KONY 2012 – příležitost změnit svět?

Štítky:

Během několika posledních dnů se na internetu rozšířilo neuvěřitelnou rychlostí emotivní video s názvem Kony 2012. O co se jedná? Jaké čelí kritice a je vhodné autorům snímku věřit? O tom je následující článek.

 Co je Kony 2012?

Jde o iniciativu neziskové společnosti Invisible Children (Neviditelné děti)[1]. Společnost začala pracovat roku 2005 v Ugandě. Cílem organizace je bojovat za práva dětí, které jsou utlačované a zneužívané – být hlasem neviditelných dětí. V tomto duchu se nese i projekt Kony 2012. Cílem projektu je rozšířit povědomí o násilném vůdci ugandské skupiny Armáda božího odporu (LRA – Lord Resistance Army) Josephu Konym. Kony používá děti jako bojovníky své armády. Chlapci jsou nuceni zabíjet své příbuzné a dívky často slouží jako sexuální otrokyně. Kony je hledaný mezinárodním trestním soudem, ještě se ho ovšem nepodařilo dopadnout a postavit před spravedlnost.

Video Kony 2012[2] (které má již neuvěřitelných 76 mil. shlédnutí za jeden týden)  vyzývá lidi, aby informovali své okolí o existenci Konyho a o tom, co dělá v Ugandě a sousedních zemích. Prvním krokem, jak se zapojit, je sdílení videa na sociálních sítích, dále je možné pořídit si balíček s plakáty Konyho a během 20. dubna plakát vylepit ve svém okolí. Třetí možnost, jak projektu pomoci, je pravidelně měsíčně přispívat na provoz společnosti Invisible Children a podpořit tak jejich aktivity v Ugandě. Invisible Children také oslovili 20 celebrit, které jim pomáhají s propagací projektu a 12 politiků, kteří mají moc zasáhnout nebo ovlivnit dopadení Konyho. Na začátku videa autor říká, že jeho životním cílem je zlepšit svět, ve kterém bude žít jeho syn. Podaří se mu to díky projektu Kony 2012?

Kritika projektu Kony a organizace Invisible Children

Se zvyšující se popularitou snímku Kony začalo být čím dál tím více slyšet i kritické hlasy. Mezi hlavní kritiky patří skupina nazývající se Visible Children[3]. Projekt Kony 2012 opravdu vyvolává řadu sporných otázek. Nejčastěji se mluví o následujících problémech:

1. Nízké procento z příjmů skutečně pomáhá dětem.

Pouze 32 % z příspěvků, které společnost Invisible Children získá, putují na přímou pomoc do Afriky. Zbytek je podle Visible Children rozdělen mezi plat zaměstnanců, dopravu a produkci filmů. Invisible Children tvrdí, že 80 % z příspěvků jde na naplnění jejich tří-stupňového programu (počítají do této části i náklady na filmy a vzdělávací programy – proto ten rozpor v procentech) a jen 16 % jde na administrativu a platy zaměstnanců. Invisible Children sami přiznávají, že nejsou organizací, které jde primárně o přímou pomoc. Hlavním cílem je zvýšit povědomí o problémech v Africe. Společnost to o sobě veřejně deklaruje, a proto není nízké procento investované jako přímá pomoc problematické. Nedorozumění pravděpodobně spočívá v tom, že díky videu Kony 2012 si lidé myslí, že přispívají na stavbu škol a nemocnic v Africe, ale jejich peníze jdou z velké části na vzdělávací či osvětovou činnost. Tady nezbývá než fanouškům poradit, aby nedali jen na emoce vyvolané filmem, ale zjistili si pár informací o Invisible Children dříve, než jim zašlou své úspory, a pak možná nebudou překvapeni a nespokojeni s tím, že jen 30 % jde na pomoc dětem v Africe.

2. Invisible children podporují přímou vojenskou intervenci a finančně přispívají ugandské armádě, která je stejně jako armáda Josepha Konyho obviňována ze znásilňování a loupení.

Vlnu kritiky vyvolala fotka zakladatele společnosti Invisible Children – Jasona Russella, na které pózuje se zbraní v ruce s vojáky ze Sudan People’s Liberation Army. Podle Russela se jednalo o nevinné foto pro pobavení rodiny. Je fotka jen nevhodný žertík nebo je Russell zastánce násilí? S touto otázkou je spojena také další kritika, a to proč se společnost Invisible Children nesnaží ukončit konflikt v Ugandě mírově, proč nežádá vládu USA, aby se zapojila do konfliktu jako mediátor, a naopak žádají vojenský zásah USA. Pro neziskovou organizaci je to neobvyklý postup, ale pravděpodobně do určité míry založený na předchozích zkušenostech.  Během let 2006 – 2008 proběhla série rozhovorů mezi vládou Ugandy a LRA nazývaná Juba talks. Průběh mírových rozhovorů naznačoval možné ukončení vleklého konfliktu mírem, ale Joseph Kony nakonec odmítl podepsat mírovou dohodu a místo toho napadl súdánskou armádu v Jižním Súdánu, kde mírové rozhovory probíhaly[4]. Jde s Konym vyjednávat nebo neexistuje jiná možnost než intervence? V případě vojenského zásahu by došlo ke zranění Konyho  bojovníků –dětských vojáků, a tak by vlastně společnost Invisible Children ublížila těm, které se snaží zachránit. Je to nutná oběť pro větší dobro?

Co se týká ugandské armády, objevila se zpráva, že dostává od společnosti Invisible Children finanční podporu na vojenský zásah proti Konymu. Ugandská armáda je přitom obviněna z loupeží a znásilňování[5]. Jako odpověď kritikům Invisible Children na svých stánkách uvádí, že žádné peníze, kterými disponuje, nikdy nesponzorovaly a ani nebudou sponzorovat žádnou vládu ani její aktivity.

3. Pochybné načasování masivní kampaně KONY 2012

Proč Jason Russell rozjel ve velkém kampaň Kony 2012 právě nyní, když v Ugandě američtí vojáci již pomáhají s dopadením Konyho? Podle Foreign Affairs[6] má americké Africa Command (AFRICOM) v Ugandě jednotky, které asistují ugandské armádě již několik let.  V roce 2008 se AFRICOM dokonce zapojily do vojenské operace proti LRA. V reakci na aktivity Invisible Children a jejich vzrůstající podporu u veřejnosti prezident Obama v říjnu 2011 prohlásil, že vyšle bojové jednotky do Ugandy, jejichž cílem bude zabít či dopadnout Konyho. Organizace Invisible Children to oslavila jako svůj velký úspěch. Proč tedy rozšiřovat nové video Kony 2012? Ve zmíněném filmu uvádí jako důvod to, že pokud se veřejnost nebude o Konyho dále zajímat, pokud Kony zmizí z centra pozornosti voličů, USA své vojáky stáhne. To může být samozřejmě pravda, ale také se zde nabízí možnost, že se organizace Invisible Children snaží více zviditelnit, získat podporu veřejnosti, a tím i zvýšit své příjmy. Jen pro představu, akční balíček s plakáty, odznaky a jinými věcmi stojí 30 dolarů a aktuálně je na stránkách Invisible Children napsáno, že je již vyprodaný. Jen prodejem „akčních balíčků“ si společnost Invisible Children vydělala 15 mil. dolarů.[7] Vypadá to, že kampaň Kony 2012 je alespoň na této úrovni úspěšná a citelně zvýší rozpočet společnosti. Pochybnosti se také vznáší kolem nových strategických zájmů USA v Ugandě.

Dále kritika tvrdí, že video celou situaci zjednodušuje, uvádí nepravdivá fakta, a že zde  můžeme nalézt stereotypické „břemeno bílého muže“ (více viz stránky Visible Children).

Závěr

Je těžké posoudit činnost Invisible Children a označit ji jako dobrou nebo zlou. Jejich kampaň je velmi mocná. Prokazuje sílu médií a sociálních sítí, díky kterým se mohou informace, myšlenky a nápady přenášet bleskovou rychlostí a (navíc s podporou celebrit) získat neuvěřitelné množství fanoušků. Je na každém z nás rozhodnout se, jestli dáme společnosti Invisible Children svou důvěru nebo ne. Jedna věc je však jistá. Projekt KONY 2012 sjednocuje. Sjednocuje lidi, kteří mají zájem něco v dnešním světě změnit, lidi, kteří mají již dost planých slov. Projekt Kony nabízí možnost aktivního kroku pro každého obyvatele planety. Jestli onen krok povede skutečně k lepšímu světu nebo jen k další vlně násilí během honu na Konyho zůstává nezodpovězenou otázkou. Někteří odborníci se však shodují na tom, že situace je mnohem složitější a zahraniční pomoc by zde měla hrát pouze sekundární roli[8].

Autor: Alena Hrušková, studentka Bezpečnostních a strategických studií.

Další zdroje:

http://edition.cnn.com/2012/03/09/world/africa/uganda-viral-video/index.html

http://www.observer.ug/index.php?option=com_content&view=article&id=17456%3Aupdf-in-kony-hunt-accused-of-rape-looting&catid=78%3Atopstories&Itemid=116

 


2 comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *