Glosy Lukáše Visingra – říjen 2013

30. října 2013
Film Pacific Rim nejspíše patří k těm, které člověk pořádně ocení až při druhém zhlédnutí. Při tom prvním je příliš pohlcen ohromující atmosférou a efekty, zatímco při druhém si dokáže víc všímat různých detailů, ocenit překvapivě dobrou psychologii postav a uvědomit si, jak je to celé skvěle promyšlené. Jsem opravdu velice zvědav, o čem asi bude připravovaný druhý díl. Osobně bych uvítal předkračování (třeba na základě comixu Tales from Year Zero), pojednávající o počátku války s Kaiju, o původu Jaegerů atd. Každopádně musím znovu smeknout a říct, že Pacific Rim je jednoduše geniální!

28. října 2013
Výročí 95 let vzniku samostatného Československa. Ponechám teď stranou úvahy o tom, co se v minulosti udělalo špatně. Minulost je mrtvá, změnit ji nemůžeme, nemá cenu nad ní pořád plakat, ale měli bychom si z ní vzít poučení. Čas krátce po volbách a před jednáním o nové vládě se k tomu vhodně nabízí. Jsou tady sice důvody k obavám, a to nejen kvůli integritě, identitě a intencím ANO, ale i kvůli tomu, co se nyní děje v ČSSD (která asi chce soupeřit s VeVerkami o cenu Nejlepší rozpad strany v přímém přenosu). Současně však (snad díky nějaké intuici analytika) cítím spíše optimismus, protože tohle „zemětřesení“ by mohlo být začátkem potřebných systémových změn (naděje vkládám mj. do projektu Rekonstrukce státu), díky nimž bychom zase mohli být na tuto zemi a národ patřičně hrdí.

27. října 2013
Ještě jeden celkem zásadní postřeh o volbách: Opět se (stejně jako v prezidentské volbě) potvrdilo, že Češi jsou podvědomě velmi jasní monarchisté. Chtějí cosi jako „majestát“, resp. silného charismatického vůdce, který jim poskytne pocit jednoty a k němuž bude možno s nadějí vzhlížet. Úspěch hnutí ANO a Úsvit není jen výsledkem volební kampaně (a opakuji, že ANO mělo čistě technicky patrně nejlepší, jakou tahle země kdy viděla), ale i toho, že Klaus a Zeman už omrzeli, takže lidé dali šanci jiným výrazným osobnostem, jež jim mají v psychologické rovině nahrazovat krále.

26. října 2013
Další volební zemětřesení, smutné vítězství ČSSD a bezprecedentní úspěch hnutí ANO. Tak se dá stručně shrnout výsledek předčasných voleb. Já bych to popsal jako „tripolární pat“, neboť zde teď máme levicový blok, pravicový blok a „protestní blok“ (a ještě lidovce, kteří by mohli spolupracovat s kýmkoli). Že z toho nepůjde složit silná a stabilní vláda, je zcela evidentní, avšak osobně si ani nejsem jistý, jestli půjde sestavit vůbec nějaká vláda. Uspěli charismatičtí lídři a sázka na nespokojenost, kdežto debakl prožívají etablované strany, resp. tradiční stranická politika. Na detailní prognózy je asi ještě brzy, ovšem nepochybuji, že nudit se tady nebudeme, protože něco takového tady ještě nebylo.

24. října 2013
Definitivně jsem se rozhodl, že v těchto volbách dám hlas SPOZ. Poprvé v životě tedy volím více či méně protestně, ale považuji to za protest „konstruktivní“ (na rozdíl od hlasů pro KSČM, které jsou skutečně jen prázdným protestem bez pozitivního obsahu). Nynější parlamentní strany jsou pro mě celkově nevolitelné, kvůli rozhodnému nesouhlasu s církevními restitucemi jsem musel zavrhnout i nápad zasunout KDU‑ČSL. Uvažoval jsem i o bloku Hlavu vzhůru!, jenž mě ovšem nepřesvědčil, nehledě k tomu, že za něj kandiduje groteskní sbírka exotů (z nichž někteří patří spíše k psychiatrovi), z podobných důvodů pro mě nemá cenu volit Svobodné. Nemám mnoho důvěry ani k „černým koňům“, tj. projektům pánů Babiše a Okamury. Co tedy zbývá? (Jestli vás to zajímá, ve Volební kalkulačce mám největší shodu s Piráty!) Můj hlas pro SPOZ navíc není zdaleka jen „protestní“, je to i praktické vyjádření podpory prezidentu Miloši Zemanovi, zvláště pak pro jeho vztah k Izraeli a názory na terorismus.

22. října 2013
Čerstvé výzkumy naznačují, že se očekávané vítězství levice může proměnit v (zde obvyklý) debakl, který prakticky komukoli znemožní sestavení funkční vlády. Jak říkám, v Česku scénář smutně obvyklý. Sice se tu dají psát výborné politologické studie o vládních krizích, žít tady je však poněkud těžší. A tyhle volby to nezmění. Navíc to nebude jen o klasickém střetu pravice s levicí, ale spíš o střetu „starých“ (etablovaných) stran s „novými“ (protestními) subjekty, ale i tak předpokládám, že z toho bude (více či méně) pat, úděsně složitá jednání a slabá vláda. Je snad Česko k tomuto předurčeno? Doufám, že není, ale pokud se nezmění volební systém (směrem k většinovému), tak se obávám, že tím budeme procházet zas a znovu, protože tu bude chybět elementární stabilita a předvídatelnost.

21. října 2013
Zpráva Microsoftu říká, že čtvrtina domácností a téměř třetina firem dosud používá Windows XP. Osobně mě to nijak nepřekvapuje, protože údaje o systémech návštěvníků mého webu říkají víceméně totéž. Také platí, že pro starší počítače jsou „XPéčka“ vhodnější než „Sedmičky“, ale myslím si, že velkou úlohu hraje i fakt, že lidé si na Windows XP skutečně velmi zvykli a prostě nechtějí měnit platformu. V podstatě je to i důkaz kvality tohoto systému, který pořád (navzdory nedávnému přechodu na Windows 7) považuji za asi nejlepší software, který se Microsoftu povedlo vytvořit.

19. října 2013
Dlouho to byla spíše „urban legend“, říkalo se, že někdo zná někoho, kdo to viděl… Ale s tím je nyní (díky říjnovému číslu časopisu Letectví a kosmonautika) konec, jelikož jsou konečně k dispozici podrobné údaje o bojové verzi „Turbočmeláka“, resp. o letounu Zlín Z‑37TM. V Československu skutečně vznikl prototyp turbovrtulového stroje kategorie COIN! Otázka, co by následovalo, kdyby se v tom pokračovalo, už náleží do „What If“, ale díky současné ohromné expanzi tohoto sektoru trhu bychom jistě měli šanci. A rozhodně mě velmi těší představa, jak modernizovaná varianta česk(oslovensk)ého turbovrtulového bojového letadla inhumuje islamisty, piráty, „narcos“ a další podobnou sběř.

18. října 2013
Opět se ukázalo, že Nobelova cena míru je jedině tak pro smích. Organizace pro zákaz chemických zbraní je určitě užitečná, ale sama o sobě k míru v Sýrii (či kdekoli jinde) příliš nepřispěla. Upřímně řečeno, mám za poslední roky stále větší pochybnosti, jestli má tohle ocenění vůbec nějaký smysl, protože se z něj stává tragikomická fraška. „Nobelovka“ se naštěstí neuděluje posmrtně, jelikož bych řekl, že v nynější atmosféře by ji mohli dostat snad i tvůrci Mnichovské dohody.

16. října 2013
Mám pocit, že se spousta lidí dívá na filmy snad jenom proto, aby v nich hledali technické chyby, na které s potěšením nadávají. A poté se diví, jak je možné, že mně jako vojenskému odborníkovi ty chyby nevadí a že mi ty filmy i tak líbí. Je to velice prosté: Filmy či romány jsou pro mě fikce, a tudíž především zábava a relax. Něco jiného jsou dokumentární filmy a naučné knihy, tam na tom pochopitelně záleží, pokud však jde o dílo s fiktivní zápletkou a zábavným účelem, pak prostě beru ty chyby coby autorskou licenci. Sice si jich všimnu, ale nenechám si jimi pokazit ten zážitek. To je celé.

14. října 2013
Na otázku „Koho budeš volit?“ stále častěji slyším „ANO/Babiše“ nebo „Úsvit/Okamuru„. Jak jsem tu psal už dřív, hnutí ANO musím přinejmenším pochválit za perfektní kampaň, díky které může reálně myslet na druhé místo (a v řádném termínu voleb možná i na vítězství). Andrej Babiš vsadil na to, že získá zklamané voliče pravice, což se mu zjevně daří, protože ANO se (navzdory protestnímu faktoru) jasně profiluje jako subjekt liberálního pravého středu. Jiný případ představuje Okamurův Úsvit, což je asi jedna z „nové vlny“ populistických stran, které sice nejsou ideově pevně zakotvené, ale v Evropě dnes míří raketovým tempem nahoru. Bude nesporně hodně zajímavé pozorovat, jak si ANO a Úsvit povedou v každodenní parlamentní politice a jak s nimi budou vycházet etablované strany.

13. října 2013
Film Vražedná rychlost by takřka jistě zapadl do záplavy hloupých akčních béček, jelikož se vyznačuje mj. slabým scénářem, nudným dějem, mizernými hereckými výkony a hromadou nelogičností. V zásadě by asi vůbec nestál za zmínku, kdyby ovšem nebyl plný (místy výtečných) leteckých scén, ve kterých vystupují i tři stroje L‑39 Albatros. Pro leteckého nadšence (míněno mě) se tedy fakticky jednalo o krásnou vzdušnou show, kterou však pořád přerušovaly stupidní dialogy. :‑)

11. října 2013
Musím opět vyjádřit silnou podporu prezidentu Miloši Zemanovi, a to nejen kvůli jeho výrokům o Izraeli a terorismu, ale i kvůli jeho snaze prosadit do obecného užívání slovo Czechia. Zkrácený anglický pojem pro Českou republiku (Czech Republic) tu totiž citelně chybí, resp. pořád se málo uplatňuje. Ještě dodávám, že jsem byl od počátku zastánce slova Česko, které se mi opravdu líbí (a je i jazykově správné), takže hájím i jeho anglický ekvivalent. Čechy, Morava a Slezsko, to je naše Česko. :‑)

10. října 2013
Ještě něco k veletrhu RAE 2013: Kromě ryze vojenských vozidel se objevila také pásová požární technika. V Rusku sice existuje spousta typů požárních tanků a často zuří lesní požáry, při kterých umírají hasiči, ale do nákupu potřebné techniky se pořád nikomu nechce. Česko je na tom paradoxně lépe, neboť pro krizové situace, jaké by klasická vozidla nezvládla, máme skvělé obrněnce SPOT 55. Docela málo se ví, že mnoho požárních tanků, raketometů a jiných „exotů“ vlastní Čína. Otázka ale zní, jestli si za to skutečně zasluhuje pochvalu. Ona je to totiž fakticky jen „z nouze ctnost“. Čínská ekonomická expanze a důsledně aplikovaná doktrína, že bezpečnostní normy jsou pro zbabělce, logicky vedou k enormnímu počtu nehod v rizikových provozech, což nese potřebu tyto nehody zvládat.

8. října 2013
NATO znepokojuje fakt, že Turecko si zvolilo čínský protivzdušný systém HQ‑9. Mohlo by se sice jednat i o promyšlenou vyjednávací taktiku (ne nadarmo se říká „turecký bazar“), ale spíše se zdá, že je to jenom další krok, kterým se islamisty ovládané Turecko vzdaluje od Západu. A může to mít ještě jednu rizikovou stránku. Firma CPMIEC mohla zakázku obdržet i díky příslibu něčeho dalšího, třeba balistických střel, což už v Turecku má precedens. Doporučuji to velmi pečlivě sledovat.

6. října 2013
Po přečtení románů Živý nebo mrtvý a Živý terč, zatím posledních česky vydaných knih Toma Clancyho, musím znovu složit hlubokou poklonu genialitě tohoto bohužel již zesnulého spisovatele. Nejedná se pouze o skvělé a neobyčejně komplexní zápletky či výjimečnou znalost vojenských, zpravodajských a politických témat, ale také o schopnost předvídat a varovat. Clancy podle všeho tušil, že se Usáma bin Ládin neskrývá v horách na pomezí Afghánistánu a Pákistánu, a opět předložil až mrazivě realistické scénáře teroristických útoků (jenom je třeba se modlit, aby se neuskutečnily). Je mi nesmírně líto, že nás tento fenomenální autor opustil, protože mohl světu říci ještě mnoho. R.I.P.

5. října 2013
Malá úvaha o volbách a stranách. Nespokojenost s českou politikou způsobuje, že podporu získávají (a do sněmovny se zřejmě dostanou) subjekty, které (přestože pochopitelně v odlišné míře a s odlišnými motivy) vyjadřují protest, resp. snahu systém změnit. Mám na mysli zejména hnutí ANO, Úsvit přímé demokracie, Hlavu vzhůru!, do jisté místy možná i SPOZ. A popravdě řečeno, bude asi dobře, pokud se do parlamentu dostanou, protože by mohly vyvolat „konstruktivní chaos“, z něhož by mohly vzejít potřebné změny. Není to samozřejmě žádná záruka, ale šance snad ano.

3. října 2013
Včera dorazila z USA mimořádně smutná zpráva o ohromné a nenahraditelné ztrátě. Ve věku 66 let zemřel fenomenální Tom Clancy, velká legenda románové literatury. Těžko lze psát o tomto člověku a nepoužívat jen samé superlativy, jelikož Clancy byl skutečně Pan Spisovatel. Úžasně propracované zápletky, dokonale vykreslené postavy, excelentní znalosti vojenské techniky, zpravodajských služeb, politiky i ekonomiky, to vše dělá z Clancyho knih neopakovatelný zážitek. Tom Clancy byl také jedním z mála spisovatelů, kteří se mohli pochlubit tím, že vytvořili nový žánr. A pokládám za strašnou ostudu a hanbu, že nedostal Nobelovu cenu za literaturu, protože dokázal úžasné věci, změnil životy spoustě lidí a dá se říct, že změnil svět. Pane Clancy, budete nám moc a moc chybět. Budeme číst a vzpomínat.

2. října 2013
Jak známo, mezi mé „srdcovky“ patří bitevní lodě s děly velkých ráží, takže jsem byl příjemně překvapen, když jsem v knihovně narazil na publikaci Veleobři oceánů, která nabízí výtečný pohled do dějin bitevních lodí a bitevních křižníků. Rozhodně však nejde o nějakou suchopárnou encyklopedii, právě naopak. Autor František Novotný (známý zejména jako spisovatel sci‑fi) podává toto téma neobyčejně čtivě, takže kromě technických popisů, nákresů či tabulek obsahuje kniha i spoustu dramaticky vyprávěných příhod ze stavby či nasazení těchto plavidel. Vynikající kniha. P.S. Jako doprovod k četbě mohu doporučit skvělou písničku Sink the Bismarck, případně její českou verzi. :‑)

1. října 2013
Na veletrhu Russian Arms Expo 2013 byla předvedena řada zajímavých věcí, ale zaměřil bych se na to, co bylo snad hlavním „tahákem“. Bojové vozidlo pro podporu tanků BMPT‑72 Terminator‑2 vyhlíží opravdu působivě a řeší přinejmenším část toho, na co míří kritika původního BMPT, byť výběr a rozložení zbraní pořád (nejen dle mého názoru) není optimální. Ještě to bude chtít trochu doladit, ovšem i tak si myslím, že snaha vyrobit takový obrněnec je v zásadě správná.

5. října 2013
Malá úvaha o volbách a stranách. Nespokojenost s českou politikou způsobuje, že podporu získávají (a do sněmovny se zřejmě dostanou) subjekty, které (přestože pochopitelně v odlišné míře a s odlišnými motivy) vyjadřují protest, resp. snahu systém změnit. Mám na mysli zejména hnutí ANO, Úsvit přímé demokracie, Hlavu vzhůru!, do jisté místy možná i SPOZ. A popravdě řečeno, bude asi dobře, pokud se do parlamentu dostanou, protože by mohly vyvolat „konstruktivní chaos“, z něhož by mohly vzejít potřebné změny. Není to samozřejmě žádná záruka, ale šance snad ano.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *