Glosy Lukáše Visingra – listopad 2014

30. listopadu 2014
Člověk si někdy musí pohladit ego, resp. pochválit se. Osobně tak teď činím (ne poprvé) za to, že jsem nikdy nepodlehl lákání monstra jménem Facebook, které mi k životu vůbec nechybí. Ale proč mě to těší právě teď? Protože nové podmínky Facebooku ohledně soukromí a reklam jsou něco opravdu úžasného. Kdyby mělo jít o zákony státu, je to totalita jak vyšitá. Nicméně platí, že Facebook je soukromá a komerční služba, která má právo od uživatelů žádat plnění svých podmínek. Nikdo nemá nejmenší povinnost Facebook používat, je to o svobodném rozhodnutí každého, takže stížnosti postrádají smysl. Chtěli jste mít všudypřítomnou, vševědoucí a všemocnou sociální síť, tak ji máte. Hodně štěstí.

28. listopadu 2014
Konečně jsem se dostal ke knize Co kdyby to dopadlo jinak? Křižovatky českých dějin. Obsahuje devatenáct alternativních příběhů z našich dějin od Bílé hory po aféru Stanislava Grosse. Kniha je to rozhodně zajímavá, ačkoli působí poněkud nevyváženě. Některé kapitoly vypadají velice uvěřitelně, kdežto jiné jsou dost „ujeté“. Někde se autoři drželi značně „při zdi“, jinde byli až nečekaně odvážní. Každopádně však sborník chválím už proto, že originálních českých textů z moderního oboru alternativní historie pořád existuje poměrně málo, byť jich přece jen přibývá, což je samozřejmě rovněž potěšující.

27. listopadu 2014
O počítačových hrách tu příliš často nepíšu. Nedávno jsem se ale dostal do velmi zajímavé debaty o nich, jež se týkala mj. prognóz vývoje vojenské techniky v sériích jako BattlefieldCall of Duty či Ghost Recon. Coby expert přes tuto oblast mohu říci, že ten vývoj je nastíněný vysoce rozumně a uvěřitelně. Dá se předpokládat, že evolucí výstroje pěšáků, uniforem a exoskeletonů se postupně dojde k „walkerům“, tj. kráčejícím strojům, které se stanou náhradou tanků. Věrohodně vyhlížejí i ruční zbraně, obrněná vozidla, letadla kategorie VTOL a jiné „hračky“. Myslím, že minimálně v tomto ohledu odvedli tvůrci (nebo jejich poradci?) kvalitní práci. Jak se to říká? All your weapon are belong to us. :‑)

25. listopadu 2014
Akce zvaná Zákaz vstupu v outdoorovém oblečení je důkazem naprostého a přesvědčivého vítězství blbosti a snobství nad zdravým rozumem. Pokud pominu, že ti lidé asi vůbec netuší, co znamená slovo „outdoor“, pak mohu jen vrtět hlavou nad tím, že někdo se tak zoufale snaží vnucovat svůj „módní vkus“ jiným. Jak se říká, blahoslavení jsou chudí duchem, neboť nevědí, co činí… Ale opravdu se těším, až tuto nálepku někde uvidím a vejdu do toho obchodu v koženém obleku a kanadách. :‑)

24. listopadu 2014
65. sezóna Formule 1 je za námi. Počáteční obavy z nudného ročníku s absolutní dominancí Mercedesu záhy zmizely, když se rozhořel boj přímo ve stáji „Stříbrných šípů“. Oba piloti byli výborní, avšak Lewis Hamilton bojoval asi přece jen o něco lépe. Zároveň je ale jasné, že se závody F1 dostaly do kritické situace, co se týče peněz a vývoje techniky. Takhle to už opravdu dál nepůjde. Je to elitní kategorie, a jestli to někdo finančně či technicky nezvládá, tak je mi velice líto, ale zkrátka tam nemá co dělat.

22. listopadu 2014
Film Strážci galaxie, ačkoliv spadá do univerza Marvel, se zásadně liší od všech předchozích superhrdinských snímků této řady. Tentokrát jde o „vesmírnou operu“, která neustále odkazuje na Hvězdné války a přivádí na scénu totálně šílenou sbírku anti‑hrdinů (kosmický zloděj, zelená vražedkyně, intelektuální bouchač, mutantní mýval a chodící strom), s čímž kontrastuje vážný příběh. Paradoxně však právě to je zdroj nejsilnější stránky filmu, kterou je čirá zábava. Nepřerušovaný přísun akce a hlášek (a hudby z 80. let) totiž vytváří fantastickou atmosféru, v níž nikdo nepřemýšlí nad (ne)logikou tohoto vesmíru. Strážci galaxie nechtějí sdělit nějaké velké poselství, chtějí „jen“ dvě hodiny dokonale bavit a (což je nesmírně důležité) neberou se smrtelně vážně. Tím spíše tohle fenomenální dílo zasluhuje maximální pochvalu.

21. listopadu 2014
O úpadku českých médií svědčí, že jinak seriózní Hospodářské noviny dělají partnera akci, která se dá použít jako varování před tím, kam může dojít idiotská kombinace „genderové“ korektnosti a nedostatku smyslu pro humor. Mám samozřejmě na mysli soutěž Sexistické prasátečko, výmysl známého krypto‑fašistického spolku Nesehnutí. Naštěstí náležím k těm, kdo se na originální, vtipnou a sexy reklamu rádi podívají, takže těm, kdo onu „anticenu“ dostali, bych dodatečně pogratuloval za skvělé reklamní počiny. Já to beru takhle: Dokud vám ubožáci typu Nesehnutí nadávají, děláte svou práci dobře. :‑)

20. listopadu 2014
Velice doporučuji knížku České snění, jejímž autorem je Pavel Kosatík. Šestnáct textů rozebírá témata, která svého času měla velký význam pro českou kolektivní národní identitu a z nichž mnohá pořád ještě nepozbyla význam. Jde např. o Slovensko, Balkán, Rusko, Němce, Lužici, války, moře, jazyk nebo náboženství. Z celé knihy pak zní jasné varování, že sny mohou být nejen inspirací, ale také hrozbou. My Češi jsme koneckonců mistři světa v idealizaci vlastní minulosti, a právě proto jsou taková díla potřeba, abychom se tohoto zlozvyku konečně zbavili a dokázali se na své dějiny podívat přiměřeně kriticky.

18. listopadu 2014
Ubohost a ostuda. Jinak nemohu včerejší vystoupení odpůrců Miloše Zemana popsat. Právo projevit názor je samozřejmě zaručeno (byť je asi třeba zvážit, zda je správné jej projevovat demonstracemi během akce s tak širokou mezinárodní účastí), ale házení vajíček je primitivní výtržnictví. A to nyní neříkám jako člověk, který „Jezevce“ volil a je s jeho výkonem funkce docela spokojený (oznámkoval bych ho dvojkou), toto platí zcela obecně. Jakkoli ostře jsem nesouhlasil s obsahem i formou politiky Jiřího Paroubka, házení vajec na něj jsem jednoznačně odsoudil. Nově to bohužel získalo i mezinárodní rozměr a podle mě to obraz naší země ve světě poškozuje mnohem více než pár „ostřejších“ prezidentových slov.

17. listopadu 2014
Období výročí „sametové revoluce“ je tradičně (a tím spíš letos, kdy slavíme 25 let) oblíbenou příležitostí pro stěžování, jak se kdeco zhoršuje a kazí. Nyní se k tomu přidalo i fňukání o „konci polistopadové éry“, kterou nahrazuje… co vlastně? Dovolte mi s tím vším vyslovit zdvořilý, ale ostrý nesouhlas. Jistěže nepopírám, že to či ono má daleko k ideálu, avšak důrazně trvám na tom, že celková situace je dobrá. Ne, je výtečná! Namísto vypichování nedostatků bychom si měli uvědomit, že se celkově máme lépe než kdy dřív a že věci se (zajisté opět ne bez klopýtnutí a bloudění) zlepšují. Nevěřím na „staré zlaté časy“ (žádné nebyly) a „světlé zítřky“ (ty nás odvádějí od aktuálních témat), avšak zato věřím na uvážlivé změny, které znamenají konkrétní prospěch. Tomu bychom se měli (místo remcání u piva) věnovat.

16. listopadu 2014
V souvislosti se situací v Číně (a s cestou prezidenta Miloše Zemana tamtéž) se hodně hovoří mj. o tom, jaká je v Číně cenzura. Podstatně méně se ale hovoří o tom, že ta čínská cenzura ve skutečnosti nefunguje. Ne že by nechtěla, jenže proti Internetu prostě nemá šanci. Soudruzi cenzoři tak nanejvýš (zdaleka ne stoprocentně) ovlivní, co se objeví na čínských doménách, ovšem jakmile se něco dostane mimo ČLR (a to se pochopitelně dostane prakticky vždycky), tak už to ví celý svět. Je opravdu zarážející, že čínské úřady dosud nepochopily, že „cenzura Internetu“ je z principu protimluv. Jestliže někdy někdo napíše historii čínských snah ovládat Síť, doporučuji pro ni zvolit kombinaci naučné a humoristické literatury.

14. listopadu 2014
Film Letadla 2: Hasiči a záchranáři se řadí mezi ty CGI „animáky“, které jsou sice primárně dětské, ale klidně se na ně může dívat i dospělý. Tím spíše, pokud je také znalcem a milovníkem letectví, takže o to více ocení designy, různé vtipy a další nápady. Příběh se tentokrát netočí kolem závodění, ale kolem hašení požárů, což přivádí na scénu spoustu nových a zajímavých strojů. Přinejmenším stejně dobré jako jednička a další pěkný příspěvek do originálního univerza Cars & Planes.

12. listopadu 2014
Pořád dostávám otázky na to nebo ono ohledně konfliktu na Ukrajině, a proto bych zde uvedl odpovědi na ty nejčastější. Ne, nečekal jsem, že to příměří vydrží moc dlouho, a stále trvám na tom, že dlouhodobé politické řešení tohoto konfliktu bude nesmírně těžké (pokud vůbec možné) najít. Ne, Rusko nechce obsadit východní část Ukrajiny, ale Krym už si nechá. Ne, na Ukrajině neoperuje půlka ruské armády, ale určité ruské síly tam působí. Ne, nechystám se na válku NATO a Ruska, jelikož nakonec se to nějak rozumně uzavře. Ano, pořád jsem rusofil a považuji Putina za velkého státníka, což vůbec neznamená, že souhlasím se vším, co říká nebo dělá, jenže nikoho lepšího Rusové jaxi k dispozici nemají.

11. listopadu 2014
Po nějaké době jsem opět vyrazil na brněnský hrad‑pevnost Špilberk, a sice za účelem návštěvy dvou výstav. První pod jménem Letecká válka – cíl Brno se zabývá nálety na moravskou metropoli v letech 1944 a 1945 a kromě zajímavých exponátů nabízí skutečně působivý a atmosférický audiovizuální zážitek. Druhá se nazývá Velká válka a jejím námětem je všechno kolem I. světové války, životem před ní počínaje a péčí o raněné po ní konče. Pro mě byla pochopitelně nejzajímavější krásná kolekce zbraní, díky velké pestrosti si tam však „to svoje“ najde snad každý. Velká pochvala tvůrcům obou výstav!

9. listopadu 2014
Pozornost politologů se upřela na Duchcov, kde buňka ČSSD vytvořila opravdu originální koalici s komunisty a nacisty, tedy s KSČM a DSSS. Může to být projev debility, bezzásadovosti i zoufalství (a možná trochu od všeho), jenž stejně asi nebude mít dlouhé trvání, ale věnoval bych pozornost spíš tomu, jak je možné, že tyto strany existují a bodují. Je to prosté: Pokud politici z demokratických stran reálně existující problémy ignorují a neřeší, popř. ještě zhoršují, pak se ani nedivím, že voliči (víceméně z týchž důvodů, které vedly k sestavení oné kanálové koalice) hlasují pro „rudé“ nebo „hnědé“.

7. listopadu 2014
Z filmu Čtvrtá válka mám trochu zvláštní pocit. Především je nutno ignorovat nesmyslné reálie hranice mezi Západním Německem a Československem (které jsou spíš k smíchu) a zaměřit se na příběh dvou válečných hrdinů, kteří se nechtějí smířit s uvolněním mezinárodní situace. A tak se na stále „horké“ hranici rozpoutává jejich malá soukromá válka… Pokud mám chválit, tak Roy Scheider iJürgen Prochnow hrají výtečně, hodně povedená je také hudba, zatímco oko militaristy potěší pěkná sbírka vojenské techniky. Pokud to mám nějak shrnout, film to není špatný, avšak mohl být mnohem lepší. Nápad sám je skvělý, chtělo by to „dotáhnout“ a vylepšit prostředí, pak to mohla být excelentní dramatická pecka.

6. listopadu 2014
Pořád se něco děje. Média musejí mít opravdu těžké časy, když jako hlavní téma předkládají pár vulgarismů, které použila hlava státu. (Někomu zjevně stačí ke štěstí a zábavě málo.) V Číně začala Zhuhai Airshow, kde se soudruzi chlubí, co všechno ukradli, okopírovali a (v ojedinělých případech) sami vymysleli. Ale nejvíc mě „dostal“ populární psychopat Vladimír Stwora, který veškeré své předchozí konspirační fantasmagorie totálně přebil vyvozením, že anální sex je vlastně projev satanismu! Luxus! :‑)

4. listopadu 2014
Omlouvám se, že se nepřidám k velké vlně kritiky, která se hrne na prezidenta Miloše Zemana kvůli tomu, že v rozhlasových Hovorech z Lán použil několik vulgarismů. Uznávám, že některá slova patrně mohl vynechat, ale je zajímavé, že když podobné výrazy používá Karel Schwarzenberg, zřejmě to nevadí. Každopádně vřele souhlasím s tím, jak prezident zhodnotil skupinu Pussy Riot, a mé sympatie má také jeho hodnocení „pražské kavárny“. Pokrytecké a od reality odtržené intelektuály, kteří soustavně takřka do všeho povýšeně a politicky korektně žvaní, aniž by tomu rozuměli, totiž nemám zrovna v lásce.

2. listopadu 2014
U některých filmů se člověk stydí, že je viděl s takovým zpožděním. Na mě tak jednoznačně působí výborný snímek Zatím spolu, zatím živi, stojící na naprosté špičce žánru akčních komedií. Od začátku uhání v totálně zběsilém tempu a v obřích dávkách chrlí adrenalinovou akci, geniální hlášky a zamotaný špionážní děj. Akční scény berou dech, Tom Cruise i Cameron Diaz jedním slovem excelují (protože oba hrají přesně to, co umějí nejlépe) a vše korunuje ironický humor. V roce 2010, kdy měl tento mega‑prásk premiéru, by to asi byl adept na Film roku. Taková porce ryzí zábavy se jen tak nevidí!

1. listopadu 2014
Teroristická televize Al‑Džazíra přišla s „objevem“, týkajícím se izraelského útoku na loď USS Liberty. Jde o „objevné“ zjištění, že to Izrael tehdy udělal schválně a poté donutil vládu USA to zakrýt. Ano, Izrael ten útok provedl záměrně, jenže Al‑Džazíra „zapomněla“ na maličkou „drobnost“, že milá Liberty sledovala izraelskou komunikaci, načež pro-arabská (resp. proti-izraelská) frakce v CIA předávala zjištěné informace Egyptu. Loď tak přímo ohrožovala izraelské vojenské úsilí, čímž se stala de facto legitimním terčem. (Podrobněji viz knihu Tajná válka proti Židům.) Poučení: Izraelci mají prostě až příliš smutné zkušenosti na to, aby do sebe nechali kohokoli beztrestně šťouchat. Vítejte do reálného světa.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *