President of Russia Archive

Nebezpečný bratr: Současná krize v bělorusko-ruských vztazích

Štítky:

Bělorusko je v západních médiích často charakterizováno  jako „poslední diktatura Evropy“ a jako stát, jehož zahraniční politika je zcela závislá na pozici Moskvy. Skutečně, Bělorusko se účastní skoro všech tzv. „euroasijských“ integračních projektů iniciovaných Ruskem. Na druhou stranu, bělorusko-ruské partnerství pravidelně prožívá výrazná krizová období.

Velmi často se tato období překrývají se zlepšením vztahů mezi Běloruskem a zeměmi Evropské unie. Současnou krizi, která kulminovala zejména v lednu a únoru 2017, lze označit jako bezprecedentní; je to první závažná krize v bělorusko-ruských vztazích od ukrajinského Euromajdanu. Začala jako klasická bělorusko-ruská „mléčná válka“[i], která se dále rozvíjela jako „ropná a plynová válka“. Nyní se přesunula do politické, diplomatické, a částečně dokonce vojenské roviny. Jak se projevuje současná krize a jaké může mít následky pro evropskou bezpečnost?

Rok 2016 ve znamení staré známé krize

Rok 2016 byl pro bělorusko-ruské vztahy ve znamení krize od začátku do konce, ale v lednu a únoru 2017 se situace začala otevřeně promítat do politické, diplomatické, a dokonce bezpečnostní roviny. Krize měla klasický začátek, který lze najít i v dalších podobných bělorusko-ruských incidentech: omezení dovozu běloruských potravin do Ruska a požadavky na vyplacení běloruských dluhů za ropu a zemní plyn. Jde o tradiční nástroje, kterými se Rusko snaží udržovat Bělorusko ve své sféře vlivu. Podobné incidenty se odehrávají téměř každý rok a důvody vzniku mohou být různé. Nejčastěji ale nepřátelské kroky ze strany Ruska následují v případech, kdy Bělorusko zaujímá pro Rusko nepohodlnou zahraničněpolitickou pozici.

Vladimir Putin se svým běloruským protějškem, Alexandrem Lukašenko. Zdroj: Wikimedia

Poslední vážná krize v bělorusko-ruských vztazích se odehrála v letech 2008-10, když Bělorusko neuznalo nezávislost Abcházie a Jižní Osetie a začalo aktivně zlepšovat vztahy s Evropskou unii. Krize dosáhla vrcholu v létě 2010, kdy jeden z populárních ruských televizních kanálů promítal sérii filmů odhalujících kontroverzní únosy významných běloruských opozičních politiků a novinářů v letech 1999 a 2000. Vážnost krize potvrdil i proslov tehdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, který ostře zkritizoval „protiruskou“ rétoriku Lukašenka v průběhu prezidentské kampaně v Bělorusku v roce 2010 (Charter97video 2010). Tato krize ale náhle skončila poté, co běloruská policie potlačila protesty v Minsku 19. prosince 2010, tedy hned po prezidentských volbách, které poměrně nepřekvapivě vyhrál Lukašenko.

Současná krize vypadá částečné jako opakování situace z let 2008-10. Začala po změně vlády na Ukrajině na začátku roku 2014 a ruské anexi Krymu, kterou Bělorusko neuznalo, i přestože hlasovalo proti rezoluci Valného shromáždění OSN (United Nations General Assembly 2014), která anexi Krymu odsuzovala. Běloruská vláda také nabídla udělat z Minsku stálé místo pro mírová jednání mezi válčícími stranami a dosáhla tak nejen zlepšení vztahů se Západem, ale také zrušení sankcí proti běloruským úředníkům, včetně prezidenta, které znemožňovaly vstup do zemí Evropské unie. Stejně jako v roce 2010 došlo také k určité vnitropolitické liberalizaci a policie kupříkladu přestala brutálně potlačovat protesty.

V průběhu roku 2016 v nové bělorusko-ruské krizi vykrystalizovalo několik dimenzí. Za počátek této krize lze považovat den 1. dubna, kdy předseda běloruské vlády Andrej Kobjakov prohlásil, že Bělorusko Rusku za plyn a ropu po snížení kurzu ruského rublu platí více, než je tržní hodnota těchto komodit, a požadoval snížení cen. (TUT.BY 2016b). V červenci až září se k energetickému konfliktu přidal také konflikt týkající se dovozu běloruských mléčných a masných produktů do Ruska (Nosova 2016). V průběhu podzimu 2016 se o situaci v Bělorusku začala zajímat i ruská média, zejména pak ta nacionalistická. Někteří z jejich běloruských zaměstnanců byli zatčeni běloruskou policií poté, co sepsali několik kontroverzních proti-běloruských článků (TUT.BY 2016d). V lednu 2017 se konflikt definitivně rozšířil i do politické roviny, když Bělorusko vydalo Ázerbájdžánu rusko-izraelského blogera Alexandra Lapšina, (TUT.BY 2017a).[ii]

Současně s rozvojem všech těchto událostí Rusko začalo měnit pravidla překračování bělorusko-ruské hranice — ta dvacet let fakticky neexistovala, podobně jako neexistuje hraniční kontrola na hranicích členských států schengenského prostoru. Na začátku listopadu 2016 ale Rusko přestalo vpouštět přes bělorusko-ruskou hranici občany třetích zemí: všichni lidé, kteří nejsou občany Ruska nebo Běloruska (včetně těch, kteří mají ruská víza nebo povolení k trvalému pobytu v Bělorusku nebo Rusku) od té doby musejí překračovat ruskou hranici pouze přes mezinárodní hraniční přechody, které na bělorusko-ruské hranici nejsou — znamená to, že musejí jet do zemích sousedícími s Běloruskem  a překračovat ruskou hranici z jejich území (Anufrijenko 2016).

Ačkoliv se tato pravidla netýkají řidičů kamiónů ze třetích zemí, potenciálně jsou schopná omezit finanční výnos z cizinců projíždějících přes běloruské území, které představuje hlavní dopravní koridor mezi Ruskem a EU. Na začátku února 2017 pak Rusko zavedlo u běloruské hranice pohraniční zónu se speciálním režimem vjezdu (TUT.BY 2017c). Ačkoliv Bělorusko učinilo stejný krok ještě v roce 2014, ruská reakce následovala jenom v době krize, a kvůli tomu běloruské ministerstvo zahraničí reagovalo na toto ruské řešení poměrně tvrdou rétorikou. Mluvčí ministerstva označil tento krok jako podivný a doporučil novinářům se s otázkami o důvodech tohoto kroku obracet na ruskou speciální službu FSB, která pohraniční zónu stanovila — zatímco běloruský prezident označil tento krok jako politický (TUT.BY 2017b).

Primárním běloruským zdrojem ropy je Rusko. Zdroj: Wikimedia

Krize a protesty

Již několikrát se v běloruských dějinách potvrdila zákonitost, že po závažných krizích v bělorusko-ruských vztazích obvykle následují významné protestní akce v Bělorusku. Poprvé se to stalo v letech 1997-99, kdy se ekonomická krize v Rusku rozšířila i do Běloruska. Mezi Běloruskem a Ruskem došlo k politickým skandálům, spojeným se zatčením korespondentů ruské televize a Lukašenkovými pokusy jednat o ekonomických otázkách bezprostředně s hlavami subjektů Ruské federace mimo federální vládu (Marťjanov and Olechnovič 2009a). Na začátku roku 1999 se navíc odehrál konflikt Běloruska s Gazpromem, a to kvůli tomu, že Bělorusko platilo za zemní plyn zbožím místo peněz: Gazprom snížil dodávky plynu o 12 % (Marťjanov and Olechnovič 2009b). 17. října 1999 do ulic Minsku vyšlo zhruba třícet tisíc lidí, ale protestní akce byla brutálně potlačena běloruskou policií (Kononov n.d.).

Krize v bělorusko-ruských vztazích v letech 2008-10 skončila 19. prosince 2010 největší protestní akcí v Minsku za celou dekádu, které se zúčastnilo zhruba 25 000 lidí (Laškevič and Haiko 2010). Současná krize se také prohloubila s růstem veřejné nespokojenosti v Bělorusku, příčemž protesty se tentokrát odehrávají nejen v Minsku, ale i v dalších běloruských městech, a jejich počet dále narůstá (ČTK 2017a, ČTK 2017b).

Za hlavní příčinu protestů většina médií a expertů označuje dekret prezidenta Lukašenka „o předcházení sociálnímu příživnictví“ a celkové zhoršení životní úrovně obyvatel (President of the Republic of Belarus 2015). Dekret nutí lidi, kteří dlouhodobě nemají práci, zaplatit ekvivalent 180 dolarů USA, aby kompenzovali veškeré bezplatné sociální služby, které stát nabízí (zdravotnictví, vzdělání apod.). Ačkoliv veřejné mínění vůči tomuto dekretu bylo záporné již v době jeho přijetí, katalyzátorem protestních nálad se stalo masové rozesílání oznámení daňové inspekce, vyzývající zaplatit tuto daň; většinou tato oznámení dostali lidé, kteři nemají a nemohou si najít práci, a také studenti zahraničních vysokých škol.

Protesty Bělorusko zchvátily také v roce 2006. Zdroj:Wikimedia

Pokud vezmeme v úvahu, že Rusko omezilo dovoz běloruských zemědělských produktů (největší složky běloruského exportu do Ruska) a snížilo dodávky ropy (přepracovaná ropa a ropní produky jsou hlavní složkou běloruského exportu do řady evropských zemí), ruská politika vůči Bělorusku nemohla nezpůsobit další ztraty pro běloruský stát. Finanční ztráty pomalu působily jako prvek nestability a destabilizovaly vnitřní situaci v zemi. Škodlivé následky ruské politiky uznává i běloruský prezident (TUT.BY 2017c).

Zatímco jednání o ceně plynu a dodavkách ropy k únoru 2017 stále trvají, Bělorusko hledá případné nové zdroje této energetické komodity. Extradice Lapšina do Ázerbájdžánu může být považována za další ukázku běloruských záměrů zbavit se závislosti na dodávkách ruské ropy. Ázerbájdžán dovezl do Běloruska přes Oděsu 84 700 tun ropy (TUT.BY 2016c). Dalších 84 000 tun Bělorusko zakoupilo v únoru 2017 v Íránu (Peremitin 2017). Podle údajů běloruské národní statistické komise v roce 2016 Bělorusko dovezlo 18,1 milionů tun ropy z Ruska, což je pouze 79,1 % od objemu dovozu ruské ropy za rok 2015 (National Statistical Committee of the Republic of Belarus 2017).

Bělorusko také těží vlastní ropu, ale pouze zhruba 2,4 milionů tun ročně, příčemž celý tento objem je podle dohody s Ruskem exportován do Německa — Bělorusko tímto způsobem získává peníze nutné pro zaplacení dodavek z Ruska (Manjonok 2016, National Statistical Committee of the Republic of Belarus 2016). Samotné Bělorusko spotřebovává zhruba 5-6 milionů tun ropných produktů ročně, které vyrábí z ruské ropy na dvou vlastních rafinériích v Mozyru a Novopolocku, veškeré zbývající ropní produkty exportuje (Manjonok 2016). Snížení dodavek ropy z Ruska v roce 2016, 18,1 milionů tun oproti 22,9 milionům tun v roce 2015, znamená výrazný pokles příjmů ve státním rozpočtu, a nutí stát šetřit peníze pro vyplacení zahraničního dluhu (National Statistical Committee of the Republic of Belarus 2017). Malé dodavky z Ázerbájdžánu a Íránu, samozřejmě, nejsou schopny uspokojivě pokrýt nedostatek ruské ropy.

Rusko může využít situace k rychlému útoku

Ještě před začátkem protestních akcí se v různých médiích objevily spekulace, že může dojít k ruské okupaci Běloruska, maskované účastí ve společných bělorusko-ruských vojenských cvičeních „Západ-2017“. Ministerstvo obrany Ruska a ministr obrany Běloruska tyto předpoklady ale vyvrátili (Širjajev 2017, Umpirovič 2017). Na druhou stranu, v lednu a únoru 2017 běloruská armáda uskutečnila významná domácí vojenská cvičení, zahrnující všechny složky vojsk, a dokonce i jednotky územní obrany (BelaPAN 2017, Vasilenko 2017)

Putin a Lukašenko v doprovodu vojenských důstojníků. Zdroj: Kremlin

Následky současné krize v bělorusko-ruských vztazích mohou být nepředvídatelné, zejména kvůli vnitřní destabilizaci situace v Bělorusku spojené s protestními akcemi v zemi. Protesty proti Lukašenkovu dekretu zatím jen narůstaly a vláda na ně dosud skoro žádným způsobem nereagovala. Pokud bude počet a intenzita protestů stoupat a protestující začnou mít nové požadavky, Rusko teoreticky může uskutečnit rychlý „hybridní útok“.

Možnost takového vývoje byla potvrzena v průběhu vojensko-strategické simulace „Hegemon“, která proběhla ve Varšavě 23.-26. ledna 2017 za účasti bývalého vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) v letech 2013-16 Philipa Breedlova (Sivitski 2017, Smura 2017). V závěru simulace byly pojmenovány faktory, které podle expertů poukazují na možnost hybridní okupace Běloruska v rámci cvičení „Západ-2017“: obnovení ruské 1. gardové tankové armády v Smolensku a příprava ruským ministerstvem obrany více než 4000 železničních vozů pro dopravu ruské vojenské techniky do místa cvičení (Sivitski 2017). To je poměrně vysoké číslo, vzhledem k tomu že v předchozím cvizení ze série „Západ“ konaném v Bělorusku použilo Rusko pouze 200 dopravních vozů (Smura 2017). Ministerstvo obrany Ruska ale popírá tuto informací a tvrdí, že ve skutečnosti v letech 2013 a 2009 posílalo do Běloruska mnohem více vozů, než plánuje využít letos (Širjajev 2017).

V současné době nemá Rusko na území Běloruska stále armádní složky a provozuje pouze dva vojenské objekty: protiraketový radar včasné výstrahy v Hancevičích a systém námořní komunikace ve Vilejce (The International Institute for Strategic Studies 2016). Pokud se ruské vojenské složky přemístí do Běloruska, budou výrazně ohrožovat bezpečnost okolních zemí NATO a Ukrajiny. K tomu může dojít, pokud běloruská vláda bude dál odmítat ruské ekonomické požadavky nebo nebude schopná zaplatit za dodávky plynu a ropy.

Je důležité zmínit, že Rusko se již několik let snaží vyjednat vytvoření ruské letecké základny umístěné v Bělorusku, ale běloruská vláda tyto ruské snahy většinou ignoruje. Například 8. dubna 2016 běloruský ministr zahraničních věcí Vladimir Makej upřesnil, že otázka rozmístění ruských letounů v Bělorusku je v dané etapě uzavřena (TUT.BY 2016a). Ještě na podzim 2015 běloruský prezident také popřel informaci z ruských médií, že se o rozmístění ruské letecké základny jedná (TUT.BY 2015).

Přehlednost politické situace komplikují plánované běloruské nákupy ruské vojenské techniky, pokračující menší společná vojenská cvičení běloruských a ruských vojáků, přičemž další se odehraje v dubnu 2017, a rétorika nejvyšších běloruských činitelů, vždy zdůrazňující „bratrský“ charakter bělorusko-ruských vztahů, i přes veškerou kritiku ruských kroků (Oddělení informace a masových komunikací ministerstva obrany RF 2017, Umpirovič 2017). Jakou cestu si vybere běloruská vláda, můžeme zatím jenom odhadovat.

Poznámky


[i] „Mléčnými válkami“ jsou nazývány diplomatické konflikty mezi Běloruskem a Ruskem spojené s omezením Ruskem dovozu běloruského mléka a mléčných produktů. Mléčné produkty jsou dlouhodobě největší složkou běloruského exportu do Ruska (Simoes n.d.).

[ii] Návštěva Náhorního Karabachu je fakticky možná pouze z území Arménie, protože Ázerbájdžán neuznanou Náhorně-karabašskou republiku blokuje, zatímco na hranici s Íránem nejsou hraniční přechody (Karabakh.travel n.d.). Ázerbájdžán považuje návštěvu Náhorně-karabašské republiky za neuznání nezávislosti a územní celistvosti Ázerbájdžánské republiky, a buď zabraňuje vjezd do Ázerbájdžánu osobám, kteří Náhorní Karabach navštívili, nebo v některých případech také zatýkají za nelegální překročení hranice a rozmístění informací o Náhorně-karabašské republice (Trestní zákoník Ázerbájdžánské republiky 1999, čl. 281, 318).


Zdroje

Anufrijenko, Oleg. „“Eto bezumije“. Inostrancev razvoračivajut na granice s Rossijej i otpravljajut v objezd na 350 km.“ TUT.BY. November 2, 2016. https://news.tut.by/society/518508.html (accessed February 27, 2017).

BelaPAN. Na byvšem poligone Polesskij gotovjat sovmestnuju trenirovku bojevoj aviacii i PVO Vooružonnych sil Bělarusi. January 31, 2017. http://belapan.by/archive/2017/01/31/886465/ (accessed February 27, 2017).

Charter97video. „Medveděv potreboval ot Lukašenko.“ Youtube.com. October 3, 2010. https://www.youtube.com/watch?v=psj8iEWotw4 (accessed February 27, 2017).

ČTK. „Lukašenkův „darmožroutí“ dekret vadí. Po Minsku bouří i další města.“ Týden.cz. February 19, 2017. http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/lukasenkuv-darmozrouti-dekret-vadi-po-minsku-bouri-i-dalsi-mesta_418357.html (accessed February 27, 2017).

ČTK. „Protesty v Bělorusku. Lidé vyšli do ulic kvůli příživnictví.“ Týden.cz. February 17, 2017. http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/protesty-v-belorusku-lide-vysli-do-ulic-kvuli-prizivnictvi_418186.html (accessed February 27, 2017).

Karabakh.travel. „Getting there.“ Karabakh.travel. n.d. http://karabakh.travel/en/getting-there/43/ (accessed March 11, 2017).

Kononov, Maksim. „Prochodit „Marš Svabody“.“ 90s.by. n.d. http://90s.by/years/1999/marsh-svabody.html (accessed February 27, 2017).

Laškevič, Kastus´, and Maksim Haiko. „Specnaz razahnau natoup na ploščy Nězaležnasci.“ TUT.BY. December 19, 2010. https://news.tut.by/elections/208867.html (accessed March 10, 2017).

Manjonok, Taťjana. „Neftjanyje itogi goda: sčitajem potěri.“ Naše mnenije. February 1, 2016. http://nmnby.eu/news/analytics/5983.html (accessed March 11, 2017).

Marťjanov, Vladimir, and Sergej Olechnovič. „Belarus´. Soveršennoletije. God 1997-j.“ TUT.BY. June 17, 2009. https://news.tut.by/politics/140136.html (accessed February 27, 2017).

Marťjanov, Vladimir, and Sergej Olechnovič. „Belarus´. Soveršennoletije. God 1999-j.“ TUT.BY. July 15, 2009. https://news.tut.by/politics/142495.html (accessed February 27, 2017).

National Statistical Committee of the Republic of Belarus. „Energy resources.“ Belstat. 2016. http://www.belstat.gov.by/en/ofitsialnaya-statistika/real-sector-of-the-economy/energy-statistics/annual-data_4/energy-resources/ (accessed March 11, 2017).

National Statistical Committee of the Republic of Belarus. „Imports of major commodities.“ Belstat. 2017. http://www.belstat.gov.by/en/ofitsialnaya-statistika/macroeconomy-and-environment/vneshnyaya-torgovlya_2/osnovnye-pokazateli-za-period-s-__-po-____gody_10/imports-of-major-products/ (accessed March 11, 2017).

National Statistical Committee of the Republic of Belarus. „Information on commodity exports and imports in trade with the Eurasian Economic Union in 2016.“ Belstat. 2017. http://www.belstat.gov.by/en/ofitsialnaya-statistika/macroeconomy-and-environment/vneshnyaya-torgovlya_2/operativnye-dannye_5/information-on-commodity-exports-and-imports-in-trade-with-the-eurasian-economic-union/ (accessed March 11, 2017).

Nekraševič, Nikolaj. „Kak veli sebja v gazovych vojnach Rossija i Bělarus´.“ Zautra.by. June 21, 2010. http://www.zautra.by/art.php?sn_nid=6571&sn_cat=6 (accessed March 10, 2017).

Nosova, Marina. „Torgpred RF: pretenzii Rossel´choznadzora k belorusskoj produkcii – častnyje slučai, a ně trend.“ TUT.BY. September 9, 2016. https://news.tut.by/economics/511479.html (accessed February 27, 2017).

Oddělení informace a masových komunikací ministerstva obrany RF. „Delegacija Vozdušno-desantnych vojsk Rossii pribyla v Brest.“ Ministerstvo oborony Rossijskoj Federacii (Minoborony Rossii). February 13, 2017. http://function.mil.ru/news_page/country/more.htm?id=12111844@egNews (accessed February 27, 2017).

Peremitin, Georgij. „Reuters uznal o pokupke Minskom partii iranskoj nefti vzamen rossijskoj.“ RBK. February 16, 2017. http://www.rbc.ru/economics/16/02/2017/58a5856d2ae596086692f34f?from=main (accessed February 27, 2017).

President of the Republic of Belarus. „Dekret Prezidenta Respubliki Bělarus´ №3: O predupreždenii sociaľnogo iždivenčestva.“ President of the Republic of Belarus. April 2, 2015. http://president.gov.by/uploads/documents/3decree.pdf (accessed March 10, 2017).

Simoes, Alexander. „What does Belarus export to Russia? (2014).“ The Observatory of Economic Complexity. n.d. http://atlas.media.mit.edu/en/visualize/tree_map/hs02/export/blr/rus/show/2014/ (accessed February 10, 2017).

Širjajev, Valerij. „“Vagony vsegda jezdili kuda nado i vpreď budut jezdiť za tem, za čem nado!“: Za čem na samom děle pojdut vojennyje ešelony v Belorussiju.“ Novaja gazeta. February 1, 2017. https://www.novayagazeta.ru/articles/2017/02/01/71357-vagony-vsegda-ezdili-kuda-nado-i-vpred-budut-ezdit-za-tem-za-chem-nado (accessed February 27, 2017).

Sivitski, Arseni. „Belarus At The Centre Of Russia-NATO Wargame Simulation.“ BelarusDigest. February 13, 2017. http://belarusdigest.com/story/belarus-centre-russia-nato-wargame-simulation-29037 (accessed February 27, 2017).

Smura, Tomasz. „“We need to build awareness of danger inside NATO“ – the war game organized by the Pulaski Foundation and the Potomac Foundation with the participation of NATO commanders.“ Fundacja im. Kazimierza Pułaskiego. January 26, 2017. https://pulaski.pl/en/we-need-to-build-awareness-of-danger-inside-nato-the-war-game-organized-by-the-pulaski-foundation-and-the-potomac-foundation-with-the-participation-of-nato-commanders/ (accessed February 27, 2017).

The International Institute for Strategic Studies. The Military Balance 2016. London, UK: The International Institute for Strategic Studies, 2016.

Trestní zákoník Ázerbájdžánské republiky. December 30, 1999. http://docplayer.ru/31628765-Ugolovnyy-kodeks-azerbaydzhanskoy-respubliki.html (accessed March 11, 2017).

TUT.BY. „Bělarus´ rešila ekstradirovať blogera Lapšina v Azerbajdžan.TUT.BY January 20, 2017. https://news.tut.by/society/528308.html (accessed February 27, 2017).

TUT.BY. „Glava belorusskogo MID o rossijskoj aviabaze v Belarusi: vopros na dannom etape zakryt.“ TUT.BY. April 8, 2016. https://news.tut.by/politics/491808.html (accessed March 11, 2017).

TUT.BY. „Kobjakov sčitajet, čto Bělarus´ pereplačivajet Rossii za gaz.“ TUT.BY April 1, 2016. https://news.tut.by/economics/490905.html (accessed February 27, 2017).

TUT.BY. „Lukašenko o rešenii Rossii sozdať pogranzonu na granice s Belarus´ju: „Nel´zja etogo dělať“.TUT.BY February 3, 2017. https://news.tut.by/society/530164.html (accessed February 27, 2017).

TUT.BY. „Lukašenko: Reči o razmeščenii rossijskoj aviabazy v Belarusi ne velos´. Ona nam ne nužna.“ TUT.BY. October 6, 2015. https://news.tut.by/politics/467455.html (accessed March 11, 2017).

TUT.BY. „Lukašenko ždjot ot Rossii vypolnenija objazateľstv, a ne nizkoj ceny za gaz.“ TUT.BY. March 9, 2017. https://news.tut.by/economics/534603.html (accessed March 10, 2017).

TUT.BY. „Na granice s Belarus´ju Rossija ustanavlivajet pograničnuju zonu.TUT.BY February 1, 2017. https://news.tut.by/society/529900.html (accessed February 27, 2017).

TUT.BY. „“Nerossijskaja“ nefť vnov´ potekla v Belarus´.TUT.BY October 24, 2016. https://news.tut.by/economics/517238.html (accessed February 27, 2017).

TUT.BY. „V Minske zaderžali ješčo odnogo avtora rossijskogo izdanija Regnum.TUT.BY December 9, 2016. https://news.tut.by/society/523173.html (accessed February 27, 2017).

Umpirovič, Dmitrij. „Gotovnosť i mobiľnosť.“ SB Belarus´ segodnja. February 23, 2017. https://www.sb.by/articles/gotovnost-i-mobilnost.html (accessed February 27, 2017).

United Nations General Assembly. „Voting Record on Draft Resolution A/68/L.39 Territorial Integrity of Ukraine.“ PaperSmart. March 27, 2014. https://papersmart.unmeetings.org/media2/2498292/voting-record.pdf (accessed February 27, 2017).

Vasilenko, Anton. „V Žodino postroili blokpost.“ ex-Press.by. February 2, 2017. http://ex-press.by/article.php?id=129686 (accessed February 27, 2017).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *