problém s napájením, a další problémy rovněž nejsou kritické, protože, jak se říká, nejde přece o život. To samé se ovšem nelze říct o exoskeletech vojenských, kde se chyby neodpouštějí.  Stejně jako v případě technologie Stealth zde spojené státy dnes udávají trendy, a oči stratégů, zbrojařů, a fanoušků science fiction se upírají na projekt TALOS, jehož úspěch nebo selhání bude nepochybně zlomovým bodem, který vynese rozsudek nad tím, jak bude nebo nebude vypadat voják budoucnosti.


Poznámkový aparát

[i] Cyberdyne bylo jméno fiktivní společnosti v sérii Terminátor, která vyrobila počítač SkyNet, který se vzbouřil proti lidstvu a vyvolal jadernou apokalypsu. HAL 9000 byl následně umělá inteligence ve filmu 2001: Vesmírná Odyssea, který se rovněž vzbouřil proti posádce své lodi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *