Novinky z Afriky: červen/červenec 2014

Štítky:

Přehled bezpečnostního dění z afrického kontinentu za měsíce červen a červenec, plus stručné shrnutí současného dění v Keni.

Keňská nestabilita

V průběhu května proběhlo několik bombových útoků napříč keňskými městy, při kterých zahynulo několik desítek lidí. Série explozí vyvolala celospolečenskou nestabilitu, která pokračovala i v červnu a červenci. Incidenty zasáhly taktéž turistický ruch, jako důkaz budiž uvedeno zabití ruské turistky ze začátku a německé turistky z konce července v přístavní Mombase.

Nejkrvavější incident se udál 15. června, kdy bylo napadeno další město poblíž turisticky atraktivních lokací na keňském pobřeží. Přibližně padesát maskovaných ozbrojenců vtrhlo v noci do Mpeketoni v okrese Lamu. Ve vesnici s převážně křesťanským obyvatelstvem povraždili více než 50 občanů. O dva dny později proběhl druhý útok poblíž Mpeketoni, tentokrát se cíli staly obce Majembeni a Poromoko. Při běsnění ozbrojenců bylo zabito dalších patnáct lidí. Policejní složky zastřelily pět ozbrojenců podezřelých ze spáchání obou útoků, dalším útočníkům se podařilo uniknout. Masakr obyvatel tentokrát nebyl jednoznačně připsán na vrub Al Šabábu, přestože se k němu přihlásil. Keňský prezident Uhuru Kenyatta obvinil z útoku místní politické skupiny, a to z důvodu zacílení na členy etnické skupiny Kikiyusů, z které sám pochází. Kdo skutečně stojí za útoky z 15. a 17. června tak zůstává nadále nejasné.

Keňská odveta v podobě leteckého útoku na základny Al Šabábu proběhla 23. června. Keňské bojové letouny napadly v rámci probíhající operace AMISOM dvě základny islamistů v regionu Jubba, přesněji Kuday a Anole. Dle jednotek Africké unie bylo zabito minimálně osmdesát přívrženců militantního hnutí Al Šabáb, které však jakékoliv ztráty popřelo. Naopak islamisté uvedli, že v průběhu ranních hodin napadli keňské jednotky. Při zmíněném útoku měly být spáleny čtyři nákladní automobily a upáleny jejich posádky, tento útok byl ovšem popřen keňskou stranou.

Nejvíce rizikovými regiony jsou chápany severní části keňského státu, kterému se nevyhýbají kmenové střety. Aktuálně nejvíce diskutovanými jsou boje mezi kmeny Degodia a Gare v okrese Wajir sousedícím se Somálskem. Předmětem sporu mezi těmito kmeny je zejména přístup k vodě a k pastvinám. Od poloviny května zemřelo více než čtyřicet lidí.

Na události z 15. a 17. června navázal útok v Kasakakairu vzdáleném více než třicet kilometrů od Mpeketoni.  Za použití pušek a zbraní bylo 22. června usmrceno pět obyvatel a několik dalších vážně zraněno. O dva týdny později, 6. července, se dalšími cíli islamistů staly obce Gamba a Hindi ležící v okrese Tana River a Lamu. Při těchto útocích byla napadena policejní stanice, vypálen kostel a dále zahynulo nejméně 29 občanů. K atakům se posléze přihlásil Al Šabáb a deklaroval tak opětovné zapojení do krvavých incidentů na keňském území. Série útoků taktéž vyvolala přesun obyvatelstva z okresu Lamu, který přímo sousedí se somálskými hranicemi, do uprchlických táborů zbudovaných Červeným křížem. Další incidenty na sebe nenechaly dlouho čekat, přepadení autobusu z 18. července v okrese Lamu – tři zabití a neznámý počet unesených, další střelba v Mombase, dva dny po přepadení autobusu – nejméně čtyři mrtví, keňská policie posléze zadržela osm podezřelých. 25. července se policejním složkám podařilo zlikvidovat údajné útočníky v Mombase, přičemž se cílem útoku měl stát trajekt Likoni převážející cestující do jižních částí země. Dvojice potenciálních pachatelů byla zneškodněna v okamžiku, kdy se jeden z nich neúspěšně pokusil o detonaci granátu, u druhého z útočníků měla být nalezena zbraň.

Napříč keňským územím probíhají stávky reflektující nedostatečnou bezpečnostní situaci a nespokojenost se současnými politickými elitami v zemi.

unnamed
Boko Haram a její hlavní představitel Abubakara Shekaua (Zdroj: France24).

Dvacet unesených žen na severu Nigérie a pokračující násilnosti

10. 6.: Z únosu dvaceti žen v severní části Nigérie jsou podezřelí islamisté z uskupení Boko Haram. Ženy byly uneseny nedaleko místa, kde bylo dříve uneseno 200 školaček. Ženy byly naloženy do dodávek a odvezeny na neznámé místo ve státě Borno na severovýchodě Nigérie. Armáda daný incident nekomentovala. Ta navíc čelí rostoucí kritice, že útoky ozbrojenců na severovýchodě země nedokáže zastavit. I přes zavedený výjimečný stav je armáda podle obyvatel dotčených obyvatel neaktivní, což umožňuje islamistům z Boko Haram pokračovat v jejich útocích. Skupina vede od roku 2009 krvavý boj proti centrální vládě. Jejím cílem je vytvoření islamistického státu v Nigérii. Útoky si vyžádaly již tisíce životů. Kromě dvaceti žen byli uneseni ještě tři muži, kteří chtěli jejich únos překazit. Kromě únosů ozbrojenci provedli několik útoků na místní vesnice. Při jednom z nich mělo být zabito okolo 200 lidí. Vesničané se ze strachu před dalšími nájezdy islamistů skrývají v blízkých horách.

O zvýšené aktivitě a brutalitě skupiny Boko Haram svědčí i událost z konce července. Nigerijské bezpečnostní složky zadržely dva členy této skupiny, kteří právě převáželi desetiletou dívku, na kterou bylo připevněno výbušné zařízení.

Další střety v Benghází

15. 6.: V Benghází na východě země vypukly nové boje proti islamistům. Je to pokračování předchozích střetů a nestability ve východní části Libye. Po celý den byly v druhém největším městě země vidět tanky a slyšet exploze. Generál Khalifa Haftar, který obvinil současnou vládu v Tripolisu z terorismu, zahájil minulý měsíc útok proti islámským ozbrojencům. Libyjská vláda tvrdí, že generál Haftar nemá žádnou pravomoc k takovému jednání, avšak několik armádních jednotek se k němu přidalo. Současné střety jsou nejhorší od počátku Haftarovy ofenzívy, přezdívané Operace Důstojnost. Obyvatelé města hlásili, že výbuchy byly přerušovaně slyšet po celém městě. Jedním ze zasažených míst byla místní elektrárna, což způsobilo rozsáhlé výpadky elektrického proudu. Mnoho obyvatel rovněž opustilo své domovy. Počet obětí není dosud jasný, avšak doktoři z Benghází hlásí šest mrtvých a desítku zraněných. Mluvčí generála Haftara uvedl, že při ofenzívě jeho armáda zajala několik vedoucích islamistů. Tuto informaci však nelze nezávisle ověřit. Od zahájení ofenzívy sbírá generál Haftar podporu mezi veřejností a členy bezpečnostních složek. Na počátku června přežil sebevražedný útok na jeho dům ve městě Abyar, ležícím šedesát kilometrů východně od Benghází. Samotná Libye je nestabilní od pádu bývalého vůdce Muammara Kaddáfího před třemi roky. Jednotlivé náboženské a politické skupiny se nedokážou shodnout na budoucím směřování země.

Pokračující epidemie viru Ebola

18. 6.: Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že počet mrtvých v důsledku nákazy virem Ebola stoupl na 337. Z toho čtrnáct mrtvých a čtyřicet sedm nových případů bylo zaznamenáno během minulého týdne. Nejpostiženější zemí je Guinea, kde si Ebola vyžádala 264 obětí. Sierra Leone hlásí 49 mrtvých a Libérie 24. Tyto tři země bojují s šířící se nákazou již od února. Epidemie začala v regionu Guekedou na jihu Guiney a následně se rozšířila do okolních zemí. Podle WHO bylo zaznamenáno 500 podezřelých či potvrzených případů. Proti Ebole neexistuje účinná léčba či vakcína. Přitom se jedná o jeden z nejsmrtelnějších virů na světě. Symptomy zahrnují vnitřní i vnější krvácení, zvracením a střevními problémy. Libérie informovala, že se objevily první případy nemoci v hlavním městě Monroviy. Sedm mrtvých pocházelo ze sousední Sierry Leone. Toto je první případ, kdy se vyskytl virus Eboly na několika místech ve třech zemích. Rozšíření nemoci taky usnadňuje nekontrolovaný pohyb obyvatel přes hranice zmíněných států.

Ebola_virus_em
Virus Eboly pod mikroskopem (Zdroj: Wikipedia).

Jihoafrické odbory AMCU ukončily stávku

24. 6. 2014: V JAR, kde se nachází zhruba 80 % světových zásob platiny, byla po nekonečných pěti měsících ukončena nejdelší stávka v její postapartheidovské historii. Stávka vedená Asociací horníků a Stavebními odbory (AMCU) dospěla svému konci 23. června, kdy byla oficiálně ukončena a jihoafričtí horníci se vrací zpátky do práce. Představitelé AMCU přistoupili na nabídku jihoafrických těžařů platiny týkající se výše mezd. Přestože bylo v průběhu stávky požadováno až zdvojnásobení mezd, byl nalezen kompromis počítající po tři roky s každoročním nárůstem mzdy o 20 %, tedy o 1000 randů.

Zvýšení mezd horníků okamžitě reflektovali dělníci v navazujícím zpracovatelském průmyslu a dalších odborářských buňkách. Zaměstnanci, tentokráte sdruženi pod záštitou Národní unie horníků (NUM), požadovali obdobné zvýšení mezd jako v případě AMCU. Po měsíční stávce byla nabídnuta odborářům dohoda, jež stanovuje navýšení mezd o 10 %. Ačkoliv byla dohoda regionálními organizacemi přivítána, stávka nadále pokračuje. Probíhající výluka tak ohrožuje zejména automobilový průmysl. Toyota, General Motors a Ford byly nuceny zavřít několik svých montovacích hal umístěných na území JAR.

Nízká účast u Libyjských voleb

26. 6.: Nízká účast a násilí poznamenalo všeobecné volby. Ty jsou považované za poslední šanci k ukončení anarchie, která zachvátila zemi po pádu bývalého vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011. Podle oficiálních údajů hlasovalo 630 000 lidí, což je méně než polovina oprávněných voličů. Celé volby byly navíc provázeny násilnostmi. Ve městě Benghází na východě země zemřelo nejméně pět lidí a dalších třicet bylo zraněno ve střetech mezi vládními silami a ozbrojenci. Islamisté podle bezpečnostních složek začali střílet na místní velitelství bezpečnostních složek. Při dalším útoku byla zastřelena aktivistka zabývající se lidskými právy Salwa Bughaighis. Útok se stal krátce poté, kdy se vracela z volební místnosti. Neznámí útočníci byli zahalení a měli na sobě vojenské uniformy. Bughaighis se aktivně zúčastnila sesazení Kaddafího a byla členkou Národní přechodné rady. Volební místnosti byly během dne povětšinou prázdné. Některé z nich byly kvůli bezpečnostním´důvodům uzavřeny. Samotné volby byly vyhlášeny před měsícem. Důvodem bylo tvrzení vlády, že odpadlý generál Khalifa Haftar osnoval převrat. Ten obvinění odmítl, ale zahájil ofenzívu proti islamistům na východě země. K volbám se registrovalo více jak 1,5 milionu voličů oproti 2,8 milionům, kteří byli registrování při prvních volbách v roce 2012. Organizace spojených národů (OSN) prohlásila volby za důležitý krok libyjské tranzice směrem k stabilní demokratické vládě. Okolo dvou tisíc kandidátů se ucházelo o místo v dvousetčlenném parlamentu, Sněmovně reprezentantů. Při minulých volbách liberální strany porazily islamisty, ovšem tentokrát se nevolilo skrze stranické kandidátky.

Bombový útok v Abujy

26. 6.: Exploze v hlavním městě Nigérie, Abujy si vyžádala dvacet jedna mrtvých a padesát dva zraněných. Po útoku zkrátil prezident Goodluck Jonathan svou návštěvu Rovníkové Guiney, kde byl na summitu Africké unie, přesto však Jonathan čelí kritice, že nedělá dost, aby zamezil násilí v zemi. Militantní islamistická skupina Boko Haram v poslední době svou aktivitu zvýšila a bombových útoků neustále přibývá. V dubnu letošního roku na předměstí Abujy zabila bomba sedmdesát lidí. Skupina Boko Haram prohlásila, že stojí i za dalším útokem blízko autobusového nádraží na předměstí města Nyanya, který zabil devatenáct lidí a dalších šedesát zranil. Poslední exploze se odehrála v rušném obchodním centru. Policie sdělila, že podezřelého ze spáchání posledního bombového útoku zadržela, ovšem žádné další informace již nesdělila. Skupina Boko Haram se k explozi zatím nepřihlásila.

Autoři: Jan Skoch, Lukáš Němec a Tomáš Dvořák, studenti Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *