Glosy Lukáše Visingra – březen 2013

30. března 2013
Jako zajímavý a originální počin z oblasti fantastické literatury musím označit knížku Fénix, kterou napsala Ilona Ziková. V knize jsou obsaženy dva příběhy; ten první o obřím nesmrtelném ještěrovi, který vystoupí z hlubin země a ničí vše okolo sebe, vcelku ujde, avšak druhý příběh jménem Sirény je podle mě skutečně výborný. Jde o jakousi techno‑fantasy o bitvách lodí řízených sochami na přídích. Může to vypadat jenom jako nenáročná „oddychovka“, ale nabízí i něco k zamyšlení.

29. března 2013
Copak se to děje mezi Ruskem a Čínou? Čínská média nadšeně informovala o uzavření dohody, podle níž Rusko prodá 24 stíhaček Su‑35 a čtyři ponorky Lada, což ale Kreml následně ostře popřel. O co tu vlastně jde? Vyjednávací trik, nátlak, zbožné přání? Jisté je, že ČLR by to všechno (i ledacos jiného) ráda koupila, stejně tak Rusové mají zájem prodávat, ale současně už nechtějí poskytovat Číně moderní technologie, jež by soudruzi ihned zkopírovali. Těžko říct, zda se nakonec dohodnou, ale pokud ano, tak hádám, že Rusko prodá soudruhům leda totální „ořezy“, které budou „zadarmo drahé“. :‑)

27. března 2013
V těchto dnech, tj. na konci března 2013, je to 10 let, co jsem vstoupil do světa profesionální publicistiky a již jsem tam zůstal. Tehdy jsem o svém budoucím povolání samozřejmě neměl jasno, věci se však posléze vyvinuly tak, že se ze mě stal vojenský a bezpečnostní analytik a publicista „na volné noze“ (ale po stránce vytížení na plný úvazek). Prakticky (nikoli formálně) jsem tedy něco jako OSVČ. Mimochodem, proto mě skutečně uráží, když samostatné živnostníky (kteří jsou v podstatě „tahouny“ ekonomiky) někdo označí za „parazity“. Každopádně mě moje práce pořád baví, také se zdá, že jsem v ní asi celkem dobrý a mám dost příznivců, resp. čtenářů (což platí i o těchto stránkách). A proto počítám, že budu ve své práci pokračovat, tedy pokud mi nadále zachováte přízeň. Děkuji. :‑)

25. března 2013
Ještě něco obecnějšího k obsazování ministerstev. Myslím si, že tu trojici „silových“, resp. bezpečnostních resortů (čili zahraničí, obranu a vnitro) by měli řídit nepolitičtí experti s kariérní zkušeností v daném oboru. Socioekonomické resorty (finance, práce, zdravotnictví, průmysl atd.) fungují jinak, protože se v nich silně projevují různé názory stran, resp. věčný (a pro společnost prospěšný) spor pravice a levice, ovšem na linii zahraniční politiky a bezpečnosti má být shoda vlády a opozice.

24. března 2013
Mám‑li být stručný, film 30 minut po půlnoci (Zero Dark Thirty) je naprosto geniální a bude to velice silný kandidát na můj Film roku. Pokládám ho za asi nejlepší snímek o válce s terorismem. Předkládá leckdy až hnusně realistický pohled na zákulisí konfliktu a fungování zpravodajských služeb. Pracují v nich normální lidé se všemi svými slabinami, používají se tvrdé postupy (film dosti jasně naznačuje, že bez mučení by to zřejmě nešlo), ale přesto přicházejí i neúspěchy, často zasahuje náhoda a ta vyčerpávající práce psychicky ruinuje i silné osobnosti. Film ukazuje sledování, výslechy, analýzu dat či politické půtky, ale všichni víme, že to celé směřuje ke strhujícímu finále, ve kterém speciální jednotky zlikvidují arci‑teroristu. Rozhodně to není prvoplánová propaganda, ale naopak velmi hluboké a propracované dokudrama, ve kterém se dá najít řada různých aspektů a rovin. Takřka dokonalý film!

22. března 2013
Kniha Německo páchá sebevraždu, kterou napsal zkušený, významný a rovněž velice kontroverzní politik, ekonom a myslitel Thilo Sarrazin, vzbudila mimořádně ostré reakce. To ale tak bývá, pokud někdo sděluje nepříjemnou pravdu, zejména pak tu politicky nekorektní. Sarrazin se zabývá otázkami ekonomie, sociální politiky a imigrace a jednoznačně říká, že dnešní přístup Německa (a potažmo většiny EU) k nim znamená cestu do zkázy, protože podkopává základy toho, na čem západní společnost stojí. V knize se střídají části živě a vtipné s náročnějšími kapitolami, plnými statistik a tabulek, celkově je to však dílo velice čtivé, které představuje skutečně zásadní příspěvek do diskusi o budoucnosti Evropy.

20. března 2013
V pondělí zemřel Nori Harel, jeden z lidí, kteří symbolizovali spojenectví Česk(oslovensk)a a Izraele. Je to velká a smutná ztráta pro vojenské letectví, v jehož historii zanechal Nori Harel malou, ale důležitou stopu. Patřil ke generaci, která pro Izrael vybojovala nezávislost a naučila nepřátele bát se židovských vojáků. Ale to by samozřejmě nebylo možné bez pomoci od ČSR, která Izrael (bez přehánění) zachránila, a tak získala jeho trvající vděčnost. Plukovník Harel již odlétnul do věčného nebe, ale jeho odkaz bude žít dál v podobě pevného přátelství České republiky a Státu Izrael.

19. března 2013
Po dlouhých sporech se konečně našel ministr obrany. Ačkoliv mohu mít k Vlastimilu Pickovi výhrady (na prvním místě jeho souhlas s pořízením problémových letadel CASA C‑295M), nechápu kritiku faktu, že je to bývalý generál a náčelník generálního štábu. Podle mě je to přednost, nikoli chyba. Dle mého názoru by právě generál ve výslužbě měl reprezentovat ideálního ministra obrany, a dokonce by mi zásadně nevadilo, kdyby byl dosud ve službě. Prohlášení o vojenských juntách jsou docela úsměvná. To by měl ministerstvo obrany řídit cukrář či kominík? Primárním požadavkem na ministra je snad odbornost a znalost resortu, ne to, jestli momentálně chodí do práce v obleku, nebo v uniformě.

17. března 2013
Nechápu, jak mi mohl v roce 2011 uniknout film Ocelová pěst. Očekával jsem, že to bude dobré, ale ne že to bude až tak dobré, ba přímo vynikající. Pozoruhodný příběh, který citlivě kombinuje rodinné hodnoty a sci‑fi prvky, obsahuje klasická klišé i velká překvapení a je podaný skvělými hereckými výkony. Dle mého názoru je to jedna z nejlepších rolí Hugha Jackmana a malý Dakota Goyo je zkrátka báječný. Samozřejmě se musím zmínit i o geniálně provedených efektech a dech beroucích soubojích robotů. Jsem si jistý, že by se u mě toto luxusní dílo tehdy ucházelo o Film roku.

16. března 2013
Debata o leteckých závodech. Není žádným tajemstvím, že bych nesmírně rád viděl soutěž, ve které by se utkávaly nadzvukové stíhačky, a dokonce si myslím, že za několik let (až bude na civilním trhu dost strojů vyřazených z letectev) do toho někdo půjde. Pro firmy typu Red Bull či Google, ale i pro samotné výrobce letounů by to byla fantastická reklama, jelikož sledovanost by zaručeně byla obrovská. Chce to jen odvahu a peníze. Ladies and gentlemen, start your jet engines! :‑)

14. března 2013
Nový papež zvolen. Jorge Mario Bergoglio neboli papež František je docela překvapení; mezi favority jeho jméno nefigurovalo a málokdo ví, co od něj očekávat. Zřejmě představuje kompromis, na kterém se shodli liberálové i konzervativci. Každopádně ho čeká obrovský a náročný úkol, jelikož morální kredit církve je z řady důvodů velmi mizerný a v adaptaci na moderní svět církev stále povážlivě zaostává. (Jinou věcí je, že středověký mainstream islámu už předběhla o pár stovek let.) Mám‑li se vrátit k papeži Františkovi, působí na mě vcelku sympaticky a informace o jeho životě a názorech dávají důvody k opatrnému optimismu, ale počkejme si teď na jeho první kroky v úřadu.

12. března 2013
Jedna z nejlepších knih o izraelsko‑palestinském konfliktu. Tak musím zhodnotit knihu Břetislava Turečka s příznačným titulem Nesvatá válka o Svatou zemi. Není to klasický „suchý“ popis historie, nýbrž z osobní zkušenosti vycházející, hluboká a komplexní reportáž. Na životech konkrétních lidí z obou znepřátelených stran (doslovně od bezdomovců po prezidenty) je ilustrováno mnoho prvků, témat či rovin konfliktu, např. uprchlíci, špionáž, terorismus, média, archeologie… Tureček nešetří ani jednu stranu a záměrně se dotýká i vysoce nepříjemných otázek. Dokazuje, že většina Izraelců a Palestinců by se (třeba z čistě pragmatických důvodů) dohodla na míru, ovšem extrémisté na obou stranách konflikt pořád přiživují. Myslím, že tohle by pro zájemce o Blízký Východ měla být skutečně povinná četba.

11. března 2013
Čína má další výtečný trapas. Bitevní vrtulník WZ‑10, kterým se hodně chlubila jako skutečně originálním produktem své konstrukční školy, byl původně navržen coby zakázka ruskou kanceláří Kamov. Opět se tu vnucuje dotaz, zda Čína vůbec sama vytvořila nějakou základní konstrukci, nebo zda jen soustavně krade, kopíruje, kombinuje a rozvíjí cizí designy. Už začíná být těžké se na Číňany zlobit, tohle je spíš k smíchu, ne‑li k politování. Angličtina má na to pěkné slovo: Awkward… :‑)

8. března 2013
Král je mrtev, ať žije král! Po deseti letech opustil Hrad Václav Klaus a úřadu prezidenta se ujal jeho velký sok a současně přítel, Miloš „Jezevec“ Zeman. Přes některé výhrady i nadále vnímám Václava Klause jako výjimečně silnou osobnost se skutečně státnickým formátem, která udělala pro ČR mnoho dobrého a která má pořád velký potenciál. Z téhož důvodu si velice vážím také Miloše Zemana, jehož prezidentství logicky navazuje na Václava Havla a Václava Klause, jelikož česká politika za posledních dvacet let byla tvořena z největší části právě těmito třemi. Mohu také říci, že mě silně oslovil inaugurační projev Miloše Zemana, ve kterém zazněla řada mně sympatických tezí. Přeji proto novému prezidentovi vše dobré, věřím upřímnosti jeho záměrů a rád přijímám jeho závěrečnou výzvu.

6. března 2013
Chávez kaput! Komunisticko-nacistický prezident Venezuely se už (doufám) smaží v pekle. Nyní je hlavní otázkou, co bude dál, nejen s Venezuelou, ale i s dalšími režimy, které Chávez inspiroval a podporoval. Ty režimy stojí zpravidla na osobním charismatu (které Chávez prostě měl, to je nepochybné, podobně jako u Hitlera) a sociálním populismu (také jako Hitlera). Smrt rudého Führera znamená šok, který by se jistě měl využít pro „politickou ofenzívu“ Washingtonu proti těmto režimům. Latinská Amerika byla vždycky sférou vlivu USA a měla by se do tohoto přirozeného stavu vrátit.

5. března 2013
Pochopitelně musím něco napsat k žalobě prezidenta Klause za údajnou velezradu. Od začátku říkám, že s novoroční amnestií zásadně nesouhlasím a pokládám ji za obrovskou chybu, stejně tak mohu uvést mnoho dalších témat, ve kterých se s Václavem Klausem neshoduji, ovšem označovat takové politické neshody za velezradu a předhazovat je Ústavnímu soudu je podle mě absurdní fraška. Bohužel se tím znovu projevuje sklon části politické scény řešit neshody v zákonodárné či výkonné složce moci tím, že se přesunou k moci soudní. Tím se rovnováha oněch tří složek logicky narušuje, což podle mě může demokracii ohrožovat víc než ten či onen kontroverzní krok prezidenta.

3. března 2013
Jestli existuje něco jako absolutní zlatá klasika akčních filmů 80. let, je to určitě Komando. Tahle dokonalá pecka se dá vidět třeba stokrát a nestárne. A o tom, že její kult stále žije, svědčí i ruský film Den D, což je celkem povedený remake. Michail Porečenkov (nejznámější z 9. roty) samozřejmě Arnolda nenahradí, ale film docela dobře kombinuje scény téměř dokonale okopírované z Komanda a kvazi‑originální prvky. Celé to má svižnou atmosféru a jako „oddechovku“ to mohu doporučit.

2. března 2013
Pořád se něco děje. Výroky tureckého premiéra Erdogana asi netřeba blíže komentovat, ale pokud někoho překvapují, tak mě vůbec ne; jen dokazují, že Turecko cílevědomě míří do islamistického temna a vrací se do tradiční role nepřítele Západu. Budiž, aspoň je jasno. Mluvě o jasnu, počasí naznačuje, že zima je snad již definitivně pryč a čeká nás krátké jaro, po kterém (doufám) co nejrychleji dorazí horké léto. A horko je i v ODS, neboť tato strana vzbuzuje dojem, že je takřka v posledním tažení. Mám vážné pochybnosti, zda ji lze ještě zachránit. Vládu nad pravicí evidentně přebírá TOP 09, které možná bude příští rok sekundovat nová strana určená právě pro naštvané a zklamané voliče ODS.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *