Glosy Lukáše Visingra – prosinec 2011

31. prosince 2011
Vrátil jsem se ze zaslouženého vánočního relaxu a v posledním dni roku mohu trochu bilancovat. Určitě se nejednalo o rok nudný. Za největší pozitivum pokládám fakt, že za mříže nebo do pekel putovala naprosto výjimečná sada gaunerů a zrůd: Usáma bin Ládin, Ratko Mladić, Muammar Kaddáfí, Kim Čong‑il; naopak největší ztrátou je samozřejmě odchod Václava Havla. Převládá tendence chápat „arabské jaro“ jako velmi slibný fenomén a dluhovou krizi Evropy jako katastrofu, jenže já to vidím takřka obráceně. „Arabské jaro“ se mění v „islámskou zimu“ a slibuje problémy, zatímco krize EU by snad konečně mohla vést k obratu ve zcela chybném přístupu k evropské integraci. Rok 2011 byl rokem velikých nečekaných změn a hádám, že rok 2012 bude z tohoto pohledu ještě významnější.

26. prosince 2011
Debata o leteckých závodech. Kdysi (zejména v meziválečné éře) to bývala velmi úspěšná disciplína, která značně ovlivnila historii (málokdo si už dneska vzpomene, že bez Schneiderovy ceny by se možná nezrodil legendární Spitfire). Současný podnik Red Bull Air Race mi připadá příliš komercionalizovaný, Aero GP je zase příliš omezené, takže tradici asi nejvíce „drží“ Reno Air Races. Já osobně bych si přál, aby se povedlo uspořádat závody tryskových stíhaček. Takových letadel je v soukromých rukách dost, určitě by se našlo i dost sponzorů. Podle mě jde jen o to mít vůli a zkusit to zorganizovat.

24. prosince 2011
Letošní Vánoce jsou sice zkaleny smrtí Václava Havla, ale pan prezident by si zajisté přál, abychom prožili tyto svátky šťastně, s myšlenkami na své blízké, na lásku a přátelství. Rozhodně se tady nechci pouštět do hluboké filozofické úvahy, ale opravdu by se hodilo (třeba jen na chvíli) zapomenout na konzum, hromady dárků a prostřené stoly a popřemýšlet o duchovním smyslu Vánoc. Jsem přesvědčen, že právě to bude pro památku Václava Havla znamenat nejlepší poctu.

22. prosince 2011
Je o mně známo, že jsem rusofil a že ruské zbrojení obvykle sleduji s tolerancí, ne-li s potěšením. Nyní ale budu velmi kritický, jelikož dva aktuální plány strategických sil považuji za naprosto zásadní a ve výsledku kontraproduktivní chyby. Za prvé, vývoj nové těžké (stotunové) mezikontinentální střely. Za druhé, úvahy o opětovném zavedení raket na vlacích. Těžké ICBM i „železniční“ střely jsou technicky vysoce zajímavé, ale jinak jsou to relikty studené války. A je absurdní používat argument americké protiraketové obrany, jež nemá s ruskými raketami co dělat. Pokud však budou Rusové dostatečně dlouho opakovat, že mají zbraně schopné obranu USA prorazit, tak se jim podaří jediné, a to donutit Američany k rozvoji protiopatření. Jak říkal Zdeněk Izer: Tak to je paranoia, vy už to nepijte ani ředěné.

21. prosince 2011
Ještě jednou k úmrtí Václava Havla. Jednoznačně vítám a rozhodně podporuji záměr přejmenovat pražské ruzyňské letiště. Města se nyní budou zřejmě předbíhat v pojmenovávání ulic či náměstí, ale myslím si, že výjimečná osobnost Havlova formátu si zaslouží něco výraznějšího a trvalejšího. Právě mezinárodní letiště by tomu odpovídalo. Že byl Václav Havel kontroverzní osobností? Určitě, avšak právě proto něco dokázal a ovlivnil, jelikož nekontroverzní (tedy nikomu nevadící) lidé nic nezmění. Charles de Gaulle byl podstatně rozpornější postava, a přesto je hlavní pařížské letiště „jeho“, aniž by to komukoliv relevantnímu vadilo. Je proto správné, abychom měli Letiště Václava Havla.

19. prosince 2011
Včera opustil svět velký bojovník za demokracii, avšak už v sobotu odešel do pekel krutý a nelidský tyran, psychopatický masový vrah, státní terorista Kim Čong‑il. Co se bude v KLDR dít dál? Vzhledem k totálně uzavřenému charakteru země se to odhaduje těžko, mám však pochybnosti o tom, že mladý Kim Čong‑un klidně a bez problémů převezme vládu. Právě v této situaci by mohl chtít uchopit moc někdo jiný, nejspíše z armády… V extrémním případě by to mohlo vést i vnitřnímu ozbrojenému konfliktu. Severní Koreu bylo vždy nutno pozorně sledovat; nyní to platí dvojnásob.

18. prosince 2011
Stejně jako snad každého mě zasáhla náhlá smrt Václava Havla. Ačkoliv o jeho špatném zdravotním stavu se vědělo, přece jen je to šok… Odešla skutečně výjimečná osobnost, jakých se narodí jen několik málo za století. Mohl bych zmínit řadu věcí, v nichž jsem s ním nesouhlasil, ale samozřejmě jsem si jej vždy lidsky nesmírně vážil, obdivoval jsem jeho odvahu a byl jsem mu mimořádně vděčen za to, že zásadně přispěl ke konci komunistického režimu, k našemu obratu k Západu a pevnému spojenectví s USA. Václav Havel byl v mých očích jedním z malé skupinky vrcholových českých politiků, jimž jsem věřil, že jim jde především o ideály, ne o moc a koryta. Bude ohromně chybět Česku i světu.

17. prosince 2011
USA oficiálně ukončují vojenské působení v Iráku. Další vývoj v této zemi se odhaduje těžko; jsem mírně optimistický, ale stejně bych tam menší americký kontingent raději nechal. Pokud jde o Irák obecně, určitě mohu jmenovat konkrétní chyby, kterých se koalice dopustila, ovšem i tak jednoznačně považuji invazi do Iráku a svržení Saddáma Husajna za zcela správný krok, který tak bude hodnocen i v učebnicích dějepisu. Vždy jsem byl (a stále jsem) přesvědčen, že Saddám Husajn měl velkou zásobu zbraní hromadného ničení a kapacit pro jejich výrobu; jen se prostě nenašly. (Neexistence důkazu není důkaz neexistence.) O to však na prvním místě nešlo, neboť tento režim byl nebezpečný samotnou svojí podstatou. Saddám prostě musel jít k čertu, jinak by tam šel celý Střední východ.

15. prosince 2011
Přímá volba prezidenta je tak blízko jako nikdy dříve. Teď už je na Senátu, zda budeme nástupce Václava Klause volit lidovým hlasováním. Jak známo, jsem pro to, že by se to mělo zkusit. ČSSD (která má nyní v Senátu většinu) však čelí dilematu, protože jestli nebude kandidovat Miloš Zeman, tak je téměř vyloučeno, že by se na Hrad stěhoval levicový politik; hlavou státu totiž na 99 % bude někdo z pětice Schwarzenberg, Švejnar, Fischer, Sobotka, Němcová. (Spojování liberála Švejnara s ČSSD nikdy nemělo logiku.) Velice se těším na osobnostní, věcnou a korektní kampaň. Snad taková bude.

14. prosince 2011
Diskuse o problémech Evropy a krizích obecně. Podle mě se fatálně mýlí ti, kdo tvrdí, že „euro je potřeba zachránit za každou cenu“. Jsem totiž nezvratně přesvědčen, že kolaps současné podoby EU a eurozóny je už zcela nevyhnutelný. Je to systémová záležitost, protože chybný je celý základní princip. Ta krize v něm byla „zakódována“ od počátku, byla to jen otázka času. Nyní máme dvě možnosti. První (ta, kterou dosud většina politiků prosazuje) je snažit se „udržet na přístrojích“ faktickou mrtvolu, což totální krizi oddálí, ale samozřejmě nezastaví; nakonec to bude jenom horší. Druhá možnost znamená přijmout neodvratné, uznat chybu a „dát zpátečku“ (tj. provést jistou „dezintegraci“). Krize přijde, zabránit se jí nedá; zastávám ovšem názor, že v takové situaci je lepší krizi neoddalovat, nýbrž ji naopak cíleně „spustit“, neboť tak je možné si nad situací zachovat aspoň částečnou kontrolu.

12. prosince 2011
Dnes doporučím dvě zajímavé publikace, které spojuje mj. fakt, že k jejich autorům mám i osobní vztahy. První nese titul Průvodce tvorbou dokumentů, podílela se na ní má skvělá kamarádka Petra Čačková a jde o první českou knihu, která takto komplexně hovoří o formátování, písmu a typografii. Druhá publikace se nazývá Politické systémy a sepsali ji tří dobří politologové z FSS MU. Srovnávají různé režimy, exekutivu, parlamenty, volby, politické strany a další aspekty politiky, a to nejen detailně a systematicky, ale současně čtivě. Takových knih by mělo vycházet co nejvíc.

10. prosince 2011
Jestli jsem měl nějaké pochybnosti o brzkém konci EU (resp. její stávající podoby), po včerejším summitu jsem je definitivně ztratil. Konec iluze o jednotné Evropě i o evropské jednotě. Zmatená směs liberálních a socialistických návrhů (z nichž část je v dané situaci nereálná a další část je nefunkční obecně) jen dokládá stále zoufalejší (a samozřejmě k neúspěchu odsouzenou) snahu podřídit ekonomiku politice. Brusel, Berlín a Paříž se pokouší resuscitovat mrtvolu v domnění, že ji poté budou mít pod kontrolou. Skutečně už tomu chybí jenom cedulka EurCon… Myslím, že dnes je (více než kdykoliv jindy) legitimní vést seriózní diskusi na téma, zda má ještě smysl v takovém groteskním spolku být.

9. prosince 2011
Hlavní téma: Írán (údajně) získal americký bezpilotní průzkumný letoun RQ‑170 Sentinel. Tvrzení Íránu o „hacknutí“ a přistání mi bylo od začátku dost podezřelé a velké fotky to podezření jenom potvrdily. Klidně může jít o maketu. Nebo si unavené štěstí sedlo na pilného vola a byl to „lucky shot“, popř. měl ten letoun zkrátka poruchu a spadl. (Rozhodně však nepřistál nepoškozený, to je už mimo jakoukoli pochybnost lež.) Také se objevila teorie „trojského koně“, tedy že Američané letadlo Íráncům „podstrčili“, aby Íránci sehráli úlohu „užitečných idiotů“ a podle očekávání předali stroj Marťanům, kteří se nyní budou snažit analyzovat nebo zkopírovat něco, co ve skutečnosti povede jejich technický vývoj směle do jetele. Každopádně se ale opět ukázalo, že ajatolláhům nelze věřit ani pozdrav.

7. prosince 2011
Myslel jsem si, že marťanský prezident Chu Ťin‑tchao je celkem inteligentní a rozvážný člověk, ovšem od dnešního dne mám o tom určité pochybnosti. V den 70. výročí útoku na Pearl Harbor řekne marťanskému námořnictvu, aby bylo připraveno na válku! Buď jde o projev pozoruhodné hlouposti a neznalosti, nebo to je vyložená provokace. V obou případech by si soudruh prezident měl zopakovat historii, aby si vzpomněl, jak si tehdy Američané na agresory pořádně posvítili. :‑)

6. prosince 2011
Ještě jednou volby, tentokrát ale ty ruské. Myslím, že ruská politika bude nyní velice zajímavá, protože za stávající situace politika Kremlu zajisté ztratí nemálo ze svého autoritativního charakteru. Duma už nebude jen samočinný potvrzovací přístroj a Jednotné Rusko (resp. tandem Vláďa‑Méďa) bude muset dokazovat i schopnost hledat kompromis. Fakt, že opozici tvoří pouze komunisté a kvazi‑nacisté, je opravdu tristní, ale současně platí, že liberalismus jakéhokoli druhu má v Rusku jen minimální potenciál. Resumé zní, že Putin a spol. jsou pořád zdaleka nejlepší reálně možná varianta. Ostatně také proto budu pozorně sledovat, jak si ve změněných podmínkách povedou. (A přeju jim hodně štěstí.)

5. prosince 2011
Volby v Egyptě dopadají tak, jak se dalo čekat, resp. tak, jak s nechutnou spolehlivostí dopadají svobodné volby v jakékoli muslimské zemi, tedy vítězstvím islamistů. Plně souhlasím s názorem Tomáše Raděje, že „umírněný islamista“ je protimluv a že vhodnějším režimem (pro Egypt i Turecko) by byla vojenská vláda, která by zlikvidovala islamistické politické elity. (Doporučoval bych jejich vyhnání do exilu, nejlépe rovnou do atmosféry!) Připadá vám to brutální? Tak si představte, že máme rok 1933 a kdosi jasnozřivý navrhnul vyvraždit nacistické elity. Bylo by to špatně?

4. prosince 2011
Dnešním tématem je film Harry Potter a Relikvie smrti (oba díly, protože jsem si nechtěl zážitek „rozbíjet“ a kouknul jsem se na oba pěkně hned po sobě). Myslím, že tahle kultovní sága se těžko dala zakončit lépe. Film je správně temný, scénicky i efektově dokonale zvládnutý a zároveň emocionálně velice silný. Mnohé scény vzbuzují opravdový strach či neodbytně vhánějí slzy do očí. Dle mého názoru je „potterovská“ série lepší než Pán prstenů (tohle říkám o knihách i o filmech, ačkoli to hodně lidí dráždí), zejména díky vysoce komplexním zápletkám a vývoji postav. K filmům můžu mít konkrétní výhrady, ale ty jsou zpravidla dány omezeným prostorem (bez dobré znalosti knih i předchozích dílů se rychle „ztratíte“). Celkově řadím filmy o Harrym Potterovi k nejlepším v dějinách kinematografie.

2. prosince 2011
Víte, kde se vzal pojem „kozy“ jakožto označení ženského poprsí? Já jsem se to dozvěděl teprve nedávno, a sice díky výkladu Tomáše Töpfera v pořadu Nikdo není dokonalý. Jakkoli je to asi neuvěřitelné, pochází to z Bible! Současný (tzv. ekumenický) překlad Šalamounovy Písně písní doslova říká: „Dva prsy tvé jsou jak dva koloušci, dvojčátka gazelí, která se v liliích pasou.“ Jenže ve starém (tzv. kralickém) překladu jsou „dvě kůzlátka“, z čehož se později staly „kozy“. Každopádně to ale není nic hrubého či vulgárního, naopak je to vysoce poetické a lyrické pojmenování, navíc pocházející z knihy, která patří k duchovním základům západní civilizace, a proto se nebojme to krásné slovo používat! :‑)

1. prosince 2011
Po nějaké době se zase podělím o jeden kuchařský nápad. Dělal jsem pomazánku, zhotovil jsem si takový ten „základ“ (jogurt, sýr, cibule, hořčice, kečup, olivový olej) a zvažoval jsem, jakou „hlavní chuť“ k tomu přidat. Zpravidla to je rybí konzerva (tuňák nebo sardinky) či paštika, avšak tentokrát jsem provedl pokus: V troše vody jsem na ohni rozpustil půl kostky bujónu a po zamíchání do „základu“ mi vznikla pomazánka s příchutí masa. Ano, zvláštní, ale moc dobré. Zkuste.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *