Glosy Lukáše Visingra – leden 2013

30. ledna 2013
Z Íránu dorazily dvě pozoruhodné zprávy, které však zatím nelze brát jako prokázaná fakta. První mluví o obrovské explozi, která údajně zničila nukleární zařízení Fordo, což ale Teherán oficiálně popírá. Ta druhá je naopak oficiálním prohlášením Teheránu a říká, že íránská raketa dopravila do kosmu opici (s tím, že se brzy počítá s pilotovaným letem). Upřímně řečeno, celkem bych věřil obojímu. Podzemní výbuch koreluje s mým názorem, že jestli svět očekává velký izraelský nálet, tak Izrael dost možná nebude spolupracovat a nekolegiálně provede něco úplně jiného. A ta opička ve vesmíru? Proč ne? Na tohle (a asi i na člověka) má dnes technický potenciál aspoň tucet zemí a také několik soukromých firem. Je to jen otázka času, peněz a vůle, resp. ochoty snášet a zdůvodňovat možné neúspěchy.

29. ledna 2013
Někteří přívrženci Karla Schwarzenberga deklarují, že „Miloš Zeman není jejich prezident“. Podle mě jsou prohlášení tohoto typu („to není moje vláda…“) jenom trapná póza. Není žádné tajemství, že nejsem „duší demokrat“, ale zcela jistě respektuji systém. Lepší varianta zkrátka není a prezident byl zvolen přímo, tedy tak demokraticky, jak to jen jde. Proč ale mají ti, kdo se obvykle nejvíce „zaklínají“ demokracií, tak velký problém akceptovat výsledek svobodných a demokratických voleb?

28. ledna 2013
Ruské letectvo opět mění výsostné znaky na svých strojích, resp. vrací se od hvězdy tříbarevné ke hvězdě červené. A zkouší se i nová podoba, která už má jen červený obrys na maskovacím podkladu. Jsem velice zvědav, u čeho se skončí. Vznikne jakási obdoba „low‑vis“ znaků západních strojů? A navíc je otázka, jak se rozšíří černý (či hodně tmavě šedý) nátěr, který se nyní aplikuje na ruské letouny a vrtulníky. Ono jaksi tradičně platí, že Rusové zvládají kamufláže a maskování vskutku brilantně, takže zaručeně bude stát za to sledovat, kam jejich snahy v tomto oboru dospějí.

26. ledna 2013
Je dobojováno. Vítězem první přímé prezidentské volby v dějinách této krásné země je Miloš Zeman, jenž se stane prezidentem České republiky. Volební kampaň před druhým kolem se dost vyhrotila, ačkoliv za to zřejmě nenesou vinu ani tak kandidáti sami, ale spíše někteří jejich příliš zaujatí příznivci. (Toto se nejvíce projevilo některými absurdními argumenty proti Karlu Schwarzenbergovi.) Volba silně zdůraznila rozdělení společnosti (a to zdaleka ne pouze v jedné rovině), a tudíž jsem přesvědčen, že hlavním úkolem prezidenta Zemana ve funkci by mělo být „stavění mostů“ a hledání kompromisů. Věřím, že Jezevec jako mimořádně schopný a zkušený politik to zvládne. Přeji hodně zdaru! :‑)

25. ledna 2013
Přiznání Lance Armstronga opět vyvolalo velké debaty o dopingu. Je to totiž daleko složitější, než se může zdát. Peníze sponzorů změnily profesionální sport v reklamní mašinérii, k níž doping zkrátka patří. Dá se s tím něco dělat? Není to začarovaný kruh? A prokázat nejnovější verze dopingu už je prakticky nemožné… Můj (vím, že provokativní) návrh zní takhle: Vyhlasme „generální pardon“ (tj. minulé kauzy již neřešme) a začněme se bavit o legalizaci a regulaci některých forem dopingu.

23. ledna 2013
Z produkce HBO pochází nemálo kvalitních seriálů a televizních filmů. Patří mezi ně i Prezidentské volby, skutečně podařený film o zákulisí kampaně Johna McCaina a Sarah Palinové v roce 2008. Představitelé tří hlavních rolí podávají skvělé výkony a celý snímek má značnou dramatickou a psychologickou hloubku. V podstatě je osud lidsky sympatické ženy, které předvedli krásnou vizi úspěchu, ona byla okouzlena, ovšem příliš pozdě pochopila, že to není role pro ni a že se od ní požaduje, aby se změnila tak, že už to potom ani nebude ona… Není to však zdaleka jen příběh jedné kampaně, v širším smyslu je to také pohled do pozadí současné politiky, v níž mediální „superstar“ vítězí nad státníky. Film Prezidentské volby je povinností pro každého, koho zajímá (nejen) americká politika.

21. ledna 2013
Pořád se něco děje. (A nemyslím jen prezidentskou kampaň.) Např. Američané „oživují“ ten starý koncept jaderného turboelektrického pohonu. Dobře tak. Alžírsko poskytlo vynikající příklad pro budoucí výcvik v osvobozování rukojmích, ale bohužel jen příklad otřesně odstrašující. (Tato katastrofa snese srovnání asi i s fiaskem při únosu letu EgyptAir 648.) A ještě pozitivní zpráva z domova: Na základních školách konečně bude povinná výuka finanční gramotnosti! Pozdě, ale přece. :‑)

20. ledna 2013
Poměrně dost lidí se mě teď ptá, jak může mladý, vzdělaný a jasně pravicový člověk volit Miloše Zemana. Přece bych snad měl být typický volič Karla Schwarzenberga, ne? Rád bych zdůraznil, že si Knížete velmi vážím a určitě je pro mě „pozitivně volitelný“ kandidát. Nevybírám si „menší zlo“, a jestli Kníže zvítězí, já určitě smutný nebudu. Ale Jezevcova koncepce aktivního prezidentství je mi o něco bližší a také si vysoko cením jeho nekompromisní podpory Izraele a tvrdé kritiky islámu. Našel bych nepochybně mnoho důvodů i pro volbu Karla Schwarzenberga, ale pokud si seřadím jednotlivé argumenty pro volbu obou pánů, tak mi (podotýkám, že jen o malý kousek) vychází lépe Miloš Zeman.

18. ledna 2013
Pokud někdo čeká, že se po přiznání Lance Armstronga k dopingu připojím k těm, kdo na něho plivou, asi bude zklamán. Nejsem korouhvička! V nejhorším případě dělal jen to, co dělali i všichni ostatní. Ano, bylo to selhání, jenže primárně selhal systém, nikoliv Lance. Lze ho vinit za to, že se přizpůsobil a lhal, ale vinit ho za samotný doping je značně alibistické. Pro mě zůstává inspirujícím příkladem, neboť vybojoval zápas s rakovinou a pomohl spoustě lidí. Také leckoho (včetně mě) přivedl k silniční cyklistice. Jestli bude Lance někdy znovu startovat, já mu budu zase fandit.

17. ledna 2013
Ekonomie je věda velice nevděčná, protože obtížně pochopitelná, nepopulární a nespolehlivá. Moc knih na toto téma tedy nečtu, ale někdy se najde výjimka. Publikace Ekonomie dobra a zla od Tomáše Sedláčka je pozoruhodná zejména tím, že je určena široké veřejnosti bez ekonomického vzdělání a dovede vysvětlovat ekonomická témata příjemně a srozumitelně. Je to vlastně průvodce ekonomií od starověku po dnešní krizi a kromě popisu různých děl a teorií nabízí i spoustu originálních a vtipných postřehů. A jako červená nit se tím vším prolíná otázka: Vyplácí se dobro? Transformuje se soukromý zájem v obecné blaho? Skutečně je to vysoce přínosná kniha, která člověka přiměje hodně přemýšlet.

15. ledna 2013
Potvrzují se předpovědi, že v Africe bude velmi „živo“, resp. že se tam bude výrazně projevovat agresivita islamistů. Samozřejmě velice fandím Francii a jejímu zásahu v Mali, kde je potřeba islamisty hladit a hladit až do úplného vyhlazení. Jestli je u Francouzů na něco skutečně spolehnutí, tak na to, že pokud jim někdo sáhne na jejich národní zájmy (zejména pak v Africe), tak se zaručeně a rychle dočká rozsáhlé a intenzivní prezentace produktů značek Dassault, MBDA a Nexter. :‑)

13. ledna 2013
Ještě pár glos k volbám: Češi se opět ukázali jako podvědomí monarchisté, protože vyslali do druhého kola dva výjimečně silné a výrazné, téměř bych řekl ikonické muže seniorského věku (z nichž jeden je dokonce „aktivní“ šlechtic). Prostě na Hrad zase volíme krále… Službapivo je patrně vysoce perspektivní politik, ale musí získat zkušenosti; poté bude coby předseda ČSSD jistě vhodnější než Ozubená Pleš. Také bych řekl, že politicky se bude nadále angažovat Šmoula. A pokud jde o nejbližší dva týdny, očekávám velice tvrdou, ale korektní kampaň před napínavým duelem.

12. ledna 2013
Do druhého kola prezidentských voleb postupují Jezevec a Kníže, kdežto původní favorit Statistik se musí spokojit s nevděčným třetím místem. Předvolební průzkumy znovu (jako takřka vždy za poslední tři roky) značně zklamaly, ale obrovskou sílu projevila média (včetně „nových“), kde se zjevně vytvořil velký odpor vůči Statistikovi a podpora pro Knížete. Nyní bude jistě velice zajímavé, jaká doporučení vydají neúspěšní kandidáti, potažmo strany, zejména ČSSD, která se vlastní neprozíravostí dostala do absurdní situace, kdy vlastně nemá „dobré“ řešení. Ve druhém kole se tak střetnou dvě silné osobnosti, jež mají státnický formát a mohou Česko kvalitně reprezentovat. Každopádně však vítám vysokou volební účast, která dokazuje, že lidé ještě nerezignovali a vidí reálnou šanci něco ovlivnit.

10. ledna 2013
Zítra nás čeká první kolo první přímé volby prezidenta. Dnes bych vyhlásil pár „nej“ z volebních kampaní. Technicky nejlepší kampaň měl asi Miloš Zeman. Nejvíce na sobě zapracoval Jan Fischer, který podstatně změnil svou image (ačkoliv je poznat, že je to naučené). Nejméně využil příležitost Jiří Dienstbier, který je patrně lidsky slušný, avšak místy až tragicky nevýrazný. Za nejdůstojnějšího kandidáta bych určitě označil Karla Schwarzenberga (kterého asi měla coby „oficiálního“ nasadit vláda). Tak. V sobotu večer už budeme vědět, které dvě kampaně byly nakonec nejúspěšnější. :‑)

9. ledna 2013
Diskuse o vědě. Jeden z konstantních problémů nejen vědy, ale lidstva jako celku je představa, že už víme a chápeme téměř všechno a zbývá jen objevit a vysvětlit pár maličkostí. S tím je rovněž spojený pohrdavý až posměšný pohled na dřívější generace (paradigma „naši předci byli blbci“). Potíž je jaksi v tom, že tohle platí beze změny už od starověku. Prosím, buďme hlavně pokorní. Posmívat se předchozím generacím za jejich omyly a nevědomosti znamená zapomínat, že budoucí generace se zřejmě budou podobně posmívat nám. Myslet si, že (téměř) všechno známe, a šmahem odmítat cokoliv, co současná věda nechápe (jako to činí např. spolek Sisyfos), je nejen projevem arogance, ale v důsledku je to i brzda pokroku, jelikož uznání vlastní nevědomosti je často první krok k objevu něčeho nového.

7. ledna 2013
Role římskokatolické církve a papeže Pia XII. za druhé světové války a po ní již byla tématem pro mnoho knih. Jsem rád, že jsem si konečně mohl přečíst jednu z těch zřejmě nejvíce důležitých a převratných, a to publikaci Operace Ratlines (od stejné dvojice autorů, která sepsala šokující Tajnou válku proti Židům). Jde o popis cynické snahy skupinky mocných ve Vatikánu, kteří za pomoci západních tajných služeb pomáhali v útěku nacistickým zločincům, aniž věděli, že jejich síť byla těžce infiltrována Sověty. A některé důsledky téhle operace se projevují v politice Západu dodnes.

5. ledna 2013
Včerejší Prezidentský duel na televizi Prima Family pokládám za jednu z nejlepších politických debat, jaká se tu kdy odehrála. Probíhala ve věcném, mimořádně slušném a korektním, téměř přátelském tónu (čemuž napomohlo i vzájemné tykání kandidátů) a měla skutečně „hradní“ úroveň. Jan Fischer i Miloš Zeman v ní předvedli svoje lidské i politické kvality a prokázali, že představují vysoce důstojné kandidáty do voleb, jež nás za týden čekají. Oba dva pánové jsou pro mě velmi sympatičtí a volitelní (stejně tak ostatně i několik z dalších kandidátů), a ačkoli jsem rozhodnut volit „Jezevce“, určitě nebudu nijak smutný, pokud se na Hrad bude stěhovat „Statistik“. Oba dva mají státnický formát, jasnou vizi, schopnosti a vůli prosadit změnu. To je pro mě dnes důležitější než konkrétní politický názor na to či ono téma. Věřím, že tyhle volby by mohly pro mizerný stav české politiky přinést skutečnou „game change“.

4. ledna 2013
Jako obvykle na počátku nového roku provádím bilanci loňských kulturních počinů. Pokud jde o knihy, to je naprosto jasné a není o čem diskutovat: Kniha roku jsou Žáby v Bouři. Složitější to bylo u filmů, jelikož rok 2012 byl velice bohatý a byli tu nejméně tři až čtyři kandidáti: Bitevní loď, Avengers, Postradatelní 2 a v podstatě i Iron Sky. Bylo to náročné, ale rozhodnul jsem: Za skvělou atmosféru, sestavu hrdinů a luxusní hlášky vyhlašuji za Film roku 2012 snímek Postradatelní 2.

2. ledna 2013
Novoroční projev prezidenta Klause se již tradičně stal předmětem diskusí. Tentokrát však nejde o většinu obsahu, nýbrž o závěrečné vyhlášení amnestie. Jestliže s většinou projevu zcela souhlasím, pak u amnestie musím slušně, ale rozhodně vyjádřit nesouhlas. S institutem amnestie mám totiž principiální problém. Jsem pro to, aby prezident mohl udělovat milost jako zvláštní opravný prostředek, který má představovat „zásah zdravého rozumu“ do konkrétních případů, kde zjevně selhal zákon či soudce. Amnestie se mi nelíbí právě tou „hromadností“ a osobně bych tento nástroj zřejmě zrušil.

1. ledna 2013
Vítejte v novém roce. Jaký bude? Předpovědi analytiků všeho druhu, horoskopy i moje intuice říkají, že to rozhodně nebude rok klidný, nýbrž naopak velmi „akční“, dynamický, plný nečekaných zvratů a konfliktů. To ale nutně neznamená nic špatného, protože by to měl být nakonec rok přínosný a pozitivní. Zaujala mě prognóza dobrého vývoje pro českou státnost a politiku, což snad souvisí s novým prezidentem, kterého si zanedlouho zvolíme a k němuž se upírají naděje mnoha z nás. Celkový charakter začínajícího roku od nás bude vyžadovat zejména schopnost rychle se přizpůsobovat a efektivně se rozhodovat, abychom dovedli z té dynamiky a změn vytěžit co nejvíce úspěchů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *