Glosy Lukáše Visingra – květen 2012

31. května 2012
Včera jsem po delší době navštívil Technické muzeum v Brně. Podle očekávání jsem byl velice spokojený a musím tuto instituci hodně pochválit. Nejvíce času jsem samozřejmě strávil u exponátů z mého oboru, tj. u letadel (v reálné podobě jsou k vidění typy MiG‑19S, MiG‑21MF, Su‑22M‑4, Su‑25K, L‑29R, Z‑5626A a vrtulník HC‑102), jejich součástí a plastikových modelů, dále vozidel a mediální techniky. Skvělá je také Technická herna. Byl to opravdu výborně strávený půlden.

30. května 2012
Díky letnímu počasí mám opět možnost často vidět svůj snad nejoblíbenější druh hmyzu, a to sršně. Jen o málo druzích živočichů existuje tolik rozšířených mýtů a omylů jako o sršních. Ve skutečnosti nejsou nijak zvlášť útoční a agresivní (na rozdíl od včel nikdy nenapadnou člověka jen proto, že mají „špatnou náladu“) a jejich jed je poměrně slabý (opět na rozdíl od včel). A co je asi ještě důležitější: Jsou mimořádně užiteční jako likvidátoři škůdců, protože jediné sršní hnízdo za den spotřebuje až kilogram hmyzu, což mohou být i desetitisíce much, komárů atd. Také proto mám sršně rád, snažím se je chránit a určitě bych byl i pro (což funguje třeba v Německu) jejich ochranu zákonem.

28. května 2012
Musím velice doporučit knihu Neuskutečněné plány druhé světové války 1939‑45. Málokdy se objeví dílo, které tak významně přispěje k poznání největšího konfliktu v dějinách. Publikace obsahuje popis množství připravovaných invazí, atentátů, sabotáží, klamných operací či tajných zbraní, jež se z nejrůznějších příčin nerealizovaly. Některé představují na první pohled bláznivý hazard, kdežto jiné měly jistě naději na úspěch a mohly změnit historii. Rozhodně to stojí za přečtení a zamyšlení.

27. května 2012
Sedmdesáté výročí jedné z nejúspěšnějších akcí protinacistického odboje, a to zdaleka ne jenom u nás, ale v celé Evropě. I s vědomím následných represí byl atentát zkrátka nezbytný, neboť Reinhard Heydrich byl patrně nejschopnější (a proto nejnebezpečnější) osoba z nacistické špičky (a to včetně Hitlera). Málo se ví, že po pacifikaci Protektorátu měl být vyslán do Francie, aby zničil tamní odboj. Proto musela tato stvůra v lidské podobě zemřít, bez ohledu na následky. Parašutisté, kteří tu odvážnou akci provedli, mají můj velký obdiv. Proto jsem při své loňské návštěvě Prahy s nesmírným pohnutím navštívil památník jejich hrdinství v chrámu Cyrila a Metoděje, kde bojovali svou poslední bitvu.

26. května 2012
Jsem znám jako velký zastánce malých turbovrtulových bojových letounů, které mohou sloužit coby lehké stíhačky i bitevníčky pro asymetrické války. V historii však najdeme i jeden téměř humorný případ, kdy se objevil velký turbovrtulový stíhač, zamýšlený jako konkurence proudových letounů. Znalci už patrně vědí, o čem hovořím. Ano, obludný XF‑84H Thunderscreech, monstrum s nadzvukovou vrtulí, prý nejhlučnější letadlo všech dob (bylo slyšitelné až na 40 km). Myslím, že tohle šílené éro by se líbilo Járovi Cimrmanovi jakožto nádherná slepá ulička: Tudy ne, přátelé! :‑)

24. května 2012
Napadlo vás někdy postavit si doma malý soukromý jaderný reaktor? Zřejmě ne, ale jak se zdá, jsou i lidé, kteří s tím nemají problém. Např. firma Kodak si pojem „svoboda podnikání“ vykládá asi opravdu široce a volně, jinak by si patrně nepostavila reaktor uprostřed New Yorku. To její prohlášení se samozřejmě hned začalo bagatelizovat s tím, že nešlo o „opravdový“ reaktor, že materiálu nebylo dost na jadernou zbraň atd. Na principu věci to ale nic nemění. Nukleární reaktor! Také se vám vnucuje stejná nepříjemná otázka jako mně? Kolik takových nenahlášených zařízení po světě asi je?

23. května 2012
Protesty a blokády zemědělců kvůli záměru vlády zrušit daňové zvýhodnění tzv. zelené nafty. Zajisté jsem pro to, aby stát podporoval své zemědělce, avšak chtělo by to podívat se na celou problematiku z poněkud širší perspektivy. Nafta je totiž drahá i kvůli tomu, že je součástí strašné zhůvěřilosti zvané „biopaliva“, jež (stejně jako dotace na solární panely, větrníky a bioplyn) představuje obří „tunel“ veřejných peněz. Dotuje se rádoby‑ekologická blbost (která je zoufale neefektivní), pan Babiš statečně vydělává a my se divíme, co všechno se zdražuje. Řešení je prosté: Stačí bez náhrady zrušit všechny tyhle nápady ekozlodějské lobby a z ušetřených peněz lze platit zemědělcům (a ještě zbude).

21. května 2012
Známý rudozelený anarchofašista Cohn‑Bendit varoval, že Řecku hrozí vojenský převrat. A někteří lidé si skutečně myslí, že by snad Řecku prospěla pravicová diktatura stylu Pinocheta. Problém je však v tom, že se stále jen vymýšlejí zoufalé způsoby, jak udržet při životě mrtvolu. Podotýkám, že tím nemyslím Řecko, nýbrž celý projekt eurozóny, jehož proponenti se vytrvale pokouší o zjevnou nemožnost a diví se, že se to nedaří. Ale upřímně řečeno, vojenskou diktaturu v Řecku nevidím jako zase tak nereálný scénář. V situaci ekonomického zhroucení země by mohla hrozit občanská válka a „vláda ulice“, tj. ultralevičáků, anarchistů a neofašistů. Poté by se „silná ruka“ mohla jevit jako menší zlo. Evropská unie si může srdečně gratulovat, kam až přivedla kolébku evropské demokracie.

20. května 2012
Diskuse o skutečné i alternativní historii. Mnoho lidí má dojem, že historie musí být „logická“ či racionální, že v ní bude jakýsi smysl nebo účel… S tím jsem nikdy nesouhlasil. Za prvé, historie má zdánlivý „smysl“, když se na ni díváte zpětně, avšak to už je pak vždycky nutně subjektivní konstrukt, nikoli fakt. Za druhé, historii ovlivňují i zcela nelogické náhody („černé labutě“ či „divoké karty“), které nemají smysl ani zpětně. Osobně mám pocit, že historie je celkově spíše velmi iracionální. :‑)

18. května 2012
Český národ opět prožívá hokejové opojení. Česká reprezentace (snad trochu překvapivě?) porazila Švédy a bude hrát o medaile, při čemž si však musí nejprve poradit se Slováky. Každopádně to beru tak, že „úkol byl splněn“ fakticky postupem do čtvrtfinále. Český tým prokázal, že patří mezi osm nejlepších, což by asi měla být „povinnost“. Teď už je to vabank, kde se žádné zaváhání neodpouští, a proto si budu velice vážit jakéhokoliv dalšího úspěchu. (Nemám rád ty, kdo uznávají jedině zlato, a pokud hokejisté přivezou stříbro či bronz, koukají se na ně skrz prsty.) Jenom bych vítal, kdyby Češi projevovali tolik vlastenectví a hrdosti také jindy než při hokejovém mistrovství.

17. května 2012
Není to tak dávno, co uplynulo sto let od potopení Titaniku. Také z toho důvodu vyšla skutečně vynikající kniha Titanic: Nikdo nechtěl uvěřit, která ze záplavy publikací na tohle téma hodně vybočuje. Není to totiž obvyklý popis událostí, ale originální a komplexní analýza, jež si všímá i méně známých faktů. Mj. vyvrací různé oblíbené mýty, klade provokativní otázky a občas dochází k překvapivým závěrům. Pro zajímavost, paradoxně nejlepší by asi bylo, kdyby loď narazila do ledovce přímo čelně! Byla by sice poškozena, takřka jistě by ale nešla ke dnu. Více už si v knize přečtěte sami.

15. května 2012
Občan: „Pane hejtmane, já jsem už o vás tolik slyšel…“ David Rath: „Pche! Ale prokázat mi to nemůžete!“ Tak tenhle výborný vtip dostal novou rovinu. Je opravdu pikantní, že v korupční aféře, v níž jde o desítky milionů korun, hraje ústřední úlohu právě David Rath, který vždy vášnivě dštil oheň a síru na svoje údajně zkorumpované politické soupeře. Může to být (po rozsudku nad Vítem Bártou) další signál, že se zde něco přece jen obrací k lepšímu? Je ta kauza součástí něčeho většího? Měli by se bát i další „kmotři“? Otázek je zatím víc než odpovědí, ale Davida Ratha určitě litovat nebudu. :‑)

14. května 2012
Rusko zahájilo zkoušky italského obrněného vozidla Centauro a zvažuje licenční produkci. Vypadá to tedy na repete scénáře s výsadkovými loděmi třídy Mistral či obrněnými automobily IVECO LMV. Rád bych tu zdůraznil, že z mé strany nejde o kritiku zmíněné techniky (ostatně jsem známý i coby velký fanda LMV), nýbrž jen o údiv nad tím, proč Rusko kupuje tolik západních zbraní. Samozřejmě vítám, že se zapojuje do mezinárodní zbrojní spolupráce, ale proč tak stojí o italské kolové obrněnce, když má skvělý typ BTR‑90? Podobně jako v případě Mistralu a LMV to zřejmě není čistě vojenské rozhodnutí, ale stojí za tím i nějaké specifické ekonomické (a)nebo politické faktory.

12. května 2012
Podíval jsem se na starý (z roku 1985 pocházející) propagandistický film Zelená léta, jenž formou čtveřice krátkých příběhů ukazuje život vojáků ČSLA. Popravdě, jako film je to hodně slabé, místy je to „tak blbý, až je to hezký“ (zaujal mě snad jen výkon Marka Vašuta), ale vysoce zajímavé je to z jiného důvodu. Jsou tam totiž krásné záběry z cvičení ČSLA a Varšavské smlouvy, které zachycují použití řady typů pozemní i letecké techniky. Pro fandy vojenství tedy poměrně hodnotné dílo.

10. května 2012
Diskuse o mezinárodních vztazích. Zřejmě nebude žádné překvapení, že se hlásím ke škole realismu. Jestli to někoho zajímá detailně, jsem zhruba někde mezi post‑klasickým realismem a anglickým soft‑realismem, ale každopádně tvrdím, že dění na mezinárodní scéně primárně určují státy a jejich vojenské, ekonomické, politické a další zájmy. Existuje velice výstižný citát: „Žádnému národu nelze věřit za hranici jeho vlastních národních zájmů.“ Koho byste tipovali na autora? Snad Bismarck? Churchill? Nebo de Gaulle? Kdepak, to řekl jistý pan George Washington! Věřil sice v ideály americké revoluce, ale současně byl realistou a chápal povahu mezinárodních vztahů. Jen supervelmoc jako USA si může v zahraniční politice dovolit jistou míru idealismu, ovšem ani ta nikdy nepůjde proti národním zájmům.

8. května 2012
Obávám se, že v dnešní sváteční den, tedy 67. výročí konce druhé světové války v Evropě, budu poněkud pesimistický. Musím ale prostě upozornit, že potenciál potíží, jimž nyní Evropa čelí, by docela dobře mohl zahrnovat i nový válečný konflikt. Ekonomická krize, již zcela evidentní krach eura a posléze zřejmě i celé stávající koncepce EU, sociální a kulturní problémy s imigranty (zejména pak z muslimských států), nárůst politického extremismu, to vše může mít i následky s vojenskou dimenzí. A já striktně realisticky radím, že i na takový scénář bychom se měli připravovat.

7. května 2012
Mezi nejlepší životopisy, které jsem četl, určitě patří kniha Jeho Excelence George Washington od Josepha J. Ellise. Není to apologetické opěvování živoucího boha ani politicky korektní moralizování (nyní je velice „v módě“ připomínat, že Washington vlastnil spoustu otroků), nýbrž vysoce realistický portrét muže, který přes některé osobní chyby i omyly v úsudku dokázal naprosto mimořádné věci a zapsal se do historie zcela výjimečným způsobem. Kniha vyzdvihuje z Washingtonova odkazu zejména to, co je v podstatě i nosným motivem americké zahraniční politiky, a sice spojení zásadového idealismu a pragmatického realismu, díky kterému dokázala Amerika vybudovat globální impérium.

6. května 2012
Konečně mi vyšla již mnohokrát plánovaná návštěva zahradní železnice v Drásově. Jde o velmi působivou expozici průmyslových úzkorozchodných (600 mm) drah, jež obsahuje nejen spoustu lokomotiv a vagónů, ale také (nebo spíše zejména) funkční dráhu o délce 400 m s patnácti výhybkami a množstvím provozních budov i další technické výbavy. Velice rád jsem se nechal okouzlit přesvědčivou iluzí dávno minulých dob, kdy měla technika své romantické kouzlo. Srdečně doporučuji.

4. května 2012
Potíže s tzv. vládní letkou Armády ČR. Bohužel to není nic překvapivého, je to jen další důkaz toho, že se u nás vojenská technika kupuje nekoncepčně a věci se řeší „ad hoc“, nikoliv se středně‑, či dokonce (nedej Bože) dlouhodobým výhledem. Jako by nestačily ty zatracené Casy… (Ještě si snad někdo myslí, že to byl správný výběr?) Pokládám za legitimní se ptát, zda skutečně nezbytně potřebujeme tolik letadel k přepravě VIP. Byl bych velmi rád, kdyby tým odborníků ze státního i soukromého sektoru vytvořil komplexní studii celé vzdušné dopravy AČR, v níž by bylo přesně a jednoznačně sděleno, jaké kapacity potřebujeme a jaká technika je může nejefektivněji pokrýt. To toho opravdu chci tolik?

2. května 2012
Pořád se něco děje. Uplynul rok od likvidace Usámy bin Ládina, jeho teroristická síť je značně poškozená, radikální islám jako ideologie a hnutí ovšem nadále představuje hlavní hrozbu. Soudruzi z Pekingu ukázali, že mají smysl pro humor, když vyzvali USA a Rusko k „drastické redukci jaderných arzenálů“. Nejdřív by si ale mohli zamést před svou vlastní Velkou čínskou zdí. A premiér Petr Nečas udělal (podle mě) jeden ze svých nejlepších personálních kroků, a sice jmenování Petra Fialy ministrem školství. Zřejmě poprvé na té židli sedí špičkový expert. Přeji mu hodně zdaru a štěstí.

1. května 2012
Svátek lásky a práce se (jako obvykle) stal zejména svátkem demonstrací. Nikdy jsem se netajil tím, že na žádnou demonstraci bych nikdy ze zásady nešel, přestože bych s jejím obsahem sebevíce souhlasil. Prostě zastávám názor, že politika se nemá dělat na ulici, nehledě k tomu, že je mi hodně nepříjemné být součástí davu. Vzhledem ke své povaze upřednostňuji jiné formy politické aktivity. Dnešní den jsem proto prohlásil za relaxační a strávil jsem jej na pláži na Brněnské přehradě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *