Glosy Lukáše Visingra – leden 2012

30. ledna 2012
Ve filmech a akcích o druhé světové válce se k napodobení historických letadel (zejména těch německých) někdy používají přebarvené civilní letouny. Díky své eleganci to nezřídka bývají české Zlíny, které mohou přijatelně suplovat vzhled leckteré stíhačky. (V tomto ohledu je kuriozitou zemědělský Z‑37 Čmelák, který létá coby imitace střemhlavé bombardovací Stuky!) Na Slovensku dokonce funguje tým, který vlastní čtyři nádherné Zlíny a k tomu Jak‑52 a An‑2, vše ve vojenských barvách. Ze šestice letounů Retro Sky Teamu, jak si tito nadšenci říkají, se mi určitě nejvíce líbí Z‑526AFS, který s jednomístnou kabinou a zatahovacím podvozkem opravdu vypadá jako sovětská stíhačka.

29. ledna 2012
Diskuse o letošních krajských volbách. Nejvíc mě zajímá, zda uspěje nová strana Jiřího Paroubka LEV 21 a jestli se comeback podaří lidovcům. Můj dojem zatím je, že KDU‑ČSL se z debaklu v roce 2010 poučila a skutečně se snaží o hlubokou proměnu svého image. Razantní vystupování nového předsedy Bělobrádka (který je mi lidsky celkem sympatický) a nová témata (třeba odpor proti slabomyslné dohodě ACTA, která je tak absurdní, že se nalézá úplně mimo realitu a prakticky nemůže fungovat) mohou působit coby lákadlo pro nové, nerozhodnuté či naštvané voliče. (A popravdě řečeno, jestli to takhle půjde dál, tak součet těchto tří skupin bude zanedlouho identický s celou populací ČR.)

27. ledna 2012
Určitě si přečtěte tenkou, ale informacemi skutečně „nabitou“ knížku V srdci Kaddáfího Libye. Je založena na tříletém pobytu autora v této (ne právě nejšťastnější) zemi a velmi čtivě popisuje historii státu, osobnost plukovníka Kaddáfího, jeho rodinu, libyjský politický systém (který by bez klientelismu a korupce nejspíše nefungoval) a život obyčejných Libyjců. A samozřejmě analyzuje i příčiny revoluce, jež Kaddáfího svrhla. Doporučuji každému, kdo se o dění v arabském světě zajímá.

26. ledna 2012
Velmi vítám návrh změny ústavy ve smyslu zavedení konstruktivní nedůvěry, tj. požadavku, aby návrh na vyslovení nedůvěry vládě provázelo jméno případného nového předsedy vlády. Tenhle prvek je zaveden v několika zemích a skutečně se osvědčil. Snaha vyslovit nedůvěru vládě je jistě výsostně legitimním právem opozice, ale nesmí se (což se u nás právě často děje) zneužívat pro rétorickou show a nesmí vést k chaosu (jako po svržení Topolánkovy vlády). Opozice má být seriózní alternativou vlády, ale jestliže není schopna vygenerovat ani jméno nového premiéra, neměla by se snažit vládu svrhnout. (Každopádně by ovšem bylo velice zajímavé a zábavné, jak by ČSSD po případném úspěchu a zformování vlády vysvětlovala voličům, že nemůže splnit prakticky nic ze svých slibů.)

24. ledna 2012
Ještě něco k ekonomice. Názor o blížícím se krachu Číny zastávám už dlouho, takže mě nepřekvapuje, že se z něj stává mainstream. Ale uvědomil jsem si ještě jednu věc: Prasknutí čínské ekonomické „bubliny“ je asi třeba i z „externích“ důvodů. Situace, kdy USA a EU prožívají stagnaci nebo recesi, kdežto ČLR pořád roste, je nelogická a nepřirozená. Čína je jakýsi parazit, který pouze využívá výhody globálního liberálního kapitalismu, a tak v podstatě „musí“ padnout, aby krize byla „úplná“. Teprve potom se světová ekonomika „odrazí od dna“ a budeme moci celkem spolehlivě hovořit o oživení.

22. ledna 2012
Románem Scarecrow and the Army of Thieves potvrdil fenomenální Australan Matthew Reilly svou pozici jednoho z nejlepších spisovatelů dneška. Návrat k postavě Shana Schofielda je zárukou adrenalinové akce, neskutečně rychle uhánějícího děje a dokonale promyšlené zápletky, ve které dojde k několika nečekaným zvratům. A ty nápady! Neuvěřitelná spousta originálních nápadů! Patrně u žádného románu jsem si tolikrát neřekl: „Tak to tady ještě opravdu nebylo!“ Zejména musím pochválit Reillyho talent na vymýšlení zbraní, výstroje a dalších vynálezů a technologií, u nichž si člověk není jistý, jestli si má přát, aby existovaly, nebo jestli se má naopak raději modlit, aby neexistovaly.

21. ledna 2012
Hlavním tématem posledních dnů je bezesporu návrh zákona SOPA a protesty proti němu. Myslím, že asi nikoho nepřekvapí, že jsem jednoznačně proti přijetí. Snad tam byl na počátku nějaký dobrý úmysl, avšak aktuálně navržená podoba připomíná snahu zabíjet komára houfnicí, nehledě k tomu, že na ten zákon tlačí zejména mediální distribuční společnosti. Čtu to tak, že nejde o ochranu autorských práv nebo duchovního vlastnictví, nýbrž jen o obrovské zisky distributorů. Reakci internetové komunity se vůbec nedivím, i když mám trochu obavy, že by to mohlo přerůst v nějakou WWWW (World Wide Web War). A povšimněte si, že všichni republikánští kandidáti jsou proti. :‑)

19. ledna 2012
Velmi chválím působivou výstavu Giganti – Doba ledová, která ukazuje nádherné modely pravěkých savců v životní velikosti. Zájem o prehistorická zvířata se leckdy zužuje jenom na dinosaury, což je do jisté míry snad i pochopitelné, ale zároveň dosti neprozíravé. Řada živočichů ze třetihor či čtvrtohor totiž představuje zajímavé druhy, které mohou v atraktivitě soupeřit i s dinosaury. A právě tzv. megafauna z doby ledové se mezi takové řadí. (Zítra se zde objeví také fotografická reportáž.)

18. ledna 2012
Debata o hypoteční, resp. finanční a ekonomické krizi. Je velice jednoduché a pohodlné (jako to dělá třeba film Inside Job) vinit nenasytné banky či populistické politiky, jenže to není zdaleka celá pravda. Bankéři a politici jistě nesou svůj velký díl viny, ale na každou půjčku, úvěr či hypotéku jsou potřeba dva. On si totiž od těch bank někdo půjčoval, že? Lidi přece nikdo nenutil, aby si brali půjčky, které se zcela zjevně nedaly splatit. Krizi způsobila především nezodpovědná orientace na krátkodobý zisk (neboli „život nad poměry“), a to u všech společně a dohromady. Ziskuchtivost je důležitá a správná, je to motor kapitalismu, ale pokud není spojena s odpovědností a dlouhodobým uvažováním, nutně to skončí špatně. To si prožily USA, nyní to chápe i Evropa a velmi záhy to čeká Čínu.

17. ledna 2012
Írán opakovaně vyhrožuje, že zablokuje Hormuzskou úžinu. Těžko se odhaduje, jak je pravděpodobné, že to opravdu udělá, protože je tam dost šílenců, fanatiků a sociopatů na to, aby chování Íránu bylo absolutně nepředvídatelné. Ale zamyslel jsem se nad tím, jak by (v případě, že by k tomu došlo) dopadlo to následné střetnutí s US Navy. Je samozřejmě jasné, že by to skončilo vítězstvím USA a rozdrcením Íránu, ale jde o to, zda by Íránci mohli způsobit americkým lodím nějaké škody. Umím si představit, že pokud by provedli „totální“ a fakticky sebevražedný útok vším, co mají (letadly, čluny, ponorkami a balistickými i křižujícími střelami), tak by nějakou loď zasáhnout mohli. Nepochybně by měli strašlivé ztráty (patrně přes 90 %), ale stejně by to asi prezentovali jako obrovské vítězství. :‑)

15. ledna 2012
Dnes trocha nostalgie… Vzpomínáte si na modely řady Monti system? Pěkné plastové modely aut, které se stavěly bez lepidla, tj. způsobem „klik‑klak“. Svého času (v 80. a 90. letech) byly velmi populární a já stále ještě mám jeden vystavený (a patrně nikoho nepřekvapí, že je to armádní Land Rover). V každém případě mě překvapilo, že se i dnes beze změny vyrábějí a prodávají. A co víc, pořád „žije“ i zřejmě nejlepší česká hračka, kovová stavebnice Merkur. Doufám, že tu bude ještě dlouho.

13. ledna 2012
Volební období je série vládních sporů a krizí nepravidelně, ale vesměs krátce po sobě jdoucích. Takovýto dojem ve mně vzbuzuje aktuální situace kolem (ne)podepsání smlouvy o evropských rozpočtech. Leckoho to asi (vzhledem k mým známým názorům na EU) překvapí, ale já bych to klidně podepsal. Beru to prostě tak, že není co ztratit. Prakticky to patrně nebude možné vymáhat, případné materiální závazky se kdykoli mohou „zdržet“ kvůli „technickým potížím“ a neposlechnout či jednostranně odstoupit se dá vždycky, aniž by s tím kdokoli mohl něco udělat. Něco pozitivního by z toho třeba kápnout mohlo, no a pokud ne, tak to taky nebude žádná katastrofa. Za deset let nebude EU ani eurozóna v této podobě existovat a ona smlouva se bude hodit leda do nějakého obchodu s kuriozitami.

12. ledna 2012
Indie opět odložila vyhlášení výsledku výběrového řízení MMRCA na 126 nových letounů. (Překvapuje to někoho?) Jak jsem se již při několika příležitostech zmínil, přál bych vítězství stíhači Dassault Rafale, jenž zatím vývozního zákazníka nezískal, takže mu stále více hrozí uzavření výrobní linky. Očekává se sice, že si určité počty Rafalů pořídí malé arabské monarchie, ale chtělo by to i nějaký opravdu velký kontrakt, což by vítězství v Indii zaručilo. Byla by skutečně velká škoda, kdyby tak krásný letoun (v mých očích jeden z nejhezčích na světě) zůstal bez výrazného exportního úspěchu.

10. ledna 2012
Jako vždycky na počátku roku zkouším bilancovat a hodnotit nejlepší kulturní počiny roku minulého. Opět bych začal s filmy. Úkol je to velice nevděčný, neboť rok 2011 přinesl několik opravdu výtečných snímků, a proto jsem se rozhodl nevybrat jeden Film roku, ale prostě uvést (bez dalšího řazení, pouze abecedně) tři pro mě nejlepší: Harry Potter a Relikvie smrti, Transformers: Dark of the Moon a X‑Men: První třída. (Na nevděčném 4. místě skončil Captain America: První Avenger.) Speciálně však musím zmínit nejlepší akční scénu, což je dech beroucí honička na dálnici v třetích Transformers. A pokud jde o knihy, tak můj favorit v roce 2011 je naprosto jednoznačný: Země zaslíbená.

8. ledna 2012
Pročítám novou americkou vojenskou strategii Sustaining U.S. Global Leadership a zatím z ní mám docela dobrý pocit. Přinejmenším velmi vítám to, že v ní nacházím nejen asymetrické válčení, boj proti terorismu a dalším „novým hrozbám“ (včetně kosmických a kybernetických), ale i jasné odhodlání vést „big shooting war“ proti Marsu či Íránu, resp. v prostředí „anti‑access/area denial“. Ještě pochopitelně musíme počkat na další konkretizace (nejvíce mě zajímají škrty ve zbrojních projektech), ale zatím jsem opatrně optimistický a řekl bych, že Pentagon jde víceméně správnou cestou.

6. ledna 2012
Včera se objevily zprávy, že české letectvo je mezi zájemci o zánovní německá letadla Eurofighter, což ale naše ministerstvo obrany vzápětí nečekaně ostře popřelo. Já ovšem nemám důvod měnit názor, že nejlepší variantou by bylo pokračování Gripenů, samozřejmě s tím, že by prodělaly komplexní modernizaci. Pokud jde o počet letounů, nynějších 14 je pro stát naší velikosti absolutní „krvavé“ minimum. „Slušné“ minimum by bylo 18 až 20 a optimum snad 24, pro společné česko‑slovenské letectvo něco přes 30. Každopádně by ale mělo jít o lehké letouny (Gripen nebo F‑16), protože těžké stíhačky kategorie Eurofighteru jsou pro nás prostě moc výkonné a drahé. A kdyby někdo (nevím proč) na těžkém stíhači trval, tak já bych zcela vážně prosazoval F‑15SE Silent Eagle nebo „westernizované“ Su‑35!

5. ledna 2012
Začaly primárky Republikánské strany. Jako relativně nejlepší volba mi pořád připadá Mitt Romney, ačkoli si nejsem jistý, jestli má to pravé charisma „vůdce svobodného světa“. Každopádně je dobré, že extrémista Ron Paul skončil i v ultra‑konzervativní Iowě až třetí. (A toto říkám jasně: Stokrát radši Obama než Paul!) Ideální je podle mě tandem umírněného prezidenta (což naplňuje Romney) a „tvrdého“ viceprezidenta, pro což se mi začíná docela zamlouvat Rick Santorum. Obamo, těš se. :‑)

4. ledna 2012
Ještě něco úzce spojeného s předchozím tématem. Mám pocit, že u nás má spousta lidí v hlavě z jakéhosi důvodu „zabetonované“ vzorce uvažování „malý stát = slabý stát“ a „být na něčí straně = být něčí slouha“. Navíc vidím, že mnozí vyměnili slepou oddanost Moskvě za slepou oddanost Bruselu či Washingtonu. Mě jistě nikdo nebude podezřívat z protiamerických sklonů, jenže to ještě neznamená, že musím nosit deštník pokaždé, když v Americe prší. Transatlantická a evropská vazba jsou životně důležité, avšak měli bychom mít také odvahu a schopnost dělat vlastní politiku. Izrael je přece také malý a prozápadní, určitě však není slabý a zcela nepochybně nikomu nedělá sluhu.

2. ledna 2012
Jsem rád, že tři Češi uvěznění v Zambii jsou již doma. A jestli se potvrdí, že to byl vlastně útěk za pomoci zpravodajských služeb, budu ještě raději, protože coby řádný občan tohoto státu legitimně čekám, že tento stát za mě bude bojovat proti jiným státům. (To ovšem neznamená, že se Česko musí přetrhnout při snaze osvobozovat pašeráky tvrdých drog.) Nicméně je alarmující, že si nějaká špinavá africká díra vůbec dovolí něco takového! Osobně bych reagoval tvrdým ultimátem, po jehož vypršení by se Zambii stalo něco velice ošklivého. Umím si třeba vážně představit, že bych vyslal 601. skupinu speciálních sil, aby vězněné Čechy osvobodila a v Zambii něco vyhodila do vzduchu, aby tam pochopili, že každá sranda něco stojí. Třeba by si pak ty lumpárny odpustili. Izrael by to udělal přesně takhle.

1. ledna 2012
Zdravím v prvním dni nového roku. Má předpověď a zároveň vyjádření nadějí se hodně blíží tomu, co ve svém novoročním projevu zdůraznil prezident Václav Klaus. Pokud mohu shrnout to, co jsem si z projevu odnesl já, pak rok 2012 bude plný náročných výzev pro každého z nás. Situace zdaleka není ideální, avšak současně není ani zdaleka tak špatná, jak se často tvrdí. Nečeká nás ráj na zemi, ale ani konec světa. Jde o to, abychom využívali příležitosti a měli realistické požadavky. Pozitivní myšlení nesporně funguje, ovšem stejně spolehlivě funguje i to negativní. Má intuice analytika soudí, že tento rok přinese velké změny všeho druhu; bude na každém, jestli budou k lepšímu nebo k horšímu.

One comment

  1. K prezidentskej kampani: Romney by bol fajn, ale Santorum mi pride ako obmedzeny katolicky fanatik, takze jeho radsej nie.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *