Glosy Lukáše Visingra – únor 2014

28. února 2014
Všem zájemcům o čs. vojenskou historii jednoznačně doporučuji knihu Vojenský útvar 7374. Jde o vysoce propracovaný a hodnotný popis 7. výsadkového pluku zvláštního určení, špičkové elity ČSLA vybudované pro úkoly hloubkového průzkumu. Přestože se řadí mezi nejlepší jednotky, jaké jsme kdy měli, dosud se o ní ví poměrně málo a objevují se i různé omyly. Tato cenná kniha každopádně nabízí zasvěcený pohled na výjimečný útvar, na jehož úroveň můžeme být dodnes opravdu hrdí.

26. února 2014
Mám za sebou zhruba 10,5 hodiny trvající „filmový maratón“ prodloužené verze trilogie Pán prstenů. Je to náročný, ale úchvatný zážitek, protože řada vystřižených scén dává celému tomuto eposu ještě větší smysl, dělá jej komplexnějším, působivějším, zkrátka lepším. Pán prstenů nepochybně představuje opravdu velice povedený a výjimečný filmový počin, který moc konkurence nemá a v mnoha ohledech náleží na absolutní špičku umělecké tvorby. To se týká mj. exteriérů, kostýmů, hudby, kamery či choreografie bitev (podle mě nabízí patrně nejlepší hromadné bitvy, jaké se kdy na plátně objevily). Osobně jsem přesvědčen, že lépe se dílo geniálního J. R. R. Tolkiena zfilmovat nedalo.

24. února 2014
Zimní olympiáda v Soči skončila. Tvrdá bezpečnostní opatření evidentně přinesla úspěch, jelikož nedošlo k žádnému teroristickému útoku. Ale spíše bych měl mluvit o sportovních výsledcích, že? Účast Česka nelze hodnotit jinak než jako vysoce úspěšnou. Hokejisté „splnili povinnost“ postupem do play-off (na víc patrně letos nebylo), Martina Sáblíková obhájila zlato a získali jsme úžasných pět medailí z biatlonu, kde se Česko stává „velmocí“. Jakýsi „bonus“ je zlato ze snowboardcrossu. Vítězům všech národností srdečně blahopřeji a všem účastníkům děkuji za krásnou sportovní podívanou.

23. února 2014
Jak je mi odporné, že jsem měl zase pravdu. Ukrajina se propadá do politického chaosu a zřejmě není moc daleko od faktického rozdělení na dvě až tři části, tzn. proevropský západ, proruský východ a Krym, který chce přímo do Ruska. Otázkou je, zda má ještě smysl Ukrajinu „zachraňovat“ jako jednotný stát, nebo zda už by nebylo jednodušší přijmout geopolitickou realitu a začít pracovat na klidném rozdělení, jež přinese co nejméně ztrát a škod. Pokud má Ukrajina v této podobě zaniknout, well, so be it, avšak opakování horrorů z Balkánu se musí zabránit. A ano, dokážu si představit i koordinovanou vojenskou intervenci NATO/EU a Ruské federace s tímto cílem. Možná už se na tom pracuje.

21. února 2014
Opět se vracím k jednomu ze svých oblíbených témat, a to k turbovrtulovým bojovým letadlům. Kategorie menších „stíhačů“ (jako je Super Tucano) se už pevně etablovala. Můžeme proto učinit další krok, jímž by měl být návrat větších dvoumotorových strojů. Vedle „vzkříšení“ typů OV‑10 Bronco či OV‑1 Mohawk se tu nabízí kdysi excelentní A‑26 Invader. S novými motory, elektronikou a zbraněmi by se „Turbo‑Invader“ mohl ukázat jako skvělý bitevník a lehký bombardér. Jdeme do toho? :‑)

20. února 2014
Situace na Ukrajině je bezesporu velmi vážná. Občanská válka to ještě není, ovšem daleko od ní už to taky není. Obě strany patrně sázejí vše na jednu kartu. Janukovyč by chtěl radikální jádro opozice rozdrtit silou, kdežto opozice hodlá těžit z násilné eskalace konfliktu. Bohužel stále platí, že nevím o řešení, jež by mohlo Ukrajině zajistit dlouhodobý klid a stabilitu, tedy kromě stále častěji navrhovaného rozdělení státu. Když se dívám na historii a současné trendy, začínám se bát, že nakonec to bude nejen to nejméně špatné, ale snad i jediné řešení. Nemám z toho vůbec dobrý pocit. O vážnosti situace koneckonců svědčí už to, že i já (jako člověk, který trvale varuje před fragmentací států a separatismem) už realisticky a se vší vážností říkám, že bych mohl na rozdělení Ukrajiny (ač nerad) kývnout.

18. února 2014
Diskuse o Skotsku. Osobně se příliš nebojím, že by Skotové opravdu hlasovali pro nezávislost. Jiná situace je v Katalánsku, tam to naopak vypadá docela jasně ve prospěch oddělení, problém však spočívá v tom, že vláda v Madridu nechce referendum povolit. Primárně ale nejde o Skotsko či Katalánsko, jde tady zejména o princip, neboť jediné úspěšné osamostatnění by mohlo vyvolat „dominový efekt“. Následovalo by zřejmě Baskicko, pak sever Itálie, možná Korsika, rozdělila by se Belgie… Rozpad EU, resp. konec tohoto modelu evropské integrace už považuji za prakticky nevyhnutelný, ale jako daleko vážnější hrozbu vidím možnost, že dojde k „balkanizaci“ evropských národních (?) států.

16. února 2014
Zajímavá zpráva z Ukrajiny, nikoli však v souvislosti s politickou krizí. Firma Ukrspecexport má vyvézt do Demokratické republiky Kongo (tragikomické jméno té velké špinavé díry vedle té malé špinavé díry, která se jmenuje „jen“ Kongo) padesát tanků T‑64BV1. Tento svého času zcela převratný tank dosud zjevně má reálný potenciál, tedy samozřejmě pokud prodělá modernizaci. Jsem teď docela zvědav, co z toho nakonec bude a co (ne)pěkného kluci opálení s těmi obrněnci vyvedou.

15. února 2014
Kombinace slabomyslnosti bruselské byrokracie a zbabělosti českých politiků a úředníků slaví další úspěch, a to konec pomazánkového másla. Tato kauza má sice sama o sobě malý faktický význam, jenže o to větší je význam symbolický. Zase jsme si nechali něco nadiktovat někým „zvenku“, kdo si myslí, že všemu tady rozumí lépe než my. Proč? Nechápu to. Když se nepovedlo vyjednat výjimku, pak jedinou korektní cestou byla přímá konfrontace, a sice oficiální prohlášení, že rozhodnutí EU „ex cathedra“ a „ex tunc“ odmítáme a nebudeme se jím řídit. Co by nám EU asi tak udělala? Vzhledem k její naprosto směsné neschopnosti bych to realisticky odhadl na velké tučné ukňourané NIC.

13. února 2014
Mezi nejlepší fiktivní dokumenty rozhodně patří film Vesmírná odysea: Putování po planetách, další důkaz mistrovství BBC v tomto oboru. „Chytlavý“ scénář expedice k různým tělesům Sluneční soustavy nenabízí zdaleka jen vědecké informace a působivou počítačovou grafiku, ale trochu překvapivě i dost napětí, neboť je přítomna i jakási (byť nikoli explicitně vyjádřená) zápletka. Každopádně je to výborný počin, u něhož se zajímavě poučíte a pobavíte. Takhle má vypadat moderní vzdělávání.

12. února 2014
Pořád se něco děje. Začala olympiáda v Soči, vedou se mírové rozhovory o Sýrii (pokud někdo čeká, že se z nich zrodí něco užitečného, tak mu závidím jeho bezbřehý, ne‑li naivní optimismus) a iráčtí teroristé jsou horkými adepty na skupinovou Darwinovu cenu. Když se přesuneme na úroveň Evropy a České republiky, měl bych asi upozornit na svůj komentář k blížícím se eurovolbám, jež by mohly dopadnout opravdu velmi zajímavě. (Někdo poznamenal, že podle těch průzkumů by možná bylo lepší EU preventivně rozpustit, což by možná předešlo očekávané ostudě.) A čistě lokálním tématem jsou překvapivé změny, které se odehrály na tišnovské radnici. Takový úplně malinký převrat. :‑)

10. února 2014
Atentát na Reinharda Heydricha byl již zpracován snad všemi možnými způsoby. Velice zvláštní případ ale představuje americký film Operace Daybreak, na kterém je zřetelně poznat podpis „bondovského“ režiséra Lewise Gilberta. Historická přesnost krutě prohrála s autorskou licencí, což ale příliš nevadí, protože vznikl (bez ohledu na realitu) zábavný a napínavý akční válečný snímek s dobrými hereckými výkony a výtečnou atmosférou (a také s docela zajímavou přehlídkou vojenských vozidel).

9. února 2014
Hodně se mluví o tom, že by US Air Force mohlo vyřadit fenomenální letouny A‑10 Thunderbolt II. Tohle v žádném případě nemohu akceptovat a nikdy se s tím nesmířím, jelikož to pro mě znamená takřka otázku principu. „Warthog“ je geniální a zcela výjimečný letoun s obrovským potenciálem, který může plnit široké spektrum úloh, vydrží neuvěřitelné věci (jedinou konkurencí je mu v tom Su‑25), může být velice užitečný v klasické i asymetrické válce a nemá nic, co by se dalo označit za plnohodnotného nástupce. Mohl bych si představit jistou rozumnou redukci počtu s tím, že se zbylé kusy zmodernizují a vyřazené odprodají (jiným zemím či soukromým firmám), je však pro mě naprosto nepřijatelné, že by tento excelentní letoun opravdu zcela opustil ozbrojené síly USA. Warthog Forever!

7. února 2014
Dnes jsem měl možnost si poprvé „živě“ prohlédnout miniaturní auto Aixam. Na pohled sice vypadá trochu jako nějaká levná „napodobenina auta“ z Číny, kupodivu však pochází z Francie (a motor z Japonska). Ale co je zajisté nejzajímavější, to je fakt, že k řízení tohoto vozítka stačí řidičský průkaz skupiny A, je to tedy vlastně přibližovadlo pro osoby od 15 let věku. Myslím, že do přeplněných měst to může být docela dobré, jenom by to asi chtělo efektivní hybridní pohon.

6. února 2014
Mám‑li být upřímný, před několika lety jsem měl dojem, že původní česká knižní tvorba má dost mizernou úroveň. Když nepočítám naprosto specifické dílo Jana Drnka (což je cosi jako „literatura fiktivního faktu“), pak jsem tady neviděl vlastně nic, co by se mi chtělo číst. Bylo mi líto, že Češi patrně neumějí psát kvalitní beletrii. Ale situace se postupně začala měnit, začaly se objevovat původní české techno‑thrillery, špionážní a válečné romány. Sice jich zatím není mnoho, ale dle mého názoru jde vesměs o kvalitní díla, z nichž část již může soupeřit se světovou konkurencí. Tvorba autorů, jaké je Monika Maratová nebo Jiří Šulc, mě plní optimismem v tom smyslu, že Češi přece jenom umějí dobře psát. :‑)

5. února 2014
Ještě něco k Ukrajině, resp. obecně k mezinárodní politice a zprávám o ní. Je zajímavé a poučné číst texty, jež se vášnivě a nekriticky staví na jednu stranu a druhé nepřiznávají nic dobrého. Jedni vidí za vším snahu diktátorského Kremlu ovládnout Ukrajinu, proti čemuž spravedlivě bojují tamní demokraté, kdežto pro jiné je to komplot USA a EU s cílem změnit ukrajinský režim a oslabit Rusko. (Svého času se říkalo, že jsou za tím „západní ideodiverzní centrály“ a „temné síly“.) Je určitě naprosto legitimní stát v takovém konfliktu na jedné ze stran, avšak podávat ty „svoje“ jako ztělesnění dobra a ty „druhé“ jako zplozence pekla je už něco jiného. Na mě osobně to působí směšně až trapně.

2. února 2014
Gravitace je dost zvláštní film. Vizuální stránka je prostě dechberoucí, dokonalá, úžasná, podobné záběry z vesmíru tady zaručeně nikdy nebyly. V tomto směru nelze Gravitaci vytknout zhola nic, lze jenom obdivně smeknout před kameramanem a tvůrci efektů. S obsahem je to však odlišné. Pár napínavých dramatických scén, ale často poněkud nuda, navíc přehnaný patos a ještě filozofické úvahy o smyslu života, takže film je střídavě jakoby „prázdný“ a „přeplácaný“. Jenže Gravitace patrně není a nemá být „normální“ film, kde má člověk obdivovat zápletku, dějové zvraty či herecké výkony. Je to ohromující umělecká podívaná, ve které forma (potažmo obraz a atmosféra) jednoznačně dominuje nad obsahem. A tak to zřejmě i tvůrci zamýšleli a to jsem očekával, takže jsem v podstatě velmi spokojen.

1. února 2014
Po mnoha letech jsem navštívil brněnský Pavilon Anthropos, vlastně muzeum paleontologie a antropologie, které prodělalo rozsáhlou rekonstrukci. Hlavním lákadlem je stále model mamuta v životní velikosti, jenž je nově doplněn mládětem. Navíc jsou k vidění modely a diorámy zvířat, předchůdců člověka i lidí z různých epoch, spousty kostí, nástrojů, uměleckých děl apod., vše s informačními tabulemi. Velice dobré. Na závěr dne „stylově“ film Cesta do pravěku. (Napadlo někoho udělat remake?)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *