Mírový proces s ELN, II. část: Nová spolupráce a první příměří      

Dne 4. srpna 2010 ELN oficiálně představila žádost o spolupráci s cílem nalezení nejlepší možné cesty k dosažení míru v Kolumbii. Protože se jedná o skutečnost, která se podle povstalců týká celého kontinentu, zajímali se také o spolupráci s Unií jihoamerických národů (UNASUR). V říjnu ELN požádala UNASUR, aby se zapojila do jednání a pobídla vládu Kolumbie k dalšímu postupu procesu. Jeden z vůdců ELN, Nicolás Rodríguez Bautista, následně pomocí videa na webových stránkách skupiny, sám vyzval prezidenta Kolumbie, Juana Manuela Santose k provedení strukturálních změn státu, o kterých bylo diskutováno na předešlých jednáních.  V prosinci byl na žádost viceprezidenta Kolumbie, Angelino Garzóna, uzavřeno dočasné příměří mezi oběma stranami. Tato situace byla zapříčiněná rozsáhlými povodněmi, během kterých přišlo o život 257 lidí a další dva miliony se ocitly bez domova [1].

            Krátce po uzavření příměří představila Národní osvobozenecká armáda osm podmínek/kroků, za pomoci kterých jsou ochotni dojít do konce mírového procesu. Podmínky jsou následující.

  1. humanizace konfliktu, jež by urychlila proces a vytvoření základů pro řešení konfliktu
  2. identifikace jednotlivých problémů, kterým země čelí, s cílem je vyřešit
  3. vyřešení těchto problémů odstraněním jejich příčin
  4. nezačínat obviňováním obětí (podle ELN vláda za příčiny problémů označovala především oběti konfliktu, zejména na straně ELN)
  5. nepoužívat při řešení problému dvojí standardy
  6. zapojení společnosti a mezinárodního společenství do procesu
  7. výměna kulturních podkladů, ve kterých mají jednací strany rozdílný postoj, jejich zařazení do jednání a vzájemné porozumění si
  8. podpis dohody se záměrem splnění daných podmínek

Navzdory těmto tvrzením však ELN stále podkopávala vládu prezidenta Santose. Na webových stránkách i v tištěných článcích prezentovala svoji vůli k vyjednávání a zároveň kritizovala Santosovu politiku [1].

Začátkem listopadu 2012 navrhla ELN dohodu o příměří. O pár dní později ve svém časopise oznámila, že je jejich delegace připravena se sejít s vládou. Dále zdůraznila, že konečného míru je možné dosáhnout pouze vyřešením základních a počátečních příčin konfliktu a pouze za účasti společnosti jako celku. Nicolás Rodríguez Bautista v rozhovoru prohlásil, že je třeba zřídit jistou mezinárodní skupinu, která by zajistila, aby žádná strana konfliktu nemohla opustit jednací stůl, dokud nebude uzavřen mír. V listopadu se objevily spekulace o možném jednání na Kubě, kdy by v čele ELN stanul Pablo Beltrán. Nicméně v lednu 2013 prezident Santos jednání odvolal, kvůli opakujícím se únosům a trestné činnosti guerilly [1].

Prezident Juan Manuel Santos (ve středu) spolu s kolumbijským ministrem obrany Juanem Carlosem Pinzonem na setkání s ministrem obrany spojených států Chuckem Hagelem (vlevo). (Zdroj: Archive.defence.gov)

 

Období druhé krize a zmražení procesu

Na konci června 2013 vydala ELN spolu s FARC veřejné prohlášení, podporující mír. Tyto dvě skupiny se již dříve snažily spolupracovat, ale pouze na vojenské úrovni. V prohlášení bylo uvedeno, že politické řešení konfliktu a problémů v zemi nemůže být chápáno jako demobilizace a odzbrojení guerillových skupin bez strukturálních změn uvnitř státního aparátu. Uvedli, že založení instituce typu národního shromáždění by bylo ideálním řešením, protože by zde mohli vystupovat všichni občané ze všech sektorů v zemi a instituce by tak hovořila za celou společnost. Prezident Santos naznačil, že by něco takového bylo možné, pokud by ELN propustila uneseného kanadského občana. ELN tak učinila a zároveň propustila zadržovaného armádního desátníka. Nicméně se objevily další překážky a bylo stále těžší s ELN připravit nová mírová jednání. ELN prosazovala, aby se povstalci, kteří se jednání doposud nezúčastnili, stali hlavními iniciátory v následujících setkáních, což bylo v podstatě neuskutečnitelné. Jen na začátku roku 2013 podepsalo žádost o účast na jednáních více než sto povstalců [1].

            Znovuzvolení Santose do pozice prezidenta Kolumbie v roce 2014 bylo dobrou zprávou pro mírový proces. Avšak situace se změnila poté, co guerillová skupina uskutečnila několik únosů a útoků zaměřených na kolumbijskou infrastrukturu. Události vedly ke ztrátě podpory také ze strany veřejnosti. V této době probíhala také jednání vlády s guerillovou skupinou FARC. ELN začala požadovat účast na těchto jednáních, což kolumbijská vláda zamítla s odůvodněním, že nejlepší možností bude jednání s každou skupinou zvlášť [2]. Situace vyústila v další trestnou činnost ze strany ELN a zmražení mírového procesu až do začátku roku 2017.

Současnost

Nová naděje na obnovu mírového jednání se začala objevovat začátkem roku 2017, kdy vyjádření k dané situaci poskytl kolumbijský ministr zahraničí Juan Fernando Cristo, když na svém twitteru zveřejnil příspěvek, ve kterém konstatoval, že se pravděpodobně blíží chvíle, kdy povstalci ELN složí zbraně a v prosazování své věci budou pokračovat mírovou cestou. ELN se rozhodla podstoupit tento proces poté, co tak během roku 2016 učinila největší guerillová skupina v zemi, FARC, která se z ozbrojeného hnutí transformovala na politickou stranu. Zhruba čtyři pětiny povstalců měly být zařazeny do tranzitních zón, ve kterých mělo následujícího půl roku probíhat postupné odzbrojování pod dohledem mezinárodních pozorovatelů [3].

První nová veřejná jednání byla naplánována na leden 2017, nicméně došlo k jejich odsunutí. Důvodem bylo Santosovo prohlášení, že veřejná jednání začnou ve chvíli, kdy ELN propustí všechny unesené osoby, což ELN odmítla. Byla tedy ustanovena neveřejná setkání v Quitu, hlavním městě Ekvádoru. Tato setkání měla vyřešit problém, kvůli kterému byla veřejná jednání odsunuta a stanovit nové datum. Nakonec ELN souhlasila s propuštěním všech unesených osob za podmínky, že vláda propustí jejich zadržované členy. Ačkoli tak vláda učinila, ELN nechtěla unesené osoby propustit a vedoucí představitelé začali vznášet další podmínky. Zadržované osoby totiž ELN považovala za svoji největší strategickou výhodu ve vyjednávacím procesu, a tudíž se ji nechtěla zbavit. Nakonec bylo rozhodnuto o rozšiřujících neveřejných jednáních, která měla proces posunout kupředu [4].

Člen povstalecké armády ELN (Zdroj: Flickr)

 

Dne 4. září 2017 oznámil prezident Santos, že od 1. října 2017 začíná oficiální příměří mezi ELN a kolumbijskou vládou. Stanovená délka příměří byla 102 dní, tedy do 12. ledna 2018. Vyhlášení příměří se uskutečnilo necelých 48 hodin před příjezdem papeže Františka do Kolumbie, což také hrálo roli ve vyjednávání. Sama ELN uvedla, že Františkova návštěva by měla poskytnout další motivaci k urychlení hledání dohody. Během svého televizního projevu prezident Santos uvedl, že prioritou je bezpečnost občanů, a proto nedojde v tomto období k žádným únosům, útokům na ropovody ani k dalším nepřátelským akcím proti civilnímu obyvatelstvu. Následně také avizoval, že délka příměří může být na základě okolností prodloužena. Během roku 2017 ELN také vytvořila politickou stranu [5].

Příměří netrvalo ani měsíc, když byl zavražděn jeden z vysokých představitelů v severní části země. ELN prohlašovala, že trvá na udržení příměří a popírala účast na tomto trestném činu, nicméně důkazy svědčily o opaku. Příměří bylo nakonec i přes další menší trestné činy udrženo [5]. Další mírová jednání mělo začít 17. ledna 2018 v Quitu v Ekvádoru, ale několik hodin po vypršení uzavřeného příměří zaútočili povstalci na kolumbijskou námořní základnu a ropovod. Po těchto činech byl prezident Santos donucen mírový proces opět zastavit, načež ELN znovu volala po jeho pokračování [5]. Slova a činy Národní osvobozenecké armády se drasticky lišily a vést jednání s takovým oponentem bylo pro kolumbijskou vládu velice frustrující.

Dne 27. února 2018 bylo zabito pět příslušníků kolumbijské armády a dalších deset zraněno při výbuchu bomby, která zasáhla armádní konvoj. Za útokem stála ELN, která tímto činem srazila pravděpodobnost uzavření míru téměř na minimum. Santos oznámil, že pachatelé za tento čin ponesou odpovědnost [5]. Mírový proces byl nakonec pozastaven až po sérii útoků na policejních stanicích na severu země. Během tří útoků bylo zabito 7 lidí a zraněno více než 40 občanů. ELN se však přiznala pouze k jednomu útoku. I přesto Santos znovu pověřil zástupce vlády v mírovém procesu (Gustavo Bella), aby se vrátil do Ekvádoru a obnovil jednání se záměrem ochrany životů občanů. V zemi také proběhly parlamentní volby, ve kterých FARC příliš neuspěla a získala pouze pět křesel v obou komorách. Na toto téma Santos uvedl, že se jednalo o nejklidnější volby za posledních 50 let, což je důvodem, proč se snaží s ELN dosáhnout stejného výsledku jako s FARC, tedy vyměnit zbraně za hlasy [5].

Členové ozbrojených složek ELN  (Zdroj: Flickr)

 

Po Juanu Santosovi nastoupil na post prezidenta pravicový Iván Duque a došlo k utlumení vyjednávání ze strany vlády. Na to ELN propustila šest vojáků, v rámci snahy o obnovení mírových rozhovorů s kolumbijským státem. Nový prezident však za obnovu jednání požadoval jednostranné propuštění ostatních rukojmích. Povstalci tedy osvobodili další tři vojáky a jeden z velitelů ELN se nechal slyšet, že to byl akt dobré vůle ze strany osvobozenecké armády a zároveň vyslovil nesouhlas s činy vlády, která odmítla přerušit vojenské akce proti ELN. Duque však trval na jednostranném propuštění všech 19 osob a obnovení mírových jednání až po důkladném zhodnocení jejich postupu během vlády jeho předchůdce. Následné prohlášení ELN znělo, že bude nadále pokračovat ve svém politicko-vojenském programu a uplatňovat své “právo na vzpouru” [6].

Poslední kolo určité formy rozhovorů se konalo na Kubě a skončilo 1. srpna 2018. V této době existovali spekulace o nových rukojmích držených v oblasti Chocó. Mělo se jednat o šest členů bezpečnostních sil a dalších deset občanů. Během měsíce srpna 2018 skupina uvedla, že Duqueho podmínky pro znovunastolení mírových jednání jsou nepřijatelné, avšak skupina přesto zadržené osoby propustí. To se také stalo a ve čtvrtek 6. září skupina propustila další tři vojáky a následně zbylé příslušníky armády a bezpečnostních složek a v pozici zajatců tedy zůstalo deset občanů [6].

Ze strany kolumbijské vlády přišlo další oznámení a sice, že pokud dojde k obnovení rozhovorů, Kolumbie nepřijme Venezuelu, jako garanta mírových jednání, vzhledem k jejich údajnému podporování vzbouřeneckých aktivit. Venezuela, Kuba, Chile, Brazílie a Norsko dříve sloužily jako takzvaní ručitelé při jednáních s ELN, která se konala na Kubě až těsně před Duqueho nástupem do úřadu [7].

ELN neupouštěla od svého postoje, jehož cílem je dosažení mírové dohody a v říjnu roku 2018 představitelé povstalců několikrát požádali o vzájemné příměří, což Duque odmítl a nařídil vojenské dopadení dlouholetého vůdce ELN Didiera Calvache Jimeneze alias Conejo (Králík) ve venkovském departementu Cauca. Následně vyhlásil 20. listopadu zatčení hlavního mírového vyjednavače ELN, Bautisty, Interpolem. Zároveň armáda zatkla nezletilé stoupence ELN. Povstalci ve svém prohlášení uvedli, že vláda stupňuje napětí, nesnaží se dosáhnout míru, ale naopak zvyšuje pronásledování a genocidu sociálních vůdců a zároveň zvyšuje své hrozby válkou proti Venezuele. Nicméně povstalci stále zastávají postoj podporující mírová jednání a opakovaně Duqueho vyzvali, aby vyslal své delegáty na Kubu [8].

 

Prezident I. Duque (vpravo) na setkání s admirálem amerického námořnictva a velitelem SOUTHCOM, Kurtem Tiddem (vlevo) (Zdroj: Southcom.mil)

 

V lednu 2019 došlo k nejhoršímu bombovému útoku za posledních 16 let, a to za pomoci automobilu, který prorazil kontrolní stanoviště pozemku policejní akademie (Genereal Santander) a po vniknutí do areálu školy zabil 21 lidí a několik dalších desítek vážně zranil. Útok byl podle kolumbijského ministra obrany Guillerma Botera již dlouho připravovanou akcí ELN, vedenou povstaleckým expertem na výbušniny Josem Aldemarem Rojasem, který vozidlo údajně řídil. ELN se však k útoku nepřihlásila. Prezident Duque po útoku vyzval Kubu, aby zajala deset velitelů Národní osvobozenecké armády, kteří se v té době nacházeli v Havaně kvůli mírovým rozhovorům [9].

Týden po útoku se uskutečnily obrovské protesty po celé zemi, které odsuzovaly zmíněný bombový útok. Duque se ve své prezidentské kampani zavázal, že přitvrdí v bojových akcích proti povstaleckým armádám a zločineckým a drogovým gangům, které zabíjejí a unášejí civilisty. Bombový útok označil za šílený teroristický čin proti neozbrojeným kadetům.

K útoku bylo použito vozidlo SUV Gray Nissan Patrol, převáželo asi 80 kilogramů vysoce výbušného pentolitu, který v minulosti používali kolumbijští partyzáni. Auto bylo registrováno na Rojasovo jméno a jeho tělo bylo identifikováno podle otisků prstů. Pravděpodobně nešlo o sebevražedný útok, ale bombu v Rojasově vozidle odpálil někdo na dálku, aniž by o tom významný stoupenec ELN věděl. Automobilové bomby byly v Kolumbii často používány během občanské války mezi vládou a různými levicovými skupinami rebelů, jakož i při násilnostech týkajících se Medellínského kartelu vedeného zesnulým drogovým králem Pablem Escobarem [9].

Dne 8. března tohoto roku se na mezinárodním letišti v Bogotě podařilo zatknout kolumbijského obchodníka se zbraněmi obviněného z dodávek zbraní ELN, José Alexandera Peláeze Mejía, známého jako “Zeus”. Byl zatčen poté, co byl deportován z Tegucigalpy, hlavního města Hondurasu, kde pobýval. Podle kolumbijské policie Zeus získal zbraně ve Spojených státech, přivezl je do Střední Ameriky a prostřednictvím kurýrních společností je poslal do Kolumbie. Tam použil nákladní vozy a autobusy, aby se dostal na více míst působení ELN a dalších zločineckých skupin. K dopadení došlo v rámci mezinárodní operace provedené Interpolem, která skončila 560 zatčeními v osmi zemích Latinské Ameriky [9].

V současné době nevypadá situace pro mírový proces dobře. Od bombového útoku se povstalci začali připravovat na tvrdý konflikt. Velitel “západní fronty” Uriel, se nechal slyšet, že míč je na straně vlády a pokud neobnoví mírové rozhovory, dojde k válce. Povstalci cestují pěšky nebo využívají sítě řek. Nejčastěji se pohybují v maximálně pětičlenných skupinách a nikdy nezůstávají na jednom místě déle než 4 dny. Jedná se především o preventivní opatření proti leteckým zásahům.

Vzhledem k vážné státní krizi, tvoří Venezuela ideální prostředí pro působení ELN a dalším podobným organizacím. ELN sem přesunula své sídlo a získává zde stále větší vliv, proto je také považována za transnacionální organizaci. Středem zájmů ELN se stala bývalá území kolumbijské guerilly FARC, která zde po odzbrojení v roce 2016 nechala mocenské vakuum. Jedním z takových území je region Catatumbo, o který od roku 2018 bojovaly skupiny ELN a EPL (Ejército Popular de Liberación). Jejich cílem bylo získání kontroly nad oblastí, která jim umožní plně kontrolovat produkci kokainu a pašerácké trasy.  ELN boj o území nakonec vyhrála a jednotky EPL byly nuceny se na začátku roku 2019 stáhnout. Avšak na území stále působí nejen bojovníci ELN, ale také disidenti FARC a částečně i příslušníci poražené EPL. Obyvatelé regionu tak stále čelí zneužívání, nucenému vysídlení, únosům, sexuálnímu násilí, zabíjení a náboru a zneužívání dětí ve prospěch povstalců. V prvních měsících roku 2019 opustily region kvůli konfliktu stovky obyvatel [10].

Od roku 2017 do současnosti došlo k nárůstu stoupenců ELN z 1 800 na 2 300 a stále přicházejí další. Důvodem je obvinění Kolumbie z neplnění svých slibů v rámci dohody s FARC, která zahrnuje závazek k rozvoji zemědělství a rehabilitaci bývalých bojovníků, ale také nezajištění bezpečnosti odzbrojených členů. To také způsobilo, že někteří bývalí bojovníci FARC se vrací zpět ke zbraním a obnovují dřívější největší guerillovou armádu Kolumbie nebo přichází jako noví bojovníci ELN. Dalším kritickým faktorem je skutečnost, že se Venezuela stále zmítá v silné ekonomické a politické krizi, která se v současné době stále prohlubuje. Nedostatek potravin, léků, výpadky elektřiny, přerušované dodávky vody spolu s represemi Madurovy vlády, vyhnaly z Venezuely už na 3 miliony lidí. Uprchlíci pak postupují do dalších zemí Latinské Ameriky, zvláště do Kolumbie, kde se někteří přidávají k ozbrojeným hnutím jako je ELN. Zmíněné skutečnosti spolu s neústupnou politikou prezidenta Ivána Duqueho a postojem, který zaujali povstalci, pravděpodobně brzy povedou k silné eskalaci konfliktu   [11].


Zdroje

[1] NOREF Norwegian Centre for Conflict Resolution . 2013. A possible peace process with the ELN in Columbia. Oslo:NOREF Norwegian Centre for Conflict Resolution Dostupné z:(https://noref.no/Publications/Regions/Colombia/A-possible-peace-process-with-the-ELN-in-Colombia)

[2] NOREF Norwegian Centre for Conflict Resolution . 2013. A possible peace process with the ELN in Columbia. Oslo:NOREF Norwegian Centre for Conflict Resolution Dostupné z:(https://noref.no/Publications/Regions/Colombia/A-possible-peace-process-with-the-ELN-in-Colombia)

[3] ČTK. 2017. “Kolumbijská vláda jedná s guerillou ELN, chce ukončit padesátiletý boj.” iDnes.cz. 25.5.2018. Dostupné z:https://zpravy.idnes.cz/kolumbie-gerila-vojsko-narodniho-osvobozeni-eln-jednani-pk9-/zahranicni.aspx?c=A1

[4] Alsema, Adriaan. 2017. “Colombia extends informal peace talks with ELN rebels.” COLOMBIA REPORTS. 25.5.2018. Dostupné z: https://colombiareports.com/colombia-extends-informal-peace-talks-eln-rebels/

[5] Kuensberg, Laura. 2017. “Colombian government and ELN rebels agree ceasefire.” BBC NEWS. 25.5.2018. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/world-latin-america-41147416

[6] BBC. 2018. “Colombia calls ELN rebels back to peace talks” (2018, 3, 12). BBC NEWS. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-latin-america-43380648

[7] Cobb, Julia. 2018. “Colombia rejects Venezuela as guarantor of peace talks with ELN rebels.” REUTERS. 27.10.2018 Dostupné z: https://www.reuters.com/article/us-colombia-rebels-venezuela/colombia-rejects-venezuela-as-guarantor-of-peace-talks-with-eln-rebels-idUSKCN1M72H0

[8] Telesur. 2018. “Columbia: ELN Frees Six Soldiers in Bid to Reboot Peace Talks” (2018, 10, 12) Telesur. Dostupné z: https://www.telesurenglish.net/news/Colombia-ELN-Frees-6-Soldiers-in-Effort-to-Restart-Peace-Talks-20180912-0025.html

[9] Murphy, Helen. 2019. “Colombia asks Cuba to capture ELN leaders after attack on police academy.” REUTERS. 2019.1.18. Dostupné z: https://www.reuters.com/article/us-colombia-blast/colombia-asks-cuba-to-capture-eln-leaders-after-attack-on-police-academy-idUSKCN1PC1CO

[10] Human Rigths Watch. 2019. “The War in Catatumbo.” Human Rights Watch. 8.8.2019. Dostupné z: https://www.hrw.org/report/2019/08/08/war-catatumbo/abuses-armed-groups-against-civilians-including-venezuelan-exiles

[11] France24. 2019. “ELN say will keep fighting in Colombia’s out-of-sight war”. France24. 2019.6.22. Dostupné z: https://www.france24.com/en/20190622-eln-say-will-keep-fighting-colombias-out-sight-war

Štítky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *