Novinky z Afriky: březen 2014

Štítky:

Přehled bezpečnostního dění z afrického kontinentu za měsíc březen.

Uganda bude chránit personál OSN v Mogadišu

3. 3.: Více než 400 ugandských vojáků bude do konce března nasazeno jako ochrana zaměstnanců OSN v somálském Mogadishu. Pokračující pnutí mezi Al-Shabaab a vládními strukturami gradujících v podobě sebevražedného bombového útoku z minulého týdne, vyvolalo zvýšení bezpečnostních opatření v somálském hlavním městě. Ugandští vojáci nebudou nasazeni v rámci jednotek Africké unie AMISOM působících v Somálsku od března 2007.  Operace AMISOM čítá v současnosti více než 22 tisíc jednotek, a to jak vojenského, tak policejního charakteru.

Tunisko: Prezident odvolal výjimečný stav

6. 3.: Tuniský prezident Moncef Marzouki odvolal výjimečný stav, který platil od roku 2011, kdy byl svržen minulý prezident Zine El Abidine Ben Ali. Tunisko tehdy zachvátily masové protesty a probíhaly boje s islámskými ozbrojenci. Analytici říkají, že je to znamení návratu země k normálnímu fungování poté, co byla v lednu přijata nová ústava. Rovněž volby jsou plánované během roku 2014. Marzouki při té příležitosti podotkl, že ukončení výjimečného stavu nelimituje kapacity bezpečnostních složek k implementaci práva a nevylučuje žádnou žádost o vojenskou podporu, pokud by bylo potřeba. Výjimečný stav přitom umožňoval vládě zakázat stávky a omezovat pohyb lidí. Tunisko je v současnosti v procesu demokratické tranzice, poté co první demokratické volby vyhrála umírněná islamistická strana Ennahda. Ta však čelila silnému tlaku opozice z řad radikálních islamistů i sekulárních sil. Minulý měsíc převzal moc přechodný kabinet, který by měl sjednotit zemi před následujícími volbami. Současně vláda bojuje s ozbrojenci, kteří by se měli ukrývat v hornatém terénu v západní části země. Ti jsou podezřelí z atentátů na dva sekulární politiky z minulého roku. Tyto útoky pak odstartovaly parlamentní krizi vedoucí k sesazení vlády.

Niger/Libye: Vydání Kaddáfího syna Saadího do Libye

6. 3.: Libyjská vláda uvedla, že Saadi Kaddáfí byl vydán Nigerem do Libye a že je nyní ve vazbě v hlavním městě Tripolisu. Saadi Kaddáfí, který byl hlavou libyjské fotbalové federace, uprchl poté, co byl zabit jeho otec Muammar, bývalý autoritativní vládce Libye, během povstání proti němu v roce 2011.  Čtyřicetiletý Saadí je dobře znám svoji krátkou kariérou v italské fotbalové lize, stejně tak jako svým stylem playboye. Nyní je obviněn ze střelby do protestujících a dalších zločinů spáchaných během vlády jeho otce. Niger však nechtěl nejprve Saadího Kaddáfího vydat a prohlásil, že v Libyi čelí trestu smrti.  Saadí se usídlil v hlavním městě Nigeru, Niamey ve státním penzionu. Od povstání v roce 2011 požádala nová libyjská vláda o vydání prominentů bývalého režimu, avšak se střídavým úspěchem. Z Nigeru byl například vydán Abdallah Mansur, jenž byl jeden z nejvyšších představitelů zpravodajské služby. Byl jedním z patnácti dalších představitelů bývalého režimu, kteří byli obviněni nigerskou vládou z přípravy komplotu proti nové libyjské vládě, a následně vyhoštěni do Libye. Mauritánie vydala Abdullaha al-Senussiho, který byl za Kaddáfího vládnutí šéfem zpravodajské služby. Avšak dosud se například nepodařilo vydat Ahmada Kaddáf-el-Dama, bývalého vyslance v Egyptě, který tam dosud pobývá.

_73403185_saadiZadržený Saadí Kaddáfí před a po oholení. Zdroj: BBC

Vyhoštění rwandských diplomatů

7. 3.: Jihoafrická republika vyhostila tři rwandské diplomaty v souvislosti s napojením na ozbrojené vloupání do domu rwandského disidenta F. K. Naymwasi v jihoafrické Pretorii. Jihoafrická policie také dále vyšetřuje vraždu dalšího z Kagameho „neoblíbenců“ P. Karegeye z konce minulého roku. Rwanda kontrovala odmítnutí jakéhokoli zapojení do útoků na její disidenty a následně vyhostila šest jihoafrických diplomatů ze svého území.

Jednotky Africké unie a Somálska zahájily hlavní ofenzívu.

12. 3.: Mírové síly Africké unie společně se Somálskou armádou zahájily hlavní ofenzívu proti bojovníkům teroristické skupiny Al-Shabaab. Zároveň požádali své spojence o logistickou a finanční podporu. V roce 2011 se podařilo islámské bojovníky vytlačit z hlavního města Mogadišu, ale další jednotky podporované Al-Kaidou pokračují v partyzánském způsobu boje a drží kontrolu nad několika městy a mnoha venkovskými oblastmi.  Nový útok, který má za cíl dobýt zbylé území, byl očekáván od chvíle, kdy Rada bezpečnosti OSN schválila navýšení svých sil o více než 4000 členů. Tyto jednotky jsou součástí mise AMISOM, která je složená z vojáků z Etiopie, Keni, Ugandy, Burundi, a Sierry Leone. Mise AMISOM nyní čítá více než 22 000 členů a působí v Somálsku od roku 2007. Velká Británie a Spojené státy přislíbily na tuto akci částku 6,5 milionu dolarů. Ofenzíva má za cíl obsadit území kontrolovaná povstalci, zničit výcvikové tábory, ale také zamezit dovozu zbraní z přístavů a podobně.

Libye: Bombový útok na armádní základnu v Benghází

17. 3.: Bomba ukrytá v autě zasáhla vojenskou akademii a zanechala nejméně osm mrtvých vojáků ve východolibyjském městě Benghází. Cílem se právě stali vojáci, kteří zrovna opouštěli ceremoniál k ukončení studia. Nejméně deset dalších bylo při explozi zraněno. Později explodovala další bomba, opět ukrytá ve vozidle, přímo ve městě a zabila jednu osobu. Přitom Benghází bylo centrem, kde v roce 2011 začalo povstání proti tehdejšímu vládci Muammaru Kaddáfímu. Od té doby se však stalo ohniskem útoků na veřejné instituce a představitele veřejného života. Vláda oznámila, že útok na akademii považuje za teroristický akt a vyhlásila třídenní smutek. K útoku se nikdo nepřihlásil, avšak v oblasti probíhají boje s některými rebelskými skupinami, které žádají, aby východní část země měla větší autonomii a větší podíl z příjmů za vývoz libyjské ropy.

Největší stávka poapartheidovské historie

17. 3.: Od ledna trvající stávka jihoafrických dělníků těžících platinu se ke konci ani zdaleka nechýlí. Těžba se zastavila v dolech okolo Rustenburgu, které zajišťují polovinu světové produkce platiny. Vyjednávání Anglo America Platinum, Lonminu a Impala Platinum Holdings s Asociací horníků a Stavebními odbory (AMCU) jsou stále na mrtvém bodě. Požadavky AMCU na zdvojnásobení měsíční mzdy dělníkům zůstávají dál nevyslyšeny.

Libye: USA vracejí problémový tanker do Libye

23. 3.: Tanker pod jménem Morning Glory, který plul pod severokorejskou vlajkou, byl naplněn ropou v přístavu na libyjském území ovládaném rebely. Následně se vyhnul námořní blokádě a byl zastaven až americkými námořními jednotkami (Navy Seals) jižně od Kypru. Celý incident podnítil libyjský parlament k odvolání premiéra Ali Zeidana. Spojené státy americké následně uvedly, že v mezinárodních vodách předaly loď, náklad a posádku libyjským složkám. Ambasáda USA následně řekla v prohlášení, že předání tankeru s nákladem a posádkou se odehrálo hladce, jak bylo původně plánováno. Dále dodala, že USA byly ujištěny, že kapitán a posádka lodi budou drženi podle mezinárodně uznaných standardů lidských práv. Operace Navy Seals byla autorizována samotným americkým prezidentem Barackem Obamou a nedošlo při ní k žádnému zranění.

Loď byla předtím naplněna ropou v přístavu Sidra. Morning Glory byl první tanker, který rebelové naplnili od počátku separatistické revolty proti centrální vládě v Tripolisu, jež vypukla v červenci 2013. Samotní rebelové pod vedením Ibrahima Jathrana drží ve svých rukou tři libyjské přístavy a žádají větší podíl na příjmech z vývozu libyjské ropy. Již dříve informovala státní tisková agentura Lana o střetech mezi příslušníky rebelských jednotek a libyjských vojáků ve městě Ajdabiya. Libyjská vláda stále bojuje a snaží se dostat pod kontrolu území ovládané rebely, kteří dříve pomáhali se svržením libyjského vládce Muammara Kaddafího.

Neutichající situace ve Středoafrické republice

25. 3.: Africká unie označila muslimskou milici působící ve Středoafrické republice za teroristickou, den poté, co zabila příslušníka konžských mírových jednotek. Prohlášení prohloubilo mezinárodní frustraci z pokračujícího násilí v této chudé, vnitrozemské zemi, bez ohledu na rozmístění 2000 francouzských vojáků a 6000 členů mírové mise Africké unie. Zabitý konžský voják se stal již dvacátou první obětí v pořadí, na mírové misi Africké unie s názvem MISCA ve Středoafrické republice.

Dne 8. 3. se další obětí ze zasahujících pracovníků stal pracovník Červeného kříže. Byl zabit na severu země ozbrojenými muži, kteří zaútočili na účastníky katolické mise nedaleko města Ndele, kde měli pracovníci Červeného kříže základnu. Když sem útočníci vtrhli, jednoho pracovníka zabili. Poskytování humanitární pomoci je ve Středoafrické republice velmi obtížné, jak potvrdila organizace Lékařů bez hranic. Ozbrojené skupiny útočí a okrádají humanitární pracovníky.

Nigérie: Vzpoura Boko Haram ovlivňuje miliony lidí

26. 3. Více jak tři miliony lidí čelí humanitární krizi ve třech nigerijských státech na severovýchodě země, které jsou postiženy bojem islamistů proti centrální vládě. Od ledna opustilo své domovy kvůli násilí na 250 000 lidí. Prezident Nigérie Goodluck Jonathan vyhlásil výjimečný stav v těchto třech státech, aby potlačil povstání, avšak radikální islamistická skupina Boko Haram v posledních měsících zvýšila počet útoků. Skupina působí zejména ve státech Borno, Yobe a Adamawa, v níž je právě tento stav vyhlášen. Jak uvedla Národní agentura krizového řízení (Nema) ve svém prohlášení, potřeby zasažených obyvatel rostou každým dnem a podpora všech je urgentně vyžadována. Podle agentury Nema je nejhůře zasaženým státem Borno s 1, 3 milionem uprchlíků. Většinu z nich tvoří ženy, malé děti a staří lidé. Ve statě Adamawa je to kolem milionu lidí a v Yobe více jak 770 000. Okolo 250 000 z nich žije v kempech nebo u příbuzných a přátel poté, co byli vyhnáni z domovů.

Představitel Červeného kříže v Nigérii Soji Adeniyi uvedl, že to, co se děje na severovýchodě země je bezprecedentní situací. Již dříve tento měsíc ozbrojenci zaútočili na armádní kasárna v Maiduguri, hlavním městě státu Borno. Bojovníci Boko Haram rovněž vyplenili několik vesnic a měst. Skupina rozpoutala vzpouru v roce 2009 a jejím cílem je vytvořit striktní islámský stát na severu země. Prezident Jonathan rovněž trvá na tom, že výjimečný stav je efektivní a tvrdí, že ozbrojenci byli zatlačení do malé oblasti poblíž hranic s Kamerunem.

Autoři: Jan Skoch, Lukáš Němec a Tomáš Dvořák, studenti Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *