Glosy Lukáše Visingra – březen 2012

11. září 2015
V tento den je u mě zvykem připomínat různé aspekty konfliktu, v němž se již řadu let nacházíme, ačkoliv to někteří pořád nechtějí přiznat. Dnes bych rád zdůraznil to, že protivníka nesmíme podcenit a nesmíme se jím nechat oklamat. Islamismus je strašlivé zlo, jenže je to zlo svým způsobem vychytralé, vytrvalé, vynalézavé a přizpůsobivé. Umí šířit smrt a strach, ale dovede také předstírat umírněnost, uplácet, dělat zdánlivé ústupky a hrát na city (jako nyní s masovou imigrací). Na prostředcích však ve skutečnosti nezáleží, podstatné jsou cíle islamistů, jež jsou pořád stejné. Ovládnutí světa a zotročení lidstva ve jménu zločinné totalitní ideologie, která představuje zrůdnou negaci západní civilizace. A není jiná cesta, jak tomu zabránit, než s islamismem bojovat až do úplného konce, jednou provždy jej zlikvidovat a vyhladit!

31. března 2012
Debata o svobodě na Internetu a hackerské skupině Anonymous. Jak jsem mnohokrát řekl, jsem rozhodně proti zhůvěřilostem typu SOPA a ACTA, jelikož v jejich případě nejde o žádnou ochranu autorských práv, nýbrž především o enormně vysoké zisky distributorů. Ale současně, což také dlouhodobě opakuji, nejsem ani zastáncem absolutní svobody a nulové regulace Internetu, neboť Internet se dá opravdu zneužívat i pro věci daleko nebezpečnější než nějaké „pirátské“ kopírování hudby a filmů. Přinejmenším tu musí existovat efektivní nástroje pro boj proti dětské pornografii, politickému extremismu a dalším hrozbám, jimž Internet může nabízet „životní prostor“. Pokud jde o Anonymous, ještě dovedu pochopit útoky proti serverům těch institucí, které SOPA a ACTA prosazují, ale hrozby „vypnutím Internetu“ jsou už zjevně daleko za hranicí mezi selektivním odporem a neselektivním terorem.

30. března 2012
Děkuji za zapůjčení ne nejnovější, ale vysoce zajímavé knihy Návrat draků od Hartwiga Hausdorfa. Jedná se o publikaci z oboru, který patří k mým vedlejším koníčkům, totiž kryptozoologie. Kniha nabízí výborný přehled různých záhadných tvorů, kteří již měli „oficiálně“ vyhynout, ale o jejichž dosavadní existenci jsou k dispozici více či méně spolehlivé důkazy; od obřích hadů přes ptakoještěry a mořské či jezerní obludy až po dinosaury, kteří mohli v určitých odříznutých oblastech Země přežít. Můžete mě mít za podivína, ale já jsem si vždycky myslel, že lidé viděli živé dinosaury.

29. března 2012
Jen stručně ke kauze odposlechů Pavla Béma a Romana Janouška: Je snad někdo pořád tak naivní, aby ho tento způsob rozhodování o veřejných penězích a úřadech překvapoval? Já tedy určitě ne. V tomto smyslu jde jen o další faktické potvrzení úzkého propojení politiky a byznysu. Spíše by mě (stejně jako asi mnoho dalších lidí) zajímalo, kdo/co za tím vlastně je. BIS a policie? ABL a VeVerky? Frakce v ODS? Nebo snad všechno dohromady? Možná se ještě dozvíme velice zajímavé věci.

27. března 2012
Tzv. Holešovská výzva by se dala snadno odbýt mávnutím rukou coby zmatený blábol bez reálného vlivu. Je vlastně docela možné (a byl bych velice rád, kdyby to tak bylo), že to nic víc skutečně není, avšak já tu přece jenom vidím i potenciál hrozby. Z velké části souhlasím se Štěpánem Kotrbou a chci, aby to zaznělo zcela jasně: Toto hnutí má proto‑fašistické rysy a je neslučitelné s demokracií, která (přes všechny slabiny) zatím stále nabízí nejlepší možnost. Kritika vlády je jedna věc, ale tenhle mobilizační aktivismus „naštvané ulice“ je něco úplně jiného. A umím si představit, že by se mohl transformovat i v reálnou anti‑systémovou hrozbu. Hitler taky začínal jako pouliční křikloun.

26. března 2012
Ve včerejší Partii na Primě na mě opět skvěle zapůsobil Miloš Zeman. Velmi sympaticky mi zněla zejména jeho slova o nutnosti mít silnou vládu i silnou opozici a také jeho představa o úloze a fungování prezidenta, navíc pochopitelně již tradičně chválím důrazné varování před hrozbou islámského fundamentalismu. Není ostatně žádné tajemství, že bych si Miloše Zemana za prezidenta opravdu hodně přál. Pokládám za vysoce pravděpodobné, že v prvním kole dám hlas právě jemu.

24. března 2012
V noci na zítřek se přechází na letní čas. Především si ovšem pamatujme, že žádný „zimní čas“ neexistuje; existuje čas standardní a uměle vytvořený letní, což v podstatě znamená posun do jiné časové zóny. Nikdy jsem se netajil názorem, že tohle „šoupání“ s časy tam a zpátky pokládám za celkem zbytečné, byť osobně mi to žádné zvláštní potíže nedělá. Přínos z ekonomického hlediska, jestli vůbec někdy nějaký byl, je dnes zanedbatelný, naopak v jiných ohledech vznikají různé komplikace. Myslím, že by se konečně mohla začít vést seriózní veřejná diskuse, zda je letní čas stále skutečně potřeba.

23. března 2012
Copak se to děje v Číně? (Ode dneška přestávám používat výhradní pojem Mars, byť občas k němu třeba sáhnu.) Jisté je, že to je něco vysoce nestandardního, ale nikdo přesně neví co. Nepochybuji, že tvrdé boje o moc probíhají v KS Číny neustále, avšak oficiální veřejný obraz byl už přes dvacet let vždy velmi klidný a spořádaný. Nynější situace může znamenat ledacos, od „pouhé“ eskalace boje frakcí po vážnější krizi ve vedení státu. Čína je jako globální hráč významná (ačkoli zase ne tolik, jak se ráda tváří) a současně těžko předvídatelná, takže jí teď věnujme zvýšenou pozornost.

21. března 2012
Otevřeně říkám, že americké republikánské primárky mě baví čím dál méně. Republikánští kandidáti spíše jen plýtvají časem i silami na vzájemné útoky, místo aby postavili jednoznačného vyzyvatele vůči Baracku Obamovi. Začínám získávat dojem, že si republikáni asi budou muset prožít ještě čtyři roky v opozici, aby vygenerovali lepší osobnost (možná třetího Bushe). Ve volbách budou zaručeně dominovat domácí témata (zejména nezaměstnanost a zdravotnictví), do kterých moc nevidím. Ale pokud mám hodnotit zahraniční a obrannou politiku Baracka Obamy, mohu konstatovat, že je mnohem lepším prezidentem, než jsem se kdy odvážil doufat. Jestliže budou republikáni nadále působit takhle nerozhodně, tak je docela dobře možné, že nakonec dojdu k závěru, že bych Obamu dokonce snad volil.

20. března 2012
Kniha Všechno je jinak aneb Co nám neřekli o důchodech, euru a budoucnosti získává pozornost už svým zvláštním vzhledem, důležitější je ovšem obsah. Dvojice mladých ekonomů čtivým stylem popisuje dnešní ekonomická témata, zejména penzijní reformu, způsoby investování, podstatu krize nebo potíže eurozóny. Kniha je místy vysoce kontroverzní a provokativní, útočí na řadu „tabu“, ale myslím, že v současné situaci je takový přístup stále více třeba, protože brzy už může být pozdě.

18. března 2012
Uteklo to docela rychle. Mám na mysli dobu mezi koncem loňské sezóny Formule 1 a začátkem té letošní. Podle výsledků prvního závodu samozřejmě nelze usuzovat na průběh celé sezóny, přesto však lze říci, že se zhruba potvrzuje dojem z testů. Hodně silný McLaren a Red Bull, v těsném závěsu Lotus a Mercedes a špatná úroveň Ferrari. Každopádně účast hned šesti bývalých mistrů světa slibuje zajímavou podívanou. A na podivné schodovité nosy většiny aut si snad zvykneme…

17. března 2012
Jsem moc rád, že někdo (v tomto případě Rusové) začal seriózně a konkrétně řešit hrozbu, o které se dnes mluví jen občas a hodně mlhavě (zřejmě i proto, že není zájem vyvolávat paniku přiznáním, že zatím jsme zcela bezbranní). Tou hrozbou je zásah planety Země asteroidem, který by při troše smůly znamenal úplné zničení lidstva. Ruský koncept soustavy družic Kaissa a Kapkan by měl zajistit včasnou detekci a následné zničení asteroidu pomocí jaderných zbraní. Jako začátek dobré. Jsem ale přesvědčen, že to není věc, která by měla náležet do působnosti jednoho státu. Jelikož se jedná o přežití celého lidstva, nikoliv o prestiž, měl by to být program s účastí všech vyspělých zemí.

15. března 2012
Nejsem si jist, kolik lidí si uvědomuje tragičnost dnešního data. Připomínáme si 73 let ode dne, kdy vojska Třetí říše okupovala zbytek zmrzačených českých zemí. A právě v souvislosti s takovými daty je dobré se zamýšlet nad dějinami svého národa. My Češi máme silnou tendenci pohybovat se mezi extrémy; na jednu stranu v sobě pořád živíme některé iluze (či spíše pohádky) o své historii, na straně druhé však propadáme cynickému pesimismu a nevážíme si hrdinů. Ani jedno pochopitelně není správné. Měli bychom si dokázat objektivně přiznat, že máme v dějinách dost věcí, které si zřejmě za rámeček nedáme, ale zároveň máme i hodně takových, na které můžeme být plným právem hrdí.

14. března 2012
Debata o pacifismu. Nikoho asi nepřekvapí, že podle mého názoru nadělali pacifisté daleko více škody než užitku. Přesněji řečeno, vlastně si ani nevzpomenu na žádný konkrétní případ, kdy pacifisté nadělali vůbec nějaký užitek. Pacifisté nerespektují objektivní hrozby a nechápou, že zlu je nutno vzdorovat i silou, takže tváří v tvář agresivním ideologiím a hnutím (dříve nacismu a komunismu, nyní islamismu) pořád propagují jen ústupky či odzbrojení. Jenže proti takovým hrozbám je naopak nezbytné projevit rozhodnost a tvrdost, zbrojit, případně samozřejmě provést ozbrojený zásah.

12. března 2012
Už jsem navštívil řadu aquaparků a „vodních“ wellnessů, ale po uplynulém víkendu musím konstatovat, že tím absolutně nejlepším zařízením, které jsem si mohl vyzkoušet, je wellness na golfovém hřišti Kaskáda u Brna. Nabízí relaxační bazén s protiproudem i dalšími „fíčurami“, finskou saunu, parní lázeň a whirlpool, a to v překrásném luxusním provedení. Cena se může zdát vysoká, ale vzhledem ke kvalitě a rozsahu služeb bych ji hodnotil jako v podstatě přiměřenou.

11. března 2012
Krátce ke slovenské politice: Za volební debakl si pravice může do značné míry sama. Plně se ukázalo, jak je politika propojená s byznysem. Smer‑SD je v podobné situaci, jaká by čekala ČSSD, pokud by se volby teď konaly i u nás. To jest ve stavu vítězné euforie, která asi záhy přejde do tušení katastrofy, jelikož sliby populistické levice jsou samozřejmě beznadějně nesplnitelné. Ekonomická realita si pak vynutí nepopulární kroky (de facto stejné jako ty, které koná pravice), které voliče Smeru logicky zklamou a naštvou. Osobně mě ale nejvíce zajímá, jaké poučení z toho vyvodí české strany.

9. března 2012
Určitě si přečtěte skvělou knihu Islámská rozpínavost včera, dnes a zítra. Je to jeden z nejlepších „léků“ na liberální, politicky korektní a tragikomicky naivní představy (či přesněji iluze a omyly) o islámu. V knize se detailně rozebírá charakter a dějiny islámu, jeho kontakty a konflikty se Západem a také současná strategie islamistů, kteří cílevědomě usilují o dobytí a ovládnutí celého světa ve jménu středověké totalitní despocie. Je nutno jasně říci, že islám ve své většinové podobě znamená pro Západ obrovskou hrozbu a musíme být morálně připraveni na brzké osudové střetnutí s ním.

8. března 2012
Debata o náboženství. Zjistil jsem, že pro řadu věřících, kteří patří k nějaké církvi (zejména pro katolíky), představuji dosti obtížně pochopitelný případ. Jsem totiž v otázkách víry vysoce tolerantní a bez problémů všem uznávám nárok na jejich víru, resp. cestu k Bohu. Jsem věřící bez vyznání a církve odmítám, avšak pokud někomu takový model vyhovuje, ani v nejmenším mu v tom nebráním. Netvrdím, že ta má cesta je „jediná pravá“; beru to tak, že jdeme po různých cestách ke stejnému cíli. Náboženství chápu jako striktně soukromou záležitost každého svobodného jednotlivce a „recipročně“ čekám jenom to, že se ostatní budou vůči mé víře chovat stejně tolerantně jako já k jejich.

6. března 2012
Nedělní Otázky Václava Moravce byly vysoce zajímavé tím, že se v nich otevřeně diskutovalo o možnosti vystoupení z Evropské unie. Kdo by něco podobného před pěti roky očekával? Podle mého soudu ale tyto polemiky postrádají jednu podstatnou rovinu: Bude vůbec z čeho vystupovat? Vůbec už nepochybuji, že v této podobě nemůže eurozóna ani EU dlouhodobě vydržet. Z tohoto hlediska se nabízejí dvě možnosti: Ta pragmatická říká, že bude lépe zůstat a využívat výhody, dokud to půjde, a až se to rozpadne, tak to spolu s ostatními zabalit. Naopak zásadovější postoj by byl odejít hned a třeba tak získat vyšší kredit pro „druhý pokus“ o integraci Evropy. Přiznám se, že sám nad tím pořád váhám.

4. března 2012
Dnes se pouze podělím o jeden skutečně skvělý politický vtip, který dokonale vystihuje esenci Realpolitiky a praktický způsob chování (super)velmocí k malým státům. Víte, co měli společného Alexander Dubček a Salvador Allende? Oba dva trpěli tzv. geografickou sklerózou: Dubček totiž zapomněl, že Sovětský svaz je blízko, zatímco Allende zapomněl, že je daleko. :‑)

3. března 2012
Rusko zítra čekají prezidentské volby. O vítězství Vladimira Putina nepochybuje snad nikdo, otázkou však je, kolik obdrží hlasů, zda bude potřeba druhé kolo a jak bude jeho výhra zpochybňována. Myslím, že pro nikoho nebude překvapením, když řeknu, že jako Rus bych Putina určitě volil, a to už proto, že zbylí čtyři kandidáti nenabízejí seriózní alternativu. Zároveň ale tvrdím, že Kreml s opozicí musí komunikovat; to, že liberální demokracie západního stylu by v Rusku nefungovala, ještě nedává „bianco šek“ diktatuře. Ale rád bych dodal tohle: Ti, kdo rádi stavějí do kontrastu „diktátora“ Putina a „demokrata“ Jelcina, by si měli taky příležitostně vzpomenout, kdo nechal tanky rozstřílet parlament.

2. března 2012
Mezi hlavní aktuální události patří dění v Sýrii a já otevřeně říkám, že jsem proti vojenské intervenci. Je to situace podstatně odlišná oproti Libyi, kde jsem naopak zásah podporoval, ale nikoli proto, že bych si dělal nějaké velké iluze o opozici, nýbrž proto, že Kaddáfímu jsem to jeho „polepšení“ nikdy nespolknul a podle mě si za terorismus proti Západu zasloužil svržení a smrt. Sýrie se ovšem zásadně liší, a to hned z několika důvodů. Asad je diktátor a o jeho režimu si rovněž nedělám iluze, avšak je to sekulární pragmatik, zatímco opozici „táhnou“ sunnitští radikálové, jejichž vítězství by mohlo nadělat více škody než užitku. Očekávám, že Sýrie, ať tam zvítězí kdokoliv, z toho vyjde značně oslabená, a každopádně si myslím, že intervence by už tak chaotickou situaci mohla snadno zhoršit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *