Glosy Lukáše Visingra – duben 2014

29. dubna 2014
Hudba Ivety Bartošové mě vůbec neoslovovala, prostě šla úplně mimo mě, avšak je mi pochopitelně lidsky líto její smrti. Nepochybuji také o tom, že se na jejím konci sice nepřímo, ale zásadně podílel bulvární tisk, který z ní udělal „celebritu“ a současně neustále cílil na její soukromý život. Někdo takový nátlak snese, ale někdo na to nemá sílu. Lze předpokládat, že bulvár bude ukázkově parazitovat i na zpěvaččině sebevraždě, v čemž má koneckonců bohatou praxi. V situacích jako tato jsem každopádně rád a hrdý na to, že bulvární média vůbec nesleduji a o většině tzv. celebrit nic nevím (a nijak mi to nechybí), jelikož mi zkrátka připadá neskutečně ubohé podrobně zkoumat osobní život cizích lidí.

28. dubna 2014
Debata o první světové válce (u příležitosti blížícího se 100. výročí vypuknutí). Jistě existovaly války, jimž se dalo vyhnout, avšak „Velká válka“ mezi ně podle mého názoru nepatří. Boj o kolonie, suroviny a trhy se prostě dostal do stavu, kdy již mírové prostředky nestačily. Ano, ta válka mohla začít o něco později, třeba i s trochu jinou sestavou protivníků (ačkoliv Británie by zcela určitě stála proti Německu), ale chtěli ji skoro všichni. První světová válka byla (asi) jedním slovem neodvratná.

26. dubna 2014
Je opravdu zvláštní, že už 31 let bydlím poměrně blízko Královy jeskyně v tišnovské hoře Květnice, avšak teprve dnes se mi podařilo ji navštívit. Využil jsem totiž Den otevřených dveří, který zorganizovali tišnovští jeskyňáři, jimž současně patří mé veliké poděkování. Prohlídka dolních pater byla dosti náročná a poněkud nebezpečná, protože je třeba prolézat úzkými tunely a komíny, ale stálo to za to, jelikož kromě nádherných dómů a krasových jevů jsem měl možnost sledovat spící netopýry. Byl to neobvyklý zážitek, adrenalinový, obtížný a rizikový, ale vysoce působivý a přínosný.

24. dubna 2014
Ještě k filmu The Sky Crawlers. Pokud odhlédnu od krajně podivné koncepce a způsobu podání myšlenek, co zůstane? Ano, úžasné bojové scény s bizarními vrtulovými letouny. Na nich je ale velmi zajímavé, že se (podobně jako u letadel z Crimson Skies) ve většině případů jedná o zcela reálné designy, popř. kombinace jejich součástí. Doporučuji prostudovat sérii krásných knih Secret Projects, leccos vám asi bude povědomé a přesvědčíte se, že realita může být podivnější než fikce.

23. dubna 2014
Američané se stále významněji angažují v ukrajinské krizi. Prodej vojenského vybavení Kyjevu se mi příliš nelíbí (protože vůči té vládě mám více než dost hlasitých námitek), avšak jednoznačně vítám plány provést v Polsku a Pobaltí vojenská cvičení, popř. i trvale rozmístit jednotky. Ale všimněte si, jak se historie (zase) opakuje. Celá ta krize je pochopitelně hlavně evropskou záležitostí, USA na Ukrajině fakticky žádné přímé zájmy nemají, avšak situace se (ačkoli to asi nikdo neměl v plánu) vyvinula tak, že si evropské země prostě nevědí rady a budí (a bohužel asi oprávněně) dojem neschopnosti. Takže je to opět na dobré vůli Ameriky, resp. na její obdivuhodné ochotě pořád „žehlit“ evropské průšvihy.

21. dubna 2014
Děkuji své partnerce, rodině a přátelům za účast na mé oslavě narozenin a za skvělou porci překvapení. Už to je hodně dlouho, co jsem dostal tolik opravdu nečekaných dárků! Celkově všem přeji veselé Velikonoce, jež by měl každý strávit právě v tom duchu a stylu, jaký mu nejvíc vyhovuje. Pro někoho je to oslava jara, života a nového začátku, pro někoho jeden z dvou hlavních křesťanských svátků, pro někoho prostě volno na zábavu… Každý podle svého vkusu. Jen bych byl rád, kdyby kromě obligátních vajíček a panáčků měly nějakou šanci i nějaké duchovní a citové hodnoty. :‑)

19. dubna 2014
Mám pocit, že mnozí Ukrajinci se ke komunismu, resp. sovětskému režimu stavějí dost podobně jako řada Čechů, tj. profilují se do role „nevinných obětí“, jimž všechno způsobili „zlí Rusové“. Ano, nikdo nepopírá, že se na Ukrajině za sovětské éry děly strašlivé věci, jenže ten komunismus nebyl jen nějaký „zlý import“ z Moskvy a všechny ty hrůzy se děly za hojné účasti četných Ukrajinců v čele s nějakým Chruščovem. Není tedy moc konzistentní „zaklínat“ se tím, že Krym patří Ukrajině z titulu rozhodnutí Ukrajince Chruščova, a zároveň odsuzovat sovětský režim, v jehož čele stál právě ten Chruščov, což byl mj. masový vrah, který si v době represí namočil ruce v krvi „svých“ Ukrajinců až po ramena.

18. dubna 2014
Japonský film The Sky Crawlers patří mezi nejpodivnější filmy, jež jsem v poslední době viděl. Platí to jak o formě, tak zejména o obsahu. Zavádí nás do alternativního světa letecké války (o které se však něco více dozvíme až později) a krutého života bojových pilotů, kteří se snaží v tom všem najít nějaký smysl. Co má zdaleka největší sílu, to jsou ohromující vzdušné souboje zpracované dech‑beroucí 3D grafikou, kdežto při konverzačních scénách se používá klasická technika 2D anime. Film prakticky nemá „normální“ napínavou zápletku, místo ní nabízí myšlenky, jež ale výslovně nesděluje, spíše naznačuje, klade otázky (a zdaleka ne vždy dává odpovědi) a nutí k zamýšlení. Celkově působí skutečně značně depresivně, ovšem tak to zřejmě má být. The Sky Crawlers je temná výpověď o světě, v němž jedinou svobodnou volbu znamená smrt, jež ale stejně nic nezmění. P.S. Extra body za designy letadel!

16. dubna 2014
Debata o literatuře a alternativní historii. Specifický žánr tvoří tzv. invazní literatura, tj. fiktivní popis jakési invaze nějaké zahraniční mocnosti. Velmi příznačně se takové knihy týkají hlavně zemí, jež se obvykle cítí před invazemi bezpečné díky moři, tedy v USA a Velké Británie. Kromě celkem obligátní nacistické invaze do Anglie či sovětské/čínské do Ameriky ale existuje řada dalších zajímavých témat, např. válka císařského Německa proti USA. Just a taste of things to come. :‑)

15. dubna 2014
Už nejednou mi bylo podsouváno, že s postupem Ruska vůči Ukrajině, resp. Krymu vlastně souhlasím. To se (údajně) projevuje tím, že vyjadřuji jakési pochopení či argumenty pro to, co Kreml dělá. Proto bych na tomto místě chtěl jednoznačně konstatovat: Ne, nesouhlasím! Zcela jinou věcí ovšem je, že (coby zastánce realistického pohledu na mezinárodní vztahy) mohu chápat pohnutky Ruska, když se na věc dívám optikou ruské mocenské politiky. Rozumět neznamená souhlasit. Stejně tak čistě „zájmově“ chápu i přístup Západu vůči Kosovu, avšak přesto jsem odpůrcem nezávislosti Kosova. A chcete-li opravdu extrémní příklad, tak z hlediska Třetí říše rozumím důvodům okupace Sudet a potom i zbytku Československa, ale snad mě nikdo nebude podezřívat, že s tímto postupem Německa souhlasím.

13. dubna 2014
Včera jsem se zúčastnil krásné akce Procházka po Rakousku‑Uhersku. Zejména musím pochválit perfektní výkon Přemysla Kubišty jako Švejka. Potěšila i dobová hudba, kostýmy, suvenýry… A pokud někdo čekal výsměch vůči Habsburské monarchii, asi byl velice zklamán. Podnětů k smíchu sice bylo více než dost, ale vše mělo spíše ráz živé historie a nostalgickou atmosféru. To pak zdůraznilo vzdání pocty padlým vojákům říše včetně zpěvu její hymny. Kaiser dreimal hoch! :‑)

12. dubna 2014
Jestliže si myslíte, že dobře znáte tvorbu Michaela Baye, podívejte se na film Pot a krev. Tentokrát se totiž nejedná o žádnou efektovou adrenalinovou podívanou, nýbrž o poměrně zvláštní mix černé komedie, krimi a dramatu, navíc podle skutečného příběhu (ačkoli příběhu leckdy tak šíleného, že se člověku nechce věřit, že se to opravdu stalo). Film o trojici ne zrovna nejchytřejších svalovců, kteří chtějí získat hromadu peněz, je současně provokativním zobrazením světa prakticky bez kladných hrdinů, světa náhod, rizika a marných nadějí. Michael Bay to dokázal zpracovat svým osobitým stylem a s notnou dávkou černého humoru, čímž jen potvrdil svou pozici jednoho z nejlepších režisérů všech dob.

11. dubna 2014
Záměr Armády ČR koupit šestnáct víceúčelových vrtulníků obecně vítám, ale trochu pochybuji, že tohle je správná cesta k náhradě bitevníků Mi‑24/35. Univerzální helikoptéry by jistě měly být schopné nosit slušný arzenál zbraní a zapojovat se do bojových akcí, ale přesto si myslím, že součástí výzbroje moderní armády mají být i specializované bitevní „mixéry“. Mi‑24/35 mám rád a jejich případného vyřazení bych litoval, ale současně jsem pragmatik a jsem ochotný se pobavit i o jiných typech.

9. dubna 2014
Windows XP již není podporovaným systémem. A víceméně souhlasím s názorem, že to je i příznak velké změny ve filozofii počítačů obecně, jelikož skutečností je, že zhruba 80 % lidí pro to, co doma s počítačem dělají, stačí výkonnější tablet. (A na hry mohou mít PlayStation nebo Xbox.) Už se hovoří o „post‑PC éře“ s dominancí tabletů a „chytrých“ mobilů, kdežto klasické stolní počítače a notebooky budou tvořit menšinu s primárně pracovním určením. Já jakožto člověk pracující z domu nepatřím k mainstreamu, mně by tablet zaručeně nestačil (a telefon používám [překvapivě] zejména pro telefonování), ale pokud to takhle někomu vyhovuje, určitě mu nebudu bránit. Změna je život.

7. dubna 2014
Japonský zákaz exportu zbraní fakticky skončil. Nová pravidla o exportu jsou totiž (zjevně záměrně) psaná tak, aby se dala aplikovat prakticky na kterýkoli stát světa (Česko jako vnitrozemský stát je jedním z mála, u něhož to ASI nepůjde). Že je to další významný krok k remilitarizaci Japonska, resp. k jeho návratu mezi „normální“ velmoci, asi netřeba zdůrazňovat, ne každý si ale hned uvědomí, který stát coby první dokonale splňuje ta pravidla a současně nutně potřebuje moderní zbraně. Všechno nejlepší z Tchaj‑wanu do Pekingu přejí japonské zbrojovky, sponzor vašeho vážného znepokojení. :‑)

6. dubna 2014
Občas je potěšující podívat se na filmovou klasiku. Třeba na film Firefox, který pořád pokládám za jeden z nejlepších v celé tvorbě Clinta Eastwooda. Nejde zdaleka jen o to, že se vše točí okolo supertajné sovětské stíhačky MiG‑31, jejíž akční nasazení tvoří druhou polovinu filmu (s efekty, které dnes vypadají úsměvně, ale v roce 1982 vyrážely dech). Skvělá je i první polovina filmu, jež má úžasnou (a věrohodnou) atmosféru klasických špionážních filmů „staré školy“. Clint Eastwood nehraje jakéhosi „supermana“, ale naopak velmi realistickou a lidsky sympatickou postavu, jež si občas neví rady, dělá chyby a má leckdy velké štěstí. A co je vskutku unikátní, to je slyšet Eastwoodovu ruštinu. :‑)

4. dubna 2014
Výjimečnou a velikost postavy Winstona Churchilla dokládá i fakt, že se neustále objevují nové pohledy na něj. Příkladem je kniha Churchill: Vizionář, státník, historik, jež nepředstavuje životopis, ale spíše cosi jako historickou esej, která zkoumá některé méně známé aspekty Churchillova života, názorů a činů, mj. vztahy se Stalinem či Eisenhowerem, vidění Evropy nebo historické práce. A pochopitelně skládá velký hold muži, jehož zvláštní charakter pomohl v nejtemnější hodině zabránit porážce civilizace. Bez Churchilla by se svět naprosto jistě ubíral jinou a téměř jistě horší cestou.

2. dubna 2014
Napjatá situace kolem Ukrajiny má i pozitivní důsledky. Např. jakési „probuzení“ západních zemí, které už (tedy alespoň se zdá) začínají klást důraz na kolektivní teritoriální obranu, tzn. na to, kvůli čemu bylo kdysi vytvořeno NATO. Velmi správně! V téhle souvislosti bych si dovolil upozornit i na vysoce zajímavou studii Central European Security After Crimea, v níž se navrhuje vybudovat v zemích střední a východní Evropy alianční (zřejmě tedy americké) základny. To samozřejmě nejen vítám, ale chápu to i jako jistou satisfakci, jelikož po americké základně v ČR jsem volal dávno před nápadem postavit tady protiraketový radar. Jinak řečeno, k té studii mohu stručně poznamenat: Been there, done that.

1. dubna 2014
Musím přiznat, že jsem aprílovým žertíkům nikdy moc nepřišel na chuť. Možná to je i tím, že jsem člověk velmi veselý od přírody a neodpustím si takřka žádnou příležitost, abych udělal vtip, takže se mi patrně zdá zbytečné se nějak výjimečně snažit zrovna v tento den. Obecně však mám pocit, že lidem v současné době schází humor, dobrá nálada a optimismus. Mám tedy jeden návrh: Zkuste dnes místo nějakého žertu udělat někoho šťastným, potěšit jej a dodat mu chuť do života. :‑)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *