Glosy Lukáše Visingra – říjen 2015

31. října 2015
Knihu Československé zbraně ve světě: V míru i za války jsem si pořídil už na jaře, ale teprve teď jsem našel čas na její důkladné pročtení. Moje hodnocení nemůže být jiné než absolutně pozitivní, protože je to opravdu mimořádné dílo. V takovém rozsahu a tak detailně zatím téma exportu čs. zbraní nebylo zpracováno, a tak se mohu jen s úctou sklonit před tou obrovskou rešeršní prací, jakou musel Vladimír Francev v archivech i jinde vykonat, aby mohl knihu sepsat. Kromě tohoto obdivu však pociťuji i hrdost na to, že patřím k národu, jehož vynikající příslušníci dokázali vyrábět tak skvělou techniku a uspět s ní na světovém trhu. Pro milovníky naší vojenské historie je tahle excelentní knížka prostě povinnost.

30. října 2015
Kanada patrně odstoupí od nákupu letounů F‑35. Popravdě řečeno, moc se jí nedivím, protože jsem se nikdy neřadil mezi fandy tohoto problematického stroje, a navíc pro Kanadu je letoun s těmito parametry jednoduše nevhodný. Kvůli gigantické rozloze Arktidy je totiž potřebné letadlo s dlouhým doletem, schopné působit jako „vytrvalostní“ přepadová stíhačka či stíhací bombardér. Z dnes dostupných strojů bych na místě Kanady volil buď naboostovanou verzi F‑15, nebo Eurofighter Typhoon.

28. října 2015
Jako každý rok chci v tento den sdělit něco opravdu významného. Letos bych rád apeloval na to, abychom si vážili toho, co máme. Přestože si kdekdo stále stěžuje, z materiálního hlediska si nyní žijeme lépe než kdykoli dříve. Hodnoty duchovní jsou samozřejmě věcí jinou, avšak to už je na každém, aby na sobě v tomto smyslu zapracoval. Tím netvrdím, že všechno okolo je v pořádku, to zcela určitě ne; problémů a hrozeb je tu víc než dost. Jde mi o to, aby se nespokojenost neomezila na fňukání a aby byla impulsem pro zlepšení. Proto říkám: Važme si toho, co máme, a pozitivně to rozvíjejme.

26. října 2015
Liberálové a sluníčkáři pláčou, protože se začíná plnit jejich noční můra. Volby v Polsku drtivě vyhrála strana Právo a spravedlnost, jež do současného postmoderního chaosu přináší velkou porci konzervativních hodnot. Konzervativec Lukáš Visingr tedy nadšeně tleská a gratuluje. Baví mě komentáře ve smyslu, že PiS je údajně strana „protievropská“, jelikož se v spoustě věcí staví proti EU. Nikoli, ve skutečnosti je PiS stranou bytostně evropskou, jelikož důsledně hájí a prosazuje hodnoty Evropy a Západu, a to i proti snahám Unie. Ten, kdo je doopravdy „protievropský“, je dnes sama EU, resp. ti, kdo v jejím jménu táhnou Evropu k sebevraždě. Proto mě potěší úspěch každé strany, která tomu bude bránit.

25. října 2015
Zřejmě to bude znít jako fráze, ale čerstvé události na pražské radnici podle mě dokládají totální vyprázdnění české politiky. Souboj myšlenek a koncepcí je dávno v tahu. A dokonce mám dojem, že v Praze už nejde ani o ta příslovečná koryta, resp. o moc a majetek. Tohle už je pouze exploze iracionálních emocí a vyhrocených osobních antipatií. Copak tímhle způsobem se dá řídit hlavní město? V Praze je zajisté řada věcí k napravení, ale opravdu pochybuji, že k nápravě povede taková tragikomická fraška.

24. října 2015
Je dobré cítit hrdost na svou zem. Zatímco ve většině Evropy vidíme (ve vztahu k islámu a imigraci) takovou úroveň hlouposti a naivity, že to hraničí se sebevraždou, Česká republika se pořád chová (relativně) rozumně. Jsem velmi hrdý i na to, že naším prezidentem je skutečný státník, a tato hrdost je tím větší, čím větší kritiku sklízí Hrad od naivních „sluníčkářů“, slabošských nul a užitečných idiotů. A koneckonců, pozice „proti všem“ není v naší historii nic výjimečného, tak proč ne? Ano, samozřejmě vím, že jsem ultrapravičák a xenofob. Do mé sbírky patetických nálepek už chybí asi jenom „fašista“. :‑)

22. října 2015
Velký reset. Tak by se dalo popsat to, co studio Disney provedlo se světem Hvězdných válek. Platí už jen to, co bylo v původních šesti filmech a co vzniklo od dubna 2014 pod hlavičkou Disney, všechno ostatní již nyní nepatří do „kanonického“ světa. Oh, dear. Spousta fanoušků projevuje nespokojenost, protože hodně příběhů z tohoto světa přijali opravdu za „své“. Osobně jsem ale do té komunity skalních fandů nikdy nepatřil, a tudíž to respektuji jako oprávněné rozhodnutí tvůrců. Koneckonců, primárně jde přece jen hlavně o zábavu, jež by se neměla brát moc vážně. Bez ohledu na tenhle drastický zásah zůstávají Hvězdné války zcela mimořádným fenoménem, který bude lámat rekordy všeho druhu.

21. října 2015
Do Brna zavítal Legiovlak, u čehož jsem pochopitelně nemohl chybět. Skvělá replika vlaků, v jakých bojovali českoslovenští legionáři na Sibiři, čítá už jedenáct vozů, mezi kterými je také improvizovaný obrněný vagon s dělem a kulomety či plošinový vůz s obrněným automobilem Juráš. Všechno je doplněno spoustou informací, které se sibiřské anabáze legionářů týkají, a další informace podají ochotní „bratři“ v uniformách. Podle mě je to jedna z nejlepších iniciativ směřujících k připomínání naší historie. Skládám velikou poctu všem, kdo se na tomto projektu podílejí, a vřele doporučuji jeho návštěvu.

19. října 2015
Po nějaké době jsem opět viděl jeden ze svých nejoblíbenějších filmů. Ďáblův advokát prostě patří mezi díla, která nejen nestárnou, ale dokonce s časem nabírají na kvalitě. Svět a lidstvo v novém miléniu totiž pokračují se strašidelnou přesností po cestě, kterou nastiňuje Al Pacino ve svých dvou dech‑beroucích dialozích, jež lze pokládat za jeho životní scény. Když v roce 1997 hovořil o materialismu, konzumu, honu za ziskem a vztahu k Bohu, byl to jen slabý odvar toho, co vidíme dnes. Stejně tak jeho výklad o právu a právnících je až děsivě výstižný. A mluví tak úžasně a přesvědčivě, že mu člověk opravdu skoro věří. Víte, jak se to říká: Největším úspěchem ďábla je to, že dokázal lidstvo přesvědčit, že neexistuje.

17. října 2015
U ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina je často na místě váhat, jestli to, co říká, myslí vážně, nebo zda je to (více či méně) důmyslný vtip. Ale jeho tvrzení, že tankisty v budoucnu vystřídají hráči World of Tanks, se dá brát jako nepříliš silná nadsázka pro obrovské změny, které vyvolává zavádění prostředků bez osádky, jež se ovládají dálkově. (Ostatně již byl avizován i vývoj robotické varianty tanku T‑90.) Proto si skutečně umím představit i to, jak skupiny bojových robotů v příští válce řídí špičkoví hráči. Vlastně bych se ani moc nedivil, kdyby něco podobného někdo začínal zkoušet už dnes…

16. října 2015
Při přečtení zprávy o tom, že komise Rady Evropy označila Miloše Zemana za islamofoba, jsem si vzpomněl na známé úsloví o trpaslících, kteří vám okopávají kotníky, jelikož výš nedosáhnou. A znovu jsem velice rád a hrdý, že jsem Miloše na Hrad volil, protože (ačkoliv s ním občas třeba nesouhlasím) jsem nesmírně vděčný za prezidenta, který říká správné věci natvrdo, bez té prokleté politické korektnosti. Pro „sluníčkáře“ je určitě snazší dávat takové laciné nálepky než vést racionální debaty, což koneckonců dobře vím i proto, že mnohdy sám dostávám podobná přízviska. Nemá smysl s nimi bojovat, stačí je prostě (podobně jako pomluvy) jenom ignorovat, případně zesměšňovat. Je suis islamophobe! :‑)

14. října 2015
Diskuse o muzeích. Na prvním místě žebříčku muzeí, která bych rád navštívil, je jednoznačně Kubinka, tedy slavné tankové muzeum u Moskvy, kde se nachází opravdu naprosto mimořádná sbírka. Rovněž druhé místo obsazuje obrněná technika, a sice izraelské muzeumLatrun. Třetí místo náleží izraelskému leteckému muzeu Hatzerim a na čtvrtém místě figuruje ruské muzeum vzdušných sil Monino. A jelikož mám v plánu na tomhle světě ještě pár let strávit, tak se nebojím, že by se mi to nesplnilo. :‑)

12. října 2015
Pokud máte silné žaludky a kritickou mysl, přečtěte si knihu Krvavé dozvuky války. Jedná se o popis dění na českém území na jaře a v létě 1945, a to bez dnešní „politické korektnosti“, která často jen kamufluje pokusy relativizovat vinu nacistů (hlavně sudetských) a poukazovat na „zločiny Čechů“. Jistě se dozvíte spoustu věcí, ačkoliv třeba v případě drastického líčení pochodů smrti patrně budete i litovat, že jste se je dozvěděli. Abych nezapomněl, děkuji za dodání knížek Prahou pod pancířem povstalců a Prahou pod pancířem vlasovců, které významně obohatily moji kolekci vojenské literatury.

11. října 2015
Jestliže máte pocit, že se za poslední roky vyrojilo naprosto neskutečné množství typů obrněných vozidel, tak to není pocit, nýbrž čirý fakt. Zejména do konstrukce kolových obrněnců kategorie MRAP, popř. vozů, které jako MRAP aspoň vypadají, se pouští už i vysoce obskurní státy a firmy. Na některé se někdy usměje i štěstí v podobě zakázky, avšak obecně lze říci, že trh je přesycený kvůli nabídkám vozidel od velkých značek, jako je gigant Streit Group (přestože má trochu kontroverzní pověst). Vytvořit projekt a vyrobit prototyp takového automobilu není zase tak obtížné, dosáhnout komerčního úspěchu je však mnohonásobně těžší. Osobně bych tedy dnes příliš nedoporučoval s něčím podobným začínat.

9. října 2015
Ano, podle názoru „sluníčkářů“ jsem ultrapravičák, islamofob, xenofob, šovinista a navíc loutka CIA, Kremlu a Mossadu. Co se dá dělat, ve srovnání s nimi asi jsem. Pokud odmítání té idiotské propagandy, které se říká „politická korektnost“, znamená, že jsem ultrapravičák, tak asi jsem. Pokud ochota říci, že s islámem asi není všechno v pořádku, znamená, že jsem islamofob, tak asi jsem. Pokud přesvědčení, že masivní imigrace lidí z kulturně úplně odlišných zemí může přinést obrovské potíže, znamená, že jsem xenofob, tak asi jsem. Pokud snaha chránit hodnoty Západu proti něčemu, co je už po stovky let jejich absolutní negací, znamená, že jsem šovinista, tak asi jsem. A víte co? Jsem na to všechno zatraceně hrdý! :‑)

7. října 2015
Mnoho médií má zjevně velkou radost, že si můžou kopnout do značky Volkswagen. Nechci to označovat za hyenismus, protože by to byla urážka hyen, a rozhodně se k tomu nepřidám. Ani náhodou, neboť plně sdílím názor, že jde o uměle nafouknutou bublinu a něco, co se vlastně dávno vědělo. Tzv. emisní limity jsou prostě nereálný nesmysl a další produkt ekofašistické lobby. Koncern VW se dopustil zásadní chyby snad jen v tom, že se přiznal k něčemu, co dělají zřejmě všichni a co je jedinou cestou, jak lze splnit zákonné, avšak naprosto slabomyslné normy, které vývoj lepších aut ve skutečnosti jedině brzdí.

6. října 2015
Je to soukromá rvačka, nebo je možné se také zúčastnit? Syrský konflikt mi začíná poněkud připomínat tento starý hospodský vtip, zvláště ve světle přibývajících zpráv, že se tam chystá i Čína. Podobně jako si nedělám žádné iluze o politice (super)velmocí či o režimu Bašára Asada, tak si je nedělám ani o tzv. umírněné opozici, která také zahrnuje více než dost islamistů. Vyzbrojení syrské opozice pořád pokládám za strašlivou chybu (a že byla udělána s dobrými úmysly, na tom nic nemění) a proti Islámskému státu budu upřímně fandit jakékoli sekulární síle (tj. nikoli íránským nacistům), a to včetně Číny.

4. října 2015
Téma pomsty už bylo v akčních filmech zpracováno asi na tisíc způsobů, ale snímek John Wick dokazuje, že se pořád dají vymýšlet nová pojetí. Roli bývalého nájemného zabijáka, který se najednou ocitnul v situaci, ve které nemá co ztratit, dokonale ztvárnil Keanu Reeves. Film však nestojí jen na jeho výkonu, ale i na výtečné gradaci napětí a excelentní (a přitom realistické) choreografii bojových scén. Každopádně doporučuji, protože se určitě jedná o jeden z nejlepších akčních thrillerů za poslední dobu!

3. října 2015
Diskuse o Evropské unii. Stále platí, že se nemá hledat zlý úmysl za něčím, co může být důsledkem obyčejné lidské blbosti, a to bude určitě i případ EU, resp. většiny vrcholných politiků členských států. Otázkou je, zda by bylo správné z EU vystoupit a dát tím najevo, že s debilním chováním tohoto spolku už nechceme mít nic společného. Takový postoj samozřejmě chápu a do jisté míry i sdílím, avšak přece jen se ozývá i můj přístup k mezinárodní politice. Pragmatik ve mně zatím usuzuje, že bychom měli využívat výhody členství, dokud tu ještě nějaké jsou, a realista si uvědomuje, že EU v dohledné době stejně zkolabuje, takže to velké vystoupení by mělo spíše symbolický efekt. Ale vtipné by to bylo. :‑)

1. října 2015
Dostal jsem zajímavý dotaz na nový vůz Tatra s osmi nápravami. Dal by se použít jako podvozek pro nějaké raketové zbraňové systémy, třeba i samohybné mezikontinentální balistické střely? Rozhodně ano, a dokonce si myslím, že se pro to ideálně hodí. Tatrovky patří mezi nemnoho ekvivalentů nejtěžších ruských nákladních vozů, žádná jiná západní firma nemá s těmito dlouhými podvozky tolik zkušeností a v Indii se Tatry jako šasi pro rakety používají (a v ČSLA se kdysi zvažovala Tatra 813 jako platforma pro Scudy). Mohu-li to shrnout, tak na Západě snad lepší vozidlo pro tento účel snad ani není. :‑)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *