Glosy Lukáše Visingra – prosinec 2014

31. prosince 2014
Na závěr tohoto roku se nechci snažit o prezentaci nějaké vlastní objevné myšlenky, mj. proto, že řada velmi hodnotných a podnětných věcí zazněla ve vánočním poselství prezidenta republiky. Dovolil bych si zdůraznit a trochu rozvést závěr onoho projevu, a sice apel na to, aby byl život naplněný užitečnou prací. A nejde jen o práci v užším slova smyslu, nýbrž o jakoukoliv pozitivní a přínosnou činnost. Nežijme život pro sebe, ale pro druhé. S touto myšlenkou vstupujme i do nového roku.

30. prosince 2014
Dostal jsem dotaz, co si myslím o případu knihy Adolf Hitler: Projevy a o dalších publikacích z nakladatelství Guidemedia. Sice je o mně známo, že nejsem pro absolutní svobodu slovu (resp. jsem pro její určité zákonné omezení v zájmu ochrany vyšších principů), ale v tomto případě musím podpořit názor soudu, který rozhodl, že vydání Hitlerových projevů bylo právně v pořádku. Knihy značky Guidemedia (podobně jako např. tvorba Davida Irvinga) určitě nejsou prvoplánovou propagací nacismu a mám silné podezření, že (třebaže tam patrně působí i jakési ideové sympatie) jde spíše o snahu provokovat a vydělávat. Asi takhle: Takovou knihu bych si nekoupil, ale ani bych za její prodej či nákup nikoho netrestal.

27. prosince 2014
Mezi hity českého knižního trhu se zařadila kuchařka Ládi Hrušky, což mnoho lidí zjevně nedokáže unést. Já s tím ale žádný problém nemám. Pro někoho je můj postoj možná udivující, zejména když jsem znám i coby fanda Zdeňka Pohlreicha, ale já v tom rozpor nevidím. Jsou to zkrátka dvě krajní polohy přístupu k vaření, a jelikož také nějaké zkušenosti z kuchyně mám, tak se snažím brát si něco od obou. Slavnostní jídlo, na němž hodně záleží, spíše podle Pohlreicha, ale levné a rychlé každodenní vaření jako Hruška. A když to posunu do obecnější roviny, tak člověk by se měl dlouhodobě držet určitých pevných principů, ale současně by měl být i realistický pragmatik a zkoušet nekonvenční postupy.

26. prosince 2014
Ze hry World of Tanks se stal výjimečný fenomén, který dnes zasahuje a ovlivňuje kdeco. A to včetně oboru papírových modelů, protože pod hlavičkou WoT vycházísérie krásných vystřihovánek obrněnců, mezi nimiž jsou i rozmanité kuriozity. Všimněte si, jak rozmach Internetu poněkud paradoxně způsobuje obnovení zájmu o papírové modely, protože právě díky digitálním technologiím si je lze zdarma stahovat a tisknout. Možná se taky „přidám do legie“ a nějaký ten papírový tančík si slepím. :‑)

24. prosince 2014
Před sto lety proběhla jedna opravdu výjimečná událost, tzv. vánoční příměří. Vojáci znepřátelených velmocí přestali střílet, opustili zákopy, podali si ruce a společně oslavili Vánoce. Také kvůli tomu by se letošní svátky měly (ještě více než kdykoli jindy) odehrát ve znamení opravdového míru, klidu, porozumění a odpuštění. Je to jistě ten správný čas, kdy bychom měli myslet nejen na naše blízké a milované, ale i na ty, kdo nám někdy ublížili, a měli bychom najít sílu jim odpustit. Když Vánoce dokázaly přerušit světovou válku, dokážou snad i srovnat problémy v mezilidských vztazích. Šťastné a veselé. :‑)

22. prosince 2014
Na Železná srdce jsem slyšel převážně velkou chválu, ale i tak jsem byl překvapen, jak úchvatný film to je, a to navzdory tomu, že má celkem slabý (nebo spíš málo důležitý) příběh. Tady totiž nejde o zápletku, nýbrž o naturalistické vystižení války, jaká skutečně je. Není to romantické dobrodružství ve jménu velkých ideálů, je to brutální, krvavá a špinavá (ale jakýmsi zvráceným způsobem přitažlivá) práce. Tohle poselství má takovou sílu, že přebíjí i skvělé herecké výkony a fenomenální bitevní scény, které jistě přivedou k nadšení milovníky vojenské techniky a historie a mezi nimiž je i patrně nejlepší tankový souboj, jaký se kdy objevil na filmovém plátně. Železná srdce představují opravdu výjimečně povedené a působivé dílo, pro mě snad nejlepší válečný film za poslední roky a asi i jeden z nejlepších vůbec.

21. prosince 2014
Debata o novém ruském tanku T‑14 Armata. Patrně moc nepřeháním, když jej označím za nejvíc očekávané odhalení v oblasti vojenské techniky, které nás v roce 2015 čeká. Rusové ho skutečně důkladně tají, takže se zatím dá jen diskutovat. Že osádka bude jen v korbě, je víceméně nesporné, ale jak bude vypadat věž? Bude malá a kompaktní, nebo naopak rozměrná s externí výzbrojí? Bude nakonec motor vpředu? Bude kanon ráže „jen“ 125 mm, nebo už sáhnou k 152 mm? A jaké další verze se objeví? Na tu Přehlídku vítězství, jež se má konat 9. května 2015, se každopádně těším (skoro) jako na první trojku. :‑)

19. prosince 2014
Chování společnosti Sony Pictures je smutné, ostudné a znechucující. Film The Interview sliboval nádhernou zábavnou podívanou, místo které jsme se dočkali zavření do trezoru. To teď bude standardní postup? Pokud se téma filmu nebude líbit nějaké nacistické verbeži (jelikož KLDR není nic jiného), tak už hotový film prostě zrušíme? Humor a satira patří mezi největší zbraně svobody proti totalitě a tyranii, a jestliže se Severní Korea dotčeně ozvala, znamená to, že potrefená husa zakejhala. Jinými slovy, podobných filmů by se mělo točit tím víc, aby třeba Kimové pukli vzteky. Vůbec nechápu, proč by měl vyspělý svobodný svět v čemkoli ustupovat takové morální a ekonomické nule, jako je Severní Korea.

17. prosince 2014
Radost řady lidí z prohlubující se krize ruské ekonomiky považuji za nerozumnou a krátkozrakou. Za prvé, v moderním globalizovaném světě se to vrací jako bumerang a šíří jako epidemie, takže důsledky logicky pocítí i Západ. Za druhé, napětí je už tak dost vyhrocené, a proto je čas příkopy zasypávat, nikoli ještě prohlubovat a rozšiřovat. A za třetí (což je asi nejdůležitější), pokud si někdo myslí, že ta krize povede k Putinovu konci a nástupu „někoho lepšího“, tak se tragikomicky podobá těm, kdo doufali v nástup „někoho lepšího“ po ruském carovi, německém císaři nebo íránském šáhovi.

16. prosince 2014
Vím, že je dost pravověrných „tolkienofilů“, kteří filmové verze Pána prstenů a Hobita nesnášejí, ovšem já se řadím mezi ty, kteří je pokládají za excelentní umělecká díla. A nejnovější film Hobit: Bitva pěti armád to jen potvrzuje a korunuje. Z poloviční pohádky se stala hard‑core fantasy, oproti knize přibylo obrovské množství prvků a vedlejších dějových linií a ohromující zpracování odpovídá temně‑epické formě Pána prstenů. Určitě by se slušela pořádná porce Oscarů, mj. za režii, kameru, výpravu, efekty, kostýmy, masky a hudbu, protože v tom všem třetí Hobit exceluje. Z hlediska příběhu se vlastně příliš nestane, avšak i přesto jde o fantastickou podívanou. Nabízí se otázka, co by mohl Peter Jackson natočit teď; osobně bych uvítal, kdyby se zpracovaly některé věci z Nedokončených příběhů nebo Silmarillionu.

13. prosince 2014
Debata o bibliografických citacích a odkazech. Osobně se mi líbí norma ČSN/ISO 690, proti které jsem dříve protestoval kvůli absenci řady věcí, ale vůči aktuální podobě nemám výhrad. Na Katedře politologie FSS MU kdysi fungovaly nejméně čtyři různé normy a fakticky platí, že pokud nějakou normu sami vymyslíte a někde ji prosadíte, tak má v zásadě stejnou „legitimitu“ jako ČSN/ISO 690 (která technicky není závazná, nýbrž jen doporučená). Řada periodik se tak stále drží vlastních norem, což občas působí silný virváloš, takže bych zde se vší slušností apeloval na užívání ČSN/ISO 690.

12. prosince 2014
Média mají předčasné Vánoce kvůli zveřejnění zprávy amerického Senátu o výslechových postupech CIA, ač osobně nemám pocit, že bychom se dozvěděli něco nového. Můj názor na tuto problematiku je dobře známý, takže snad nikdo nečeká, že budu CIA za tvrdé postupy vůči teroristům kritizovat (a na rozdíl od řady lidí ani nemám problém s používáním slova „mučení“). V boji proti islámskému terorismu bych si rukavičky nebral a jsem jen rád, pokud se islamisté bojí toho, co je v zajetí čeká. Vedle toho platí, že politici mají pro exekutivní složky (např. armády či zpravodajské služby) definovat cíle, ale v rámci toho by jim už měli nechat víceméně volné ruce ohledně výběru prostředků k dosažení určených cílů.

10. prosince 2014
Musím přiznat, že současná móda severských detektivek mě moc neoslovila. Jeden ze známých spisovatelů v tomto oboru Jussi Adler‑Olsen ovšem před svým vstupem do tohoto žánru napsal i politický thriller, jenž nese název Washingtonský dekret a po němž jsem se zájmem sáhnul. Je to opravdu působivá, ačkoliv samozřejmě silně přehnaná vize toho, jak je v USA vytvořena faktická policejní diktatura a vypuká občanská válka, to vše s cílem od základu změnit americkou společnost. Ideje moderního liberalismu se takto obrací ve svůj tragický opak, z čehož vyplývá hlavní výstraha knihy: Je těžké říci, jestli větší škody způsobují bezzásadoví lidé hnaní touhou po moci (pro moc samotnou), nebo myšlenkou fanaticky posedlí idealisté, kteří touží vytvořit na zemi nebe. Ti i oni však nakonec dokážou vytvořit jedině peklo.

8. prosince 2014
Uplynul týden od kalamity, která ochromila hromadnou dopravu v České republice. Ačkoliv zdaleka nepatřím mezi pravověrné „šotouše“, coby milovník techniky mám pochopitelně železnici rád, takže jsem se i já zařadil mezi ty, kdo si tu pohromu tak trochu „užili“ díky pohledu na neobvyklá kolejová vozidla. Stojí mimochodem za povšimnutí, jaká obrovská sada přezdívek existuje pro české a slovenské lokomotivy. Myslím, že by se na toto téma dala napsat krásná jazykovědná práce. :‑)

7. prosince 2014
Dokument Hitlerovy příšery (v originále Hitler’s Jurassic Monsters) sice popisuje pokus nacistů oživit vymřelá zvířata, ale název je i tak značně zavádějící, protože se to vůbec netýká dinosaurů. (Těch bude mimochodem brzy všude zase plno, blíží se Jurský svět.) Jedná se opratura, tedy obří divoký skot, který se trochu povedlo opravdu „vrátit“, ale ten výsledek přece jen není perfektní. Snad se povede druhý pokus. Na ten dokument se ovšem určitě podívejte, je to opravdu velmi zajímavý příběh.

6. prosince 2014
Jestliže neznáte knížku Český sen, jejímž autorem je Oldřich Knitl, nemusíte se stydět. Toto zajímavé dílo se ocitlo ve stínu kultovního eposu Žáby v mlíku, se kterým má podobné téma. Větší část tvoří jakýsi historický a politický výklad o vztazích Čechů a Němců v Československu, ale pak nastupuje alternativní scénář, kde se ČSR proti Hitlerovi brání. Kromě vysoce lákavého obsahu vyniká publikace i mimořádně vysokou jazykovou úrovní a neobvyklou kombinací stylů, jelikož odborný výklad se podává místy takřka poeticky, místy naopak ironicky, takže se výsledek čte velmi příjemně. Rozhodně doporučuji.

4. prosince 2014
Je pozoruhodné, jak se český stát neustále naváží do věcí, po kterých mu nic není, avšak vykazuje alarmující neschopnost zasáhnout tehdy, když je to potřeba. Málem se přetrhne ve snaze dopravovat k nám překupníky drog, kteří (zcela právem) sedí ve vězení v zahraničí, ale když jsou „legálně“ uneseny děti, omezuje se jen na pusté žvanění. Je nutno pochopit, že se zhůvěřilostmi typu Barnevernet nelze vést rozumné diskuse, vůči těm se musí bojovat jejich vlastními zbraněmi, tj. postavením před hotovou věc. Paní Michálková by nyní udělala nejlépe, kdyby se řídila příkladem manželů Rybkowých z Polska a najala si Krzysztofa Rutkowskiho. Na něj, a nikoli na právníky by se měla pořádat finanční sbírka!

3. prosince 2014
Ačkoli jsem tvrdý kritik Českých drah a mám četné výtky i vůči Dopravnímu podniku města Brna, vinu za tu dopravní kalamitu posledních dnů jim skutečně nedávám. Tohle prostě není každoroční cirkus, jaký předvádí silničáři, kteří jsou překvapení velice, že sníh zasypal jim silnice. Toto byla katastrofa, jaká se zde neudála už velice dlouho a jaká se dala těžko předvídat. Myslím, že v rámci možností to lépe zvládnout nešlo. P.S. Taky byste si teď přáli aspoň trochu toho mytického globálního oteplování? :‑)

1. prosince 2014
Měl jsem možnost zahrát si zajímavou „finanční simulaci“ (vlastně naučnou deskovou hru) TotalCredit. Jde o systém, který simuluje fungování rodiny na finančním trhu, ukazuje jeho základní produkty a navozuje různé situace, které život přináší. Řada věcí je pochopitelně zjednodušena (takže hráč je nucen dělat věci, jaké by v realitě neudělal), ale i tak je to velice povedená záležitost, díky níž si můžete vyzkoušet, jak byste na takovou nečekanou událost ve finanční rovině reagovali. Pro vylepšování finanční gramotnosti (tedy oboru, ve kterém se Česká republika bohužel pohybuje skoro na úrovni zemí třetího světa) je to výborná pomůcka, která by na základních a středních školách měla být přítomna povinně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *