Glosy Lukáše Visingra – duben 2016

30. dubna 2016
Brzy nás čeká letošní ročník Přehlídky vítězství v Moskvě. Nácviky dokazují, že tentokrát nepůjde o takovou ohromující show jako v loňském roce, kdy se představila celá nová generace obrněných vozidel. Nyní lze říci, že se oproti původní podobě trochu změnil kolový obrněný transportér Bumerang a že se předvede nová verze automobilu Tigr‑M se zbraňovým modulem Arbalet-DM, čímž seznam novinek končí. Všechna ostatní vozidla už známe. Já vím, prostě jsme z loňského roku strašlivě „zmlsaní“… Málo novinek ale určitě neznamená, že to ráno 9. května v 9.00 našeho času nebude stát za to!

28. dubna 2016
Je zvláštní, že pozorování ptáků je tolik populární koníček a lukrativní byznys, ovšem film Nadějný rok, který se týká právě tohohle tématu, skončil v kinech jako absolutní propadák. A to i navzdory hvězdnému obsazení, zajímavému příběhu, úchvatným exteriérům a milému humoru. „Ptáčkaři“ asi raději sledují opeřence než filmy o své komunitě. Já jako milovník ptactva (ač ne pravý „ptáčkař“) jsem byl velice potěšen. P.S. Tento film vám předvede, jak ohromně náročná (finančně i jinak) záliba to může být.

27. dubna 2016
Člověk si říká, že už se Unie nejspíše propadla na absolutní dno a nemůže budit větší posměch a pohrdání, ale bruselská byrokracie se pořád dokáže překonávat. Ten čerstvý nesmysl týkající se nefunkčních palných zbraní je tak absurdní, že se vůbec nedá brát vážně, což je taky přesně to, co všem radím: Ignorujte to, protože to už leží mimo meze příčetnosti. Nemá smysl se tím zabývat, takže se chovejte, jako kdyby to vůbec nebylo. Tady už evidentně není pomoci, jelikož vedení EU beznadějně ztratilo kontakt s realitou a žije v nějakém paralelním světě. Takže oficiálně říkám: Evropská unie je pro mě definitivně mrtvá.

25. dubna 2016
Jsem si vědom, že jsem v tomhle mezi chlapy výjimka, ale rád nakupuji. To myslím opravdu vážně. A nemám nyní na mysli jen obchody se zbraněmi, auty, knihami, počítači nebo jídlem, ale třeba i nábytek či doplňky pro domácnost. V tomto smyslu dlouhodobě chválím značku IKEA, která má skvělý poměr výkon/cena, obrovský sortiment a kvalitní služby a díky které se dá dobře a levně vybavit byt. Vůbec se proto netajím tím, že půlden strávený v tomto obchodním domě mi činí velké potěšení. :‑)

23. dubna 2016
Konečně jsem si přečetl knihu Švejk v ruském zajetí a v revoluci, ono (ne)slavné pokračování Švejka, které se leckdy setkává s velmi tvrdou kritikou. Jeho autor Karel Vaněk se rozhodl dopsat to, co nestihl Jaroslav Hašek, a provedl to stylem svým, a proto zřetelně odlišným. Vaňkův Švejk je jiný, více pesimistický a drsnější, což se odráží i v jazyku. Vaněk se také netají skepsí vůči ruské revoluci a vlastně i Rusům vůbec. Navzdory rozdílům však jde o kvalitní dílo, jež se čte velmi dobře, jelikož hlavní zdroj humoru, tj. Švejkovy neuvěřitelné historky, naštěstí funguje stejně. Kdyby to nebylo pokračování kultovního Haškova Švejka, ale úplně samostatná kniha, zřejmě by se Vaňkův text dočkal daleko lepších hodnocení.

22. dubna 2016
Britské listy potvrzují přesun kamsi mezi bulvární a humoristická média mj. tím, jak jejich šéf Jan Čulík pořád sveřepě opakuje, že jsme povinni přijímat imigranty, neboť to nařizují zákony a mezinárodní smlouvy. Nyní to ještě obohatil poznámkou, že o zákonu se nediskutuje. Skutečně zábavné. Ještě zábavnější však bude sledovat jeho hysterické reakce na to, až státy začnou ony zákony měnit a smlouvy vypovídat. Čím více toto pan Čulík a spol. opakují, tím více se tato zajímavá chvíle přibližuje.

20. dubna 2016
Na knihu Nad českými zeměmi slunce nezapadá jsem se skutečně těšil. A mohu říci, že má očekávání byla víc než naplněna, neboť tato nová alternativní historie se mezi českými romány řadí na absolutní špičku. Její autor Jan Kotouč potvrdil svou pověst výborného spisovatele, jelikož kniha se čte výtečně, nemám připomínek ani z hlediska vojenství. Příběh zasazený do fiktivního roku 1947 se točí okolo války Česko‑Slovenského království s carským Ruskem a okolo sporu o bitevní a letadlové lodě. Jedná se vlastně o parafrázi jedné z hlavních bitev z II. světové války v Pacifiku, což nabízí příležitosti pro řadu zajímavých odkazů. Je skvělé, že se tu originální alternativně‑historická tvorba tak rozvíjí. Kandidát na Knihu roku!

18. dubna 2016
ČSSD hraje v kauze dluhu advokátu Altnerovi značně nebezpečnou hru. Situace zdaleka není černobílá, neboť pan Altner je osoba značně podezřelá a výše pokuty je opravdu nesmyslná, zároveň však existuje pravomocný rozsudek nařizující zaplatit. V opačném případě totiž suma dále narůstá a ČSSD hrozí exekuce, která by určitě znamenala další obrovské náklady. Je to zatraceně obtížná situace, a navíc se blíží krajské volby, v nichž bude ČSSD vzdorovat ambicím hnutí ANO a jeho téměř nekonečnému rozpočtu. Mohl bych patrně cítit škodolibou radost nad tím, že ČSSD čelí podobné hrozbě jako zástupy drobných dlužníků, jenže ve skutečnosti si nepřeji, aby byla hlavní česká levicová strana takto prakticky zlikvidována.

17. dubna 2016
Děkuji za možnost navštívit přednášku a besedu Opeřená cesta kolem světa. Týkala se jedné z věcí, které se v přestávkách mezi prací či při jiných vhodných příležitostech občas věnuji, a to pozorování ptáků. Rozhodně se nemohu řadit mezi pravé „ptáčkaře“, avšak pro opeřence mám od dětství slabost, a proto rád sleduji, co přilétá na krmítko nebo co se prohání v lese a nad městem. Pokud by vás tento koníček také lákal, začněte třeba tím, že si prolistujete Ornitologickou příručku. Přeji dobrý lov. :‑)

16. dubna 2016
Doporučuji dvě nové knížky o vojenství. První se nazývá Ruské raketové zbraně 2. světové války a najdete v ní přesně to, co říká titul, tj. popisy zbraní od legendárních raketometů Kaťuša po kapalinové rakety. Napsal ji bohužel už zesnulý Bedřich Růžička, jeden z autorů pořád výborné „bible“ Vojenské rakety. Druhé dílo v sobě nezvykle spojuje autobiografii s technickými popisy zbraní. Nese název Můj život mezi zbraněmi a autorem je úspěšný konstruktér a učitel Lubomír Popelínský. Dne 21. dubna v 17.00 se v knihkupectví Barvič a Novotný na České koná prezentace této knihy. Určitě přijďte!

14. dubna 2016
Víte, co je to sudžuch? Ne, nejde o výstrahu před padajícím sudem, nýbrž o zajímavou kavkazskou specialitu, kterou jsem dostal ke svým dnešním narozeninám a za kterou děkuji. Někteří lidé pokládají z jakéhosi důvodu (mně zcela záhadného) za jaksi „nevhodné“ dávat k narozeninám jídlo (a)nebo pití, ale já jako velice praktický člověk a zastánce reálně užitečných darů s tím problém nemám, resp. vítám to. Co naopak upřímně nesnáším, to jsou řezané květiny, protože vážně nechápu, proč dávat či dostávat uříznutou a (de facto) umírající rostlinu. Živá (okrasná i užitková) v květináči ale samozřejmě potěší. :‑)

13. dubna 2016
Cestovatel a zoolog Jaroslav Mareš je člověkem, jehož knihy snad nejvíce podnítily můj zájem o přírodu a její záhady. S velkým potěšením jsem si tudíž přečetl jeho nové dílo Stezkami záhadných zvířat, které představuje jakési shrnutí historie a aktuálního stavu kryptozoologie, tzn. vědy pátrající po tajemných zvířatech, která jsou známa převážně z legend. Přežívající dinosauři a ptakoještěři, gigantické chobotnice, jezerní či mořské obludy, ale i zvířata sice groteskní a záhadná, ale nepochybně objevená a popsaná. Právě tyhle již vyřešené kauzy jsou varováním těm, kdo si myslí, že všechna velká zvířata už byla objevena!

11. dubna 2016
Někdy slyším pohrdání či nadávky na adresu lidí, jako byl Přemek Podlaha či jako je nyní Láďa Hruška, resp. vůči jejich pořadům, nápadům a stylu vůbec. Podle mě je to projev jednak čirého snobismu a jednak zjevného nepochopení toho, co je silnou stránkou nás Čechů. Ano, nemáme rádi pravidla, obcházíme zákony a snažíme se vždycky všude ušetřit či nahrabat něco pro sebe. Ovšem z toho vychází i naše mimořádná schopnost jednat kreativně a originálně, využívat různé možnosti a nenechat se odradit předpisy, které jsou někdy jaksi odtržené od reality. Jsme kutilové a mistři improvizace. Proto je o Čechy po světě zájem, protože umějí řešit i nečekané problémy. Tohle je ve skutečnosti naše konkurenční výhoda.

9. dubna 2016
Přestože mám velice rád Ameriku, poněkud paradoxně moc neposlouchám tu „pravou“ americkou hudbu, tedy americkou country, big beat atd. Je to vlastně ještě paradoxnější, když uvážíte, že píši i pro Radio Dixie, jež na těchto žánrech stojí. Ale dal jsem na radu „Dejte nám šanci“, pár hodin jsem zkusil tu hudbu poslouchat a bylo to vlastně hodně dobré. Jako zvuková kulisa pro práci perfektní. Takže to taky zkuste, třeba se vám to zalíbí a přijdete tomu na chuť. Jen dejte tý americký muzice šanci.

8. dubna 2016
Debata: Co by asi následovalo, kdyby nebyla Washingtonská námořní smlouva? Podle mě by se pokračovalo v rozvoji větších a větších bitevních lodí. Japonská třída Jamato by potom nebyla výjimečnou obludností, nýbrž něčím víceméně normálním, co by mělo řadu přímých konkurentů. Stavěly by se také další bitevní křižníky (a já si na rozdíl od mnoha lidí nemyslím, že tato filozofie byla od základu špatná), naopak by se tolik neurychlila evoluce letadlových lodí. Otázkou ještě je, jestli by neexistence smlouvy nějak výrazně proměnila průběh dějin 20. století. V tomto jsem skeptik, resp. domnívám se, že spíše nikoli.

6. dubna 2016
Světem hýbe aféra Panama Papers. Já však nepatřím k těm, kdo skáčou nadšením a nadávají bohatým, stejně jako jsem opatrný vůči kauzám WikiLeaks a Edwarda Snowdena. Nejspíše je to tím, v jaké branži působím, a proto chápu, že v diplomacii, zpravodajských službách či finančnictví musí existovat jistá míra utajování. Vůči těmto „whistleblowerům“ jsem navíc skeptický kvůli tomu, že i oni logicky sledují určitý zájem, takže to, co je takhle odhaleno, nutně hraje v něčí prospěch a něčí neprospěch. Pro média je to nádherné sousto, ale já radím pohlížet na standardní interpretaci těchto afér maximálně kriticky.

4. dubna 2016
Spolupráce dvojice Steven Spielberg & Tom Hanks se stala téměř zárukou kvalitní filmové tvorby. To dokládá i vynikající snímek Most špiónů, který se vrací na vrchol studené války. V podstatě se skládá ze dvou zřetelně odlišných částí, z nichž první se týká procesu se sovětským špionem Rudolfem Abelem, kdežto v té sledujeme úsilí o jeho výměnu (nejen) za Francise Garyho Powerse. První část má povahu soudního dramatu, jež se točí mj. kolem loajality a dodržování pravidel, zatímco druhá představuje špionážní thriller. Každopádně se jedná o podařené dílo, které zaujme jak kvalitou hereckých výkonů a dialogů, tak i mistrovským provedením a snahou věrně zachytit vliv studené války na ty, kdo v ní bojovali.

3. dubna 2016
Britské listy se pomalu, ale jistě dostaly do kategorie, kde se nachází mj. Zvědavec, tedy mezi média, která již má smysl číst jen pro zábavu. Kromě trvalého přísunu „sluníčkové“ imigrační propagandy (kterou nemá smysl číst vůbec) stojí za zmínku články, které hystericky varují před odchodem Velké Británie či Česka z Evropské unie. Vyvolávají dojem, že kdosi chce úplně nelogicky odcházet z prosperujícího šťastného ráje, zcela ignorují to, že se EU proměnila v absurdní karikaturu původních (zajisté dobře myšlených) plánů, a že se za pár let asi stejně rozloží. Ve výsledku tak vlastně nebudeme mít z čeho odcházet.

1. dubna 2016
Na dnešní den by to asi chtělo něco na odlehčení. Možná znáte ten vtip, resp. vtipnou definici, že programátor je zařízení, které mění kávu na zdrojový kód. Jeden vynalézavý člověk to modifikoval takhle: Lukáš Visingr je zařízení, které mění čokoládu na články o vojenství. :‑)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *