Trasa dodávky zbraní (Zdroj: Guardian)
Trasa dodávky zbraní (Zdroj: Guardian)

Novinky z Blízkého východu: březen 2014

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění na Blízkém východě za březen 2014.

Egypt – Perzekuce novinářů pokračuje

Zdá se, že svobodě tisku režim pod patronátem al Sisího příliš nepřeje. Freedom house – think tank věnující se úrovni demokracie ve státech světa označil situaci v Egyptě za alarmující. Svoboda slova v egyptských médiích, je podle FH prakticky nulová. Dokládá to i příběh skupiny novinářů arabské televizní stanice Al-Jazeera, kteří jsou zadrženi a čekají na soudní proces. Jejich obvinění zní takto: podněcování násilí, šíření sektářského násilí a útok na ozbrojené složky. Jedním z nich je i novinář australského původu Peter Greste. Egyptský prezident Adly Mansour vzkázal jeho rodičům, že udělá vše pro jeho propuštění. Jedná se však pouze o jednoho z mnoha. Osud ostatních novinářů, a především těch místních, o které se tolik zahraniční média nezajímají, je tak velmi nejistý. Každopádně je jasné, že současný Egyptský režim se rozhodl proti Muslimskému bratrstvu bojovat na všech frontách – nejen v ulicích a novináři, kteří mají na celou situaci liberálnější náhled, se tak rázem stávají nepohodlnými.

29. 3. Libanon – Výbuch zabil tři libanonské vojáky

incidentu došlo v sobotu 29. března poté, co sebevražedný atentátník spustil výbušné zařízení ve svém vozidle v blízkosti vojenského stanoviště ve městě Arsal. Krom tří mrtvých utrpěli další tři vojáci zranění. Podle mnohých pozorovatelů se jedná o další projev spill over efektu, kdy konflikt v sousední Sýrii destabilizuje bezpečnostní situaci uvnitř Libanonu. Tuto domněnku potvrzuje i fakt, že město Arsal se stalo útočištěm pro mnoho syrských uprchlíků. V reakci na tuto událost došlo ve městě k sérii domovních prohlídek a posílení přítomnosti ozbrojených a pořádkových složek na ulicích.

28. 3. Egypt – Al Sisi: „Předstupují před vás naposledy v uniformě“

Polní maršál Abdel Fattah al Sisí promluvil v televizním vysílání k občanům s poselstvím, ve kterém oznámil, že odkládá svou uniformu a abdikuje na pozici vrchního velitele Egyptských ozbrojených sil. Uniformu nosil celých 45 let, od doby, kdy jako 15tiletý nastoupil na leteckou střední školu. Dále hovořil o svém úmyslu kandidovat do nejvyššího Egyptského úřadu – řekl, že události posledních let ukázaly na skutečnost, že žádný prezident nemůže být úspěšný, pokud nemá pevnou podporu lidu.

Podle pozorovatelů má veliké šance na zvolení, především protože jako čelní vojenský představitel bude pro mnoho lidí představovat řešení neklidné situace například na Sinajském poloostrově, který se vymkl kontrole státních sil krátce po revoluci vedoucí ke svržení exprezidenta Mubaraka.  Před Sisím však bude ležet velké množství výzev nevojenského a nebezpečnostního charakteru – ekonomika není v nejlepším stavu. Situace volá taktéž po sociálních a zdravotních reformách – pozorovatelé se však domnívají, že Sisí nemá žádný lék, který by vedl k rychlému řešení těchto Egypt zužujících problémů.

27. 3. Sýrie – OSN: Syrští uprchlíci významnou hrozbu pro stabilitu Libanonu

Oficiální prohlášení OSN upozorňuje, že syrských uprchlíků odešel do sousedního Libanonu už téměř milion, což je pro čtyřmilionový stát zásadním demografickým zásahem představujícím bezpečnostní hrozbu pro jeho křehkou stabilitu, v níž figurují vzájemně se vyvažující skupiny šíitů, sunnitů, drúzů i křesťanů. „Ne každý si uvědomuje malou velikost Libanonu a to, že téměř 25% jeho populace je nyní tvořeno uprchlíky, z nichž většina do země přišla během jediného roku,“ upozornila zástupkyně Uprchlické agentury OSN pro Libanon Ninette Kelleyová. „Pokud nebude Libanon podpořen, pak má velmi reálné vyhlídky na státní kolaps a na plné přelití syrského konfliktu na své území.“ Asi 400 000 syrských uprchlíků v Libanonu tvoří děti, kterým je podle Kelleyové potřeba zajistit možnost vzdělání, protože přeplněné libanonské školy navštěvovat nemohou. Syrská uprchlická komunita má podle OSN nakročeno k tomu, aby početně převýšila tu afghánskou – dosud největší na světě.

26. 3. Kuvajt – Summit Ligy arabských států

Kuvajt hostil dvoudenní 25. summit Ligy arabských států, jehož závěrečným výstupem byla sedmnáctistránková Kuvajtská deklarace, pokrývající velké množství témat a obsahující mimo jiné závazek k „rozhodné spolupráci na ukončení rozporů.“ K posunům či změnám nedošlo v žádném z projednávaných problémů, což je pro jejich dlouhodobý charakter pochopitelné – mezi diskutovaná témata patřil přetrvávající izraelsko-palestinský konflikt (zástupci LAS zopakovali, že podporují Palestince v jejich neochotě uznat Izrael jako Židovský stát), stále aktuální povstání v arabském světě nebo občanská válka v Sýrii a s ní související problém syrských uprchlíků v Libanonu.

Sýrie byla z LAS vyloučena v listopadu 2012 a místo Bašára Asada na letošním summitu zaujal šéf Syrské národní koalice Ahmad Jarba. Své kolegy žádal o zbrojní podporu povstaleckých sil. „Nežádám vás o deklaraci války, pouze o efektivní zbraně,“ pronesl Jarba. Opačný zájem prosazoval zvláštní mírový vyslanec OSN a LAS pro Sýrii Lakhdar Brahímí, který apeloval především u Saúdské Arábie a Kataru na zastavení toku zbraní syrským bojovníkům. V závěrečné deklaraci se představitelé arabských států shodli na nutnosti politického řešení konfliktu na základě závěrečné zprávy z první ženevské konference z června 2012.

Specifikem letošního summitu bylo patrné napětí mezi Katarem na jedné a Saúdskou Arábií, Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty na druhé straně, způsobené odlišným pohledem na Muslimské bratrstvo, označené začátkem března Saúdy za teroristickou organizaci.

25. 3. Egypt – Masové soudy s příznivci Bratrstva pokračují

Hned den poté, co soud v Káhiře odsoudil k trestu smrti 529 příznivců Muslimského bratrstva, byl k soudu předveden i duchovní vůdce této organizace Mohammed Badie. Dá se očekávat, že masové perzekuce tohoto druhu budou dále pokračovat a je otázkou, jak se k celé situaci postaví mezinárodní společenství – nedá se však pravděpodobně očekávat nějaká razantnější akce neboť v současné situaci je těžké si představit, že se někdo postaví na stranu Bratrstva v době, kdy to pokračuje se svou kampaní zaměřenou proti policejním a vojenským představitelům a nadále se pravděpodobně podílí na destabilizaci situace na Sinaji.

24. 3. Jemen – Ozbrojenci zabili 20 bezpečnostních pracovníků

20 příslušníků jemenských ozbrojených sil bylo zabito při útoku na vojenské kontrolní stanoviště v provincii Hadramawt. Podle jemenských oficiálních zdrojů nesl útok stopy ozbrojenců al-Kájdy Arabského poloostrova (AQAP). Zdroj z hlavního města Saná uvedl, že dva další jemenští bezpečnostní pracovníci byli uneseni. Provincie Hadramawt, v níž má AQAP významný vliv, je centrem jemenské produkce ropy. Incident je dalším důkazem vnitřní nestability Jemenu, která se mimořádně prohloubila po svržení prezidenta Alího Abduláha Saleha začátkem roku 2012. V posledním velkém útoku AQAP byla napadena věznice v Saná – zabito bylo 11 lidí. V roce 2012 se jemenské armádě s materiální podporou USA podařilo vytlačit ozbrojence AQAP z pevností, které drželi na jihu země; od té doby se ale členové jemenské al-Kájdy dokázali znovu a lépe zorganizovat a útoky na jemenské vládní a bezpečnostní cíle nejsou výjimkou.

21. 3. Izrael  – Izraelská armáda objevila nový tunel z Gazy

Izraelské jednotky objevily jeden z největších a nejdůmyslnějších tunelů vedoucích v hloubce 8 až 9 metrů z jižní části pásma Gazy na izraelské území. Jde o čtvrtý tunel nalezený za poslední rok a půl. Mluvčí Izraelských ozbrojených sil Peter Lerner označil tunel za „vysoce kvalitní“ a určený pro „rozsáhlé operace“ jako jsou například únosy. V roce 2006 to byl právě tunel, který posloužil ozbrojencům z hnutí Hamás proniknout na izraelské území, kde zabili dva vojáky a třetího – Gilada Šalita – unesli coby rukojmího. Abu Obeida, mluvčí brigád al-Kassám, ozbrojeného křídla Hamásu, označil na zvláštní tiskové konferenci nově vypátraný tunel za starý a jeho odhalení přisoudil dešti, který odkryl jeho vchod. Tunel byl zpevněný betonem, jehož export do Gazy byl Izraelem dlouhé roky zakázán právě kvůli možnému použití na výstavbu těchto podzemních průchodů. Od roku 2010 ale Izrael umožňuje dodávky stavebního materiálu do Gazy na mezinárodně financované stavební projekty.

 

Fotografie tunelu od IDF
Fotografie tunelu od IDF

21. 3. Libanon – 11 mrtvých po střetech v Tripolisu

Násilí v ulicích tohoto severo-libanonského města nejsou výjimkou, nicméně tento střet mezi příznivci a odpůrci syrského prezidenta Bašára al Assada byl neobvyklý svou intenzitou. Ve městě, které je podobně jako mnoho jiných v Libanonu rozděleno sektářskou nenávistí se však podobné útoky dají očekávat i v blízké budoucnosti. Město navíc leží pouhých 50 km od syrských hranic. Hlavní linie konfliktu je zde mezi Sunnity a Alavity, přičemž Alavité podporují společně s šíitským Hizballáhem prezidenta Assada. Ve zmíněném týdnu zemřelo v podobných konfliktech v Libanonu 27 osob.

20. 3. Sýrie – OPCW: Téměř polovina syrských chemických zbraní vyvezena

Podle původního plánu OSN měly být veškeré chemické zbraně vyvezeny z území Sýrie do konce roku 2013. OPCW k 20. březnu oznámila, že v současnosti je vyvezena jejich necelá polovina. Část chemických látek zařazených na prvních dvou příčkách seznamu OPCW dle nebezpečnosti opustila syrský přístav Latakia ve třech zásilkách minulý týden. Zpoždění je podle syrské strany způsobeno bezpečnostními problémy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nicméně i přes zjevné komplikace věří, že se úplné likvidace syrského chemického arsenálu podaří dosáhnout do poloviny roku 2014, jak se původně plánovalo.

20. 3. Libanon – Nová vláda obdržela důvěru parlamentu

Ze 101 hlasujících se vyslovilo pro udělení důvěry 96 poslanců. Takovýto výsledek se však předpokládal. Po roce má tak Libanon opět legitimní vládu a dají se očekávat nové prezidentské volby, stejně tak jako již rok odkládané volby parlamentní. Premiérem je Tammam Salam, jehož vláda vznikla před měsícem. Tomuto stavu předcházela vláda Najiba Mikatiho. ten však rezignoval poté, co byl zablokován v parlamentu stranami spojovanými s šíitským Hizballáhem. Hlavními úkoly vlády bude především zorganizování prezidentských voleb a stabilizace bezpečnostní situace, která se zhoršuje od začátku občanské války v sousední Sýrii.

19. 3. Izrael – bombardování syrských vojenských cílů

V odpovědi na syrské útoky na Izraelem okupované Golanské výšiny, při nichž byli zraněni čtyři izraelští vojáci, zaútočily izraelské letecké síly na několik syrských vojenských cílů. Podle syrských státních médií byl jeden voják zabit a 7 dalších zraněno. Izrael byl syrskou stranou varován, že podobné útoky ohrožují stabilitu a bezpečnost regionu. Čin byl navíc označen za „zoufalý pokus vyhrotit situaci a odvést pozornost od nedávných úspěchů syrských vládních sil, zejména co se týče dobytí města Jabrúd.“ Jabrúd byl přitom posledním útočištěm povstalců poblíž libanonských hranic.

Provedený izraelský útok byl od počátku syrského konfliktu už několikátý. Hlavním cílem Izraele je zabránit převozu syrských zbraní do rukou palestinského Hizballáhu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil politiku svého státu za velmi jasnou: „Ublížíme těm, kdo ubližují nám.“

18. 3. Sýrie – Spojené státy ze země vypověděly syrské diplomaty

Po třech letech syrského konfliktu se Spojené státy americké rozhodly uzavřít syrskou ambasádu ve Washingtonu a konzuláty v Michiganu a Texasu a vykázat veškeré syrské diplomatické zástupce ze země. „Rozhodli jsme, že je nepřípustné, aby jednotlivci určení syrským režimem vedli diplomatické nebo konzulární operace ve Spojených státech,“ uvedl Daniel Rubinstein, zvláštní vyslanec pro Sýrii. Zároveň ale dodal, že USA chtějí se Sýrií udržet diplomatické styky v případě, že prezident Asad odstoupí ze svého postu.

15. 3. Egypt – Nepokoje si vyžádaly život šesti vojáků, zemi ochromují stávky

Vlna stávek odlišných ekonomických sektorů už měsíc zmítá Egyptem. Stávkují například lékaři, řidiči MHD či zaměstnanci ocelářského a textilního průmyslu. Země zoufale volá po reformách, ty se však nedají očekávat dříve, než po parlamentních a prezidentských volbách.

V samý den, v jakém došlo k jedné z největších stávek řidičů MHD, se odehrál ozbrojený incident, při kterém zahynulo šest vojáků. Na vojenském stanovišti ve Shrubra al-Khayma na severním předměstí Káhiry je přepadla skupinka střelců. Na místě zanechal taktéž dvě bomby, které však byly zneškodněny. S největší pravděpodobností se jedná o akci Muslimského bratrstva, které vyhlásilo bojovou kampaň proti vojákům i policistům v reakci na masové zátahy a zatýkání.

13. 3. Izrael – Dočasné příměří porušeno zásahem z Gazy

Mezi Izraelem a pásmem Gazy probíhají nejintenzivnější střety od listopadu 2012. Poté, co v první polovině března zabily izraelské jednotky tři členy Íránem podporované palestinské skupiny Islámský džihád, vyhlásila tato skupina obnovení dočasného příměří, které bylo dojednáno za přispění Egypta na konci roku 2012. Jen několik hodin poté ale Komise lidového odporu (Popular Resistance Committee – PRC) oznámila vypálení osmi raket z Gazy na území Izraele. Hnutí Hamás se podle palestinských zdrojů v útoku nijak neangažovalo ve snaze vyhnout se širšímu konfliktu, zároveň mu ale nijak nezabránilo. Izrael odpověděl bombardováním tábora PRC v jižní Gaze a tří dalších teroristických základen na severu. Tyto události nijak nenasvědčují posunu v mírovém procesu mezi Izraelci a Palestinci. Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman navíc v reakci na události prohlásil, že „jediným řešením současné situace nepřetržitého cyklu teroru je nová okupace Gazy.“

Izraelská tank u severní hranice Gazy (Zdroj: Reuters)
Izraelská tank u severní hranice Gazy (Zdroj: Reuters)

7. 3. Saúdská Arábie – Muslimské bratrstvo na seznamu teroristických organizací

Na seznam teroristických organizací Saúdské Arábie přibyly nejen saúdskoarabská odnož Hizballáhu, syrské džihádistické skupiny al-Nusrá a Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIS), ale i Muslimské bratrstvo, jehož původ je v Egyptě, ale které dnes působí v mnoha zemích Blízkého východu, včetně Sýrie nebo i Saúdské Arábie. V Rijádu panují obavy ze skutečnosti, že sunnitská doktrína Bratrstva stojí v opozici k saúdským dynastickým principům, a že příslušníci organizace se už od nepokojů Arabského jara pokoušejí vybudovat síť podporovatelů uvnitř království. Tento krok ovšem vytvořil napětí mezi Saúdskou Arábií a Katarem, tradičním příznivcem a podporovatelem Muslimského bratrstva. Královský dekret navíc odsuzuje všechny obyvatele Saúdské Arábie, kteří se připojí, schvalují nebo poskytují morální či materiální pomoc skupinám, které jsou klasifikovány jako teroristické nebo extremistické.

Muslimské bratrstvo je nyní označováno za teroristickou organizaci i ve svém „rodném“ Egyptě, kde jej na seznam umístila armádou podporovaná vláda po svržení prezidenta Muhamada Mursího. Současná Egyptská vláda proto saúdské rozhodnutí přivítala a označila ho za „správný směr.“

5. 3. Izrael – zadržena dodávka raket mířící ze Sýrie do Gazy

Íránská nákladní loď KLOS C5, převážející 40 raket s doletem 160 km, 181 minometných granátů a asi 400 tisíc nábojů, mířících podle oficiálních izraelských zdrojů do rukou palestinských ozbrojenců z pásma Gazy, byla napadena a zadržena speciální jednotkou izraelského námořnictva v Rudém moři. Zbraně měly plout nejprve ze syrského Damašku do Íránu a z něj přes irácký přístav Umm Qasr do Súdánu, kde měly putovat po zemi přes Sinajský poloostrov až do Gazy. Peter Lerner, mluvčí Izraelských ozbrojených sil, uvedl, že náklad sledovali už od naložení v Damašku před několika měsíci, a protože jej vyhodnotili jako významné ohrožení pro bezpečnost státu Izrael, rozhodli se zasáhnout. Íránská zpravodajská agentura Tansim, spolupracující s íránskými Revolučními gardami, odmítla izraelská obvinění z „převozu zbraní teroristickým organizacím.“ Izrael dlouhodobě upozorňuje na transfer strategických zbraní mezi Sýrií a libanonským Hizballáhem. Hizballáh zároveň hraje klíčovou roli v syrské občanské válce, v níž se do bojů zapojuje na straně syrského režimu.

Trasa dodávky zbraní (Zdroj: Guardian)
Trasa dodávky zbraní (Zdroj: Guardian)

 4. 3. Egypt – Soud v Káhiře zakázal palestinský Hamás

Egyptský soud zákaz zdůvodnil tím, že organizace Hamás má dobré napojení na Muslimské bratrstvo. jedná se o další krok v procesu vyhranění se proti tomu, co současný Egyptský establishment označuje jako islamistickou vládu exprezidenta Mursího. Hamás se vyjádřil nad tímto verdiktem s politováním. Podle jeho mluvčího Sami Abu Zuhriho je to rozhodnutí, které poškodí image Egypta a lze si jej vykládat jako stavění se proti palestinskému odboji.

Vrcholný představitel palestinského Hamásu Ismail Haniya s exprezidentem Mursím (Zdroj: Reuters)
Vrcholný představitel palestinského Hamásu Ismail Haniya s exprezidentem Mursím (Zdroj: Reuters)

 2. 3. Izrael – Ultraortodoxní Židé protestují proti povinnosti vojenské služby

Už před dvěma lety rozhodl izraelský Nejvyšší soud, že výjimka umožňující ultraortodoxním Židům (charedim) vyhnout se povinné vojenské službě, je v rozporu s izraelskou ústavou. Během několika následujících týdnů by měla být zrušena. Proti tomu ale ultraortodoxní Židé protestují; začátkem března se jich v Jeruzalémě sešlo přibližně 300 tisíc, přičemž jejich celkový počet v Izraeli činí více než 700 tisíc – necelých 10% obyvatelstva. Demonstrující zahradili hlavní vstup do Jeruzaléma a zablokovali několik cest uvnitř města.

Komunita ultraortodoxních Židů se v Izraeli rychle rozrůstá díky vysoké porodnosti, mnozí z nich jsou nezaměstnaní. Otázky s nimi spojené patří v Izraeli k významným vnitropolitickým tématům i díky skutečnosti, že jejich studium v náboženských školách je dotováno státem, aniž by se na oplátku spolupodíleli na obraně státu, v němž je jinak služba v armádě povinností pro každého Izraelce. Protestující argumentují mimo jiné tím, že jim vstup do armády znemožní nejen studovat Tóru tak, jak by měli, ale i řídit se jí ve všech aspektech. V současné vládě, v níž nemají ultraortodoxní Židé zastoupení, ale není nikdo, kdo by byl ochoten plánované zrušení výjimky zablokovat.

Autoři: Martin Brožík, student magisterského oboru Bezpečnostní a strategická studia a Zuzana Gruberová, studentka bakalářských oborů Bezpečnostní a strategická studia a Mezinárodní vztahy, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *