Glosy Lukáše Visingra – květen 2016

30. května 2016
Seriózní firmu (což neplatí jen o zbrojovkách) poznáte (mj.) podle toho, že přichází s realistickými nápady, jež jsou úměrné situaci firmy. Proto skutečně nemůžu brát vážně Inženýrskou skupinu Azov, jež na svých čerstvě spuštěných webových stránkách prezentuje řadu projektů. Popravdě řečeno, nijak se netajím názorem, že celý ukrajinský zbrojní průmysl je v dost mizerném stavu a že nápady značky Azov to moc nezlepší. P.S. Dobře se podívejte na jejich logo. Další důvod, proč je nebrat vážně.

28. května 2016
Ozývají se stížnosti, že Internet odnaučuje lidi platit za informace a služby, protože (skoro) všechno se dá najít někde zadarmo (často i legálně). Nemyslím si, že to je doslovně pravda, stejně jako nevěřím, že se blíží konec klasických knih, knihoven a knihovníků. Digitalizace pochopitelně dramaticky mění svět, což se odráží také na ekonomice, a tudíž se přechází na jiné modely plateb a přístupů. Skutečnost, že mnoho kvalitních informací je zdarma, s tím není v rozporu, ale jinou věcí je, že v té hromadě digitálního balastu se kvalitní informace někdy těžko hledají. A právě toto bude bude (mj.) posláním knihovníků budoucnosti, jelikož spravování a skladování informací (v různých formách) bude potřeba ještě více než dnes.

26. května 2016
Hodnotit film Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti není zrovna snadné, jak demonstrují i značně rozporné postoje diváků a kritiků. Na scénu se totiž dostává opravdu hodně rovin. Např. náboženství, resp. to, jak by se lidstvo postavilo k živoucímu bohu. Odpovědnost za nevinné oběti boje proti zlu (Superman). Rezignace, která se dostavuje po dlouhé a vlastně marné snaze zlepšit svět (Batman). Obava z nadlidských bytostí a toho, že by si mohly chtít podřídit lidstvo (Lex Luthor). A asi ještě další. Každá z těch rovin by stačila na samostatný film, a jelikož se DC také snaží dohnat Marvel, tak ten film ještě navíc „buduje vesmír“. Výsledek je strašně složitý, skoro „přeplněný“, takže skvělé herecké výkony se v tom jaksi ztrácí. Batman v Superman je vynikající, jenže svým specifickým způsobem, který nakonec působí dosti podivně.

25. května 2016
Oficiálně říkám, co jsem už dříve naznačoval a neveřejně sděloval. Podporuji kandidaturu Donalda Trumpa na prezidenta USA. Nedělám to s nějakým moc velkým nadšením, většina mých výtek proti Trumpovi stále platí, ale jako konzervativní pravičák (naštvaný z celkové situace obecně a chování médií konkrétně) ho prostě beru jako menší zlo, ať už to přinese cokoli. Na rozdíl od řady lidí si nedělám iluze, že Trump bude „nový Reagan“, ale snad je realistická šance, že by mohl být alespoň „lotr na pravici“.

23. května 2016
Již od včerejšího odpoledne bylo jasné, že polovina Rakouska bude v pondělí strašně naštvaná. Nyní už víme, která polovina to je. Nijak nezastírám, že jsem fandil Norbertu Hoferovi, avšak současně jsem si uvědomoval, že tak ostré rozdělení společnosti znamená problémy bez ohledu na konkrétní výsledek voleb. Stejně je už jen otázkou času, než tzv. krajní pravice začne sbírat úspěchy v celé Evropě. Teprve potom si mainstream politiků a médií uvědomí, k čemu vede slabomyslná integrační a imigrační politika Bruselu. Chování bruselských (j)elit dokazuje nejen jejich groteskní odtržení od reality, ale také značný nedostatek historického vzdělání. Pitomců, kteří se pokoušeli zastrašit Brity, jsou totiž plné hřbitovy.

22. května 2016
Jsem si jist, že po zprávě, že Botswana plánuje velké nákupy zbraní (včetně Gripenů), se výrazně zvýšil traffic na mapových serverech, jelikož lidé si zjišťovali, kde vlastně leží ta Botswana. Musím říci, že úroveň znalostí, resp. neznalostí o zeměpisu je někdy až děsivá. Neříkám, že každý musí přesně vědět, s čím hraničí Kamerun nebo kde v té řadě mikro‑státečků leží Nauru, ale setkal jsem se i s lidmi, kteří si pletli Palestinu s Pákistánem, Eritreu s Timorem a Guineu s Guyanou. Na to, že existují dvě Konga a čtyři Guineje, jsem se už raději neptal, protože to už je asi něco mezi nekromancií a kvantovou fyzikou.

20. května 2016
Vzhled textů v tištěné i elektronické podobě je někdy (jedním slovem) otřesný. Ano, funkce by určitě měla mít přednost před formou, jenže ona ta forma je někdy tak hrozná, že negativně ovlivňuje funkci. Naštěstí existují i lidé a zdroje, jejichž cílem je snaha o zlepšení kvality úpravy textů. A proto velice doporučuji užitečný a čtivý e‑book 7 tipů pro hezčí text hned teď, pod kterým je podepsaná moje blízká kamarádka. Nedá to nijak velkou práci a výsledkem pár minut úprav je text, který má rozhodně větší šanci se prosadit v konkurenci. Ano, o tom to přesně je, jelikož informace dnes bojují o vliv a těm s lepším vzhledem se daří víc. Opravdu se tedy vyplatí věnovat nějaké úsilí tomu, aby výsledek psaní vypadal trochu na úrovni.

19. května 2016
Mezi všemi těmi psychologickými metaforickými filmovými veledíly to občas chce i poctivou ryzí akci. Přesně tu vám dá Pád Londýna, volné pokračování povedeného Pádu Bílého domu. Jak říká název, tentokrát se bude bojovat v ulicích britské metropole, s čímž souvisí jedna ze dvou hlavních pochval. Tvůrci se opravdu nebáli a vystavili Londýn zkáze ultimátního rozsahu. Druhá pochvala se týká právě té akce, jelikož od prvního výstřelu už adrenalinové tempo téměř nepolevuje. Pokud si po náročné práci chcete oddechnout u výborně zpracované akční zábavy, pak mohu Pád Londýna vřele doporučit.

18. května 2016
Historii píší vítězové. Na tento axiom si jistě vzpomenete při čtení knihy Tajemství Morie, která předkládá jiný pohled na Středozem a válku o Prsten. Autor Vladimír Šlechta výborně využívá některé chyby či nesrovnalosti v Tolkienově díle jako základ pro „konspirační teorii“, podle níž (skoro) všechno bylo jinak. Na rozdíl od spíše temného Posledního pána Prstenu je to trochu i parodie, a to včetně upravených jmen. Vlastní zápletka je dost jednoduchá, a proto hlavní síla leží právě v (někdy velmi náročném) rozboru Hobita a Pána prstenů. Ale čte se to opravdu dobře, má to „hlavu a patu“ a určitě to pobaví.

16. května 2016
Tip na průzkum: Na úpatí brněnské ulice Pekařská se nalézá ústí průzkumné štoly, jež byla kdysi vyražena do kopce Špilberk v rámci projektu tzv. rychlé tramvaje. Tenhle ambiciózní plán by od základu změnil brněnskou MHD a některé reálně vybudované úseky (zejména Bystrc, Líšeň a Bohunice) stále dobře slouží pro normální tramvaje. Pozoruhodné ale je, že ten projekt na magistrátu pořád jaksi přežívá. Na tzv. tramvajový diametr by byla třeba vlastně jen maličkost, a sice pár desítek miliard korun českých.

14. května 2016
K hudbě se tu vyjadřuji málokdy, stejně tak obvykle neposlouchám skupinu Chinaski. Ale jejich nová písnička s názvem Slovenský klín na mě hodně zapůsobila, jelikož hraje přesně na tu strunu, na niž slyším. Nikdy jsem se nepřestal považovat za Čechoslováka. Proto si rovněž z celého srdce přeji, aby národy střední Evropy (tedy nejdříve Češi, Slováci, Poláci a Maďaři, pak se uvidí) znovu žily „pod jednou střechou“, k čemuž nyní ostatně velmi pomáhá idiotský tlak Bruselu, který zpevňuje V4. S trochou štěstí bude spolupráce a integrace běžet dál, až se nakonec dojde k čemusi, co bude v podstatě federativním státem. A pokud bude mít tato federace formu konstituční monarchie, tak bude moje spokojenost absolutní. :‑)

13. května 2016
Někdy mám pocit, že celá země (zvláště pak její kulturní scéna) žije oslavami 700 let narození Karla IV. Samo o sobě to je určitě chvályhodné, neboť se jedná o výjimečného panovníka, za jehož vlády dosáhly české země na jeden z vrcholů svých dějin. Jen bych doporučoval si Karla IV. příliš neidealizovat. Nebyl to nějaký laskavý strýček, ale velice pragmatický, spíše až cynický politik, který prokazatelně podváděl, manipuloval a porušoval smlouvy. To jeho velikost nijak nezmenšuje, jelikož právě díky tomu dosáhl úspěchů. Byl to výborný politický stratég ze stejné kategorie, do které dnes patří třeba Vladimir Putin.

11. května 2016
Nedávno uplynulo pět let od zabití Usámy bin Ládina, každou chvíli přijde zpráva o nějaké operaci speciálních jednotek a neustále vycházejí knihy na toto téma. A některé z nich jsou opravdu kvalitní. Třeba nedávno vyšla publikace Nejsem hrdina: Život a práce člena týmu SEAL, kterou nenapsal nikdo jiný než Mark Owen, jenž se proslavil zejména jako tvůrce knihy Nelehký den, tedy popisu akce, která skončila likvidací UBL. Dále stojí za zmínku knížka Mezi hrdiny, vlastně životopisy několika příslušníků SEAL, kteří již bohužel nejsou mezi námi. A do třetice chválím titul Moderní američtí snipeři, skvělé pojednání o odstřelovačích zvláštních sil USA. Snad bude takových hodnotných publikací nadále přibývat.

9. května 2016
Ruská přehlídka k 71. výročí konce Velké vlastenecké války je za námi. Krásná podívaná, tohle Rusové prostě umějí výborně. Za organizací přehlídky bohužel trochu zaostávala televizní režie, která z nějakého neznámého důvodu hrozně rychle střídala krátké záběry, což mi jaksi komplikovalo komentování. Ale přesto si myslím, že jsem to víceméně zvládl. Děkuji za veškerou podporu a pochvaly. Speciálně děkuji i firmě Taxi Čert Tišnov za perfektní dopravu přes nepřátelskou zónu D1 do hlavního města a zpět. :‑)

8. května 2016
V tento sváteční den se hodí připomenout oběti válek a genocid. S velkým zájmem jsem si tudíž přečetl článek Edwina Blacka, známého experta přes holocaust, který se týká zločinů německých kolonizátorů v Africe. Je to dost obskurní, ačkoliv zajímavé téma, ale můj dojem z tohoto (v podstatě velmi záslužného a objevného) textu je lehce rozpačitý. Jistě se staly strašné zločiny, ale zdá se mi trochu zavádějící psát o „šabloně pro holocaust“, protože masakry v afrických koloniích přece jenom nelze srovnávat s „průmyslovým“ vyvražďováním milionů Židů (a nejen jich) v rámci gigantického systémového programu, který byl řízený z nejvyšších pater Třetí říše, jejíž porážku dnes slavíme. P.S. Když už tady hovoříme o nacismu a Africe, doporučuji vaší pozornosti knihy, které napsal Guy Saville a z nichž jedna vyšla také česky.

5. května 2016
Podle reakcí na fotky hejtmana Haška s Nočními vlky by asi náhodný kolemjdoucí usoudil, že největší hrozbu pro Evropu nepředstavuje islamismus a terorismus, nýbrž pár desítek motorkářů. Podle mě jsou to jenom další hysterické projevy rusofobie a snahy se zviditelnit. Ano, jízda Nočních vlků určitě má i velký propagandistický náboj, což ale ještě není důvod k enormnímu nafukování celé této kauzy. Noční vlci jsou kontroverzní spolek, ovšem otevřeně říkám, že bych se na ně šel podívat, třeba jen ze zvědavosti. A také bych s nimi uctil památku padlých vojáků, protože to považuji za elementární slušnost.

4. května 2016
Starý problém české konzervativní pravice opět na scéně. Spojenectví Úsvitu a Bloku proti islámu se rozpadlo a údajně vznikne Alternativa pro Česko, ale chystají se i další pravicové subjekty. Takže se opět roztříští hlasy a nic z toho nebude, ačkoli bych se rád mýlil. V každém případě jsem přesvědčen, že pokud tady někdo hodlá skutečně nabídnout konzervativní alternativu k mainstreamu, nestačí kritika islámu a EU a je nutný komplexní program, jaký má německá AfD. Takovou stranu bych asi podpořil.

3. května 2016
V dnešní situaci Evropy, kde je všem (kromě bruselských rádoby‑elit) zřejmé selhání projektu integrace, určitě stojí za přečtení publikace Ohrožená Evropa: Rodící se krize. Napsal ji světoznámý George Friedman, jenž má na kontě především excelentní prognostickou knížku Příštích sto let. Ve svém nejnovějším díle se zaměřuje na Evropu, analyzuje její historii, kořeny jejího úspěchu i příčiny a průběh toho, jak Evropa ve 20. století přišla o téměř všechny předchozí zisky. Potom se opět pouští do prognóz a předpovídá konflikty, které se budou týkat hlavně hraničních regionů a vztahů evropských velmocí s jinými státy. Friedman je (jako vždy) nekonvenční a originální, snad až provokativní, ale fascinující a nesmírně přesvědčivý. Také proto by se měl číst, jelikož jeho kniha funguje i jako důrazné varování před další katastrofou Evropy.

1. května 2016
Demonstrace konané na 1. máje (nebo kdykoli jindy) jsou daleko častěji zaměřeny proti něčemu než pro něco. Protestovat a nadávat je prostě jednodušší než se vyjádřit ve prospěch čehosi pozitivního. A navíc je snazší se postavit s davem na náměstí než sami udělat něco konkrétního. Jestliže tedy chcete něco změnit, tak nechoďte na demonstrace, protože řvaním na ulici se politika nedělá. Zapojte se do činnosti komisí či výborů, vstupte do strany, kandidujte ve volbách. Jen taková politická aktivita má reálný vliv.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *