Wikimedia

Konflikt mezi Džibutskem a Eritreou

Štítky:

V současnosti se v Africe odehrává několik konfliktů v různém stádiu intenzity. Mezi ty méně známe lze zařadit konflikt mezi Džibutskem a Eritreou, u kterého se v červnu 2017 začalo zvyšovat napětí. Důvodem se stalo údajné obsazení sporného regionu Doumeira ze strany Eritreje. Ten se nachází na hranicích obou státu. Je situován na severovýchodě Džibutska a východu Eritrey, blízko strategické úžiny Bab-al-Mandab. Tudy proudí například čtyři procenta celosvětových dodávek plynu. Ta je vstupní branou do Rudého moře.

Obrázek 1 Poloha Doumeiry, zdroj: en-wikipedia.org

Samotné sporné území se skládá z hory a ostrova a oba zmíněné státy si na ně kladou nárok. Armádní jednotky obou států se střetly na hranicích o tento region v roce 2008. Následně Džibutsko i Eritrea akceptovaly nabídku mediace ze strany Kataru, který vyslal na sporné teritorium peacekeepingové jednotky. Jejich mise začala v roce 2010. Celý spor se měl řešit mírovou cestou, přesto jsou vztahy mezi Džibutskem a Eritreou dodnes napjaté a nedošlo ani k celkovému vyřešení územního sporu. Současná eskalace konfliktu souvisí s odchodem zmíněných katarských peacekeepingových sil, což má být důsledek roztržky Kataru s dalšími zeměmi z oblasti Perského zálivu, jež na Katar uvalily blokádu. Přitom obě země, tedy Džibutsko i Eritrea, stojí na straně Saúdské Arábie, která má být hlavním iniciátorem roztržky s Katarem. Oficiálně se však katarská vláda k odchodu nevyjádřila. Toho měla využít eritrejská vojska a následně obsadila sporné území, proti čemuž Džibutsko protestuje. V prohlášení džibutského ministra zahraničí Mahamuda Ali Jusufa je uvedeno, že jeho země chce řešit konflikt mírovou cestou, ale je připravena zakročit i vojensky, pokud by to bylo nutné. Eritrea nepotvrdila ve svém prohlášení, že by poslala svá vojska do oblasti Doumeiry. Ve věci se začala angažovat i Africká unie, která poslala do země pozorovatelskou misi, jež měla zjistit skutečný stav věci. Tato akce je podpořena Radou bezpečnosti Organizace spojených národů. Misi podporuje i největší a nejsilnější země v oblasti, Etiopie. Dále vyzvala obě znesvářené strany, aby se zdržely eskalujících akcí a řešily rozdíly mírovými prostředky.

I přesto, že je v sázce území o malé rozloze, mohl by případný konflikt mít velký dopad na celou oblast takzvaného Afrického rohu. Pokud by se mezi Džibutskem a Eritreou rozhořel otevřený konflikt, je pravděpodobné, že by se do něj zapojila i zmíněná Etiopie, která má s Džibutskem uzavřenou obrannou alianci. Eritrea má na rozdíl od Džibutska s Etiopií špatné vztahy, které vyvrcholily válečným konfliktem o vymezení hranice mezi lety 1998 a 2000. Navíc je pravděpodobné, že by se případný střet o Doumeiru přelil i do otevřeného boje mezi Eritreou a Etiopií a v oblasti by mohl vzniknout regionální válečný konflikt. Etiopie by mohla mít ještě jeden zájem vstoupit do otevřeného střetnutí, po válce s Eritreou ztratila přístup k moři a veškerý vývoz uskutečněný právě po moři jde přes přístav v Džibuti. Etiopie by tedy chtěla ochránit své obchodní zájmy. Další eskalující napětí by ohrozilo i mezinárodní obchod, jelikož úžina Bab-al-Mandab patří mezi významné mezinárodní obchodní trasy, čímž by otevřený válečný střet mohl mít významné negativní ekonomické důsledky pro celou oblast. Džibutsko je rovněž významným partnerem pro země Západu v boji proti terorismu, které tu mají své vojenské základny. Jednou z nich je Francie, jelikož Džibutsko je bývalou francouzskou kolonií a obě země spolu udržují vzájemné vztahy. Francie má v zemi pozemní síly, válečné lodě i letectvo. Další základnu mají v zemi Spojené státy americké, u nichž se jedná o jedinou africkou základnu a má pro ně tudíž taktéž strategický význam. Zároveň by se tyto zahraniční síly mohly buď přímo, nebo nepřímo zapojit do otevřeného boje, což by zvrátilo nejen situaci na bojišti, ale do výsledného konfliktu by byli zapojeni i další aktéři z řad světových mocností. V neposlední řadě by civilní obyvatelstvo bylo postiženo humanitárními důsledky vzniklého vojenského řešení územního sporu.

Na příkladu latentního konfliktu mezi Eritreou a Džibutskem je vidět, že nedořešený spor o kus území může přerůst ve válečné střetnutí nadregionálního významu, do něhož se může zapojit více aktérů a může mít důsledky nejen politické, ale i ekonomické či humanitární. Zároveň je z událostí patrné, jak situace jinde ve světě může ovlivnit dění v jiné části světa. Zatím se zdá, že konflikt přestal eskalovat a kroky Africké unie situaci uklidnily. Otázka však je, na jak dlouho.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *