Rusko a summit NATO v Lisabonu

Štítky:

Odkazové zpravodajství a analýza událostí z postsovětského prostoru za měsíc říjen


 

Rusko a summit NATO v Lisabonu

 

Přizvání ruského prezidenta Medvedeva na listopadový summit NATO v Lisabonu představuje důležitý přelomový bod ve vzájemných vztazích, v nichž panovalo v souvislosti s ruskou válkou v Gruzii v srpnu roku 2008 silné napětí. Vedle vzájemné spolupráce při podpoře bojů v Afghánistánu bylo hlavní náplní jednání ohledně ruské účasti na systému protiraketové obrany, jež byla nakonec na summitu dohodnuta.

 

Dřívější návrh prezidenta Bushe rozmístit obranný protiraketový deštník na území Polska a České republiky Rusko rezolutně odmítalo, vnímajíc tento krok jako potenciální ohrožení svých zájmů a bezpečnosti. Nicméně v rámci současného oteplování vztahů mezi USA a Ruskem byl vypracován nový plán, podle nějž má dojít k propojení již existujícího evropského protiraketového systému s obrannými prvky v USA. Účast Ruska na protiraketové obraně NATO zapadá do představ prezidenta Medvedeva o vybudování nové obranné architektury pro Evropu, již dříve prezentoval.

 

Přestože generální tajemník NATO Rasmussen konstatoval, že Rusko a NATO pro sebe navzájem nepředstavují hrozbu, je nutné připomenout, že právě rozšiřování Aliance směrem na východ je v nové ruské vojenské doktríně identifikováno jako národní ohrožení – potenciální budoucí přijetí Gruzie či Ukrajiny do NATO je tedy pro Rusko nepřijatelné. Nicméně obě strany pojí nutnost spolupracovat v otázce bojů v Afghánistánu – Aliance potřebuje ruskou podporu, co se týče souhlasu ohledně transportu jednotek a vybavení skrze středoasijské republiky či ruské asistence ve výcviku vojáků a při protiteroristických akcích, pro Moskvu je zase důležitá spolupráce při potírání ilegálního obchodu s drogami, jež z Afghánistánu proudí na ruské území.

 

Otázkou tak zůstává, jak velký vliv na rozhodování v NATO Rusko získá. Zdá se totiž, že státy severoatlantického prostoru jsou ochotny vyměnit spolupráci v Afghánistánu za ústupek vůči nezávislosti svého rozhodování v otázkách bezpečnosti.

 

http://www.jamestown.org/programs/edm/single/?tx_ttnews[tt_news]=37198&tx_ttnews[backPid]=484&no_cache=1

 

http://en.rian.ru/analysis/20101103/161198706.html

 

http://english.aljazeera.net/news/europe/2010/11/201011211035879877.html

 

 

Brutální útok na ruského novináře Kashina

 

Fakt, že Rusko je pro novinářskou činnost nebezpečnou zemí, se znovu prokázal na počátku listopadu, kdy byl poblíž svého moskevského bytu napaden a brutálně zbit reportér listu Kommersant Oleg Kashin. Stal se tak další z dlouhé řady obětí násilí páchaného na novinářích, jež si dovolí poukázat na vnitřní problémy Ruské federace; na rozdíl od Politkovské a dalších nakonec ale nezaplatil životem. Přestože prezident Medvedev přislíbil útočníky nalézt a potrestat, neúspěchy ve vyšetřování podobných případů naznačují nepravděpodobnost takového výsledku. O politické motivaci útoku nikdo nepochybuje, naplánování a provedení zločinu navíc odkazuje na účast profesionálů. Za nejpravděpodobnější příčinu stojící za útokem je považována Kashinova angažovanost v kauze Chimkinského lesa, jenž by měl částečně ustoupit plánované stavbě dálnice.

 

http://www.rferl.org/content/Russians_Search_For_Answers_Over_Journalists_Beating/2214404.html

 

http://www.jamestown.org/programs/edm/single/?tx_ttnews[tt_news]=37157&tx_ttnews[backPid]=484&no_cache=1

 

 

Parlamentní volby v Moldávii a Ázerbájdžánu

 

Již třetí kolo parlamentních voleb v Moldávii během necelých dvou let opět přineslo podobný výsledek jako v předchozích případech – vítězství Komunistické strany bývalého prezidenta Voronina, která ovšem není schopná dát dohromady potřebný počet hlasů pro zvolení nové hlavy státu dle svých představ. Vzhledem k tomu, že ani spojení opozičních stran k úspěšnému zvolení prezidenta nestačí, hrozí opětovné rozpuštění parlamentu a nový volební maraton. Zemi z politického patu tak mohou nyní pravděpodobně vysvobodit pouze ústupky ze strany opoziční koalice vůči Komunistům a jejich společná dohoda na zvolení hlavy státu.

 

Volby v Ázerbájdžánu naopak skončily přesvědčivým vítězstvím strany úřadujícího prezidenta Ilhama Aliyeva, jež si zajistila v parlamentu většinu. Průběh voleb byl ale kritizován jak ze strany západních pozorovatelů, tak především z řad opozičních stran, jež v hlasování propadly. Nicméně nelze od Západu očekávat vzhledem ke strategické důležitosti Ázerbájdžánu větší tlak – země je pro EU klíčová ve snahách redukovat energetickou závislost na Rusku, pro USA zase představuje významný tranzitní bod v zásobování bojů v Afghánistánu.

 

http://www.jamestown.org/programs/edm/single/?tx_ttnews[tt_news]=37212&tx_ttnews[backPid]=484&no_cache=1

 

http://english.aljazeera.net/news/europe/2010/11/2010118152810836488.html

 

V Kazachstane po kazašsky

Podľa prieskumu z r. 2009 ovláda kazašský jazyk iba 64 percent obyvateľov Kazachstanu. Po dvoch desaťročiach nezávislosti tejto stredoázijskej krajiny tak zostáva znalosť hlavného štátneho jazyka stále na nízkej úrovni. Zaujímavosťou je, že aj keď Rusi tvoria len 24 percent populácie, ruským jazykom sa dorozumie až 94 percent populácie. Podľa najnovšieho štátneho plánu má znalosťou kazachštiny do roku 2020 disponovať až 95 percent obyvateľov krajiny. Podľa analytikov sú však tieto ambície značne prehnané.

http://www.eurasianet.org/node/62424

 

Uzbecko-Tadžický spor o vodu

 

Situácia medzi Tadžikistanom a Uzbekistanom sa v poslednom roku nebezpečne vyhrocuje – problémom je voda. Uzbekistan, ktorého bavlnový priemysel je závislý od vody je totižto odkázaný na prítoky riek z krajín vrchného prúdu (Tadžikistanu a Kirgizka). Práve spustenie vodného diela Sangtuda-1 v r. 2009 a nedávne začatie výstavby Sangtudy-2 v Tadžikistane priviedlo vzájomné vzťahy na bod mrazu. Tadžická vodohospodárska politika je v Uzbekistane vnímaná ako nezodpovedná či priamo nepriateľská, pričom uzbecká vláda už reagovala železničnou blokádou svojho menšieho suseda ako aj vyhrážkami o zastavení dodávok plynu.

http://www.eurasianet.org/node/62528

 

 

Nárast ruských zbrojných exportov

 

Exporty ruských zbraní v poslednej dekáde kontinuálne rastú. Zatiaľ čo v r. 2000 činili zárobky z vývozu zbraní 3,7 miliardy dolárov, v súčasnosti to už je 10 miliárd. Tento vývoj je v priamom rozpore s predikciami, ktoré predpokladali pokles ruských vojenských expertov po tom čo dôjde k nasýteniu indického a čínskeho trhu. Viac informácií sa však dozviete v priloženom článku, ktorý pojednáva o vývoji ruského zbrojného priemyslu po rozpade ZSSR.

http://en.rian.ru/analysis/20101103/161201525.html

 

Ďalší ambiciózny plán ruského letectva

 

Podľa vyjadrenia Igora Sadofijeva, zástupcu veliteľa ruského letectva Rusko v najbližších 10 rokoch zakúpi 1500 nových strojov a zmodernizuje asi 400 zastaraných. Na prvý pohľad sa jedná o ďalší ambiciózny a nesplniteľný plán, hlavne ak si uvedomíme, že po minulé roky Rusko ročne nakupovalo len asi 30 až 40 lietadiel. Do plánovaného počtu 1500 strojov sú však pravdepodobne zahrnuté aj bezpilotné lietadlá a vrtuľníky. Zaujímavosťou je plánovaný nákup asi 100 lietadiel piatej generácie T-50 ako aj rozsiahla obmena útočno-vrtuľníkového parku helikoptérami typu 28H (Havoc) a Ka-52 Hokum.

http://en.rian.ru/analysis/20101203/161617495.html

 

Ukrajina je podráždená rumunskými snahami o anexiu Moldavska

 

Podľa rumúnskeho prezidenta Traiana Basescu sa Moldavsko s Rumunskom spojí do 25 rokov. Tieto vyjadrenia však pomerne prekvapivo vyvolali negatívnu reakciu Ukrajiny, podľa ktorej môžu zmeny v európskych hraniciach destabilizovať regionálne bezpečnostné prostredie. Otázny je najmä prípadný osud Podnesterska, odštiepeneckého regiónu Moldavska, ktorý doposiaľ hostí ruské vojenské jednotky.

http://rt.com/politics/ukraine-moldova-president-romania/

 

 

 

Autori: Peter Števkov a Barbora Jelinková , studenti Bezpečnostních a strategických studií, FSS, MU

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *