Novinky z Afriky: duben 2014

Štítky:

Přehled bezpečnostního dění z afrického kontinentu za měsíc duben.

Vývoj ve Středoafrické republice

9. 4. 2014: Dva francouzští vojáci byli zraněni při výbuchu granátu, který po nich hodil jeden místní obyvatel poté, co byl požádán, aby odevzdal své zbraně. Tento incident se odehrál den před tím, co Rada bezpečnosti OSN hlasovala o navýšení mírových sil v zemi. I přes odsouhlasené navýšení jednotek hrozí v současné době určité bezpečnostní vakuum, neboť v následujícím měsíci se má ze země stáhnout mírový kontingent Čadu, kvůli svým problémům s násilnými incidenty. OSN ve své zprávě obvinila Čadské vojáky ze zabití 30 a zranění dalších asi 300 civilistů, na tržnici ve Středoafrické republice. Úřad OSN pro lidská práva provedl předběžné šetření, přičemž zjistil, že čadští vojáci přijeli k tržnici v několika nákladních vozech a zahájili palbu na civilisty. V době střelby byla tržnice plná žen a mladých dívek, které zde prodávaly. Čadská strana se hájí tím, že byli vyprovokováni a napadeni. Po tomto incidentu jednotlivé skupiny občanské společnosti sepsali petici usilující o odchod čadských vojáků ze země, pod kterou se podepsalo přes 240 000 lidí. Generální tajemník OSN Ban Ki – moon při své návštěvě země varoval před opakováním stejných chyb jako v roce 1994 v případě Rwandy, kde při genocidě zemřelo okolo 800 000 lidí.

CAR mapaStředoafrická republika (Zdroj: Wikipedia.org)

Nový premiér Madagaskaru

 11. 4. 2014: V pátek byl jmenován nový premiér ostrovního státu Madagaskar. Stal se jim sedmdesátiletý Kolo Christophe Laurent Roger, který má zemi vyvézt z politické a ekonomické krize. Madagaskarská ekonomika neprožívá šťastné období, místní zákonodárci se snaží přilákat do této na minerály bohaté země zahraniční investory. Jmenování nového premiéra by mělo tento proces usnadnit.

Bombové útoky v hlavním městě Nigérie

14. 4. 2014: Více jak 70 lidí bylo zabito při bombovém útoku na přeplněné autobusové zastávce na okraji Abujy, hlavního města Nigérie. Exploze nastala v okamžiku, kdy cestující, převážně pracující, nastupovali do autobusů a taxíků, aby se dostali do zaměstnání ve středu města. Očití svědkové uvedli, že mrtvá těla byla rozptýlena po celé oblasti. Podezření ihned padlo na islamistickou teroristickou skupinu Boko Haram, která stojí i za předešlými útoky v hlavním městě, avšak většina takovýchto útoků se odehrává na severovýchodě země. Úřady později informovaly, že se jednalo o dva jednotlivé výbuchy. Záchranné složky uvedly, že exploze si vyžádaly 71 mrtvých a 124 zraněných. Mluvčí policie Frank Mba pak dodal, že bylo zničeno 16 autokarů a 24 minibusů. Charles Otegbade z nigerijské agentury krizového managementu (Nema), později sdělil, že bomby byly uloženy uvnitř jednoho vozidla. Exploze způsobily rovněž sekundární výbuchy z palivových nádrží poškozených vozidel. Útok vytvořil 1, 2 metru hluboký kráter v Nyanya Motor Park, který leží asi šestnáct kilometrů od samotného centra Abujy. Policie následně v prohlášení uvedla, že je na nejvyšším stupni pohotovosti a že zvýšila dohled na všech zranitelných místech ve městě. Místo útoku navštívil i nigerijský prezident Goodluck Jonathan, který z útoků obvinil skupinu Boko Haram. K útoku se však nikdo nepřihlásil. Tento rok ozbrojenci z Boko Haram zabili již více jak 1500 civilistů ve třech státech na severovýchodě země. Skupina zaútočila v Abujy již několikrát, kromě jiného stála za útokem na budovu Organizace spojených národů z roku 2011. Vláda prohlašuje, že násilí se soustředí v malých oblastech na severovýchodě země, avšak tento útok ukazuje, že Boko Haram je schopná rozšířit svou oblast působnosti.

Prezidentské volby v Alžírsku

18. 4. 2014: V prezidentských volbách zvítězil současný prezident Abdelaziz Bouteflika, který obhájil svůj mandát počtvrté, když získal 81 procent všech hlasů. Sám Bouteflika, kterému je 77 let a který utrpěl minulý rok mrtvici, volil z kolečkového křesla. Porazil pět svých protikandidátů, aniž by sám vedl osobní kampaň. Voleb se účastnilo 51, 7 procenta z 23 milionů registrovaných voličů, což bylo méně než při posledních volbách, jež se konaly v roce 2009, a kdy se jich zúčastnilo 75 procent lidí. Koalice islamistů a sekulárních opozičních stran vyzvala k bojkotu voleb, jelikož jsou podle nich podvodné a také upozornil na neschopnost Bouteflika vést kampaň kvůli svým zdravotním problémům. Jeho znovuzvolení podnítilo vznik protestního hnutí pojmenovaného Barakat, což znamená dost. To uspořádalo několik malých demonstrací po celé zemi. Největší Bouteflikův rival ve volbách Ali Benflis získal 12 procent všech hlasů. Ministr vnitra Tayeb Belaiz rovněž uvedl, že lidé rozhodli svobodně a prostředí voleb bylo transparentní a neutrální. Naopak Benflis, který kandidoval proti Bouteflikovi již v roce 1999, odmítl výsledky a upozornil na vážné nedostatky. Příznivci prezidenta však oslavovali jeho vítězství v hlavním městě Alžíru. Bouteflika se stal prezidentem v roce 1999, kdy ještě probíhala válka mezi armádou a islamistickými ozbrojenci. Jeho stoupenci oceňují, že dokázal potlačit konflikt a vrátit do Alžírska určitou ekonomickou stabilitu. Sám Bouteflika v roce 2008 pozměnil ústavu, která omezovala funkční období prezidenta na dvě volební období, aby se mohl stát prezidentem i na další období. Následující rok vyhrál volby s výsledkem 90 procent hlasů.

Ozbrojenci Al-kájdy zabili v Alžírsku 14 vojáků

20. 4. 2014: Islamističtí bojovníci zaútočili při léčce na armádní konvoj v horách, ležících východně od hlavního města Alžír. Agentura Reuters uvedla, že vojáci pátrali po ozbrojencích v regionu Tizi Ouzou, kde byli právě napadeni. Útok se připisuje bojovníkům z islamistické skupiny Al-kajda islámského Maghrebu (al-Qaeda in the Islamic Maghreb-AQIM). Byl to jeden z nejhorších útoků pro alžírskou armádu za několik let. Útok se stal den poté, co byl současný prezident Abdelaziz Bouteflika počtvrté zvolen alžírským prezidentem. Jeho kampaň cílila za klíčovou úlohu zajit bezpečnost v zemi. V devadesátých letech probíhala v zemi desetiletá občanská válka mezi vládou a islámistickými ozbrojenci. Tito ozbrojenci jsou nyní soustředěni v odlehlých regionech, jako jsou právě hory na východě země. AQIM je odnoží teroristické sítě Al-Kajda v severní Africe a své hlavní působiště má v jižním Alžírsku. Alžírská armáda v posledních měsících zabila několik ozbrojenců v horách na severovýchodě země a bezpečnostní síly prohlásily, že někteří bojovníci byli nalezeni se zbraněmi, jejichž stopy vedou do sousední Libye.

Výbuch na předměstí Nairobi

23. 4. 2014: Čtyři lidé byli zabiti výbušninou v autě poblíž policejní stanice na předměstí Nairobi. Prozatím je nejasné, kdo stojí za provedeným výbuchem. Útok je nicméně přisuzován somálskému Al-Šabábu, jako odveta za působení keňských jednotek v Somálsku. Incident připomněl 67 mrtvých z teroristického útoku v nákupním centru Westgate ze září minulého roku.

Masakr v Jižním Súdánu

24. 4. 2014: Rada bezpečnosti OSN požádala o naléhavé vyšetření čtvrtečního masakru stovek lidí v jižním Súdánu a zároveň vyjádřila ochotu přijmout další opatření. Do současné doby si konflikt mezi příznivci prezidenta Kiira a jeho odpůrci vyžádal tisíce obětí, přičemž více než 1 milion lidí uprchlo ze svých domovů. Boje zhoršuje etnické napětí mezi příznivci prezidenta Kiira, což jsou převážně Dinkové, a příznivci Machara, jež jsou naopak z etnika Nuer. Podle OSN je tento osobní boj vůdců o moc zcela devastující pro tento nejnovější stát Afriky. Rada bezpečnosti OSN vyzvala k vyšetření vražd a zvažuje sankce proti oběma stranám konfliktu. Vedoucí představitelé země místo toho, aby se chopili své šance a řídili svůj válkou zbídačený národ ke stabilitě a větší prosperitě, tak se místo toho pustili do osobního boje o moc, která přivedla obyvatele Jižního Súdánu na pokraj katastrofy, řekla Pillayová, zmocněnkyně OSN pro lidská práva.

Návštěva amerického ministra zahraničí v Africe

25. 4. 2014: Americký ministr zahraničí John Kerry navštíví ve dnech od 29. dubna do 5. května tři země afrického kontinentu. Těmito zeměmi jsou Etiopie, Angola a Demokratická republika Kongo. Cílem návštěvy je podpora lidských práv, v těchto co se oblasti lidských práv týče problematických zemí. Kerry se setká s Etiopským premiérem Hailemariamem Desalegnem a ministrem zahraničních věcí Tedros Adhanom s nimiž bude diskutovat o mírovém úsilí v regionu. Diskuse se ale také povede o posílení vazeb s Etiopií. V Kinshase, se Kerry setká s prezidentem Josephem Kabilaem a cílem této schůzky bude diskuze o neutralizaci některých nebezpečných ozbrojených skupin uvnitř Demokratické republiky Kongo. Tyto ozbrojené skupiny dlouhodobě destabilizují zemi a dopouští se řady trestných činů vůči místnímu obyvatelstvu. Eliminace těchto problematických organizací je nezbytnou součástí na cestě k demokratizaci a dlouhodobé stabilitě země. Dalším krokem je transparentní volební proces. V Angole se Kerry sejde s Angolským prezidentem José Eduardo dos Santosem v Luandě, a zde by jej měl pochválit za jeho zapojení se Angoly do mírového procesu v problematické oblasti Velkých jezer.

John_Kerry_official_Secretary_of_State_portrait

John Kerry (Zdroj: Wikimedia.org)

Dvacet let s ANC

27. 4. 2014: Přesně před dvaceti lety se do čela Jihoafrické republika postavil Africký národní kongres (ANC). ANC vládne v zemi od pádu apartheidu v roce 1994, její nejvýznamnější osobností byl v prosinci zesnulý Nelson Mandela. Jihoafrickou republiku čekají volby 7. května, přičemž by ANC měla opět udržet svoje postavení a obhájit téměř 66% volební zisk z roku 2009.

Neutuchající stávka v Jihoafrické republice 

28. 4. 2014: V minulém měsíci jsme Vás informovali o největší stávce poapartheidovské historie. Ani v třináctém týdnu probíhající krize se stále nepodařilo vyřešit přetrvávající spory. Dosavadní stávky přerůstají ve výtržnosti, při nedělním incidentu byla jihoafrická policie nucena použít vodní děla a ochromující granáty.

Rebelové ze senegalského regionu Casamance deklarovali příměří.

30. 4. 2014: Nejvyšší velitel rebelů skupiny MFDC (Movement of Democratic Forces of Casamance-Hnutí demokratických sil Casamance) deklaroval jednostranné příměří, čímž zvýšil naděje na ukončení jednoho z nejdéle probíhajících konfliktů v západní Africe. Lídr MFDC Salif Sadio prohlásil, že chce dát šanci mírovému procesu, který inicioval současný senegalský prezident Macky Sall. Je nutné ovšem přiznat že, podobná příměří a mírové dohody uzavřené v minulosti nakonec k ukončení násilí nevedly. MFDC bojuje proti centrální vládě v oblasti Casamance na jihu Senegalu od roku 1982. Od té doby byly v tomto konfliktu nízké intenzity zabity tisíce lidí. Sadio v místní rozhlasové stanici uvedl, že příměří je vyústěním rozhovorů mezi MFDC a senegalskou vládou, které se uskutečnily v Itálii. Obě strany souhlasily se setkáním, které by mělo určit kroky k nastolení mírového procesu a k ukončení utrpení lidí. Skupina útočila na armádní jednotky a pokládala miny v regionu, který by se při stabilní situaci mohl stát turistickou destinací díky svým plážím. MFDC však není jedinou skupinou, která bojovala v oblasti Casamance. Rebelové z konkurenční skupiny podepsali mírovou dohodu již v roce 2004. Samotný konflikt vypukl kvůli požadavkům místních obyvatel, kteří byli utlačováni senegalskou majoritní etnickou skupinou Wolof. Casamance je od zbytku Senegalu oddělen sousedním státem Gambie a je domovem pro početné etnické skupiny, včetně křesťanů. Na severu země jsou dominantní etnika muslimská.

Soud v Burkina Faso odmítl jednat ve věci exhumace Thomase Sankary.

30. 4. 2014: Soud odmítl projednat žádost rodiny exprezidenta Burkiny Faso Thomase Sankary o exhumaci jeho ostatků kvůli testům DNA. Jeho příbuzní a příznivci odsoudili toto rozhodnutí s tím, že chtějí důkaz, zda se v jeho hrobě skutečně nacházejí ostatky bývalého prezidenta. Nejvyšší soud však uvedl, že k takovému rozhodnutí mu v tomto případě chybí pravomoc. Okolo sta lidí pak protestovalo před soudní budovou proti tomuto verdiktu.  Sankara, který je mnohými viděn, jako africký Che Guevara byl narychlo pohřben poté, co byl zabit během puče v roce 1987, který vedl současný prezident země Blaise Compaoré. Sankarova rodina neměla nikdy možnost tělo identifikovat. Protiimperialistický revolucionář Sankara se stal prezidentem Burkiny Faso v roce 1983 po vnitřním mocenském boji a vládl zde čtyři roky. Veřejný zájem o jeho osobu je v zemi stále velký. Opoziční skupina požaduje odpovědi ohledně jeho smrti. Právník Sankarovy rodiny Benewende Sankara prohlásil, že se proti tomuto rozhodnutí odvolá. Naopak prezident Compaoré nechce exhumovat Sankarovy ostatky a neustále odmítá jakýkoliv podíl na jeho zabití. Trvá rovněž na tom, že fakta jsou známá a že on nemá co skrývat. Poté, co se Sankara v roce 1983 stal prezidentem, přejmenoval zemi, která se předtím jmenovala Horní Volta, na Burkinu Faso, což znamená země čestných lidí. Jeho přívrženci tvrdí, že na rozdíl od jiných afrických vůdců byl nepodplatitelný. Je popisován jako charismatický leader, který nosil baret, což také vedlo ke srovnávání s jihoamerickým revolucionářem Che Guevarou. Mnoho taxíků napříč západní Afrikou má stále nálepku s jeho podobiznou na čelních sklech.

ThomasSankara

Thomas Sankara (Zdroj: Wikipedia.org)

Autoři: Jan Skoch, Lukáš Němec a Tomáš Dvořák, studenti Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *