Glosy Lukáše Visingra – únor 2010

Štítky:

Postřehy Lukáše Visingra v únoru 2010.

26. února 2010
Byly stávky, které jsem chápal či podporoval, ale plánovaná pondělní stávka v dopravě mezi ně zdaleka nepatří. Copak odboráři resortu dopravy nechápou, že je krize a musíme šetřit? Jejich úsilí vynucovat si výhody (o jejichž férovosti by se ostatně dalo hodně diskutovat i mimo krizi) pomocí takového vydírání mi připadá výjimečně neslušná, odporná a idiotská. Mělo by se jim jasně říci, že v případě stávky svých požadavků zcela určitě nedosáhnou, protože takovému vydírání se už z principu ustupovat nesmí. Snad bych sáhl i k přístupu Maggie Thatcherové: „Uvědomte si, že je vysoká nezaměstnanost. Na každé vaše uprázdněné místo čeká pět nebo deset lidí, tak se podle toho laskavě chovejte!“ A doufám, že odborové organizace budou následně muset čelit mnoha kolektivním žalobám o náhradu škody či ušlý zisk, aby se pěkně poučily, že každá legrace něco stojí.

24. února 2010
Jen krátce k vyhrocení sporu o Falklandy: V této otázce nelze připustit jakoukoliv diskusi či kompromis. Souostroví bylo, je a navždy bude britské. Tečka. Chování rudého fašisty Cháveze stále více připomíná despotické maniaky z údobí studené války, jako byl syfilitik Idi Amin (ten také vyhrožoval královně). Je třeba zdůraznit jednu věc: Soudruh Chávez se plete. Doba impérií neskončila. A pokud se někdo pokusí nějakým násilným aktem porušit legální a legitimní vládu Jejího Veličenstva nad Falklandskými ostrovy, nechť laskavě počítá s tím, že bude čelit těm nejvážnějším důsledkům.

23. února 2010
Íránská propaganda znovu exceluje. Do vesmíru údajně vyletěli a zase se vrátili červi, želvy a krysa; zní to ale spíše jako titul jakési podivné bajky či pohádky. Íránští vědci prý vyvíjejí protivzdušný systém na úrovni S-300; tak proč pořád žebrají u Rusů, aby jim ty třístovky už konečně prodali? Také se předvedl „torpédoborec“ íránské výroby, což je ale ve skutečnosti (v nejlepším případě) malá a konstrukcí hodně zastaralá fregata. A ještě Írán tvrdí, že produkuje nová bezpilotní průzkumná i útočná letadla a otestoval „neviditelný“ letoun Swordfish. Nemohu se však zbavit pocitu, že „neviditelnost“ onoho letounu spočívá zejména v tom, že ho zřejmě nikdy nikdo neuvidí. :‑)

21. února 2010
Při poslechu Hymny 601. skupiny speciálních sil doporučuji román, jehož děj vychází právě z působení této jednotky zvláštního určení v Afghánistánu. Jmenuje se Commandos: Bič na Tálibán a pokládám jej za (na české poměry) dobrý akční thriller, jenž pěkně vystihuje afghánské reálie a atmosféru války proti terorismu. Jako Češi bychom měli být maximálně hrdí na to, že máme (bez jakéhokoli přehánění) jedny z nejlepších speciálních jednotek světa. Jsem hrdý a vděčný.

20. února 2010
Nikdy jsem se netajil tím, že nemám příliš rád Michaela Schumachera, a to nejen proto, že jsem fandou McLarenu, ale hlavně proto, že mi zkrátka nebyl lidsky sympatický. Ale přesto jeho návrat do F1 velice vítám. Je v tom trocha nostalgie, protože je to takový „starý soupeř“, u kterého člověk alespoň ví, co se od něj dá čekat. Ano, Schumi se mnohdy na trati nechoval úplně vzorově, ale vždycky byl stoprocentně loajální k týmu i kolegům. Ať je jakýkoliv, prostě si neumím představit, že by páchal podobné věci jako Alonso, který byl podle mě největší chybou v dějinách McLarenu. Dělat podrazy na týmového kolegu a svědčit proti vlastní stáji, pro to existuje asi jen jediné slovo. Pro mě není Alonso primárně dvojnásobný mistr světa, nýbrž několikanásobný zrádce.

18. února 2010
Co jiného bych měl komentovat než rozpuštění neonacistické Dělnické strany? Sice je to krok převážně symbolický, který extrémistům život asi moc nezkomplikuje, jenže právě ten symbolický význam je pro politiku často hlavní. Rozsudek je přelomový a do značné míry precedenční. Česká demokracie, jakkoli nedokonalá, totiž konečně jasně ukázala, že má nejen kecy, ale i zuby. Snad nejlépe to podle mě vystihl ústavní právník Jan Kysela, který řekl: „Nemůžete si myslet, že jen kvůli tomu, že jste politická strana v demokratickém prostředí, můžete si hlásat a dělat, co chcete.“

16. února 2010
Navštívil jsem unikátní putovní výstavu Bible včera, dnes a zítra, na níž je k vidění skutečně výjimečná sbírka nejrůznějších verzí Bible z různých dob a v mnoha jazycích, podoby studijní i dětské, obrovské i miniaturní… A vedle toho jiné knihy, které se Biblí různým způsobem zabývají. Akce nemá zdaleka jen rozměr náboženský, ale i historický. Potěšila mě také přítomnost odborníků, s nimiž lze vést příjemné a hodnotné debaty. Určitě to není jakási „nalejvárna“, nýbrž velmi otevřené seznámení s Knihou knih. Ač nejsem křesťan, s potěšením říkám: Dobrá práce!

15. února 2010
Leckdy se o sobě dozvídám, že jsem „válečný štváč“ apod., a to zejména proto, že dlouho říkám, že by Západ měl preventivně šlápnout na Mars, než nám „přeroste přes hlavu“. Úplně stejně kdysi přezdívali i Churchillovi, když volal po zásahu proti SSSR a pak proti nacistickému Německu, takže jsem rád, že se řadím do této společnosti! Chci, aby Západ (resp. euroatlantická civilizace) zůstal vedoucí silou ve světě a aby odolal současným hrozbám, tedy Marsu a radikálnímu islámu. Pokud to nepůjde jinak, musí se to provést silou. Islamisté dostávají pořádnou nakládačku díky válce proti terorismu a Marťani by se mohli brzy položit sami, ale jestli ne, tak… Použijte představivost!

12. února 2010
Mnohokrát děkuji za doporučení nádherné písničky Hymna 601. skupiny speciálních sil, kterou vytvořil výborný Daniel Landa. Pro mě je to jeden z nejlepších kousků hudby, jaké jsem v poslední době slyšel, a teď neposlouchám málem nic jiného! Navíc mě těší, že tady pořád ještě jsou lidé, pro které slova jako vlast, národ, Bůh a čest opravdu něco znamenají a kteří si (podobně jako já) ohromně cení toho, co pro nás ti výjimeční muži v uniformách 601. SkSS dělají.

10. února 2010
Na Ukrajině to zřejmě bude ještě velmi divoké. Navíc je depresivní, že to je věčný a esenciální problém té nešťastné země. Ukrajina je beznadějně rozštěpená a polarizovaná, stále se rozhodující mezi Ruskem a Západem a neschopná dosáhnout celonárodního konsensu (ono i definování Ukrajinců coby národa je hodně nevděčný úkol). Pokud tam kdokoli získá těsnou většinu pro zvolení prezidentem, zcela zákonitě si znepřátelí těsnou menšinu, takže jakéhokoli prezidenta bude skoro polovina obyvatel odmítat. Mám‑li vynechat rozdělení země (životaschopnost nezávislé „Západní Ukrajiny“ by asi stejně byla dost sporná), nevím o žádném „dobrém“ řešení. Julinko, kamarádko, to by člověk blil.

8. února 2010
Z prvních hodnocení stíhačky Suchoj PAK FA vyplývá, že dost sází na vysokou obratnost výměnou za poněkud horší vlastnosti stealth. Podle mě to není chybná cesta, jelikož souboje letadel páté generace se patrně budou opět odehrávat na krátké vzdálenosti. Jak jsem napsal ve své knize, nechápu, proč má ten mýtus o převaze bojů na BVR a o totální „raketizaci“ tak tuhý život, když se zcela míjí s realitou. Fakta jsou taková, že více než 90 % sestřelů se pořád dosahuje při vizuálním kontaktu. Nevím, co by se mělo stát, aby se ta „pohádka o BVR“ konečně přestala papouškovat.

7. února 2010
Vztahy mezi USA a Marsem vypadají opravdu zajímavě. Rudožlutým soudruhům se dnes nelíbí kdeco, zbraněmi pro legitimní vládu na Tchaj‑wanu počínaje a kritikou jejich gangsterských obchodních metod konče. Je asi otázkou, zda lze Obamova prohlášení o vytrvalém tlaku na Mars brát vážně, avšak cokoli, co Maovým následníkům pokazí den, je nadšeně vítáno. Chtějí si hrát na supervelmoc, ale v principu je to pořád země třetího světa, i když zvětšená do obludných rozměrů. Někdo by ji konečně mohl odkázat do příslušných mezí. Dnešní situace začíná vzdáleně připomínat román Medvěd a drak. A vzpomeňte si na prognózu pro tento rok: China Will Crash! :‑)

5. února 2010
Vracím se k doporučování kvalitních knih a zmíním hned tři „úlovky“. Oprávnění zabíjet je podle mého názoru zatím nejlepší knihou o soukromých vojenských kontraktorech v češtině, a to hlavně díky snaze o objektivní pohled a množství osobních zážitků autora. Dále by tady byl „biologický horror“ Fragment, který nabízí děsivou, avšak poměrně věrohodnou vizi vývoje života na ostrově, jenž byl stovky milionů let oddělený od pevniny. (Slyšeli jste někdy o zvířátku jménem strašek? Nad touto roztomilou obludkou si dost vědců láme hlavy, protože je záhadou, odkud se tu vzala.) And last, but not least: Konečně se mi podařilo získat dílo The Five Greatest Warriors, nejnovější román úžasného Matthewa Reillyho. Tenhle geniální Australan bude navždy zapsán v historii literatury, a to dost podobně jako Tom Clancy, protože oba de facto vytvořili nové žánry. Pro Clancyho „vynález“ se vžil pojem techno‑thriller, zatímco pro ten Reillyho se ještě název neustálil; já tomu říkám „akční román“.

3. února 2010
Záchranné práce na Haiti už pomalu přestávají být hlavním tématem zpráv, stále se však objevují různé slabomyslné reakce. Soudruh Hugo opět potvrdil zralost pro psychiatrii obviněním USA, že zemětřesení vyvolaly tektonickou zbraní. Pozornosti neunikl ani brilantní čin Izraele, který dokázal na Haiti zázračně rychle zbudovat vojenskou nemocnici. Američané a Izraelci prostě vždycky budou „ti špatní“. Jenom se potvrzuje moje mínění, že starost o image je plýtvání časem i prostředky. My sionisté to víme už dávno a jednáme tak, abychom dosáhli cíle, ne tak, abychom dobře vypadali.

2. února 2010
Česká zbrojovka s puškou CZ S 805 zvítězila ve výběrovém řízení na dodávku zbraní pro Armádu ČR. A dobře tak. Byla by to přece příšerná ostuda, kdyby země s takovou tradicí zbrojního průmyslu, jakou se může pochlubit Česká republika, vybrala zahraniční zbraň. To se prostě nedělá. Podobně stupidně na mě působí čeští politici v německých vozech. (Zlatej Zeman a jeho Tatra 700!) Každopádně si můžeme připít na kvalitu a úspěch českých zbraní. Na vlast! A na mír! :‑)

1. února 2010
Podle průzkumu agentury STEM si výrazná většina Čechů myslí, že dnešní politici nejsou celkově lepší než ti z „hlubokého minula“. A já nemohu než souhlasit. Určitě se najdou čestné výjimky, ale v celku to nestojí za nic. To však neplatí jen o Česku, ale asi o celé Evropě. Typický politik v EU tvoří kombinaci neschopnosti a všehoschopnosti, je zahleděný do sebe a stará se jen o vlastní moc a prospěch. Podobně jako ve 30. letech 20. století vládnou převážně „malí“ lidé, slaboši, zbabělci, hlupáci a darebáci. Zoufale se nedostává skutečných vůdců, velkých osobností s vizemi a zásadami. Evropa nyní potřebuje státníky formátu Bushe a Putina. Ale kde je vzít a nekrást?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *