Wikimedia

Katalánská krize

Štítky:

V neděli 1. října 2017 se v Katalánsku odehrálo referendum o nezávislosti. Jak toto referendum probíhalo, zaznamenala snad všechna světová média, proč ale bylo vyhlášeno a jak bude situace v Katalánsku pokračovat?

Umístění Katalánského regionu ve Španělském království. Zdroj: Wikimedia

Katalánsko je jednou ze 17 autonomních oblastí Španělského království. Počet obyvatel je 7,5 milionu lidí (16 % španělské populace). V rámci autonomie má vlastní parlament a vládu, úředním jazykem je vedle španělštiny katalánština. Po pádu diktatury generála Franca (1975) a vytvoření monarchie, se Katalánsko stalo jednou z nejdůležitějších španělských oblastí (region tvoří 20 % španělského HDP). Jeho silná ekonomika však zažila otřes během finanční krize v letech 2008-2009, což vedlo k nesouhlasu se španělskou vládou, která prý Katalánsko pouze „vysává“. Region dlouhodobě dostává ze španělského centrálního rozpočtu méně peněz, než jeho občané odvádí na daních (v roce 2011 rozdíl 222 miliard korun).

Myšlenka nezávislosti v Katalánsku není nic nového. Jeden z nedávných pokusů vymyslela vláda vytvořená v roce 2012 ze separatistických politických stran. Nezávazné referendum proběhlo v listopadu 2014 i přes nesouhlas španělského parlamentu a španělského ústavního soudu. Hlasovalo přes 2 miliony občanů (30 %), z nichž s nezávislostí souhlasilo 80,76 %. Vzhledem k nezávaznosti referenda a nízkému počtu voličů výsledek neznamenal žádnou změnu.

V září 2015 bylo téma nezávislosti znovu otevřeno. Začaly přípravy nového referenda, které podpořil katalánský parlament. Ještě roku 2015 zrušil španělský ústavní soud návrh katalánské vlády zahájit oddělování se od Španělska. Nové referendum bylo vyhlášeno pro rok 2017 za podpory katalánského parlamentu.

Již přípravy nového referenda naznačovaly, že nic nebude tak jednoduché jako v roce 2014. Jelikož se Madridu nepodařilo Katalánce přesvědčit, aby referendum nerealizovali, zakročila španělská vláda jinak. Nepokoje v Katalánsku začaly týden před referendem. Do regionu bylo povoláno na 10 000 příslušníků španělské státní policie a civilní gardy (Katalánsko má vlastní policejní složky), Katalánci proti nim vyšli do ulic. Systémy pro elektronické sčítání hlasů byly zablokovány. Policie z části uzavřela budovy, v nichž se mělo referendum konat (v některých budovách se Katalánci zabarikádovali a odmítali je opustit). Argument španělské vlády? Referendum označila za protiústavní, jelikož podle ústavy je Španělsko nedělitelný národ a region nemá nárok na samostatnost. Katalánský premiér Charles Puidgemont vyzval před hlasováním španělskou policii, aby se během referenda chovala profesionálně, ne agresivně.

Chování španělské policie 1. října 2017 nejspíš nikdo nečekal. Zpravodajské servery neustále aktualizovaly situaci, internet plnila videa bitých a zraněných lidí. Možná i kvůli nepřiměřenému policejnímu zásahu dorazilo k hlasovacím urnám více voličů – celkem 43 %. Podle Katalánské vlády se pro nezávislost vyslovilo 90 % hlasujících (přes 2 miliony lidí). Celé referendum tak proběhlo nestandardně, a vznikly pochybnosti, zda někteří lidé nevolili dvakrát a nebylo-li sčítání hlasů zmanipulované. Katalánská vláda naopak věří, že vítězství mohlo být ještě větší, kdyby španělská policie nezabavila urny s více než 750 000 hlasy. Madrid se několik dní po referendu pod tlakem mnoha států i vlastních obyvatel omluvil obětem policejních zásahů. Podle BBC bylo zraněno téměř 900 lidí, jež volili nebo chránili volební urny (video).

Katalánští hasiči vytvořili lidský štít, aby chránili občany před španělskou policí. Zdroj: Twitter

Katalánská vláda se před referendem nechala slyšet, že v případě kladného výsledku, bude nezávislost regionu vyhlášena do 48 hodin od sečtení hlasů, bez ohledu na volební účast. To se nestalo. Nezávislost byla projednávána až 10. října, byla schválena s odkladem (ne vyhlášena). Katalánsko se osamostatní až po dialogu s Madridem. Španělská vláda však dialogu není nakloněna.

Samostatné Katalánsko by nemělo lehké začátky. Evropská unie mu jasně vzkázala, že jako samostatný stát by muselo projít regulérním přijímacím řízením. Země vstupující do EU musí splňovat mnoho podmínek, pár z nich sice Katalánsko splňuje už teď (má vlajku, parlament, policii a hymnu, má na starosti vlastní vzdělávací a zdravotnický systém), mnoho z nich by však muselo zařizovat, např. vlastní centrální banku, řízení letového provozu, obranné síly, distribuci elektřin a plynu, dopravu. Nejzásadnější ovšem je, že nového člena musí schválit všechny členské země EU a je pravděpodobné, že by Španělsko vstup Katalánska nepovolilo. Není též jisté, zda by samostatné Katalánsko bylo v Schengenském prostoru.

Události posledních dvou týdnů přinesly dvě věci. Za prvé, národní cítění Španělů. V Barceloně, Madridu a dalších větších městech plní ulice občané protestující proti nezávislosti Katalánska. 57 % Katalánských voličů k urnám nešlo a jedním z možných důvodů byl jejich nesouhlas s referendem. A za druhé, nejistotu. Španělsko se obává, že i jiné regiony budou chtít samostatnost (např. Baskicko). A nejistotu firem sídlících v Katalánsku, jež zvažují odchod z regionu (například banka Sabadell již tak učinila), což by Katalánskou ekonomiku mohlo zásadně oslabit.

Podle posledních informací hodlá Španělská vláda v sobotu 20. 10. aktivovat Článek 155 španělské ústavy, který vládu opravňuje pozastavit Katalánskou autonomii a převzít nad regionem moc.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *