(Ne)bezpečná Česká republika: říjen 2012

Bezpečnostní dění v České republice s přehledem i nadhledem aneb co nového přinesl desátý měsíc v tuzemsku. 

Část první

Už je to několik dní, kdy v České republice skončila částečná prohibice. I tak můžeme stále pozorovat dozvuky „metanolové kauzy“. Policie ČR se činí, rozpletla distributorskou síť a zajistila velké množství pančovaného alkoholu. Konzumenti tvrdého alkoholu ovšem dále umírají, stejně tak jako umírali před touto aférou. Jak překvapivé. A jak na prohibici vzpomínáte vy?

Po několika desetiletí se v České republice odehrál atentát na významného politika. Po prvorepublikových atentátech na Rašína a Kramáře se obětí stal samotný prezident Václav Klaus. Nepadlo sedm kulí jako v Sarajevu, na prezidenta, po selhání jeho ochranky, střílel zhrzený zástupce proletariátu Pavel Vondrouš. Protentokrát střílel plastovou pistolí.

To, že je možné takový atentát uskutečnit začalo velkou diskusi, ve které měl potřebu se vyjádřit každý, kdo v sobě cítí pocit důležitosti. Za směrodatné lze považovat vyjádření současného ministra vnitra Jana Kubice: „Jedná se o útok na čelného představitele státu, který nelze v žádném případě bagatelizovat. Je nepřípustné, aby v demokratické zemi docházelo k jakýmkoliv útokům na prezidenta republiky.“

Zatímco ministr vnitra Kubice se takto vyjadřoval k atentátu na prezidenta, tak jeho úhlavní nepřítel, bývalý policejní prezident, Petr Lessy se musel před Generální inspekcí bezpečnostních služeb vyjadřovat k úplně jiné problematice. Čelí totiž obvinění z pomluvy a zneužití pravomoci úředního činitele.

Je před volbami a tak na povrch vyplouvají zajímavé případy. Jedním z nich je i zatčení známého lobbyisty Marka Dalíka. O jeho aktivitách mnohé nevíme, ale pro tentokrát je jeho osoba spojená s problematickým nákupem Pandur. Kdo je dalším na řadě? A jak se dnes spí úředníkům na Ministerstvu obrany? To se dozvíme v budoucích dnech.

Abychom nebyli označeny za negativisty, tak v sekci Ministerstva obrany se dějí i pozitivní událostí. Jednou z nich byl například Den otevřených dveří na letišti v Náměšti nad Oslavou. Tuto akci navštívilo více jak 12 000 diváků. Gratulujeme.

Vkročíme – li do extrémních kruhů české demokracie, tak vězte, že se znovu pochodovalo. Pochodovalo se, pochoduje se a pochodovat se bude. Tentokrát v Ústí nad Labem prošlo 70 lidí kolem romských ubytoven, ke střetu naštěstí nedošlo. V Praze pro změnu pochodovali romové, uskutečnil se zde první ročník pochodu romské hrdosti, tzv. Roma Pride, ke střetu naštěstí opět nedošlo.

Militantní demokracie opět v akci, Miroslav Sládek opět v akci. O co jde? Vláda navrhuje zrušit Sládkovu republikánskou stranu. Této straně byla v minulých letech pozastavena činnost pro neplnění základních povinností, např. uveřejnění finanční zprávy, jelikož nedošlo k nápravě tohoto stavu, bude strana s nejvyšší pravděpodobností zrušena.

Poslední událost dnešního souhrnu bude zajímat všechny interesované v rizikových subkulturách. V pondělí před zápasem Sparty Praha s Baníkem Ostrava proběhla bitka mezi oběma tábory, při které policisté zadrželi celkem 63 fandů. Nehledáme konspirační teorie, jen se ptáme. Co dělalo padesát fanoušků Baníku Ostrava v Praze – Strašnicích? Jak je možné, že policie nechá v Praze „bez dozoru“ tak velké množství fanoušků Ostravy? Jak je možné, že sedm kriminalistů dokáže zpacifikovat více jak 60 rváčů, z nichž někteří ovládají bojové umění MMA atd? Neznáme odpovědi, ale míč je kulatý a jdeme od zápasu k zápasu.

Loučíme se říjnovým bezpečnostním heslem týdeníku Horník Ostravsko – karvinských dolů: „Bezpečnost není práce, ale váš život!“

Část druhá

Listopad nám už klepe na dveře a horníci v ostravsko – karvinských dolech pro naše potřeby již jistě chystají bezpečnostní heslo na listopad. My se v tomto článku ovšem podíváme zpátky do minulosti na to, jak (ne)bezpečné Česko bylo v druhé polovině října.

Podzim udeřil v plné síle. Této kruté reality si patrně všimla většina z pozorných čtenářů Sekuriťáků. Možná že ani vysokoškolský titul k tomuto zjištění není potřeba. Nicméně autor tohoto článku opět podlehl podzimním depresím. Díky inverzi neviděl slunce deset dní a nejraději by sekuritizoval i padající listí. Bude to ovšem horší. Co je hrabání listí proti uklízení sněhu.

Věděli jste, že 18. října je Den boje proti obchodu s lidmi? Já tedy ne a pořád žiji. Tento den byl poprvé vyhlášen (kým jiným než) Evropskou komisí v roce 2007 a Česká republika se samozřejmě připojila. O naléhavosti celé problematiky podává důkaz MF DNES, s dovolením cituji její titulek: Novodobé otroctví trápí i Česko, oběti vykořisťování ze strachu mlčí. Nicméně dalšího článku, který by se věnoval této problematice, se dočkáme  pravděpodobně opět až za rok. Lid si žádá Ivetu Bartošovou a Ornellu Štikovou. Mimochodem, kdo to je?

S napětím poté celá redakce sleduje nejnovější kauzu spojenou s aktivitou lovců lebek, zvláštního útvaru policie ČR. Ti až v Dominikánské republice zatkli sedm lidí, kteří se tam snažili skrýt před zákonem. Další oblastí, kde Policie ČR byla úspěšná, je zbrojní průmysl. V tomto případě se podařilo rozbít gang prodávající vojenské součástky, na případu policie pracovala rok. Byl by hřích Policii ČR nepogratulovat, takže gratulujeme!

Potencionální zákazníci tohoto gangu si ovšem nemusí lámat hlavu nad hledáním nového dodavatele. Ministerstvo obrany totiž v inzerátu nabízí osm nepotřebných L – 159. My světaznalí hospodští filozofové víme, že L – 159 jsou ve skutečnosti nepotřebné všechny. V rámci základů ekonomie také víme, že se musí reagovat na poptávku, že ano. A vězte, že poptávka po českém zbrojním materiálu stále je! Irák obnovuje svojí armádu, v první polovině října souhlasil s nákupem 28 již diskutovaných L – 159, aby poté projevil zájem o zbraně z české zbrojovky. Zbrojovka do toho!

Češi nejvíce důvěřují armádě, kdo by to byl býval řekl? Armádě důvěřuje 60 procent obyvatel, policii poté 56 procent. Je zřejmé, že tyto instituce těží z krize politiky jako takové. Já osobně tedy nejvíce důvěřuji šéfredaktorovi a mamince, ti mají vždycky pravdu.

O tom, že o armádu jako takovou je zájem, svědčí i údaje ze slavnostní přísahy nových vojáků na Pražském hradě, jen u Univerzity Obrany složilo přísahu 299 nových vojáků. Navíc byli prezidentem do funkce jmenovaní noví generálové.

Jako prostor, kde si nikdo nemůže být ničím jistý, se jeví ten kybernetický. Naštěstí to vypadá, že české instituce na tuto hrozbu reagují. Například uspořádaly výstavu. A já, přestože jsem nevěřící, říkám zaplaťpánbůh. Protože jinak by to byl na internetu samý vir a to nikdo nechce. Pamatujete si, když jste měli naposledy rýmu? No tak vidíte.

Závěrem by se hodilo citovat klasika – mistra Jána Zákopčaníka. Ale vězte, že líp nebude. Bude válka s Ruskem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *