Nová čínská Bílá kniha: více transparentnosti nebo více odhodlání?

Štítky:

Krátký komentář k nové čínské Bílé knize o obraně.

„Nezaútočíme, dokud nebudeme napadeni; budeme-li však napadeni, tak odpovíme.“[i]

Čínská státní tisková agentura Xinhua v úterý 16. 4. vydala zprávu o nové čínské Bílé knize Ministerstva obrany. Od roku 1998 se jedná v pořadí již o osmou Bílou knihu, a přes její spíše deklaratorní a symbolickou hodnotu je zajímavá zejména vůbec prvním oficiálním vyjádřením ke struktuře a rozložení jednotek PLA. Zdali se ovšem v oblasti strategických plánů jedná skutečně o konstruktivní cíle bezpečnostní politiky, nebo spíše o wishfull thinking čínského vedení zůstává otázkou zejména v reflexi samotného dokumentu. Ten často spíše než konstruktivní přístup připomíná začarovaný kruh ne nepodobný bezpečnostnímu dilematu: „Neochvějné národní odhodlání … jít cestou mírového vývoje.“[ii] V obou případech si však zaslouží stručný rozbor.

Strategické postuláty, cíle a vnímané hrozby

Zatímco není jasné, kde leží hranice mezi národními zájmy spojenými s mírovým vývojem a ohrožením plynoucích ze současných bezpečnostních otázek, při jejich vlastním řešení dala čínská strana poměrně jasně najevo svůj vzkaz. Přes neustálé omílání mírového vývoje a snahy o zajištění regionální a světové bezpečnosti, Peking, s odmítnutím vyvolání ozbrojeného konfliktu, by však v případě napadení neváhal s odpovědí. Plukovník Wi Xihua v následující tiskové konferenci situaci komentoval následovně: „Jsme proti válkám a naší snahou je se do nich nezapojit. Pokud ovšem někdo vyvolá válku proti nám, budeme odhodlaní bojovat a zvítězit.“[iii] V takovémto znění můžeme vnímat čínskou strategii, kdy hlavním deterentem je odplata za případný útok.

Bílá kniha poměrně jasně implikuje, že za zhoršováním bezpečnostní situace v asijsko-pacifickém regionu stojí USA (armádní složky v tomto případě pak mají ještě daleko razantnější postoj). Úryvky Bílé knihy:

„Zahraniční politika USA vůči asijsko-pacifické oblasti prochází reformulací, a implikace takovýchto kroků zasahují oblast celého regionu.“[iv]

„Některé země zesilují své vojenské vazby v asijsko-pacifickém regionu, rozšiřují zde svou vojenskou působnost, a často tak stojí za dalším zhoršování regionální situace.“[v]

Citace z PLA Daily:

„Nepřátelské západní síly nadále zesílily jejich snahu pozápadnit a rozdělit Čínu. Za tímto účelem použily všech dostupných prostředků zabrzdit a kontrolovat vývoj naší země.“[vi]

Čína dnes, zejména s možnou reorientací americké bezpečnostní politiky do asijsko-pacifické oblasti, čelí množství bezpečnostních rizik a nepřímo určila za zdroj tenzí v oblasti právě Washington. Zatímco situace v Taiwanské úžině je spojena s poměrně kooperativním vývojem, na jiných „frontách“ se Čína aktivně angažuje. Ať už se jedná o spor v Jihočínském moři či eskalaci krize na Korejském poloostrově, ve všech těchto sporech také Peking cítí větší angažovanost USA. Tuto skutečnost Kniha také poměrně výrazně reflektuje.

Mezi další zdroje bezpečnostních rizik byly již tradičně zahrnuty terorismus, separatismus a extremismus, a to ne pouze na národní úrovni: „Faktorů ovlivňující sociální harmonii a stabilitu přibývá. Bezpečnostní rizika čínským zámořským zájmům tak přibývají také.“[vii] Explicitně byly zmíněny i japonské aktivity v oblasti ostrovu Diaoyu/Senkaku, které byly charakterizovány jako problémové.[viii] Velká pozornost byla věnována také vzdušné obraně,[ix] nebo dalším cvičením čínského námořnictva. Za zajímavé zamyšlení pak stojí vydání takovéhoto dokumentu v odraze možné změny pozornosti v americké zahraniční politice právě na region východní Asie, po návštěvě J. Kerryho, nebo za současného dění v Severní Koreji.

Rozkrývání struktur PLA

Zatímco Bílá kniha obsahuje poměrně jasně vytyčení bezpečnostních hrozeb, popis současné situace a cíle Ministerstva obrany, obsahuje také poměrně detailní rozkrytí struktur samotné armády:

– Stav pozemních sil: 850 000 jednotek v 18 kombinovaných sborech pod sedmi vojenskými regionálními velitelstvími; další nezávislé operační divize (brigády).
– Stav námořnictva: 235 000 jednotek operujících v rámci tří flotil – Beihai (severní), Donghai (východní) a Nanhai (jižní).
– Stav vzdušných sil: 398 000 jednotek operujících v sedmi regionálních velitelstvích a jednom výsadkovém sboru.
– Dělostřelectvo a raketová základna, podle Knihy hlavní deterenční složka PLA, jsou složeny jak z konvenčních, tak i nukleárních střel. [x]

Není však možné s jistotou usuzovat, že se jedná o skutečný počet ozbrojených sil. Nejenže předchozí hodnoty se v součtu pohybovaly okolo 2,3 milionu ozbrojených jednotek (Bílá kniha z roku 2006), ale zmíněné hodnoty se také nacházejí mimo aktuální odhady. Bývalý americký vojenský přidělenec na ambasádě v Pekingu Dennis J. Blasko se nechal slyšet, že zatímco předchozí odhady početního stavu námořnictva byly o 10-20% vyšší, odhady vzdušných sil se pohybovaly na hodnotách o cca 20 % nižších.[xi]

Je také třeba zdůraznit, že přehled jednotek nabídnutých v tomto oficiálním dokumentu Ministerstva obrany nenabízí úplný výčet. Jednak zde nejsou zahrnuty složky vojenské policie, které patří pod jiné kontrolní struktury, je ale také naznačeno, že některé další jednotky do tohoto výčtu vůbec zahrnuty nebyly.[xii] Možný, ne zcela konečný stav pak potvrdil i mluvčí ministerstva sdělením, že absolutní transparentnost neexistuje na světě v rámci žádných vojenských struktur.[xiii] Zatím co někteří také tvrdí, že se jedná o pokus o větší transparentnost PLA, je možné, že se jedná o reakci na snahu o přerozdělování zdrojů v rámci PLA.[xiv]

Ačkoliv Bílá kniha pouze implikuje zapojení USA do nových tenzí v oblasti Asie a Pacifiku, percepce hrozeb ze strany Pekingu je dobře viditelná. Souvislost s modernizací armády taktéž: ať už v oblasti námořnictva (viz. např článek kolegy Šeboka), modernizací pozemních sil, či akvizicí nových vzdušných sil (např. nedávná dohoda s Ruskou federací o nákupu 24 Su-35).[xv] Jak zvýšenou intenzitu cvičení v hlubokých vodách či vzdušnou obranu tato Kniha explicitně zmiňuje. Zatímco Peking argumentuje jedenácti procentní růst rozpočtu na obranu reflektováním stoupajícího postavení Číny v mezinárodních vztazích, zajištěním bezpečnosti, či rozvojovými zájmy,[xvi] pozorovatelé se obávají o možnou realizaci Xi Jinpingova Čínského snu, jehož součástí má být i revitalizace čínské armády.

Zatímco Kniha tvrdí, že „Čína se nikdy nebude snažit o hegemonii, nikdy se nebude jako hegemon chovat a nikdy se nepokusí o vojenskou expanzi,“[xvii] je třeba se dále zamyslet zejména nad skutečností, kde se nachází pomyslná hranice, kdy budou ony deklarované vitální zájmy Číny narušeny; jaká je skutečná hodnota takovéto Knihy; či zda pojmy jako hegemonie a vojenská expanze jsou s ohledem na kulturu či historii chápany na obou stranách Pacifiku stejně.



[i]We will not attack unless we are attacked; but we will surely counterattack if attacked.“ podle: Ministry of National Defense, People’s Republic of China: The Diversified Employment of China’s Armed Forces.

[ii]Unshakable national commitment… to take the road of peaceful development.“ podle BBC News China. „China ‘reveals army structure‘ in defense white paper“, Duben, 2013

[iii] We oppose wars and never hope to engage in them. But if someone imposes a war upon us, we should be determined to fight and win.“ podle Chan, M., „Beijing lays out security priorities in defence white paper.“, South China Morning Post, Duben, 2013

[iv]The US is adjusting its Asia-Pacific security strategy, and the regional landscape is undergoing profound changes.“

[v]Some country has strengthened its Asia-Pacific military alliances, expanded its military presence in the region, and frequently makes the situation there tenser.“

[vi] „Hostile Western forces have intensified their strategy to westernize and split China, and employed every possible means to contain and control our country’s development.“ podle Blanchard, B., „China points finger at U.S. over Asia-Pacific tensions. Reuters., Duben, 2013

[vii]Factors affecting social harmony and stability are growing in number, and the security risks to China’s overseas interests are on the increase“ podle Xinhua News. „China’s defense paper stresses new military empoyment“, Duben, 2013

[viii] Ministry of National Defense, People’s Republic of China: The Diversified Employment of China’s Armed Forces.

[ix] Xinhua News. „White paper outlines China’s Air defense“, Duben, 2013

[x] BBC News China. „China ‘reveals army structure‘ in defense white paper“, Duben, 2013

[xi] Perlez, J., „China Suggests That U.S., Projecting Power, Is Stiring Asia-Pacific Tensions. The New York Times. Duben, 2013.

[xii] Ibid.

[xiii] Xinhua News. „China’s defense paper stresses new military empoyment“, Duben, 2013.

[xiv] Perlez, J., „China Suggests That U.S., Projecting Power, Is Stiring Asia-Pacific Tensions. The New York Times. Duben, 2013.

[xv] BBC News China. „China ‘buys fighter jets and submarines from Russia‘“, Duben, 2013.

[xvi] Chan, M., „Beijing lays out security priorities in defence white paper.“, South China Morning Post, Duben, 2013.

[xvii]China will never seek hegemony or behave in a hegemonic manner, nor will it engage in military expansion“

One comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *