Glosy Lukáše Visingra – prosinec 2012

31. prosince 2012
Poslední den roku, ve kterém (zase) nepřišel konec světa. To ovšem rozhodně neznamená, že by šlo o rok nudný či fádní. Jestliže rok 2011 byl rokem nečekaných změn, pak dnes končící rok bych popsal primárně jako pokračování a zesílení již existujících transformačních trendů (to se týká např. české politiky, světové ekonomiky či události v arabském světě) s tím, že se objevily i nějaké „divoké karty“ (typicky u nás otravy metanolem, na světové scéně třeba pokus o převrat v Číně). Pokud to mám posunout do více metafyzické roviny, tak vnímám pořád sice slabé, ale sílící chápání, že materiální a konzumní hodnoty nejsou to, co by mělo tvořit cíl života. Snad onen někdy zmiňovaný „věk Vodnáře“ přinese poznání, že skutečný smysl leží v idejích, myšlenkách, citech a vztazích. Přeji úspěšný rok 2013. :‑)

28. prosince 2012
Po nějaké době se zase objevil film o letcích za druhé světové války. Red Tails z produkce George Lucase je novým zpracováním slavného příběhu „letců z Tuskegee“, černošské stíhací skupiny, jež měla prakticky vyvrátit tehdejší (oficiální!) názory o „podřadnosti“ černochů. Vedle nádherných letových a bojových scén film nabízí i ucházející herecké výkony, pochopitelnou hromadu hollywoodských klišé a v neposlední řadě alespoň pokus o zachycení atmosféry segregace v tehdejší americké armádě. Můj Film roku to nebude, ale docela se mi to líbilo a jako „military zábava“ je to fajn.

26. prosince 2012
Debata o ideologiích. Vždy jsem zdůrazňoval, že jakákoli myšlenka může být zneužita a každá ideologie se může stát základem fanatismu (resp. může sloužit jako odůvodnění konání zla). Tím ale určitě neříkám, že ideologie jako takové jsou špatné či zbytečné. Právě naopak, ideologie jsou potřeba, neboť jakožto ucelené systémy myšlenek a hodnot dávají jakýsi rámec politickému a náboženskému diskurzu, umožňují nacházet „místo ve světě“ a hledat kompromisy. Bez ideového zakotvení by se vše zredukovalo na pouhý materiální a mocenský handl. Vzpomeňte si na Věci veřejné, které ideologie z principu odmítaly, aby se poté ukázalo, že jim skutečně nešlo o ideje, ale jen a jen o kšeft.

24. prosince 2012
Onehdy jsem od jednoho člověka dozvěděl, že těšit se na Vánoce je „dětinské“. Zdá se, že asi všichni moji přátelé i já sám jsme „dětinští“, protože se na Vánoce těšíme. Ano, ta příprava je často náročná a hektická, ale stojí to za to. Tak vzniká ta kouzelná atmosféra, radost ze setkání s blízkými, z darování a z dostávání. Pokud to někdo vidí jako „dětinské“, je mi ho líto. Ty svátky přece nejsou (resp. neměly by být) o dárcích či cukroví, ale o citech a vztazích. Přeji všem krásné a veselé Vánoce. :‑)

21. prosince 2012
Očekávaný konec světa se nedostavil. Mě osobně jenom fascinovalo, kolik jinak vysoce rozumných lidí se na tento blud „chytilo“ a uvěřilo údajnému mayskému proroctví. Pominu‑li fakt, že zrovna tato předpověď je zcela svévolný výmysl (postavený na blbostech a podepřený volovinami), pak je skutečně zajímavé, jak ochotně podléhají lidé vizím katastrof (skoro jako by se na ně těšili). Proto mají takovou popularitu zprávy o kriminalitě, mýty o globálním oteplování či filmové horrory, protože lidi prostě nějak přitahují katastrofy, smrt, zkáza a strach. Zkrátka je to v nás a média z toho zákonitě profitují. Brzy se proto určitě objeví další „zaručené“ datum konce světa a jeho nadšení fanoušci.

19. prosince 2012
Obvykle zde nedoporučuji knihy o umění, ale v tomto případě musím udělat výjimku. Dvojdílná publikace Hitlerova sbírka v Čechách je velice zajímavým počinem, který mapuje Hitlerovu soukromou kolekci, a to se zvláštním přihlédnutím k faktu, že její velká část se skladovala v klášteře ve Vyšším Brodě. První díl se zabývá sochami, bustami a plastikami, kdežto druhý se věnuje obrazům, darům a známému psacímu stolu. Knihy nabízejí i obecnější informace o umění ve Třetí říši či o nacismu a jeho okultních kořenech, a proto přesahují čistě kulturní rovinu a jsou přínosným pohledem na historii.

18. prosince 2012
Uplynul rok od smrti Václava Havla, dramatika, intelektuála, disidenta, prezidenta… Václav Havel jistě byl kontroverzní osobností, kterou někteří nekriticky zbožňují, zatímco jiní na ní „nenechají nit suchou“. Já se dnes neřadím ani k jedné této skupině. Kdysi jsem byl jeho velkým obdivovatelem, postupně jsem se však na něj začal dívat více realisticky a kriticky. Nesouhlasil jsem mj. s jeho názory na Rusko, Evropskou unii, ekologismus a další témata, také musím přiznat, že jsem příliš nechápal jeho hry (nikdy jsem si nebyl jistý, jestli jsem na ně moc chytrý, nebo moc hloupý). Zároveň jsem však velice vítal jeho dobrý vztah k USA a podporu americké politiky, samozřejmě jsem si ho vysoce vážil za podíl na pádu diktatury KSČ a vždycky jsem ho lidsky respektoval. Václav Havel nebyl bůh, byl to chybující člověk, byl to však i člověk, který po sobě jako státník zanechal mnoho dobrého. Čest jeho památce.

16. prosince 2012
Do Štědrého dne (a tudíž na nákupy dárků) zbývá už jen několik dnů. Pokud pořád tápete, co koupit nebo co si přát, možná oceníte takovou nesouvislou sadu námětů a nápadů na dary: Poukaz na nějaký sportovní nebo jiný zážitek. Poukaz na masáž. Erotické pomůcky (třeba lubrikační gel). Pouzdro na mobil. Batoh na notebook. Kvalitní kancelářské pero. Rámeček na fotografii. Kapesní nůž nebo univerzální nástroj. Globus či mapový atlas. Nerezová láhev („placatka“). Vonné svíčky. A kdybyste rádi něco romantického, tak jako dárek mezi partnery určitě nezklame pěkný plyšák. :‑)

14. prosince 2012
Přečetl jsem jednu z nejočekávanějších českých knih poslední doby. Ano, Žáby v Bouři od fenomenálního Jana Drnka. Alternativní druhá světová válka již naplno vypukla, Sovětský svaz útočí na Polsko a zapojují se postupně všechny velmoci… Pouze Československo vyčkává. Válka o přežití západní civilizace se stává pro Čechy zlomovým bodem, ve kterém se konečně musí rozhodnout, kam vlastně patří, a také se kriticky podívat na svou minulost i současnost. Žáby v Bouři ale potěší rovněž milovníky strategie a taktiky, neboť jsou plné detailních popisů bojů Sovětů, Poláků a Němců. (Češi se zatím angažují jen okrajově, ale stojí to za to!) A konec je otevřený, protože Honza Drnek už chystá pokračování. Každopádně jde opět o výtečně dílo, které je mimořádně detailně a komplexně zpracované, má ohromně nadčasový rozměr a celkově patří mezi to nejlepší, co v moderní české literatuře vůbec existuje.

13. prosince 2012
Tématem je opět přímá volba prezidenta. Vzhledem k tomu, že rozhodovat bude i Ústavní soud, není jisté nic (včetně data a kandidátů, dost možná i samotné volby). Co mě však také velmi zaujalo, to jsou volební klipy dvou favoritů, Jana Fischera a Miloše Zemana. Oba dva pokládám za podařené a působivé, i když se zřetelně odlišují stylem. „Statistik“ vystupuje jako tvrdý manažerský profesionál, zatímco „Jezevec“ působí mírnějším a lidovějším dojmem. Vrchol kampaně bude asi zajímavý. :‑)

12. prosince 2012
Diskuse o podnikání. Víte, co by drobní živnostníci chtěli od státu? Oni totiž většinou nežádají, aby pro ně stát aktivně udělal to či ono. Jim by zpravidla vcelku stačilo, pokud by jim neházel klacky pod nohy. To se týká zejména zákonů, vyhlášek, nařízení a regulací, které se navíc neustále mění. Čachry kolem DPH jsou skutečně alarmující případ, stejně tak vedlejší náklady pracovního místa (tj. zdravotní a sociální pojištění), ale podobných volovin je spousta. Nezřídka jde o kydy z bruselského chlívku, česká byrokracie jim ovšem často umí zdatně konkurovat. Česko se dá použít jako příklad k vysvětlení, co je to příznivé podnikatelské prostředí. Bohužel jen jako příklad odstrašující.

10. prosince 2012
Záměr vlády slučovat ministerstva obecně podporuji, avšak zároveň musím dodat dvě poznámky. Za prvé, musí to být provázeno redukcí agend a úředníků, nesmí to být jen výměna cedulek. Za druhé, a to je snad ještě důležitější, tento proces změn státní správy je vhodné využít k vytvoření komplexních strategií (např. v průmyslu a dopravě). To je totiž jeden ze základních problémů ČR: Chybějí zde dlouhodobé koncepce a téměř vše se řeší „ad hoc“. (Věřte mi, že jako absolvent BSS to vnímám velmi citlivě.) Jinými slovy, obzor naprosté většiny politiků nepřesahuje délku volebního období.

8. prosince 2012
Další diskuse o alternativní historii. Jeden podobor představuje „fiktivní faktografie“, např. dílo Jana Drnka (v této souvislosti musím upozornit, že před čtyřmi dny konečně vyšly netrpělivě očekávané Žáby v Bouři) nebo Rudá zóna, a ten druhý tvoří romány, které lze ale ještě dále členit. První pól tvoří romány, pro které je alternativní historie nosným tématem, s nímž kniha stojí a padá. To je třeba klasická Otčina, z novějších řada Timeline‑191 nebo čerstvý bestseller The Afrika Reich; takové knihy jsou komplexně propracovány a lze je „brát vážně“. A na druhém pólu se nalézá tvorba, jež sice alternativní historii využívá, ale pouze jako „kulisu“ (ne tak detailně promyšlenou) pro sdělení něčeho, co by se dalo sdělit i jinak. Příkladem může být Židovský policejní klub či nový a značně originální Plán N. Pro můj vkus je to možná až moc intelektuální čtivo, ale zápletka je zajímavá a za přečtení to určitě stojí.

7. prosince 2012
Při četbě zpráv ze světa si nemohu odpustit cynickou glosu, že v Egyptě se již etabluje demokracie. Tanky hlídají prezidenta, policie střílí do demonstrantů a davy zapálily sídlo vítězné politické strany. K tomu ještě setrvalý chaos v okrajových částech státu. Myslím, že mnozí z těch, kdo volali po pádu Mubaraka, teď asi prožívají dost ošklivé vystřízlivění. Na Sýrii, kde hrozí z jedné strany chemické zbraně, z druhé islamisté a ze třetí zahraniční intervence, je zbytečné ztrácet slova. Politicky nekorektně, ale zcela věcně je nutno říci, že arabský svět zkrátka není na demokracii připraven.

5. prosince 2012
Když přijdete do velkých knihkupectví, často v nich naleznete speciální regály s nápisem Upírská tématika (či podobným). Člověk si zřejmě dost dobře nemůže nevšimnout toho, jak v posledních letech znovu roste zájem o upíry, jenže… Problém je v tom, že jsou to zejména věci typu Stmívání či Upířích deníků, tj. cosi jako teenagerovské romance říznuté rádoby‑horrorem. Vím, že teď vypadám jako staromilec, ale tohle pro mě nejsou opravdové upíří příběhy. Upír má být strašidelná a zároveň charismatická noční bytost (dalo by se snad říct „zloduch‑gentleman“), nikoliv světélkující metrosexuál.

4. prosince 2012
Dnes jen krátký tip na vánoční dárek. Jestli (podobně jako já) rádi dáváte praktické a užitečné dary, zkuste zauvažovat o hasicím spreji. Je to v podstatě malá verze hasicího přístroje plněná chemikálií, pomocí které se dá zvládnout malý nebo začínající požár. Do bytu, kanceláře či auta je to vhodná pomůcka. Existuje víc značek a typů, já mohu konkrétně doporučit Pyrokul a Pyrocool. V každém případě ale doporučuji takový sprej dát a potom doufat, že nikdy nebude třeba jej použít. :‑)

2. prosince 2012
Diskuse o letounu L‑159. Leckdy se označuje jako „lehký bitevník“, což samozřejmě není správné, jelikož opravdové bitevníky jsou pancéřované bestie jako Su‑25 Grač nebo A‑10 Warthog. Naše L‑159 patří mezi lehké podzvukové bojové letouny, což je ale úděsně nepraktický termín (zvláště v mluvené řeči). Takže se klidně přiznám, že občas také zařadím L‑159 mezi „bitevníky“. Je to zkrátka jednodušší a stal se z toho už jakýsi úzus. (Takových případů je hodně, mj. fašismus jako „krajní pravice“.) Expertům se to (oprávněně) nelíbí, ale zřejmě se s tím nic moc udělat nedá.

1. prosince 2012
Velice děkuji za doporučení švédské skupiny Sabaton. Nejenže její power metal dokonale vyhovuje mému „archaickému“ vkusu, ale navíc (či spíše zejména) se její texty točí kolem válčení. Potěší i srdce vlastence, protože třeba píseň Aces In Exile se týká (mimo jiné) našich pilotů v bitvě o Británii. Další nádherné songy jsou Counterstrike (šestidenní válka) nebo Primo Victoria (vylodění v Normandii), ovšem mým absolutním favoritem se stala píseň je Back In Control na téma války o Falklandy. Mohu ještě podotknout, že se jedná o písně převážně politicky extrémně nekorektní, jelikož systematicky oslavují takové zastaralé hodnoty, jako je hrdinství, vlastenectví, zákon a pořádek, povinnost či vojácká čest.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *