Glosy Lukáše Visingra – březen 2009

Štítky:

Už je tu zase jaro a Lukáš Visingr pokračuje v glosování politiky, vojenství i života obecně.

31. března 2009
Nedělní televizní politické debaty mě opět utvrdily v názoru, že mezi pány Topolánkem a Paroubkem si člověk zkrátka nevybere. (Podle mě mezi nimi panuje taková nevraživost právě proto, že jsou si vlastně velice podobní.) Oba zcela bezohledně usilují o moc pro moc samotnou. Topolánek znamená nesplněné sliby a ztrátu konzervativního étosu, bez něhož ODS postrádá smysl existence, kdežto Paroubek přináší populismus řízený průzkumy veřejného mínění (to mi vadí daleko více než možná spolupráce s KSČM, kterou stejně praktikují všichni). Teď doufám a věřím ve dvě věci, a to ve státnické schopnosti Václava Klause a ve volební úspěch Strany svobodných občanů.

29. března 2009
O probíhajících operacích proti somálským pirátům začínám mít jisté pochybnosti. Budí totiž dojem, že se tam námořnictva spíše předvádějí. Úspěšné zásahy jsou jistě chvályhodné, jenže ty velké lodě prostě nemůžou být všude. Chtělo by to komplexní systém se schopností rychlé reakce, jenž by byl založen na prostředcích bez osádky. Nad oblastí by permanentně hlídkovaly velké senzorové letouny (nebo možná vzducholodě?), na základnách by byla kdykoli připravena ke vzletu bezpilotní bojová letadla a obchodní lodě byly doprovázely dálkově ovládané čluny Protector. Už sama tahle opatření by odstrašila cca 90 % pirátů a zbytek by byl asi hladce zlikvidován přímo na moři nebo při úderech proti pirátským přístavům. A zaručeně by to bylo levnější než současný stav.

28. března 2009
Zase je všechno vzhůru nohama kvůli dalšímu roztomilému videu a následuje vlastně stejný scénář jako v nedávné kauze znojemské učitelky. Potvrzuje se bulvarizace české mediální scény, jelikož i „seriózní“ média považují odvážnou školačku ze důležité téma. Já jaxi nechápu, co tak převratného se stalo. Nebo si snad někdo naivně myslí, že dřív se takové scénky neodehrávaly? Samozřejmě odehrávaly, ale každý neměl tydlifon s kamerou a připojení k Síti. Lidé sami se moc nemění, avšak zprávy o jejich praštěných nápadech se stále zdokonalují. Jak by řekl Ivánek: Mediální… však víte co.

27. března 2009
Dnes by měla být vypuštěna do světa moje první kniha. Jmenuje se ZBRANĚ 21. STOLETÍ, vydává ji nakladatelství Mladá fronta a dal jsem si s ní docela práci. Zachycuje současné trendy v oboru vojenské techniky a snaží se o prognózu zhruba do roku 2025. Nejprve popisuje obecné faktory (jako C4ISTAR, stealth, energetické zbraně či prostředky bez osádky) a pak konkrétní druhy techniky členěné podle čtyř „dimenzí války“, tedy zbraně kosmické (včetně protiraketové obrany), letecké, pozemní (kam patří také výzbroj a výstroj jednotlivce) a konečně námořní. Děkuji všem, kdo mě při tvorbě knihy podporovali, a rovněž všem těm, kteří věděli a nerozkecali. Přeji příjemné čtení.

25. března 2009
Věci jaksi padají. Padají (mimo jiné) akcie, banky, letadla, vlády, sníh… Padl název soukromé vojenské firmy Blackwater Worldwide, která se nyní jmenuje Xe. (Pobavila mě nejen samotná podivnost tohohle názvu, ale i oficiální zpráva, že vymýšlení toho slova údajně zabralo víc než rok!) Už jen pár dní zbývá do začátku letošní sezóny Formule 1 a naštěstí padla ta úchylná změna hodnocení. Krásné také je, když z ženského těla spadne župánek a noční košilka. Trochu nesourodé, co?

23. března 2009
Zítra by to mohlo vyjít. Samozřejmě myslím pokus vyslovit nedůvěru vládě, z čehož se v české politice pomalu stává folklór. Netroufám si hádat, jak to dopadne; vidím to skutečně 50:50. A stejně tak váhám, jak bych já sám hlasoval. Podobně jako Vlastimil Tlustý bych měl kvanta důvodů, proč Topolovu vládu s potěšením potopit, ale co kdyby po ní přišla ještě horší banda? Obecně bych to řekl asi takto: Podpořil bych každou vládu, která by všemi silami 1. prosazovala americkou vojenskou základnu a 2. sabotovala Lisabonskou smlouvu. Stávající nájemníci Strakovy akademie tak zjevně nečiní, takže z jejich odchodu bych příliš nesmutnil. P.S. Jedenácté přikázání: Nezpapaláš.

20. března 2009
Nejnovějším přírůstkem v mé kolekci vojenské literatury je kniha 15 let v Legii. Autor Stanislav Gazdik v ní velice působivě popisuje dějiny francouzské Cizinecké legie a svou kariéru v této kultovní jednotce, která v žádném případě není armádou žoldnéřů. Líčí své působení mj. v Džibuti, Čadu či Bosně, píše o tradicích, výcviku, výzbroji a výstroji, bojovém nasazení… Kniha přináší i množství unikátních snímků. Jsem skutečně rád, že jsem se ve středu mohl zúčastnit autorovy skvělé přednášky a položit mu několik všetečných otázek. Zase jsem o kousek chytřejší. Díky!

18. března 2009
Turecko je kontroverzní země a jeho vstup do EU je kontroverzní téma. Já jsem vždy vystupoval spíše jako zastánce Turecka, které chápu jako důležitého spojence USA a Izraele, jako sekulární muslimskou zemi s obrovským potenciálem, jako most mezi Západem a islámem a v neposlední řadě jako „bariéru“, která velmi pomáhá Evropě v boji proti terorismu a narkomafii. Mé sympatie však trochu ochladly kvůli thrillerům, v nichž autor Burak Turna popisuje války Turecka (coby nové supervelmoci) proti USA, EU a Židům. A v Turecku se tyhle podivnosti stávají bestsellery! Umělecká licence je krásná věc a já umím přimhouřit oko nad lecčíms, ale všechno má svoje meze. Aspoň doufám.

17. března 2009
Splnění jedné mé předpovědi je o zase kousek blíž. Americké ozbrojené síly v rámci projektu Imminent Fury vybírají lehký turbovrtulový bojový letoun pro speciální operace. Vedle toho je zde unikátní šance sledovat expanzi nového iráckého letectva, jež vzniklo vlastně „z ničeho“ a dnes se rozvíjí „za pochodu“ v prostředí probíhající asymetrické války. V jeho výzbroji se tedy objevují výkonná vrtulová letadla pro mise ISR a COIN. Pokládám za pravděpodobné, že letectvo svobodného Iráku se za několik let dostane v těchto oborech do pozice světové špičky a vzoru.

15. března 2009
Nedávno mě neobyčejně rozesmál jistý zoufalý pacifista, který se dovolával Masaryka. Připomínám, že T.G.M. byl jako vůdce legionářů faktickým vládcem Sibiře, coby prezident se rád ukazoval v uniformě, všestranně podporoval čs. armádu a ještě v osmdesáti letech prohlásil: „Ač jsem starý, kdyby mě někdo napadl, vyhrabal bych holýma rukama cihlu ze zdi a rozbil mu hlavu!“ Hezky to vyjádřil i Jan Masaryk, když se ho zeptali, co by jeho otec dělal na podzim 1938: „Tata by řekl: Tož budeme sedlat…“ Musíme mít na paměti, že svobodné Československo se nezrodilo díky učenému mudrování, nýbrž díky světové válce! T.G.M. byl asi takový pacifista jako já. :‑)

14. března 2009
Jak známo, Čína ukradne a zkopíruje všechno, co není přibité. (A pokud to náhodou přibité je, ukradne a zkopíruje i hřebíky.) Tenhle svérázný přístup k autorským právům se však Číně právě začíná šeredně nevyplácet, jelikož Rusko odmítlo prodat palubní stíhačky Su‑33 s otevřeným vysvětlením, že se obává jejich kopírování. Ostatně nedávno Moskva oficiálně obvinila Peking z kopírování Su‑27. Jsem zvědav, co teď chtějí Maovi následníci na svých nových letadlových lodích provozovat. Duplikování jím docela jde, ale když mají něco vytvořit sami, bývá to o hodně slabší.

12. března 2009
V souvislosti s desátým výročím našeho vstupu do Severoatlantické aliance bych rád řekl dvě věci. Tou první je plný souhlas s názorem Miloše Zemana, že členem NATO by se měl stát Izrael, protože tím by Aliance nejlépe vyjádřila odhodlání s teroristy nemilosrdně bojovat, nikoli zbaběle vyjednávat. A druhou by byla taková úvaha: Víte, proč je Západ (jehož je NATO ozbrojeným garantem) i přes všechny spory zdaleka nejpevnějším geopolitickým blokem? Protože se od počátku definuje na bázi určitých (řekněme židovsko‑křesťanských) hodnot, aniž by musel stanovovat „nepřítele“. Západ je spojenectví „pro něco“, nikoli vymezení „proti něčemu“, a tak nepotřebuje stálé konflikty, aby si dokazoval smysl své existence. Je to asi paradoxní, ale Západ vyhrává právě proto, že vyhrávat nemusí.

10. března 2009
České podoby se dočkala další kniha od skvělého Patricka Robinsona, román Šamšír SL‑2. (Klid, ani já jsem nevěděl, že pro tu muslimskou šavli nazývanou „scimitar“ existuje i obskurní české slovo.) Trochu podobně jako v případě starší knihy HMS Neviditelný přichází autor se zajímavým využitím ponorkové raketové výzbroje pro teroristické útoky. A já už netrpělivě očekávám další dvě Robinsonova díla, která by u nás měla brzy vyjít: Hunter Killer a Barracuda 945.

8. března 2009
Můj názor pragmatického konzervativce na plánovaný prodej ČSA a ruzyňského letiště asi nebude nijak překvapivý. Dvěma slovy, jsem proti. Uvítal bych vstup strategického partnera (a klidně by to mohl být i Aeroflot), jenž by získal striktně omezenou část (max. 25 %), ale úplnou privatizaci tak významných a úspěšných podniků bych pokládal za velkou chybu. (Stát by se měl naopak zbavit zoufale neefektivních a ztrátových kabaretů, především České pošty.)

7. března 2009
Ještě jednou námořnictvo. Velice málo se o tom ví, ale Američané už několik let tiše zvažují, že by zase mohli zavést do služby dieselelektrické ponorky. Za studené války je US Navy příliš nevyužilo, takže se jejich vyřazení zdálo jako docela rozumný krok, ale situace se změnila. Pro akce v mělkých pobřežních vodách jsou „diesely“ obecně vhodnější než jaderné třídy. Jsou tiché a díky pohonům typu AIP (jako je Stirlingův motor a vodíkové články) mohou mít i velikou výdrž. Současné třídy (např. švédská Gotland, německý Typ 212/214 či ruský Projekt 677 Lada) dokážou být za jistých podmínek nesmírně účinnými zbraněmi. Amerika by udělala dobře, kdyby si pár takových lodiček koupila nebo licenčně postavila. Jen by na to Černý Bílý dům ještě musel přiklepnout nějaké ty chechtáky.

6. března 2009
Rusové oznámili, že jejich připravované letadlové lodě budou mít atomový pohon a už neponesou těžké protilodní střely. Snad konečně pochopili, že námořnictvo neslouží primárně pro námořní bitvy, nýbrž k podpoře zahraničních operací a jako geopolitický nástroj; tradiční ruské „letadlové křižníky“ se právě na to moc nehodí. Ještě jedna malá rada: Při výběru jmen pro nové lodě by Rusové mohli aplikovat princip rovnosti pohlaví (třeba jako Britové s chystaným letadlovým nosičem Queen Elizabeth) a alespoň jedné z nich dát ženské jméno; logicky se nabízí Kateřina Veliká.

4. března 2009
V novém čísle ATM vychází můj článek o sovětských dálkově řízených tancích. Jde o docela obskurní, ale podle mého názoru velice zajímavé téma, neboť „teletanky“ po technické stránce pořádně předběhly svou dobu. Opět jasně dokazují, že na přelomu 30. a 40. let vlastnil Sovětský svaz nejlepší tankové síly na světě, ovšem síly jednoznačně útočné, k obranné válce totálně nevhodné. Sbírání podkladů pro tento článek jen posílilo mou podporu názorů Viktora Suvorova. Ale na rozdíl od jedinců, kteří se k němu tak nadšeně hlásí v poslední době, jsem byl jeho příznivcem už před nějakými deseti lety. Stejně jako např. Václavu Klausovi mi totiž nikdy nevadilo hájit menšinový názor.

2. března 2009
Mezi jevy, které mi na české politice vadí, patří i personální čistky, které zahajuje drtivá většina politiků (čest výjimkám) po převzetí úřadů. Pokládám to za pitomé bez ohledu na stranickou legitimaci „čističe“. Německá zásada „Regierung vergeht, Verwaltung gesteht“ („vláda odchází, úřednictvo zůstává“), leckdy zesměšňovaná, si ve skutečnosti zasluhuje úctu. Náměstek ministra nebo šéf odboru by přece neměl být na své židli díky politické příslušnosti, nýbrž díky profesním znalostem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *