Novinky z Afriky: listopad 2013

Štítky:

Přehled bezpečnostního dění z afrického kontinentu za měsíc listopad.

Ustanovení autonomní vlády ve východní Libyi

3. 11. Provinční leadeři oznámili, že vyhlašují autonomní regionální vládu. Ta je důsledkem slabé centrální moci, jež selhala při sjednocování země po konci Kaddáfího vlády. Východní Libye slavnostně deklarovala autonomní vládu, když se leadeři autonomního hnutí sešli v malém městě Ajdabiya, kde ustavili vládu pod názvem Barqua. Mnohem známější je však druhý název, Kyrenaika. Místní profederální televize odvysílala přenos z přísahy dvaceti ministrů nově ustanovenému orgánu. Deklarovaným premiérem se stal Abd-Rabbo al-Barassi. Oznámení o vytvoření autonomní vlády je vyvrcholením snahy Tripolisu znovu otevřít přístavy a ropná pole ve východní části země. Ty jsou od srpna blokována rebely a místními kmeny, které právě požadují větší podíl na moci a větší zisky z ropného bohatství. Tento krok nemá praktický význam, ale předpokládá se, že zhorší vztahy mezi východem Libye a Tripolisem, který odmítá jakékoliv snahy o větší míru autonomie. Centrální vláda nekontroluje rozsáhlá území od roku 2011, kdy byl svržen předchozí vládce, plukovník Muammar Kaddáfí. Libyjský premiér Ali Zeidan se snažil navázat kontakt s východní částí země kvůli znovuotevření blokovaných ropných přístavů, kde probíhá 60 procent produkce ropy. Protesty a stávky v přístavech a na ropných polích snížily produkci ropy na nějakých 10 % z obvyklé kapacity 1, 25 milionů barelů za den.

libya

Libye: Střety s milicí Ansar al-Sharia v Benghází

25. 11. Devět mrtvých a čtyřicet devět zraněných si vyžádaly střety mezi libyjskou armádou a islamistickou milicí v neklidné části Benghází.  Oběti jsou na obou stranách. Ansar al-Sharia je rovněž podezřelá ze zabití amerického velvyslance Christophera Stevense z roku 2012. Centrální vláda bojuje s milicemi o kontrolu nad územími v zemi. Avšak poslední střety jsou považovány za jedny z nejvážnějších v konfliktu armády s touto milicí. Milice byly součástí povstaleckých jednotek v boji proti bývalému vládci Muammaru Kadaffímu při povstání v roce 2011. Avšak po konci bojů byly vyzvány prozatímní vládou, aby se připojily k oficiálním jednotkám, anebo aby se rozpustily. Oficiální autority po tomto útoku zesílily volání po úplném rozpuštění neoficiálních ozbrojených skupin. Ansar-al Sharia jež má zřejmé napojení na zahraniční islamistické skupiny, je spojována se sérií útoků ve východní části Libye.

Nalezen nový nebezpečný kmen HIV

28. 11. V západní Africe byl nalezen nový kmen viru HIV. U pacientů s tímto kmenem propukne následná nemoc AIDS o dva roky rychleji než u jiných kmenů HIV. Nový agresivnější kmen se nazývá A3/02 a byl objeven v roce 2011 v rámci probíhajícího výzkumu HIV/AIDS. Nový typ viru byl identifikován v západoafrické Guinea-Bissau a vznikl, když se zkřížily dva nejběžnější kmeny HIV v regionu. Angelica Palm ze švédské Lund University, uvedla, že u pacientů s novým kmenem vypuká nemoc AIDS do pěti let, což je o dva až dva a půl roku rychleji než u výchozích typů HIV. U vědců proto nová rekombinace kmenu způsobuje obavy. Některé studie totiž naznačují, že kdykoliv se objeví takzvaný rekombinant kmenů, zdá se, že jeho forma je mnohem schopnější a agresivnější než u původních typů. Jsou dva základní typy viru HIV, HIV-1 a HIV-2. Typ HIV-1 se vyskytuje mnohem častěji.  Avšak kromě těchto dvou hlavních kmenů, existuje mnoho jejich suptypů. Některé mohou zmutovat v těle infikované osoby. Vědci však ujišťují, že nový typ viru je dobře léčitelný současnými léky. Ve světě žije s virem HIV okolo 35, 6 milionů lidí. Tento vir oslabuje imunitní systém. Infikovaná osoba pak může onemocnět dalšími nemoci, jakými jsou například tuberkulóza nebo zápal plic. I přesto, že nový kmen viru byl nalezen v regionu západní Afriky, je možné, že se v důsledku imigrace vyskytuje i v jiných částech světa.

Mali: Separatisté z řad Tuaregů končí příměří

29. 11. Etnická separatistická skupina Tuaregů oznámila, že končí příměří s centrální vládou, které bylo uzavřeno v červnu tohoto roku. Tato reakce přišla jen den poté, co se udály střety mezi malijskými vojáky a tuarežskými demonstranty ve městě Kidal, které leží v severní části Mali. Protestující se snažili zabránit návštěvě premiéra země, jímž je Oumar Tatam Ly. Střety se odehrály na místním letišti v Kidalu, kde mělo přistát letadlo s premiérem. Několik stovek demonstrantů se tomu ale snažilo zabránit. Podle centrální vlády pak dav zaútočil na vojáky na letišti, kteří začali střílet do vzduchů poté, co na ně protestující házeli kameny. Avšak Národní hnutí za osvobození Azawadu (National Movement for the Liberation of Azawad-MNLA)tvrdí, že vojáci stříleli přímo do davu, kde se nacházely ženy a děti. Při střetech bylo zraněno několik lidí.  Leader MNLA Mahamadou Djeri Maiga řekl agentuře AFP, že to, co se stalo je deklarací války. Dále dodal, že podniknou útoky bez varování na kteréhokoliv příslušníka malijské armády, na něhož narazí. Rebelové vyhrožovali již dříve vypovězením příměří. Důvodem bylo údajné neplnění slibů ze strany centrální vlády. MNLA vedlo od ledna 2012 vzpouru v severní části Mali, kde chce vytvořit nezávislý tuarežský stát Azawad. Na jejich stranu se přidali i radikální bojovníci napojení na teroristickou síť Al-kajdá. Společně pak ovládli během března a dubna sever země. Avšak v lednu 2013 byli vytlačení francouzskou vojenskou intervencí.

tuareg

Mali: Parlamentní volby

24. 11. Obyvatelé Mali volili v parlamentních volbách. Ty se konaly za pomoci vysokých bezpečnostních opatření. Jsou to druhé celostátní volby od francouzské vojenské intervence z ledna 2013. Průběh voleb je celkem klidný až na několik incidentů. Voličská účast byla prozatím v prvním kole nižší než u předchozích prezidentských voleb. Parlament mohlo vybírat 6,5 milionů zaregistrovaných oprávněných voličů. Někteří z příchozích voličů si stěžovali na samotný proces volby, kdy jim byla stranickými agenty nabízena peněžitá volba za odevzdání hlasu pro jejich kandidáty. Někteří si rovněž mysleli, že Mali ještě není na volby připravené, jelikož rebelové z řad Tuaregů ovládají některá území na severu země. Objevily se též zprávy, že ozbrojení muži ukradli hlasovací urny ve městě Timbuktu nebo, že ve městě Kidal na severu země, házeli tuarežští rebelové na hlasující kameny. Chtěli je tak od hlasování odradit. Evropští a afričtí pozorovatelé však přivítali celkově mírový průběh voleb a hodnotili je jako věrohodné. Rovněž malijský prezident Ibrahim Boubacar Keita byl spokojený s volebním procesem. Ve městech Kidal a Tessalit byla na volebních lístcích jen strana prezidenta Keity. Opoziční kandidáti to zdůvodnili tím, že zde bylo velmi nebezpečné dělat kampaň. V Kidalu došlo před třemi týdny k zabití dvou francouzských novinářů Ghislaine Dupontovou a Claudea Verlona. Z vražd je obviňováni příslušníci islamistické organizace Al-kajdá islámského Maghrebu. Ve městě Gao pak došlo k raketovému útoku. Francie má stále v zemi jednotky o síle 3000 vojáků.

Mali: Vražda dvou novinářů

4. 11. Bezpečnostní složky zadržely a vyslýchají několik podezřelých ze smrti dvou francouzských novinářů na severu Mali. Ghislaine Dupontová (57) a Claude Verlon (58) ze stanice France Internationale byli uneseni a poté zavraždění ve městě Kidal na severu Mali. Stalo se tak poté, co dělali rozhovor s jedním z místních vůdců. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius řekl, že to byla chladná a kalkulovaná vražda a rovněž nařídil najít viníky tohoto útoku. Jejich těla byla nalezena nedaleko města Kidal. Oba novináři byli zastřeleni. Jejich těla byla pak převezena do hlavního města Mali, Bamaka, a odtud repatriována do Francie.  Následně policejní zdroj z města Gao prohlásil, že desítka podezřelých byla zatčena v souvislosti s jejich vraždou a z toho nejméně šest jich skončilo ve vazbě. Fabius podezříval z účasti na vraždě islamistické skupiny Al—kajdá v islámském Maghrebu (al-Qaeda in the Islamic Maghreb-AQIM)nebo Hnutí za jednotu a jihad v západní Africe (Movement for Oneness and Jihad in West Africa-Mujao). Žádná ze skupin se však k této akci nepřihlásila. Dupontová a Verlon byli vysláni do Mali, aby informovali o prvním kole prezidentských voleb. Po rozhovoru s místním vůdcem ve městě Kidal je prý unesli čtyři muži a následně je odvezli do nedaleké pouště.

Bombový útok v Jihoafrické republice

12. 11. 2013- Dva lidé byli zabiti a pět dalších zraněno při explozi bomby v Bedfordview, v blízkosti nákupního centra Eastgate. Výbuch se odehrál přímo před obchodem Radovana Krejčíře Moneypoint. Jedním ze zabitých byl Krejčířův spolupracovník Jan Charvát. Na toho byl v České republice vydán zatykač kvůli krácení daní. Samotný Krejčíř při útoku nebyl zraněn, ovšem tvrdí, že se ho v Jihoafrické republice snaží někdo zabít, ale netuší, kdo za tím stojí. Bombový útok označil za terorismus ve stylu teroristické organizace al-Káidy. Pár dní po útoku zaznamenal Krejčíř další ránu, v podobě obstavení svého majetku jihoafrickým daňovým úřadem. S přítomností Českého podnikatele se nemohou smířit nejen Jihoafrické úřady, ale i místní obyvatelé. Skupině místních došla s Krejčířem trpělivost a sepisují petici, ve které žádají jeho vyhoštění ze země.

Pokusu o vraždu unikl byznysmen i letos v červenci, když se ho někdo před jeho kanceláří pokusil zastřelit pomocí dvanáctihlavňové dálkově ovládané zbraně ve chvíli, kdy na parkovišti vystupoval z auta. Zbraň byla umístěna za zadní registrační značkou červeného volkswagenu Polo a vyšly z ní asi dvě desítky střel. Vůz, ve kterém nikdo neseděl, pak začal hořet. Krejčíře žádná z kulek nezasáhla.

Krejčíř je v Jihoafrické republice od roku 2007, kdy přicestoval s falešným pasem ze Seychel. České policii unikl za podezřelých okolností v roce 2005 při domovní prohlídce. České úřady se opakovaně neúspěšně snažily o jeho vydání z JAR, kde podnikatel požádal o azyl.

Napětí v Angole

27. 11. 2013- Nasazení pořádkových sil policie, helikoptér a vodních děl si vyžádaly středeční protesty v Angole. Policie nasadila tyto mimořádné prostředky k zablokování stovek členů opozice při pochodu na pohřeb aktivisty, který byl zastřelen bezpečnostními silami o předchozím víkendu. Manuel Ganga, člen druhé největší Angolské opoziční strany CASA-CE byl zabit poté, co jej policisté zadrželi pro vylepování plakátů o únosu a podezření z vraždy dvou aktivistů z května 2012. Angolská policie prohlásila, že Ganga byl zastřelen při pokusu o útěk po zadržení. Incident se odehrál jen několik hodin předtím, než policie použila slzný plyn a varovné výstřely k rozehnání největší protivládní demonstrace prezidenta José Eduardo dos Santose od konce občanské války. Tato demonstrace se odehrála v sobotu 23. 11. a měla za cíl upozornit na podezřelé zmizení dvou protivládních aktivistů. Aktivisté Isaias Cassule a Antonio Alves Camulingui, kteří se podíleli na organizování protestů, požadovali zaplacení mzdových nedoplatků. Následně byli uneseni a možná i zavražděni v květnu 2012. Vůdce CASA-CE Abel Chivukuvuku poté vyslovil svůj nesouhlas s policejní blokádou poklidného pohřebního pochodu. Několik set lidí pochodovalo od centra města Luandy na hřbitov Santana o pár kilometrů dál. Na sobě měli trička s fotografií oběti a sloganem „Žádáme spravedlnost“. Poté ovšem narazili na policejní zátaras. Opoziční strany a mezinárodní právní skupiny již dlouho obviňují Dos Santosův režim z potlačování práv a používání násilí během jeho 34 let u moci. UNITA a CASA-CE prohlásili, že plánují zintenzivnit pouliční protesty, jako jediný způsob jak uvolnit dos Santosovu pevně sevřenou zemi.

angola

 Autoři: Lukáš Němec a Jan Skoch, studenti Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *