Novinky z Afriky: květen 2015

Přehled bezpečnostního dění z afrického kontinentu za měsíc květen.

Kerry ve východní Africe

3. 5. 2015: Téměř měsíc pro tragédii na univerzitě v Garisse navštívil americký ministr zahraničních věcí Keňu. John Kerry potvrdil, že Spojené státy budou nadále hledat způsoby, jak podpořit keňské snažení v boji proti al-Šababu. Dle plánu se měl Kerry následně přesunout do Džibutska, kde má USA vojenskou základnu Camp Lemonnier. Avšak americký ministr se nečekaně přesunul do somálského Mogadiša. Tam 5. května oznámil návrat americké diplomatické mise do Somálska. Při své tříhodinové návštěvě se na tom dohodnul se somálským prezidentem Hassanem Sheikem Mohamudem. Poslední lokací ministra na africkém kontinentu byla původní francouzská kolonie Džibutsko. Kerry vyzdvihnul přínos Džibutska, který tkví v jeho strategické poloze. Dále poděkoval džibutské vládě za pomoc a asistenci v boji proti terorismu jak v sousedním Somálsku, tak nedalekém Jemenu.

Odpověď al-Šababu

5. 5. 2015: Ve stejný den, kdy americký ministr zahraničí navštívil Mogadišu, zaútočili somálští islamisté na policejní stanici ve vesnici Yalho v semiautonomním regionu Puntaland. Při útoku bylo zabito několik útočníků a tři policisté. Al-Šabab deklaroval zabití pěti zástupců policejních složek. Hned následující den zaútočil Al-Šabab na konvoj AU, přičemž opět oznámil velké množství obětí. Taktéž byl v centru Mogadiša zabit A. Barre, zástupce oblastního komisaře, samotnému střelci se podařilo uprchnout.  Další incidenty proběhly 22. a 23. května. Nejprve byla opět napadena keňská půda, vesnice Yumbis, a to 70 km od Garissy. Útočníci byli zahnáni bez ztrát na životech, avšak zprávy z místa se značně rozchází. Druhý útok se udál na jihu Somálska, kdy v přestřelce ve vesnici Mubarak a okresu Awdigle zemřelo několik osob.

Odmítnutí vojenských plánů EU v Libyi

11. 5. 2015: Libye kritizuje návrhy Evropské unie (EU) na použití síly proti pašerákům uprchlíků. Libyjský ambasador při Organizaci spojených národů (OSN) uvedl, že plány EU jsou nejasné a znepokojující. EU chce získat mandát OSN, aby mohla použít vojenskou sílu k destrukci lodí patřících pašerákům již v libyjských vodách. Návrhy jsou součástí plánů Evropské unie k omezení přílivu imigrantů přes Středozemní moře. OSN odhaduje, že se letos o cestu přes Středozemní moře pokusilo na 60 000 lidí. Na 1800 lidí se při těchto pokusech utopilo, což je více jak v předešlém roce. Mnozí z uprchlíků jsou lidé utíkající z válečných konfliktů nebo ze zemí postižených chudobou. Nejčastěji pak ze Sýrie, Eritreje, Nigérie a Somálska. EU rovněž zvažuje zavedení kvót pro přijímání uprchlíků do jednotlivých členských států a rozšíření pobřežní stráže. Šéfka diplomacie EU Federica Mogherini chtěla návrhy přednést na zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku. Libye proti nim však protestuje. Nebyla s plány vůbec seznámena a navíc se obává toho, jak bude chtít EU rozlišovat mezi loděmi pašeráků a loděmi rybářů. Lidsko-právní organizace Amnesty International varuje, že by případná vojenská akce mohla uvěznit uprchlíky na libyjském území v nevyhovujících podmínkách. Nejvíce přílivem uprchlíků postiženými evropskými zeměmi jsou Itálie, Malta a Řecko.

Zabití dvou vedoucích islamistických bojovníků v Mali

20. 5. 2015: Francouzský ministr obrany oznámil, že francouzské speciální jednotky zabily čtyři islamistické ozbrojence, z nichž mezi nimi byli dva leadeři. Jedním z mrtvých je Amada Ag Hama, který je podezřelý ze zabití dvou francouzských novinářů z roku 2013 a je považován za představitele islamistické organizace Al-kájda Islámského Maghrebu. Druhým vůdcem by měl být Ibrahim Ag Inawalen z další islamistické skupiny působící v Mali, Ansar Dine. V roce 2012 proběhl v Mali převrat, po kterém se země dostala do politické nestability. Na severu země vyhlásili povstalci z kmene Tuaregů nezávislost, avšak později byli vytlačeni islamisty. Nestabilní situace v zemi zůstává, i přes provedenou francouzskou intervenci a v současnosti vyslanou stabilizační misi Organizace spojených národů Minusma.

Zaorálek v subsaharské Africe

26. 5. 2015: V posledním květnovém týdnu proběhla dlouho očekávaná návštěva ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka v několika zemích subsaharské Afriky. Ministr navštívil postupně Keňu, Mosambik a ostrovní Mauricius.

Den po tzv. dni Afriky, tedy 26. května, byla symbolicky zahájena pracovní cesta Lubomíra Zaorálka v keňském hlavním městě Nairobi. Ministr pozitivně hodnotil znovu otevření zastupitelské úřadu ČR v Nairobi, který byl dočasně uzavřen v roce 2011. V souvislosti s problematickou bezpečnostní situací se ministr sešel s keňskou ministryní obrany Omamovou, přičemž byla pozitivně hodnocena společná cvičení ozbrojených sil obou spřátelených států. Ve spolupráci s velvyslanectvím a Hospodářskou komorou ČR byl pro podnikatelskou misi doprovázející ministra uspořádán seminář k příležitosti navázání obchodních kontaktů s keňskými protějšky. Přítomna byla také keňská ministryně zahraničních věcí A. M. Jibrilová. Ministr shledal největší potenciál keňského trhu v oblastech strojírenství, turistiky či obranného průmyslu.

Druhou zastávkou „africké“ ministerské pracovní cesty byl Mosambik, kde se Zaorálek sešel s předsedou vlády Carlosem Agostinho do Rósáriem, ministrem obrany A. Ntumukem a ministrem průmyslu a obchodu E. Tonelou. Nebylo překvapením, že hlavními tématy byla možná spolupráce obou zemí na ekonomické a bezpečnostní bázi. Mosambik, zažívající rychlý ekonomický růst, těží ze svého nerostného bohatství, kde také poptává nejčastěji zahraniční kapitál. Možnosti se zahraničním dodavatelům a investorům otvírají také v infrastrukturních či energetických projektech a zemědělství. Zaorálek podepsal v zastoupení ministra obrany Memorandum o spolupráci mezi resorty obrany obou zemí, přičemž byl dle něj patrný zájem Mosambičanů o české know-how v této oblasti. Poslední návštěva Mosambiku na ministerské úrovni je datována do roku 1986. Zajímavostí je, že současný mosambický prezident Felipe Nyusi, studoval právě v 80. letech na brněnském Vysokém učení technickém.

Poslední dva dny pracovní cesty byly vyhrazeny pro Mauricius. Ministr v hlavním městě, Port Luis, jednal s mauricijským prezidentem R. Purryagem, předsedou vlády A. Jugnauthem a ministrem zahraničních věcí, regionální integrace a mezinárodního obchodu E. Sinatambouem. Mauricius je jako jedna z nejstabilnějších zemí afrického kontinentu atraktivní pro zahraniční investory svojí nízkou daňovou zátěží, díky níž může stát sloužit mimo jiné jako brána do jižní a východní Afriky. Opět proběhl podnikatelský seminář a zástupci hospodářských komor obou zemí podepsali Memorandum o porozumění. Atraktivita ostrovního států tkví také v turismu. Ministr uvedl, že v loňském roce navštívilo tento stát přibližně 7 tisíc českých turistů. Dle MZV bude podepsána bilaterální dohoda o letecké dopravě, jež by měla usnadnit letecká spojení obou zemí. Taktéž by měl být znovuotevřen honorární konzulát ČR na Mauriciu.

1497019_1320870_x2015_05_26_Kena___jednani_s_ministryni_Aminou_Mohamed

Ministr Zaorálek při jednání. Zdroj: MZV.cz

Boko Haram zvyšuje počet sebevražedných útoků

26. 5. 2015: Organizace spojených národů oznámila, že se alarmujícím způsobem zvýšil počet sebevražedných útoků v severní Nigérii, kde působí islamistická skupina Boko Haram. Mnohdy jsou do útoků zapojeny ženy a děti. Do současnosti mělo být provedeno 27 útoků, přitom za celý minulý rok jich bylo uskutečněno 26. Tři čtvrtiny všech útoků byly provedeny zavěšením bomb na těla žen. Možným důvodem zvýšen sebevražedných útoků Boko Haram je ztráta území ve prospěch regionálních armádních sil. Nigerijská armáda prohlásila, že získala znovu kontrolu nad všemi městy, která byla předtím ovládána islamisty z Boko Haram. Ti se v současnosti hlásí k organizaci Islámský stát. Organizace spojených národů pochybuje, že by ženy a dívky byly dobrovolně atentátnicemi. Často bývají uneseny ozbrojenci a ti je následně zneužijí jako sebevražedné útočníky. Ozbrojené střety na severu Nigérie si vyžádaly na 15 500 mrtvých a okolo 1, 5 milionů lidí muselo opustit své domovy.

Libyjský Premiér unikl pokusu o atentát

26. 5. 2015: Libyjský premiér Abdullah al-Thinni přežil pokus o atentát. Atentátník vystřelil na jeho auto ve městě Tobruk. Al-Thinni se stal terčem útoků poté, co opouštěl budovu parlamentu. Sám al-Thinni nebyl zraněn, ale jeden z jeho bodyguardů ano. Libye je v chaosu od roku 2011, kdy byl svržen tehdejší libyjský vládce Muammar Kaddafí. Současná vláda sídlí ve východolibyjském městě Tobruk, kam byla donucena se přesunout z hlavního města Tripolis, jež je pod kontrolou islamistických milic od roku 2014. Samotný al-Thinni se musí potýkat s protesty veřejnosti a špatnou bezpečnostní situací země. Země je rozdělena mezi několik soupeřících milic. Některé z nich se následně přidaly k organizaci Islámský stát.

Militanti z Islámského státu obsadili letiště v Sirtě

29. 5. 2015: Bojovníci z organizace Islámský stát oznámili, že obsadili letiště ve městě Sirta. Zpráva přišla v souvislosti s vojenskými úspěchy skupiny v zemi. Skupina rovněž ovládla většinu samotného města. Islámský stát v prohlášení také uvedl, že obsadil blízký vodní zdroj, který má vodou zásobovat největší libyjská města. V posledních sedmi měsících se organizace Islámský stát objevila v několika městech po celé Libyi a stále získává větší kontrolu nad územím libyjského státu. Prvním místem v Libyi, kde se vyskytli příslušníci Islámského státu, se stal přístav Derna, odkud se postupně rozšířili do dalších oblastí. Během několika měsíců Islámský stát ukázal videa zabití egyptských a etiopských křesťanů.

Tomáš Dvořák a Lukáš Němec, studenti Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Štítky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *