Jaderná dohoda s Íránem: oč jde a co její vypovězení znamená, II. část

Štítky:

Jak jsem představil v první části tohoto článku, dohoda Číny, Francie, Německa, USA a Británie s Íránem ohledně jeho jaderného programu měla za cíl zajistit, že tento program nebude využit pro vojenské účely. Donald Trump však s jejím zněním značně nesouhlasil a tak ji za podpory Izraele, jehož politické špičky byly proti existenci dohody od samého počátku, vypověděl.

Jaké jsou možnosti budoucího vývoje?

Všichni aktéři zainteresovaní do JCPoA a dění kolem něho se tak dostávají do nepříjemné pozice a situace se značně destabilizuje. Na jedné straně totiž stojí USA a Izrael, na druhé Írán a ostatní mocnosti P5 + 1 stojí kdesi uprostřed a každý má trochu jinou představu jak tuto krizi vyřešit. Tato situace mimo jiné vnáší konflikt mezi Spojené státy a jejich evropské spojence. Nabízí se tak naprosto logicky otázka, jak se situace může do budoucna vyvíjet.

Trump změní názor

Samozřejmě jednou z možností je, že Donald Trump změní na věc názor a u dohody nakonec zůstane. Nebylo by to konec konců poprvé, kdy by Trump změnil své rozhodnutí a nakonec učinil jinak. Příkladem může být Pařížská klimatická dohoda[1] či  nedávné zrušení a znovu obnovení schůzky Kim Čong-unem.[2]

Tento vývoj však osobně považuji za nepříliš pravděpodobný. Jsem toho názoru, že Trump se tímto krokem mimo jiné snažil posílit vztahy s Izraelem a znovu přistoupení na nezměněnou dohodu by vztahy, budované například i přesunutím ambasády USA do Jeruzaléma[3], bezpochyby poškodilo.

Dalším faktorem je, že již odstoupení od JCPoA poškodilo kredit a důvěryhodnost USA na mezinárodním poli. A ačkoliv se Trump snažil svou rétorikou obvinit svého předchůdce Baracka Obamu a kongres[4] ve smyslu, že oni přistoupili na takto špatnou dohodu a Trump ji teď musí vypovědět, znovu přistoupení na JCPoA by šlo jednak čistě za Trumpem a jednak poškodilo kredibilitu USA ještě více.

Obama ve svém proslovu po úspěšném podpisu JCPoA vysvětluje občanům USA hlavní detaily (zdroj: Obama White House).

Zároveň také Trump slavil se svým přístupem tvrdých sankcí historický úspěch v jednáních se Severní Koreou. A to když 12. června 2018 usedl s Kim Čong-unem k jednacímu stolu. Došlo tak k historicky prvnímu setkání prezidenta USA a vůdce Severní Korey.[5] Dalo by se tedy předpokládat, že se o podobný postup pokusí Trump i v případě problematiky Íránu.

Mnoho současných či bývalých představitelů americké zahraniční politiky také tvrdí, že se Trump za každou cenu snaží nebýt jako Barack Obama a spolu s tím usiluje o rozložení jeho odkazu. Tento osobní faktor by též mohl hrát výraznou roli.[6]

Dohoda vydrží i bez USA

I přesto, že odstoupení některého z účastníků dohody by mělo znamenat její konec, je stále ve hře možnost, že dohoda vydrží. Na jejím udržení mají zájem především evropské země a vedou se zbývajícími členy dohody rozhovory o její budoucnosti. Za dohodu se staví i Evropská unie. Naději tak JCPoA stále má, neboť se v podobném duchu vyjadřuje i Teherán – pokud ostatní země (a především ty evropské), budou dohodu garantovat a dále dodržovat, bude se jí řídit i Írán. [7]

Dohoda padne

Jak říká i český expert na problematiku Íránu Josef Kraus, pokud bude USA chtít, může dohodu pohřbít úplně. Vzhledem k tomu, že USA spolu s vypovězením dohody samozřejmě obnovila sankce na úroveň před dohodou, dostává se tak íránský prezident Hasan Rouhání pod tlak. Nemůže rozvíjet jaderný program či průmysl, ale zároveň trpí velkými ztrátami způsobenými právě americkými sankcemi. [8]

Na tuto situaci bude muset nějak reagovat a to samé platí i pro evropské země, které mohou trpět sankcemi zprostředkovaně. V této situaci je tak Rouhání pod tlakem vnějším i vnitřním, neboť řada íránský politiků je s vypovězením smlouvy mírně řečeno velmi nespokojená. Již současný stav může skončit pádem dohody, v případě přitvrzení sankcí ze strany USA by se pravděpodobnost takového výsledku ještě zvýšila.

Jak tvrdí Kraus, je však velmi náročné předpovědět vývoj událostí. Jedním z důvodů je také složitá situace v íránské vnitrostátní politice. Zde mezi sebou svádí souboj konzervativní a radikální část politického spektra – ta odmítá jakoukoliv dohodu se Západem – s částí umírněnou, více prozápadní. Odhadnout výsledek tohoto souboje je takřka nemožné, ale dá se s určitostí říci, že postup Spojených států pozici umírněné části představované právě prezidentem Rouháním rozhodně nezlepšil.[9]

Co by pád JCPoA znamenal?

Jsem přesvědčen, že by došlo k obnovení íránského jaderného programu a k značnému odklonu od jakékoliv šance na dohodu se Západem na velmi dlouhou dobu.

Existuje také nezanedbatelná šance eskalace napětí mezi Íránem a Izraelem. Ti sice údajně v posledních dnech dosáhli historických úspěchů při vyjednávání ohledně části íránských vojenských operací v Sýrii[10], avšak pád dohody by mohl věci opět eskalovat. Takový vývoj by s sebou bezesporu nesl riziko závodů ve zbrojení, které by právě v kontextu například situace v Sýrii či domácí politiky Íránu, mohly přerůst v otevřený konflikt.

Mohlo by také dojít k výměně vlády v Íránu za politické představitele bez ochoty jednat se Západem a tím pádem i k ještě větší destabilizaci celého regionu.

Velký otazník zároveň visí nad dalším postupem USA. Někteří experti tvrdí, že Trump pro politiku vůči Íránu vůbec žádný plán nemá. Jiní zase, že Trump chce prosazovat politiku síly, neboť Írán na nic jiného reagovat nebude. I zde je velmi obtížné předpovědět, jak se může celá situace vyvinout, osobně bych se však spíš klonil k názoru, že Trump chce podobnou politikou síly, jakou použil ve vztahu k Severní Koreji, dosáhnout lepších podmínek pro vyjednání nové dohody, která již bude podle jeho představ.

Hlavní zastánce dohody se Západem prezident Rouhání (vpravo) a hlavní odpůrce dohody duchovní vůdce Chameneí (vlevo) (zdroj: Wikimedia).

Zmiňovaná výměna vlády v Íránu za protizápadní křídlo by mu však mohla tento plán zhatit, neboť se může stát, že přijde o íránský protějšek tak nakloněný dohodě, jako byl Rouhání. Minulý čas používám vědomě, neboť i kdyby k takové změně nedošlo, i umírněné křídlo bude v budoucnu mnohem méně ochotno vyjednávat ohledně další dohody, vzhledem k tomu, že tu minulou Trump vypověděl.

Závěr

Trumpovo vypovězení JCPoA vyvolalo zřejmě tolik vášní, kolik vyvolalo otázek. A vzhledem ke složitosti celé situace se nezdá, že by se vášně v brzké době měly uklidnit, ani to, že by měly být zodpovězeny všechny otázky .

Komplexita celé situace má také za následek takřka nulovou možnost předpovědět, jakým směrem se bude situace vyvíjet. V tomto článku jsem se proto pokusil představit alespoň několik základních aleternativ.

Je však třeba zdůraznit, že tyto články jsou značným zjednodušením velmi složitého problému, a proto se některým věcem věnují jen povrchně, či dokonce vůbec. Mají tedy sloužit spíše jako základní vhled do situace a osvětlení jejích hlavních rovin.


Zdroje

[1] NEPHWE, Richard, GOLDBERG, Ilan. 2018. „Here’s What to Expect Now That Trump Has Withdrawn From the Iran Nuclear Deal.“ foreignpolicy.com. 31. 5. 2018 [online] (http://foreignpolicy.com/2018/05/09/heres-what-to-expect-now-that-trump-has-withdrawn-from-the-iran-nuclear-deal/).

[2] JACKSON, David. 2018. „Donald Trump team seeks to nail down details of Kim Jong Un meeting.“ eu.usatoday.com. 31. 5. 2018 [online] (https://eu.usatoday.com/story/news/politics/2018/05/30/donald-trump-team-seeks-nail-down-details-kim-jong-un-meeting/654579002/).

[3] FARRELL, Stephen. 2018. „U.S. Embassy road signs go up in Jerusalem.“ reuters.com. 31. 5. 2018 [online] (https://www.reuters.com/article/us-israel-usa-diplomacy/u-s-embassy-road-signs-go-up-in-jerusalem-idUSKBN1I80J0).

[4] Viz 21.

[5] VOX STAFF. NEDATOVÁNO. „President Trump and Kim Jong Un meet in Singapore for historic summit .“ vox.com. 24. 6. 2018 [online] (https://www.vox.com/world/2018/6/6/17431264/trump-kim-jong-un-north-korea-summit).

[6] ZURCHER, Anthony. 2018. „Three reasons behind Trump ditching Iran deal.“ bbc.com. 31. 5. 2018 [online] (http://www.bbc.com/news/world-us-canada-43902372).

[7] ČTK. 2018. „Jaderná dohoda s Íránem není mrtvá, tvrdí ostatní signatáři.“ ceskenoviny.cz. 31. 5. 2018 [online] (http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/jaderna-dohoda-s-iranem-neni-mrtva-tvrdi-ostatni-signatari/1618853).

[8] HAVLICKÁ, Kateřina. 2018. „Dohoda s Íránem může fakticky platit dál. Nezáleží jen na USA, míní expert.“ idnes.cz. 31. 5. 2018 [online] (https://zpravy.idnes.cz/iranska-jaderna-dohoda-jcpoa-spojene-staty-donald-trump-josef-kraus-expert-rozhovor-gne-/zahranicni.aspx?c=A180509_175126_zahranicni_kha).

[9] Tamtéž.

[10] MEE STAFF. 2018. „Iran, Israel conduct indirect negotiations over Syria fighting: Report.“ middleeasteye.net. 31. 5. 2018 [online] (http://www.middleeasteye.net/news/iran-israel-conduct-indirect-negotiations-over-syria-fighting-report-389442082).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *