Glosář Lukáše Visingra – březen 2008

Štítky:

Glosář Lukáše Visingra pro měsíc březen 2008.

**31. března 2008**
Konečně to dává smysl. Od začátku bylo zřejmé, že americký protiraketový deštník není budován proti Rusku, ovšem Moskva tvrdila, že je, a to tak usilovně, že tomu nemálo lidí uvěřilo. Ostatní (včetně mě) si lámali hlavu, proč Rusové stále říkají něco tak absurdního. A už je to jasné. Aktuální jednání ukazují, že to byl jen veliký bluf! Kreml si prostě tvořil silnou vyjednávací pozici, aby za svůj souhlas s radarem v Česku a antiraketami v Polsku (tedy za čistě symbolické gesto) mohl od USA žádat konkrétní věci. Je to docela riskantní a eticky přinejmenším pochybná strategie, avšak v mezinárodní politice více než kde jinde platí, že účel světí prostředky. Případně též naopak. :‑)

**28. března 2008**

Česká armáda převzala první sériové nákladní vozy Tatra ATS. Ty nastoupí na místo Pragy V3S, která je sice skvělá, ale bohužel je skvělá už dobrých padesát let. Roku 2005 projevila vláda na české poměry nezvyklou míru zdravého rozumu, když zadala zakázku Tatře bez výběrového řízení. Na smlouvu už si dělaly laskominy zahraniční firmy, které pak žalovaly soudružce učit… totiž Evropské unii. To tak ještě. Země vyrábějící nejlepší vojenské náklaďáky na světě si bude pořizovat cizí. To bychom taky za chvíli mohli dovážet pivo, křišťálové sklo a krásné holky.

**26. března 2008**

Jak už jsem se zmiňoval, jsem sice konzervativec, ale v určitých oblastech jsem naopak ultraliberál, což se týká např. zákonů obecně. Některé věci je asi zbytečné zakazovat, protože lidé je stejně budou dělat, klidně i ilegálně. Takové zákony prospívají jedině organizovanému zločinu. Proto bych ihned legalizoval mj. marihuanu (a uvažoval bych o dalších drogách), prostituci či prodej „pálených“ filmů na DVD (jako v Rusku). Rozhodně bych povolil eutanázii, a co se týče potratů, odmítám oba extrémy, tj. úplný zákaz (Polsko) i nulovou regulaci (Česko). Obecně bych u všech těchto uvedených kontroverzních témat volil přístup „za jasně stanovených podmínek ano“.

**24. března 2008**

Ještě se vracím k pojmu „nářečnictvo“, tj. slangovému termínu pro říční vojenské loďstvo. Kromě toho lze narazit i na slovo „pobřežnictvo“, které popisuje námořní síly schopné operovat jen u pobřeží, nikoli v otevřených oceánech (což je např. čínská flotila). Američané říkají říčním silám „brown‑water navy„, pobřežním loďstvům „green‑water navy“ a oceánským námořnictvům „blue‑water navy„, což se zřejmě nedá rozumně přeložit, ale v angličtině je to velmi vtipné… :‑)

**22. března 2008**

US Navy obnovuje síly pro operace na řekách. Americké říční čluny byly svého času pojmem, zejména ve Vietnamu byly jejich výsledky fenomenální, ale v dalších letech se moc neuplatnily, takže Američané schopnost operovat na řekách téměř ztratili. Až Irák přinesl novou příležitost a na iráckých řekách už se objevují moderní hlídkové čluny. Na vnitrozemských vodách se nepochybně prosadí též lodě bez lidské posádky. Přestože „nářečnictva“ jsou občas terči posměchu, ve skutečnosti mohou být vysoce účinnými zbraněmi. A už se tu nějak zapomnělo, že i první Československá republika mívala ve své době slušnou říční flotilu včetně dělového člunu Prezident Masaryk.

**21. března 2008**

Ve svém nejnovějším románu Příští se geniální Michael Crichton po delší době vrací k tématu, kterému se poprvé věnoval už v kultovním Jurském parku, tedy ke genetice. Tentokrát ovšem nejde o klonování dinosaurů, nýbrž o dnešní medicínské aplikace genetiky, paradoxní patentové zákony a také o to, jak se vědeckých objevů zmocňují média. Crichton pokračuje ve své snaze varovat, že moderní věda (a nejen genetika, ale též evoluční biologie, kvantová fyzika, nanotechnologie či ekologie) se může stát závažnou hrozbou, pokud je bezohledně zneužita pro komerční a politické cíle.

**19. března 2008**

Před pěti roky začala operace operace Irácká svoboda. A víte, čeho se při ní Američané nejvíce báli? Vesměs se říká, že nejvíce se báli toho, že Saddám použije chemické a biologické zbraně. Jenže to není pravda, ne v doslovném smyslu. Američané se báli zejména toho, že když se Irák bude bránit pomocí ZHN, budou mu to asi muset vrátit, což by znamenalo použití taktické nukleární pumy. Museli by bohužel ukázat, že určité meze nesmí nikdo beztrestně překročit. Irák však nakonec své ZHN nenasadil, což přineslo velké překvapení a ještě daleko větší úlevu.

**18. března 2008**

Jsem sám, kdo má pocit, že soudruzi v Číně už to opravdu přehánějí? Jsem přesvědčen, že kdyby dnes USA v bleskové válce drtivě porazily Čínu, většina světa by jim upřímně a hlasitě poděkovala (menšina světa včetně Rusů by jim patrně poděkovala tiše, ale o nic méně upřímně). Teď je Čína pořád slabá, ale každým dnem sílí, tak proč čekáme? Západ by se dnes proti Číně s velkým potěšením sjednotil, což by také bylo užitečné. O vojenském výsledku takové války vskutku není třeba pochybovat, neboť Čína má zásoby ropy a munice na pouhé dva týdny bojů. A dovolím si parafrázovat klasika: „Whatever happens, we have got the aircraft carriers. And they have not!“

**16. března 2008**

Nový film Rambo: Do pekla a zpět je více než skvělým pokračováním kultovní trilogie o muži, který se stal perfektním strojem na zabíjení možná i proto, že se jím stát nechtěl. Čtvrtý Rambo je však jiný typ filmu, tématicky aktuální a místy příšerně realistický. Jeho základní idea je ovšem jasná: Proti tyraniím, jako je diktatura v Barmě, se musí bojovat silou, protože zlo nikdy nezmizí samo od sebe. Vyjadřuje to i úvodní dialog, který zřejmě nepotřebuje komentář: „Mohlo by to změnit lidské životy.“ „Berete nějaké zbraně?“ „Jistě že ne!“ „Tak to nic nezměníte.“

**14. března 2008**

Debata o politickém vůdcovství. Pro ty, kdo mě už lépe znají, to asi nebude překvapení, ale já v zásadě nejsem duší demokrat. Chtěl bych mít nad sebou silného vůdce, jehož budu ctít a jemuž budu i výlučně odpovědný, ale který mi dá i prostor pro iniciativu. Musí to být výjimečný jedinec, ne skvadra žvanilů a byrokratické předpisy. Proto obdivuji osobnosti, jakými byli Teddy Roosevelt, Ronald Reagan, Winston Churchill nebo Charles de Gaulle (a asi bych měl dodat, že také náš Tomáš Garrigue Masaryk) a jakými jsou dnes hlavně George W. Bush a Vladimir Putin. Prý mám autoritativní sklony, což je asi pravda, ale já bych spíše řekl, že jsem vlastně „psychologický monarchista“.

**11. března 2008**

Podařilo se mi získat digitální podoby většiny románů, jejichž autorem je Dale Brown. V těchto knihách vystupuje řada typů futuristické letecké techniky (např. letouny kategorie Megafortress), které jsou však překvapivě často jen „dotažením“ reálných projektů. Brown je rozhodný propagátor vzdušné i vesmírné nadvlády USA pomocí hypermoderních zbraní, což mi samozřejmě zní příjemně, i když mi docela vadí jeho silně protiruská orientace a podceňování ruské techniky. Nicméně, letecké a kosmické bitvy neumí snad nikdo popisovat tak sugestivně jako on.

**9. března 2008**

Přišel jsem na nápad, jak nejlépe vysvětlit, co je to vlastně Su‑35. Někdy se říká, že je to vlastně Su‑27 „znovu postavený“ pomocí technologií a materiálů připravovaného stíhače 5. generace PAK FA. Jinými slovy, je to zhruba cosi podobného jako speciální stavebnice LEGO: Z těch kostiček se sice má postavit hlavně PAK FA, ale podle přiloženého návodu lze docela dobře zhotovit i něco jako Su‑27. Vzpomeňte si na tzv. Rapův zákon neživé reprodukce: „Pokud rozeberete a opět sestavíte nějaký přístroj několikrát za sebou, nakonec z toho smontujete přístroje dva.“

**7. března 2008**

Podle čerstvého průzkumu by dnes prezidentský kandidát republikánů John McCain ve volbách prohrál s oběma možnými kandidáty demokratů, tedy s Hillary i Barákem. Ale na druhou stranu, dovolil bych si připomenout, že před volbami v roce 2000 byl podle téměř všech průzkumů favoritem Al Gore a o čtyři roky později průzkumy tvrdily, že zvítězí John Kerry. A jak to potom dopadlo? McCain přece nebyl ani favorit primárek, ale i tak dokázal tuto „prohranou“ bitvu hladce vyhrát.

**6. března 2008**

Další krize v Latinské Americe. Venezuela a Ekvádor jaksi nechápou, že kolumbijskou vládu už zkrátka přestala bavit jejich bezostyšná podpora narkoteroristické organizace FARC. Kolumbii došla trpělivost a venezuelský señor magor presidente Chávez a jeho ekvádorský poskok Correa vyhrožují válkou. Jen ať to zkusí. Byla by to poslední chyba v jejich životě, protože USA jenom čekají na vhodnou záminku pro tvrdý úder proti Venezuele. Ale ačkoliv je Chávez nesporně šílenec, myslím, že patrně není zase takový šílenec. Chtělo by to nějakou provokaci či fingovaný útok, aby byl důvod poslat tu fašistickou sebranku do horoucích pekel. Tam ať budují socialismus!

**4. března 2008**

Po přečtení knihy Harry Potter a relikvie smrti už nemohu než souhlasit s těmi, kdo porovnávají tvorbu J. K. Rowlingové s dílem J. R. R. Tolkiena. Série o Harry Potterovi představuje úžasný fenomén, který se příběhům ze Středozemě po čistě umělecké stránce přinejmenším vyrovná a po stránce komplexnosti zápletky a dějové provázanosti je po mém soudu i předčí. Je fascinující, že to vše začalo před jedenácti lety knihou, která byla (omylem) pokládána za dětskou. A poslední věty sedmé části naznačují, že cesta k dalšímu pokračování možná není úplně uzavřena.

**3. března 2008**

Ani nevím, co komentovat dřív. Mirku Topolánkovi u mě poněkud vzrostl kredit za vyznamenání bratří Mašínů, kteří jsou pro mě největšími hrdiny boje proti bolševické totalitě. Na jejich místě bych nejspíše jednal podobně: Když chcete třídní boj, máte ho mít! Naopak Jiří Paroubek mě výrazně znechutil svým jednáním se syrskou stranou Baas. Kde bude jednat příště? Ve Venezuele, v Barmě či možná v Severní Koreji? A letectvo USA dalo při výběru nového tankovacího letadla přednost evropskému Airbusu před domácím Boeingem. Výměna vojenské techniky přes Atlantik pomalu, ale jistě přestává připomínat onu Stalinovu šestiproudou dálnici Moskva‑Sibiř, tj. pět pruhů tam a jeden zpátky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *