Nebezpečné hry v Soči?

Štítky:

Za několik dní budou v ruském přímořském letovisku Soči zahájeny XXII. zimní olympijské hry. Hry, které se už do dějin zapsaly jako doposud nejdražší, by však v lidské paměti mohly zanechat i o něco méně lichotivější vzpomínku. Místo konání totiž leží v těsné blízkosti Severního Kavkazu, jednoho z nejnebezpečnějších a nejméně stabilních regionů Ruské federace.

Pakliže chtěl Vladimír Putin vystavět trvalý pomník své zdánlivě nekončící vládě Ruské federaci, nemohl si zřejmě vybrat lépe: místem konání zimních olympijských her v Rusku bylo zvoleno město Soči.

V celé federaci snad neexistuje nevhodnější místo – jak by jim mohlo být přímořské letovisko v oblasti, kde průměrná teplota v zimním období dosahuje deseti stupňů nad nulou a kde infrastrukturu rozhodně nelze považovat za rozvinutou. Ale především leží v těsné blízkosti území, s nímž se více nebo méně neúspěšně ruští vládcové potýkají už od devatenáctého století, ale které by přesto nadále rádi viděli za integrální součást svého teritoria. Je jím Severní Kavkaz, jedna ze vstupních bran do země, osídlený sveřepými národy, jež s Kremlem pojí tíživá minulost i přítomnost vzájemných vztahů. Mimochodem: zimní olympijské hry v Soči se shodou okolností konají při stopadesátém výročí ukončení rusko-čerkeské války (události po ní následující považují čerkeské národy za genocidu) a 23. únor, olympijský závěrečný den, se přesně na sedmdesát let shoduje se dnem, kdy byla nařízena deportace národa Čečenců a Ingušů pryč z Kavkazu.

North_Caucasus_regions_map
Severní Kavkaz (Zdroj: Wikitravel.org).

Je proto velice obtížné nehledat v letošních olympijských hrách politickou symboliku. Jestliže vše proběhne v pořádku, jen máloco bude Vladimíru Putinovi bránit v tom, aby se tituloval pomyslným přemožitelem severokavkazského odporu. Ptejme se tedy: proběhne vše v pořádku?

Starý nepřítel

„Zabraňte, aby se tyto satanské hry konaly na kostech našich předků… Je naší mudžahedínskou povinností nedovolit to, a to za použití jakýchkoli metod, jaké nám Alláh umožňuje,“ volal Doku Umarov, nejvyšší vůdce Emirátu Kavkaz, ve videu z června loňského roku. A jeho slova byla zřejmě vyslyšena – podle International Crisis Group (ICG) v roce 2013 jihem Ruska otřáslo přes tři desítky teroristických útoků, ačkoli do povědomí společnosti se nejspíš zapsaly pouze ty dva prosincové ve Volgogradu. K zodpovědnosti za ně se přihlásili příslušníci vilájatu Dagestán, podle svých slov jednali částečně právě na rozkaz Umarova.

Dagestánský vilájat je součásti širšího celku, který je známý jako Emirát Kavkaz. Nejedná se o přísně hierarchizovanou strukturu, jako spíše o volný horizontální svazek soběstačných administrativních jednotek (vilájatů) a jednotlivých místních buněk (džamaatů). V jejich středu pak stojí osoba kavkazského emíra, výše zmíněný Umarov (jinak známý jako Abu Usman).

V Umarově emirátu lze z určitého pohledu vidět plynulou návaznost na štěpící se neuznanou Čečenskou republiku Ičkeria. Během rusko-čečenských válek se ukázalo, že odpor proti Moskvě na základě etno-nacionalistického principu nemá potenciál se přelít do celého severokavkazského regionu. Jako čím dál výhodnější se místo toho začal jevit saláfismus (přísná fundamentalistická forma islámu), který skutečně dokázal oslovit nespokojence napříč národy v celé oblasti, přičemž nejhlubší kořeny zapustil v průběhu 90. let právě v Dagestánu. Ukončení Ičkerie a vyhlášení emirátu na podzim roku 2007 mělo ovšem minimálně ještě jeden jiný pragmatický důvod – saláfistický odboj jsou ochotné sponzorovat sunnitské země jako Saudská Arábie nebo Katar. Bylo by tedy přinejmenším zavádějící nadále označovat severokavkazský odpor za čečenský. Cíle emirátu jsou vcelku nasnadě: není to nic menšího, než ustanovit v oblasti islamistický stát.

772px-Caucasus_Emirate.svg
Kavkazský emirát (Zdroj: Wikipedia.org).

„Nejbezpečnější olympiáda v historii“

Vladimír Putin svou rétorikou nenechává nikoho na pochybách: slíbil, že Soči bude „nejbezpečnější olympiáda v historii“. Minimálně čísla mluví v prezidentův prospěch: v oblasti má být kolem 40 000 policistů, zhruba 30 000 příslušníků armády, dvě speciální brigády o 10 000 mužích se zkušenostmi s protiteroristickými operacemi a bojem v horách a nakonec i jednotky strážící hranice s Gruzií. Na průběh olympijských her budou dále dohlížet bezpilotní letouny, průzkumní roboti, sonary a naprosto veškerou internetovou a telefonní komunikaci monitoruje ruský sledovací systém SORM. V prosinci roku 2007 byl přijat zákon „O organizaci a realizaci Her“ rozprostírající v místě konání olympiády speciální zónu, do které platí omezený přístup s limitovanou délkou pobytu, omezuje používání dopravních prostředků (od soukromých automobilů po letadla) a pozastavuje potenciálně nebezpečnou průmyslovou výrobu. Nový zákon dále umožňuje vládě rozšiřovat speciální zónu (nedávno byla proti původnímu plánu zahrnuta gruzínská Abcházie), posilovat bezpečnostní opatření atp.

Lze tedy bezpečně říct: Moskva hrozbu rozhodně nepodcenila. Není divu, neúspěch by mohl vyvolat vážné otázky ohledně schopnosti Ruska vykonávat účinnou kontrolu nad celým svým územím. Pokud se tak kavkazští islamisti rozhodnou k útoku, budou operovat v podmínkách zcela drtivého přečíslení, navíc dost možná i v neznámém terénu nově vybudovaného Soči. Analytici se přesto nedokážou shodnout, co to pro bezpečnost olympijských her vlastně znamená.

Podle Grigorije Švedova, šéfredaktora serveru Caucasian Knot, nasazená opatření odpovídají spíše riziku nepřátelské invaze ze vzduchu či moře. Klade si však otázku, nakolik jsou ruské bezpečnostní služby schopné čelit mnohem menší, ale o to pravděpodobnější hrozbě: sebevražedným atentátníkům. Koneckonců v posledních týdnech se skloňovalo zejména jméno Ruzanny Ibragimové, jedné ze tří „černých vdov“, které měly údajně proniknout do Soči (FSB to v posledním lednovém týdnu oficiálně popřela). Společně s Andrejem Soldatovem, ruským novinářem a odborníkem na bezpečnost, pak přemýšlejí o tom, zda mohli islamisté nasadit „spící agenty“ ještě v době, kdy opatření nebyla tolik přísná. Taková možnost je slovy Soldatova velmi vysoká, podle jeho názoru měli islamisté spoustu času na přípravu. Dokonce existuje pravděpodobnost, že výbušniny byly na svá místa umístěny už v době výstavby olympijského areálu. Nebylo by to nic nového: čečenského prezidenta Achmata Kadyrova v roce 2004 zabila zabetonovaná nálož na fotbalovém stadionu v Grozném. Za rizikové dále považují neoplocené úseky kolejí a další problémové části infrastruktury.

Druhý tábor analytiků je však vůči těmto možnostem značně skeptický. Považuje za velice nepravděpodobné, že by se dělníkům během stavby podařila pronést skrze kontroly jakákoli výbušnina. Velká část pracovníků navíc ani nepocházela z regionu a byli prověřováni předem.

Američané Scott Stewart, analytik Stratforu, a Matthew Clements, redaktor IHS Jane’s Intelligence Review, soustředí svou pozornost ven ze Soči. Citlivými místy jsou dle jejich názoru měkké (neozbrojené a nechráněné) cíle mimo bezpečnostní zóny. Taková strategie nebyla čečenským separatistům či saláfistům nikdy cizí: zmiňme například obsazení moskevského divadla na Dubrovce v roce 2002 nebo beslanské školy v Severní Osetii z roku 2004. Sám Umarov ovšem zatím nemá na kontě žádnou složitější operaci, která by zahrnovala i zajetí rukojmích – přihlásil se k zodpovědnosti „jen“ za bombové útoky v moskevském metru (2010) nebo na mezinárodním letišti Moskva-Domoděvo (2011). Prosincové útoky ve Volgogradu navíc ani nenaznačují žádnou velkou technickou sofistikovanost útočníků: podařilo se jim zasáhnout jen velice málo zabezpečené měkké cíle, útok na železniční stanici z 29. prosince se odehrál před vstupním bezpečnostním rámem, nikoli za ním.

7428583F-964B-431F-B1D3-71F4B2CD5D86_w640_r1_s
Doku Umarov (Zdroj: You Tube).

Je nepravděpodobné, že by se příslušníkům vilájatu Dagestán, kteří po prosincových útocích slíbili, že o nich bude ještě slyšet, podařilo proniknout skrze nasazená bezpečnostní opatření. Stewart si ani nemyslí, že by se o to měli pokoušet. Svůj záměr totiž deklarovali předem, což už samotné vytváří paniku a přitahuje pozornost médií a navíc je v protikladu k hlavní zbrani terorismu: překvapení. Koneckonců ani útok na zahraniční hosty by nebyl logický, poněvadž Emirát Kavkaz se snaží zdiskreditovat v očích světa ruskou vládu a nikoli sebe, domnívá se Sergej Markedonov, analytik z Center for Strategic and International Studies. A jak ukázaly útoky ve Volgogradu, i ty dokážou vzbudit mediální zájem, o který teroristům jde.

Ačkoli jsou kavkazští bojovníci nejviditelnější hrozbou, nejsou jedinou. V závěru prosince se z hlubin internetu vynořilo dvou a půl minutové varování ruské vládě: „Utrácíte miliony dolarů za organizaci těchto (olympijských) her na půdě Čerkesů, na území, kde byl celý jejich národ krutě vyhlazen… Zahájíme největší kybernetickou válku, jaká byla kdy proti ruské vládě vedena… Zastavte vaše aktivity v oblasti kolem Soči, a my zastavíme naše. Pokud ne, zaútočíme na vás a zničíme vás.“ Autorem je Anonymous Caucasus, aktér který rovněž není úplně nový – v říjnu loňského roku zaútočil na webové stránky ruské Sberbank a dva dny na to i Centrální banky. Dále se oblast potýká i s ruskými a kozáckými nacionalistickými skupinami, které velice citlivě reagují na jakékoli islamistické násilí, a organizovaným zločinem. Zřejmě však nelze očekávat, že by z těchto dvou směrů existovalo nějaké předem naplánované nebezpečí.

Napjaté čekání

Čečenský prezident Ramzan Kadyrov nedávno do světa vypustil (nikoli první) zprávu o tom, že Doku Umarov byl zabit. Důkazem má být nahrávka rozhovoru dvou vysokých představitelů Emirátu Kavkaz, kteří hovoří o jeho možném nástupci. Ruská bezpečnostní služba FSB tuto zprávu však nepotvrdila a premiér Dmitrij Medvěděv odmítá s takovou informací pracovat, dokud nebude dostatečně podložena. Ovšem i kdyby byl kavkazský emír skutečně mrtvý, nijak zvlášť by to neovlivnilo průběh případné teroristické akce, jelikož plán musí být připravený dlouho dopředu, myslí si Hanna Kozlowská z redakce Foreign Policy. Z dlouhodobého hlediska by to však pro organizaci byla velmi citelná rána, neboť zahraniční spojenci jistě nesvěří svou podporu komukoli.

Vraťme se ale zpět k naší otázce: proběhne vše v pořádku? Není v lidských silách nalézt spolehlivou odpověď. Čtyři dny před zahájením „nejbezpečnější olympiády v historii“ vtrhl do moskevské školy ozbrojený student a než byl zpacifikován, vzal více než dvacet rukojmích, zastřelil učitele a posléze i zasahujícího policistu. Událost, která s islamisty podle všeho nijak nesouvisí, nicméně pro obrázek bezpečnosti ruských měkkých cílů není ani trochu příznivá. Nezbývá než čekat. Zimní olympijské hry v Soči budou zahájeny v řádu dnů a útok může přijít v kterémkoli momentu.

A pokud vše v pořádku proběhne? Bude se moci Vladimír Putin skutečně titulovat přemožitelem severokavkazských vzbouřenců? Možná. Pokud mu tedy Emirát Kavkaz nezasadí ránu hned poté, co budou výjimečná bezpečnostní opatření stažena.

Autor: David Rypel, student bakalářských oborů bezpečnostní a strategická studia, mezinárodní vztahy a politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Použité zdroje a další informace

Anonymous hacker group for Caucasus threaten cyber war against Russian gov unless they stop Sochi Olympics. In: The Muslim Issue Worldwide. Dostupné z: http://themuslimissue.wordpress.com/2013/12/31/anonymous-hacker-group-for-caucasus-threaten-cyber-war-against-russian-gov-unless-they-stop-sochi-olympics/. Ověřeno ke dni: 3. 2. 2014.

ARBOUR, Louise. 2013. Next Year’s Wars. Foreign Policy. Dostupné z: http://www.crisisgroup.org/en/publication-type/commentary/arbour-next-years-wars-2013.aspx. Ověřeno ke dni: 3. 2. 2014.

ARNOLD, Richard. 2014. Non-Traditional Threats to Sochi. The Jamestown Foundation. Dostupné z: http://www.jamestown.org/regions/thecaucasus/single/?tx_ttnews%5Btt_news%5D=41882&tx_ttnews%5BbackPid%5D=54&cHash=4bceca6ba65d3613bd5635a3e4985e58. Ověřeno ke dni: 3. 2. 2014.

BLANK, Stephen J. (ed.). 2012. Russia’s Homegrown Insurgency: Jihad in the North Caucasus. Strategic Studies Institute.

KOSTRO, Stephanie Sanok. Recent Bombings in Russia: A Threat to the Sochi Games?. Center for Strategic and International Studies. Dostupné z: https://csis.org/publication/recent-bombings-russia-threat-sochi-games. Ověřeno ke dni: 3. 2. 2014.

FULLER, Liz. 2014. After Latest Bombing, Assessing Security Threat To Sochi Winter Olympics. RFE/RL. Dostupné z: http://www.rferl.org/content/terrorism-olympics-russia-sochi/25215761.html. Ověřeno ke dni: 3. 2. 2014.

HAHN, Gordon M. 2011. Getting the Caucasus Emirate Right. Center for Strategic and International Studies.

KOZLOWSKA, Hanna. 2014. The Nine Lives of ‚Russia’s bin Laden‘. Foreign Policy. Dostupné z: http://blog.foreignpolicy.com/posts/2014/01/19/the_nine_lives_of_russias_bin_laden. Ověřeno ke dni: 3. 2. 2014.

MARKEDONOV, Sergey. 2014. The 2014 Sochi Olympics: A Patchwork of Challenges. Center for Strategic and International Studies.

STEWART, Scott. 2014. Re-Examining the Threat to the Sochi Olympic Games. Stratfor. Dostupné z: http://www.stratfor.com/sample/weekly/re-examining-threat-sochi-olympic-games. Ověřeno ke dni: 3. 2. 2014.

STRATFOR. 2014. Sochi 2014: A Security Challenge. Forbes. Dostupné z: http://www.forbes.com/sites/stratfor/2014/01/09/1711/. Ověřeno ke dni: 3. 2. 2014.

ŠMÍD, Tomáš. 2013. Emirát Kavkaz: Základní analýza islamistické vzbouřenecké struktury na severním Kavkaze. Obrana a strategie. 2013, roč. 13, č. 2.

VASILIYEVA, Nataliya a Vladimir ISACHENKOV. 2014. Suicide bombers called biggest Sochi Olympics risk. The Commercial Appeal. Dostupné z: http://www.commercialappeal.com/news/2014/jan/31/suicide-bombers-called-biggest-sochi-olympics-risk/. Ověřeno ke dni: 3. 2. 2014.

3 comments

  1. Pěkný článek. BSS nestuduju, ale řekl bych, že ti to dalo docela práci. 9 zdrojů nemám někdy ani v seminárce. Jsem zvědav, jak to nakonec dopadne. Ty se přikláníš spíš ke katastrofě nebo k hadkému průběhu?

    1. Děkuji! Nemám odvahu se přiklonit ke kterémukoli scénáři, bylo by to zřejmě jen hádání. Těch proměnných je zde ohromná spousta – od skutečných kapacit, které možní „narušitelé“ (ať už jimi bude kdokoli) mají, přes jejich reálné ambice (možná je přeceňujeme), zmíněnou přípravu předem atp. Já osobně bych se ale více soustředil směrem mimo Soči. Ta taktika útoků na měkké cíle mimo hlavní dějiště těmto aktérům není cizí a asi z jejich pohledu není moc důvodů, proč ji opouštět (včetně toho, že by útokem na ZOH proti sobě poštvali mezinárodní scénu).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *