Novinky z Afriky: září 2014

Štítky:

Přehled bezpečnostního dění z afrického kontinentu za měsíc září, plus stručné shrnutí současné situace v Lesothu.

Nejistá situace v Lesothu

Původní protektorát Velké Británie Basutoland, který získal nezávislost v roce 1966, se po 16 letech od operace Boleas opět vrací do bezpečnostně strategických diskusí. 30. srpna oznámil předseda vlády Lesothského království, Thomas Motsoahae Thabane, že byl spáchán pokus o vojenský převrat. Thabane, který plní zároveň funkci ministra obrany, policie a národní bezpečnosti, uprchl do Jihoafrické republiky, přičemž deklaroval, že je jeho život v nebezpečí a žádal Jihoafrické rozvojové společenství (SADC) o opětovné nastolení pořádku. Na druhý den se do čela vlády postavil Thabaneho zástupce Mothetjoa Metsing, který byl okamžitě Thabanem ovlivněn ze zosnování puče. Má se za to, že loajálnost policejních složek patří Thabanemu, avšak vojensky zdatnější armáda se staví za Metsinga. Nepřehlednost situace dokládá prohlášení ministra práce Motloheloa Phooka, jenž oznámil svoji vůdčí pozici v čele vlády Lesothského království. Thabane se po několika dnech vrátil do Lesotha v doprovodu jihoafrické policie starající se o jeho bezpečnost, nicméně bez peacekeepingových jednotek. Jihoafrický prezident Jacob Zuma svolal zúčastněné strany k diskusi v pondělí 15. září. Zmíněná schůzka vyústila mimo jiné ve vyslání pozorovatelského týmu SADC do Lesothského království, v jejímž čele stanul zástupce prezidenta Zumy Cyril Ramaphosa. Tříčlenná koalice vzniklá z voleb v roce 2012 se tak postupně rozpadá navzdory několika měsíčnímu funkčnímu období.

Zásadní význam má stabilní Lesotho zejména pro Jihoafrickou republiku, která je také jediným sousedem „horského“ království. Rozpracovaný projekt Vodní lesothské vysočiny je největším svého druhu v subsaharské Africe a má klíčový smysl pro zásobování provincie Gauteng pitnou vodou. Zůstává tak nejisté, nakolik bude JAR v čele SADC ochotna znovu argumentovat udržením legitimně zvoleného režimu pomocí intervence stejně jako v roce 1998 či zvolí jinou, politicky korektnější cestu.

1000px-LocationLesotho.svg
Lesotho, jako důležitá oblast zájmu pro Jihoafrickou republiku. (Zdroj: Wikipedia.org)

Milice obsadily ministerstva v  Tripolisu

1. 9. 2014: Milice obsadily většinu ministerstev v hlavním městě Libye. Ozbrojení muži blokují vstup zaměstnanců, kteří tak nemohou vykonávat svou práci. Ozbrojenci rovněž obsadili ambasádu Spojených států amerických. Mezitím byl do úřadu znovu uveden libyjský premiér Abdullah al-Thinni. Libye se nachází ve stavu anarchie od svržení předchozího vládce Muammara Kaddafího. Milice bojují od té doby o moc mezi sebou. Jedna z nich Libyjský úsvit (Libya Dawn), která je napojena na islamisty, ovládla hlavní město Tripolis. Vláda a zvolený parlament se přesunuly minulý měsíc do východolibyjského Tobruku.  Důvodem byla právě bezpečnostní situace v hlavním městě. V prohlášení k současné situaci vláda uvedla, že většinu ministerstev, institucí a státních orgánů nemá pod svou kontrolou. Většina ambasád, včetně americké, byla evakuována již v červenci letošního roku, kdy začaly střety mezi milicemi o hlavní město a blízké letiště. Staronový premiér al-Thinni byl pověřen sestavením nové vlády. Milice Libyjský úsvit chce navrácení původního parlamentu Generálního národního kongresu. Důvodem je to, že v něm milice měly mnohem větší zastoupení. Organizace spojených národů však prohlásila, že namísto parlamentu může být dosazeno jen těleso, které bylo předtím zvoleno v řádných volbách. V těch posledních utrpěli islamisté porážku.

Smrt čtyř peacekeeperů OSN po výbuchu miny v Mali

2. 9. 2014: Čtyři příslušníci jednotek Organizace spojených národů (OSN) byli zabiti a dalších šestnáct bylo zraněno při explozi miny na severu Mali.  Mluvčí mise OSN, která nese název Minusma, uvedl, že šest vojáků bylo zraněno velmi vážně. Následně dodal, že jednotky OSN čelí v poslední době zvýšenému počtu útoků. Samotná mise převzala zodpovědnost za bezpečnost na severu Mali minulý rok poté, co francouzské jednotky vytlačily islamisty z klíčových měst v oblasti. Mluvčí ještě dodal, že mina vybouchla přibližně třicet kilometrů od města Kidal. Poslední útok je jen jedním z mnoha, které se zde odehrály. Několik dní předtím se stala základna OSN ve městě Aguelhok terčem minometné palby a při dalším útoku byli zraněni čtyři civilní pracovníci mise poté, co jejich auto najelo na minu. K zodpovědnosti za poslední útoky se prozatím nikdo nepřihlásil, ale nedávno uvedla islamistická organizace Al kajdá islámského Maghrebu, jež působí v severní Africe, že stojí za sérií útoků v oblasti kolem malijského města Timbuktu z července a srpna tohoto roku. Francie intervenovala v zemi minulý rok. Chtěla tak zabránit expanzi islamistů, kteří ovládli klíčová města na severu země. Využili přitom povstání Tuaregů. Ti chtějí vlastní stát na severu Mali.  V současnosti probíhají v Alžírsku mírové rozhovory mezi malijskou vládou a Tuaregy. Z těchto rozhovorů jsou vyloučeny všechny skupiny, které požadují islamistickou vládu.

Vůdce al-Šababu zabit

6. 9. 2014: Militantní al-Šabab utrpěl v měsíci září citelnou ztrátu. Zabit byl jeden ze spoluzakladatelů celé organizace, Ahmed Abdi Godane, který je také znám jako Abu Zubeyr. Dle Pentagonu byl Godane, na něhož byla vypsána odměna sedm miliónů dolarů za informace vedoucí k  dopadení či zabití, zabit během leteckého úderu z prvního září poblíž somálského přístavu Barawe. Somálský prezident Hassan Sheikh Mahmoud, který byl prý informován o americkém útoku, vyzval členy al-Šabab k tolik chtěnému míru. Nakolik se al-Šabab dokáže vyrovnat se ztrátou svého vůdce a zůstat operačně schopným zůstává otázkou. Sami islamisté potvrdili Godaneho smrt šestého září, načež deklarovali odvetu a do svého čela si zvolili Ahmeda Umara, taktéž známého jako Abu Ubaidah.

 Používání mučících praktik v Nigérii

18. 9. 2014: Mučení se stalo nedílnou součástí vyšetřování v Nigérii. Mnoho stanic prý má neformálního důstojníka na mučení. Tvrdí to mezinárodní organizace Amnesty international (AI), která se zabývá problematikou lidských práv. Armáda i policie používají širokou řadu mučících praktik zahrnující bití, vytržení zubů či nehtů, nebo sexuální násilí. Policie se nařčení brání a říká, že má nulovou toleranci pro mučení u sboru a mluvčí policie dodává, že pokud se něco takového stane, hned se to řeší. Podle zprávy Amnesty international jsou lidé často zatýkáni v rozsáhlých operacích. Následně jsou mučeni, aby vydali peníze nebo od nich bylo získáno přiznání. Mučení slouží jako prostředek k uzavírání jednotlivých případů. Podle AI je nejhorší situace na severovýchodě země, kde probíhají boje proti islamistům ze skupiny Boko Haram. AI tvrdí, že od roku 2009, kdy začalo násilí ze strany Boko Haram, bylo zatčeno mezi pěti až deseti tisíci lidmi. Poté byli drženi v přeplněných detenčních zařízeních, kde dochází běžně i k popravám. Podle svědectví jedno patnáctiletého mladíka, který byl zadržen a držen v táboře Damaturu ve státě Yobe. Podezřelý z členství v Boko Haram, byl neustále bit hlavněmi zbraní, obušky a mačetami. Kromě toho mu byla na záda vylita tekutá a horká plastová hmota. Bývalý voják, jenž sloužil v táboře Damaturu, potvrdil, že používání mučení je běžnou praxí při vyslýchání.  AI říká, že zpráva je složena z 500 rozhovorů, které nasbírala během dvaceti různých návštěv od roku 2007. Podle této organizace je šokující rozsah používání mučících praktik na mužích, ale i ženách a dětech.

Střety na jihosúdanských a ugandských hranicích

19. 9. 2014: Pět ugandských a dva jihosúdánští občané byli zabiti v sérii příhraničních potyček v obou afrických zemích v polovině září. Probíhající střety tak pouze dokládají dlouhodobý problém ve zmíněné oblasti, a to přesné konsensuální vymezení státní hranice.  V minulém roce byla ustanovena komise ze zástupců obou zemí, jejímž hlavním posláním bylo rozdělení komunity v obou regionech nejen podle státních hranic. Navzdory působení komise a deklaraci prezidentů obou zainteresovaných zemí z roku 2010 slibující smírné řešení, v oblasti dále panuje neklid a násilí.

Desítky mrtvých po útoku na tržnici v Nigérii

20. 9. 2014: Ozbrojenci z islamistické skupiny Boko Haram zaútočili na zemědělský trh ve městě Mainok, ležícím ve státě Borno na severovýchodě Nigérie.  Útočníci se zbraněmi začali střílet na obchodníky a zákazníky v době, kdy bylo tržiště plné lidí. Počet obětí není zatím přesně znám, ale podle některých svědků se odhaduje, že bylo zabito okolo 30 lidí. V posledních týdnech získala Boko Haram kontrolu nad několika městy a vesnicemi v oblasti. Státní složky se snaží porazit tuto islamistickou skupinu, která začala s útoky proti centrální vládě v roce 2009. Avšak stále větší části území nejsou pod kontrolou státních autorit a v postižených oblastech tak hrozí rostoucí humanitární krize. Mnoho obyvatel opustilo Mainok po útoku. Podle dvou bezpečnostních zdrojů bylo v následné přestřelce zabito 36 lidí, z toho 13 ozbrojenců. Zabito bylo však i 23 civilistů. Bezpečnostní síly pronásledují zbylé útočníky. V květnu 2013 vyhlásil prezident Nigérie Goodluck Jonathan výjimečný stav v severovýchodních státech Yobe, Borno a Adamawa. Tímto krokem chtěl rozdrtit povstání Boko Haram. Avšak islamisté po začátku vojenské ofenzívy vystupňovali útoky proti civilním cílům. Častým terčem jsou školy a akademie, které jsou podle nich symbolem západní kultury. Příkladem může být unesení přibližně 200 školaček, jež vyvolalo poměrně silnou mezinárodní mediální odezvu. Podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch bylo tento rok zabito už kolem 2 000 civilistů

Keňská odhodlanost

21. 9. 2014: Na rok přesně od útoku v centru keňské metropole Nairobi, nákupním středisku Westgate, oznámil keňský prezident Uhuru Kenyatta neutichající odhodlání v boji s militantním hnutím Al-Shabaab nejen v sousedním Somálsku, ale v celém regionu východní Afriky. Keňské území bylo v posledních měsících terčem několika bombových útoků islamistů, uskutečněných jako odveta za působení keňských jednotek v rámci operace AMISOM na somálském území. Keňské bezpečnostní složky jsou dlouhodobě kritizovány za nedostatečnou efektivitu svých snah. Ke změně tohoto vnímání má přispět nový šéf keňské rozvědky Philip Kameru.

Prezident Kenyatta musí kromě sporu s Al-Shabaabem řešit předvolání k Mezinárodnímu kriminálnímu soudu v Haagu. Hlava státu je obviněná ze zločinů proti lidskosti, a to kvůli organizování násilných nepokojů po volbách z roku 2007, při kterých zemřelo 1 200 lidí.

Čína vyšle své vojáky do Jižního Súdánu

25. 9. 2014: Čína se rozhodla podpořit mírovou misi OSN v Jižním Súdánu, kam vyšle 700 svých vojáků. Pevný termín zahájení operace však zatím stanoven nebyl. Čína toto rozhodnutí vysvětluje nutností ochrany svých investic do především ropného průmyslu. Cílem čínských vojáků je mimo jiné i ochrana humanitárních pracovníků a občanů v této nejmladší zemi světa, jak potvrdil mluvčí čínského ministerstva obrany Geng Yansheng. Byť se Čína vojensky v afrických zemích tolik neangažuje, není to její první vyslání svých jednotek na tento kontinent. V loňském roce bylo vysláno několik jednotek na misi OSN v Mali a v současné době má Čína v celé Africe více než 1800 příslušníků mírových sil. Zájmy Číny jsou v Jižním Súdánu soustředěny především na ropný průmysl, neboť více než 5% importované ropy do Číny pochází právě z této africké země.

Šíření viru ebola do dalších zemí západní Afriky

30. 9. 2014: Virus ebola se šíří dále západní Afrikou. První případy jsou hlášeny z Nigérie a Senegalu. Stejně tak se dále šíří i zeměmi, kde se vyskytl prvně. Nejpostiženější jsou Guinea, Sierra Leone a Libérie. Současné vypuknutí viru je nesmrtelnější v historii. Propuknutí nemoci v Nigérii a Senegalu je prozatím menšího rozsahu než ve zmíněných západoafrických státech. Prozatím úřady hlásí kolem 20 potvrzených případů v obou zemích. V Nigérii se jedná o 19 případů, z nichž 8 lidí nakažení podlehlo. V Senegalu je hlášen momentálně jeden případ, přičemž se tohoto nakaženého podařilo zachránit. Virus ebola má inkubační dobu 21 dní. Pokud se po této době neobjeví nové případy, může země prohlásit, že epidemie viru je u konce. Nigérie a Senegal budou moci toto prohlásit přibližně v půlce října, avšak v případě Nigérie není jasné, zda se v zemi neobjeví nové případy. Nigerijský prezident Goodluck Jonathan prohlásil, že epidemie v jeho zemi už skončila. Lékařští experti se však domnívají, že to je předčasné tvrzení.

Ebola_virus_em
Virus Eboly pod mikroskopem (Zdroj: Wikipedia).

Autoři: Jan Skoch, Lukáš Němec a Tomáš Dvořák, studenti Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *