Glosy Lukáše Visingra – únor 2012

29. února 2012
Diskuse o bojových vrtulnících. Podle mého silného dojmu spousta lidí stále nechápe, že ruské stroje série Kamov Ka‑50/52 nejsou klasické bitevní helikoptéry z kategorie Apache (ekvivalent Apache je Mi‑28), ale že jde o vrtulníky, které na Západě nemají protějšky. Jsou to v zásadě rotorové ekvivalenty víceúčelových bojových letounů, nikoliv tedy speciální „louskáčky tanků“. Právě z tohoto pohledu je třeba vnímat i jejich konstrukční zvláštnosti. Když to trochu přeženu, tak údiv nad skutečností, že Ka‑50 je jednomístný, se dá přirovnat k údivu nad faktem, že jednomístný je i Su‑27.

27. února 2012
Diskuse o politice. Někdy dostávám otázku, proč třeba podporuji něco, s čím osobně nesouhlasím. Možná je to tím, že se v politice už nějakou dobu prakticky pohybuji (a tak by někdo mohl říct, že jsem se jakoby „zkazil“), takže chápu, že v drtivé většině případů nelze vybírat mezi jasně dobrým a jasně špatným, nýbrž jen mezi různými kompromisy, z nichž každý je pro někoho trochu dobrý a trochu špatný. Politika byla, je a bude uměním realizace možného, nikoli snění o nemožném. A jako správný konzervativec si uvědomuji, že člověk by měl zůstat věrný jakýmsi elementárním dlouhodobým ideovým zásadám, zatímco v praktické každodenní politice by měl zvládat pragmatické kompromisy.

25. února 2012
Zase jedno smutné „osmičkové“ výročí. Faktem ovšem je, že 25. únor 1948 byl trochu symbolický předěl, protože KSČ systematicky pracovala na ovládnutí státu již dlouho a únorovým převratem si v zásadě „jen“ pojistila výkonnou moc. Právě to budiž varováním. Jestliže totalitní strana nebo hnutí přijme demokratická pravidla, je to vždy jen dočasná taktika. To platí zcela shodně o nacismu, komunismu i islamismu. Nevěřte lidožroutům jen proto, že se naučili používat příbor.

24. února 2012
Rusko oznámilo vývoj několika nových zbraní. Již příští rok by měl být představen prototyp nového tanku Armata (a o dva roky později má začít sériová výroba), v roce 2020 by mělo nastoupit nové bitevní letadlo coby nástupce Su‑25 a po roce 2020 by námořnictvo mělo získat novou letadlovou loď, která má fungovat jako univerzální nosič nejen letadel, ale i kosmických a námořních prostředků. To všechno zní jistě hezky, technické kapacity na to Rusko má, ale zřejmě nebudu sám, kdo se staví skepticky k těm termínům. Podle mého soudu se to zkrátka nedá stihnout, navíc Rusko neprožívá z hlediska ekonomiky nejlepší časy, takže na všechny ty nové vojenské hračky si patrně počkáme o něco déle.

23. února 2012
Google změnil stránku Rozšířené vyhledávání (podle mě k lepšímu). Každopádně platí, že se postupně stal mimořádně výkonným nástrojem, a pokud se člověk naučí zacházet s funkcemi a operátory (resp. když se naučí „rozklíčovat“ obsah adresového řádku), dokáže pan Google skutečně velmi pozoruhodné věci. Pořád však přetrvává problém, na který narazil už snad každý, totiž jak najít něco, čeho název neznám. Nicméně věřím, že se „hledání podle popisu“ brzy podaří dořešit a implementovat.

20. února 2012
Je třeba se bát Ruska? Tuto otázku si jistě v posledních letech leckdo pokládá. A je to také jméno poslední knihy známého publicisty a komentátora Milana Syručka, jenž předkládá trochu nezvyklý pohled na dějiny SSSR a Ruska. Popisuje historii od bolševického puče po nedávné události prostřednictvím portrétů mužů, kteří největší zemi světa z Kremlu vládli (od Lenina po Medvěděva). Není to však zdaleka jen pojednání o politice, své místo zde má i pověstná „ruská duše“. Namísto strachu bychom se měli snažit Rusko chápat a hledat cesty ke vzájemně prospěšné spolupráci s ním.

18. února 2012
Jako propagátor alternativní historie bych asi měl komentovat nový dokumentární cyklus Co by kdyby. Po prvním dílu (jehož idea se mi velice líbí) mám zatím trochu rozpačitý dojem, možná by se to dalo pojmout „akčněji“, ale uvidíme, jaké budou další části… Každopádně ohromně chválím Českou televizi, že konečně odmítla stupidní a poznání brzdící dogma „historie nezná kdyby“ a pustila se do projektu tohoto druhu. Na první pokus to není špatné. Jsem velmi zvědavý.

17. února 2012
Diskuse o tzv. módě. Nikdy jsem nechápal, co přesně to je a jak se stanovuje, co je „v módě“. Vlastně ani netuším, co „se nosí“, jelikož to zkrátka nemá žádný praktický význam, tedy pro mě určitě ne (pro ty, kdo na prodeji „módního“ zboží zblbnutým zákazníkům vydělávají, to patrně význam má). Zjistil jsem, že jsou i lidé, kteří záměrně nosí to, co „v módě“ právě není, ale to mi taky nepřipadá jako zrovna ideální, protože to od nich opět vyžaduje sledování „módních trendů“, aby si poté mohli obléknout pravý opak. Principiální rozdíl nevidím. Já nosím pouze jednoduché černé věci, tím to končí. Usnadňuje to např. oblékání (protože všechno se k sobě hodí) či praní. Je docela dobře možné, že černá někdy byla „v módě“, ale já to skutečně nevím, neboť jsem nikdy necítil potřebu to vědět. :‑)

15. února 2012
Debata o reformě školství. Nemám nejmenší problém se školným na vysokých školách, vždy jsem byl pro jeho zavedení (dříve nebo později to bude nevyhnutelné), ale zásadově odmítám snahy o omezení tradiční nezávislosti akademické sféry. Dobešův návrh reformy mi celkově připadá jako perfektní příklad toho, jak by se velké reformy resortů dělat neměly. Takové komplexní změny musejí zpracovat nepolitičtí odborníci (nabízí se analogie s Bezděkovou komisí k penzím), kteří navrhnou několik variant; vláda by si měla zvolit tu, která nejvíc koreluje s jejím politickým programem, a prosadit ji. Původ reformy ale musí být expertní, aby se z toho nakonec nestal groteskní a kontraproduktivní nesmysl.

14. února 2012
Na dnešní svátek všech zamilovaných čili sv. Valentýna by se asi hodil nějaký postřeh o lásce, což ale není zrovna téma, na které bych byl odborník. Zkusím to tedy pojmout trochu šířeji. Často slyším tvrzení, že si jsme všichni rovni. Zní to jistě hezky, ale dá se to velmi snadno pochopit špatně či zneužít. Každý z nás se narodil s jinými vlastnostmi a v jiném prostředí, v tom si logicky rovni nejsme a být nemůžeme. Nerovnost je z tohoto hlediska přirozený a prospěšný stav, neboť pohání společnost kupředu, avšak (a na to se nesmí nikdy zapomínat) současně musí platit, že jsme si rovni ve třech základních právech, a to v právu na život, svobodu a hledání štěstí (kam bych řadil i tu lásku). Jinými slovy, musí tady existovat rovnost v příležitosti využít nerovnost. Konec filozofické vložky. :‑)

12. února 2012
Všem fanouškům vojenského letectví doporučuji film Hitler’s Stealth Fighter od National Geographic. Točí se okolo samokřídla Horten Ho 229, ve své době hypermoderního letadla, které mělo fenomenální výkony a zejména bylo téměř neviditelné pro radary. Film sleduje vývoj letounu a stavbu jeho moderní repliky, jež jasně dokázala, že Němci vyrobili funkční stealth. Byl by to asi skutečný „game‑changer“ v obraně i útoku. Člověka až zamrazí, když si představí, co mohl způsobit.

10. února 2012
Diskuse o úpadku Velké Británie jakožto vojenské, zvláště pak námořní velmoci. Obrovské oslabení Royal Navy, které v dějinách nemá obdobu, mi pochopitelně velmi vadí, jenže na rozdíl od mnoha lidí to zdaleka nechápu jako konečný stav či nezvratný trend. Jedna ohromně důležitá poučka: Nikdy nepodceňujte Brity! Mohu‑li si vypůjčit skvělé přirovnání Winstona Churchilla a Jana Drnka, tak jsou jako krabi, kteří jsou bez krunýře skoro bezbranní, po jeho ztvrdnutí se však znovu stávají neporazitelnými bojovníky. Britové nyní ztrácejí svůj krunýř, ale je velkou chybou si myslet, že je to navždy. Svět se rychle mění, čekají nás velice neklidné časy a Británie bude zase hrát vysoce důležitou úlohu.

9. února 2012
Přímá volba hlavy státu prošla i Senátem. Pokud se tedy nezadrhne prováděcí zákon, pak budeme příštího prezidenta volit my všichni. Podle očekávání přibývá také jmen kandidátů a zatím jde vesměs o osobnosti, s jejichž stěhováním na Hrad bych neměl zásadní problém. Dost se hovoří o kandidatuře Tomia Okamury. Osobně je mi velmi sympatický i názorově blízký a rozhodně má potenciál na působení v nejvyšší politice, avšak podle mě potřebuje získat reálné politické zkušenosti. Jestli se mu bude dařit v parlamentu, tak ho za pět nebo deset let budu rád volit za prezidenta.

7. února 2012
Myslím, že nastal čas na čerstvé poučení z krysového vývoje, konkrétně z uzavření serveru Megaupload a reakcí dalších podobných služeb. Ta poučka fakticky platila vždy, ale teď se stává ještě aktuálnější. Pokud vás něco na Internetu zaujme, jakákoliv stránka, text, obrázek, film, písnička či digitální kniha, tak si nikdy neříkejte „stáhnu si to později“ nebo „je to na netu, nemusím si to ukládat“, ale naopak si to vždy okamžitě stáhněte a uložte doma na svém počítači (a samozřejmě nejméně jednou zálohujte). Každý server může ze dne na den ukončit činnost kvůli technické poruše či zkrátka rozhodnutí majitele. Mně paradoxně pomohlo to, že doma jsem měl dial‑up spojení a delší přístup k Síti jsem měl jen ve škole, v knihovně apod., a tudíž jsem se naučil si vše důsledně ukládat. Radím vám, dělejte to taky.

6. února 2012
Snad nemine den bez předpovědí ozbrojeného konfliktu s Íránem. A nelze se tomu divit, protože situace je skutečně extrémně vyhrocená. Válečné lodě poblíž Hormuzské úžiny, ropné embargo, obohacování uranu, atentáty a sabotáže v Íránu, spekulace o izraelském úderu… Ať se na to dívám jakkoli, vede to k jedinému možnému vyústění, a sice k vojenské konfrontaci. A to už hodně brzy. Írán s jadernou zbraní zkrátka není přijatelná alternativa, bez vojenské operace se jeho nukleární program nejspíše zastavit nedá a mnoho času už nezbývá. Rok 2012 bude v tomto směru asi rozhodující.

4. února 2012
Onehdy se objevila senzační informace, že Sovětský svaz se za druhé světové války pokusil vytvořit jakési „supervojáky“, vybavené např. ocelovými kostmi. Posléze se ukázalo, že je to s největší pravděpodobností výmysl (co taky čekat od komunistické Pravdy?); vůbec by mě ovšem nepřekvapilo, kdyby něco takového nakonec přece jen mělo i nějaký pravdivý základ. O bojovníky s „nadlidskými“ schopnostmi se svého času snažil leckdo, postupy na to prokazatelně existují (jako transplantace geneticky upravených tkání), vůle asi také nechybí… Proto si myslím, že příslušníci těch nejelitnějších speciálních jednotek (těch, které oficiálně neexistují) na takové úrovni klidně mohou být.

2. února 2012
Dodatečně děkuji za skvělý vánoční dárek v podobě knihy Zákon rezonance. Vlastně zapadá do fenoménu Tajemství, tj. do praktického využití (už i vědecky potvrzeného) poznatku, že myšlenky opravdu ovlivňují hmotný svět. Zákon rezonance propojuje nové objevy z kvantové fyziky, biologie a psychologie a radí, jak dosahovat cílů, splnit si přání a měnit svůj život pomocí pozitivního myšlení. Nikdy nezapomínejte, že dvě nejmocnější a nejúžasnější „zbraně“ ve vesmíru jsou mozek a srdce!

1. února 2012
Indické výběrové řízení MMRCA má konečně vítěze. Včera bylo oznámeno, že lukrativní zakázku na 126 stíhaček získává společnost Dassault s letounem Rafale. Do jisté míry je to překvapivé, protože většina lidí v mém okolí (a vlastně i já sám) sázela spíše na Eurofighter Typhoon, avšak nikoli pro jeho výkony, nýbrž hlavně pro ochotu BAE Systems dávat úplatky. Každopádně jsem velice rád, že nádherný Rafale má první exportní úspěch. Sarkovi už to asi židli nezachrání (za této situace by obhájení mandátu byl téměř zázrak), ale pro mě je důležitější, že to zachrání výrobu krásného letadla. :‑)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *