Novinky z euroatlantického prostoru: březen 2014

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc březen.

2. 3. – První reakce na krymskou krizi

Poměrně nečekaná eskalace situace na Krymském poloostrově začátkem března překvapila většinu západních politiků. Spojené státy i Evropská unie obvinily Ruskou federaci z vojenské agrese proti Ukrajině. Přestože ozbrojenci, kteří de facto převzali kontrolu nad poloostrovem, mají ruské vojenské vybavení a jsou to zcela zjevně regulérní vojenské jednotky, Moskva trvá na tom, že nepatří k ruské armádě a jsou to pouze jednotky domobrany. Severoatlantická aliance odsoudila ruskou vojenskou eskalaci na Krymu a označila ji za porušení mezinárodního práva.  Sám generální tajemník NATO označil ruské vojenské aktivity za hrozbu pro mír a bezpečnost v Evropě. Washington i Brusel teď vyhrožují sankcemi. Britská vláda reagovala bojkotem para-olympijských her v Soči.

4. 3. – Návrh amerického obranného rozpočtu 2015

Bílý dům zveřejnil návrh obranného rozpočtu pro příští rok. Obamova administrativa bude od Kongresu požadovat 495,6 miliard dolarů, což je o čtyři miliardy méně než rozpočet ozbrojených sil pro tento rok. Ministr obrany Chuck Hagel označil návrh rozpočtu za „zodpovědný, vyrovnaný a realistický“ a také vyjádření Sboru náčelníků štábu jsou veskrze pozitivní, přestože se počítá s částečným omezením některých zbrojních programů a relativně velkým snížením početného stavu ozbrojených sil k úrovni spřed druhé světové války (plány k zeštíhlení ozbrojených sil byly představeny již koncem minulého měsíce, viz naše únorové novinky). Část zákonodárců je s návrhem obranného rozpočtu spokojena, část ho naopak označuje za přehnaně vysoký.

Návrh rozpočtu pro příští rok představil také Úřad ředitele národního zpravodajství. Zpravodajské služby, které jsou součástí jeho programu (část zpravodajských služeb je pod Ministerstvem obrany a tedy v rozpočtu Pentagonu, pozn. red.), budou požadovat 45,6 miliard dolarů, tedy o 5 % méně než v letošním roce.

6. 3. – Západ hrozí Rusku

Po hlasování Krymského parlamentu o odtržení od Ukrajiny a vyhlášení referenda o připojení k Ruské federaci se objevují první reakce západních států. Evropská unie zmrazila majetek sesazeného prezidenta Janukovyče včetně 16 dalších vysoce postavených ukrajinských představitelů a přislíbila Kyjevu 1,6 miliardy eur v podobě nouzové finanční pomoci. Brusel zároveň vyzval Moskvu k deeskalaci krize a pohrozil případnými sankcemi. O něco rychlejší reakce přichází z Washingtonu, kde prezident Obama oznámil první sankce proti vybraným ruským představitelům zahrnující zmrazení kont a zákaz cestování. Pentagon zároveň oznámil rozsáhlé cvičení vzdušných sil, které proběhne v Polsku.

6. 3. – Napravit škody po Snowdenovi potrvá dva roky

Bude nám to trvat minimálně dva roky a stát miliardy dolarů než napravíme škody, které napáchal bývalý pracovník americké Národní bezpečnostní agentury Edward Snowden“, míní armádní generál a současný náčelník generálního štábu Martin Dempsey. Zjistit přesný rozsah škod a způsob, jak následky zveřejnění tajných dokumentů co nejdříve překonat, bude úkolem speciální pracovní skupiny. Podle Dempseyho spočívá největší riziko v tom, že drtivá většina všech dokumentů byla vojenské povahy a obsahovala podrobnosti o vojenských schopnostech, operacích, taktikách a postupech. Zatímco američtí specialisté pracují na nelehkém úkolu, uprchlý Edward Snowden, čelící obvinění ze špionáže, pobývá v Rusku, kde mezitím získal azyl.

6. 3. – Kosovo chce vlastní armádu

Není to poprvé, co Kosované projevili vůli vybudovat vlastní armádu. Zatím poslední takovýto návrh zazněl na začátku března, kdy kosovská vláda podpořila myšlenku vytvořit pětitisícovou armádu, jejímž úkolem by bylo chránit suverenitu a celistvost země, respektive území obývané etnickými Albánci. Ti ve společnosti reprezentují 90% většinu. S tímto návrhem pochopitelně nesouhlasí zbývajících 10 % srbské populace, která ani po šesti letech od vzniku nezávislého Kosova tento stát neuznává. Podle premiéra Hashima Thaciho je úmyslem státníků zdvojnásobit současný počet lehce vyzbrojených Kosovských bezpečnostních sil (Kosovo Security Force, KPS), jež byly vytvořené s pomocí NATO v roce 2009 za účelem řešení náhlých krizových situací, ochrany civilistů, odstraňování nevybuchlých min a potlačování nepokojů. Bezpečnostní multietnické jednotky mají tvořit jádro budoucí armády. V souvislosti s tím by tak muselo dojít ke změně kosovské ústavy, jež by rozšířila pravomoci o nové oblasti, zejména ochranu svrchovanosti státu, občanů, jejich majetku a zájmů. Nové síly by měly být plně funkční do roku 2019. Počítají s přibližně třemi tisíci záložníků a ročním rozpočtem ve výši 65 miliónů eur. Bělehrad v reakci na rozhodnutí Prištiny inicioval naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN. Podle srbského ministra Aleksandra Vulina je chování Kosova v rozporu s rezolucí 1244, vydanou OSN po skončení války v roce 1999, která uvádí, že na území kosovského státu nemůže existovat žádná ozbrojená armáda. Ačkoliv vztahy obou zemí byly vždy velmi napjaté, v dubnu 2013 se podařilo v rámci mediace EU docílit dohody o zlepšení vztahů. Nápad kosovské armády však představuje první vážnou hrozbu této horko těžko obnovené spolupráce.

7. 3. – EUROPOL varuje před volně přístupnými wifi sítěmi

V poslední době se vysokým tempem množí případy, kdy hackeři zneužívají citlivá data přenášená skrze veřejné wifi sítě. Europol před hrozbou varuje a doporučuje se k veřejně přístupným hotspotům nepřipojovat, a už vůbec ne jej využívat k přenosu osobních dat jako je mobilní bankovnictví nebo nakupování online. Troels Oerting, vedoucí centra pro boj proti kybernetické kriminalitě Europolu, prohlásil, že lidé mají k posílání osobních údajů používat pouze sítě známé a důvěryhodné. Podle něj je důležité, aby si lidé uvědomili, jak lehce jde wifi zneužít, a že všechno, co je skrze wifi posláno, je potenciálně ohroženo. Svědčí o tom stále větší počet případů, které Europol následně pomáhá členským státům řešit. Zajímavostí je, že kyberútočníci při útocích nepoužívají žádné neznámé a nové taktiky, nýbrž lákají lidi, aby se připojili na sítě tvářící se jako hotspoty velkých řetězců rychlého občerstvení a kaváren.

Varování Europolu předcházel několik měsíců starý incident, kdy se neznámý útočník (okamžitě si vyslouživší přezdívku „muž uprostřed“) napojil na veřejnou síť uprostřed Evropského parlamentu, čímž si snadně opatřil přístup k datům a přístupovým heslům nejméně 14 návštěvníků a europoslanců štrasburského parlamentního shromáždění. Identita útočníka není známá, nicméně on sám se anonymně vyjádřil na francouzském webu, že svým útokem chtěl upozornit na nedostatečné opatření týkající se zabezpečení veřejné sítě europarlamentu. Svým počinem spustil lavinu diskuzí na téma bezpečnosti internetu v Evropském parlamentu.

10. 3. – Další reakce na Krym

Dění na Krymu přimělo Spojené státy posílit svou vojenskou přítomnost v Evropě. Americké letectvo vyslalo 7. března do Litvy šest letounů F-15C Eagle a tankovací letoun Boeing KC-135 s cílem posílit misi NATO, která má za úkol ochranu vzdušného prostoru pobaltských zemí. Dne 10. března pak bylo na žádost Varšavy vysláno 12 stíhacích letounů F-16 společně s personálem čítajícím 300 osob do Polska. Polská vláda zároveň oznámila společné cvičení s ukrajinskými vzdušnými silami „The Safe Sky 2014“, které má probíhat od května do července. Na blížící se referendum o nezávislosti Krymu reagovala také Severoatlantická aliance, která oznámila zahájení průzkumných letů k monitorování situace u svých východních hranic. Letouny AWACS budou startovat ze základen v Německu a Británii a z polského a rumunského vzdušného prostoru budou monitorovat dění na území Ukrajiny.

F-16_Jastrząb_(65)
Polské F-16 (Zdroj: Wikimedia.org).

10. 3. – Masové sledování ohrožuje protiteroristické operace

Edward Snowden přišel na začátku měsíce tvrzením, že americké špionážní agentury jsou tak upjaté na masové sledování, že přehlíží klíčové indicie vedoucí k odhalení teroristických útoků. Jako příklad uvedl loňské bombové výbuchy na bostonský maraton nebo neúspěšný atentát na letadlo americké společnosti Delta o Vánocích v roce 2009. Ve videokonferenci z blíže neurčeného místa v Rusku označil celou situaci „sledování každé komunikace namísto soustředění se na ty podezřelé“ za obrovské selhání amerických zpravodajských služeb. Videopřenos probíhal za použití programu Google, který běžel přes sedm proxy serverů, aby zabránil odhalení jeho přesné polohy. Snowden nabádá, aby lidé i společnosti používali všechny dostupné šifrovací nástroje, aby NSA znesnadnili práci, pokud se stanou jejich terčem. Nestačí jen šifrovat disk a sítě, dobrou volbou je také anonymizační software Tor, jehož algoritmus se podle slov Snowdena nepodařilo NSA prolomit. Bývalý pracovník NSA dále řekl, že právě díky zašifrování svých informací, nemají američtí představitelé ponětí, které dokumenty přesně má a co z nich poskytl novinářům.

11. 3. – Konflikt mezi Kongresem a CIA

Ve Spojených státech propukl otevřený spor mezi Ústřední zpravodajskou službou (CIA) a Senátním výborem pro zpravodajství, jedním z dvou hlavních legislativních kontrolních orgánů zpravodajské komunity. Předsedkyně výboru, senátorka Dianne Feinstein, veřejně obvinila CIA ze špehování a zastrašování členů komise provádějících vyšetřování kontroverzního vyslýchacího a zadržovacího programu CIA pro osoby podezřelé z terorismu z dob vlády prezidenta George W. Bushe. CIA se podle jejích slov také ilegálně nabouralo do počítačů komise a odstranilo určité dokumenty. Ředitel CIA John Brennan ve svém veřejném vystoupení na půdě Council on Foreign Relations tato obvinění kategoricky odmítl.

14. 3. – Londýnské setkání kvůli Krymské krizi

Americký ministr zahraničí John Kerry a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov se několik dní před plánovaným referendem o nezávislosti Krymu sešli v Londýně, aby jednali o postojích svých zemí k probíhající krizi. Více než šesti hodinové setkání ale nepřineslo žádný výsledek. Obě strany prohlásily, že mají na celou problematiku protichůdný názor. Ruský ministr zahraničí přesto označil jednání za „konstruktivní“.

Secretary_Kerry,_Russian_Foreign_Minister_Lavrov_Hold_One-on-One_Discussion_in_London_About_Ukraine_(13147290593)
John Kerry a Sergej Lavrov na půdě americké ambasády v Londýně (Zdroj: Wikimedia.org, Autor: U.S. Department of State).

16. 3. – Regionalizace Evropy?

Evropa se v poslední době potýká s novou dimenzí hrozby, kterou lze jednoduše označit jako secesionismus. Sílící touhy po odtržení území od existujícího státu a získání nezávislosti se za poslední rok objevily už ve třech členských státech EU. Zatímco referendum o nezávislosti Skotska je pevně naplánováno na 18. září 2014, Katalánci o svůj nárok na územní plebiscit zatím s ústřední mocí bojují. Po vzoru těchto dvou zemí se nyní ozývají hlasy z Benátek a okolního regionu. V březnu zde proběhlo nezávazné „referendum“, ze kterého vyšlo najevo, že více než dvě třetiny ze čtyřmiliónového města hlasovaly pro odtržení oblasti od zbytku Itálie. Výsledky pětidenního online hlasování, které bylo zorganizováno místními aktivisty, nejsou uznávány úřady ani oficiální vládou v Římě. Lidé v anketě vyjadřovali svůj názor, zda chtějí, aby v budoucnu vznikl samostatný stát s názvem Repubblica Veneta, připomínající dobu suverénní Benátské republiky, jež existovala do roku 1797, kdy po více než tisíci letech během vlády Napoleona, nezávislost ztratila. 89 % Benátčanů zdůvodňuje své separatistické nálady tvrzením, že italská vláda pouze vysává zdejší region (na daních si vláda vydělá 71 miliard eur, přičemž sem investuje o 21 méně). Stejné pocity „vykořisťování“ sdílejí rovněž zmiňovaní Katalánci a Skotové.

17. 3. – Sankce USA a EU proti Rusku

V reakci na výsledky krymského referenda a připojení poloostrova k Ruské federaci uvalily Spojené státy a Evropská unie sankce na vybrané ruské a ukrajinské představitele. Na seznamu se zatím objevilo 11 osob, které podle západních představitelů nesou zodpovědnost za odtržení Krymu od Ukrajiny. Není ale vyloučeno, že seznam sankcionovaných představitelů se rozšíří. Sankce zahrnují zákaz cestování a zmrazení účtů (včetně např. zmrazení všech transakcí v dolarech). Washington i Brusel označily krymské referendum za protiústavní a odmítly jeho výsledky akceptovat.

17. – 19. 3. – Druhé kolo jednání o íránském jaderném programu

V rakouské metropoli proběhlo již druhé kolo jednání mezi Íránem a šesti světovými mocnostmi (stálí členové RB OSN a Německo) ohledně jeho kontroverzního jaderného programu. Západní státy Teherán obviňují ze snahy postavit jadernou zbraň, ten to ale odmítá a svůj program označuje za civilní a mírumilovný. Druhé kolo podobně jako první z minulého měsíce žádné konkrétní výsledky nepřineslo. Účastnící označili jednání za užitečná a věcná. Jistým pozitivním signálem jsou především prohlášení íránského ministra zahraničních věcí, který dle svých slov vidí náznaky možnosti dosažení komplexní dohody o jaderném programu. Detaily rozhovorů známy nejsou, podle jistého amerického představitele se ale diskutovalo zejména o obohacování uranu, reaktoru na těžkou vodu v Araku, civilní jaderné spolupráci a sankcích. Další kolo je naplánováno na příští měsíc opět ve Vídni. I přes jisté pozitivní náznaky nicméně zůstává otázkou, zda a jak bude tento proces ovlivněn novou krizí ve vztazích Ruska a Západu.

19. 3. – Pokračující nápor imigrantů na Itálii a Španělsko

Pokusy o nelegální překročení hranic na jihu Itálie a Španělska pokračují. Zoufalé uprchlíky od útěku neodrazují ani smutná čísla, ukazující, kolik lidí ve snaze „splnit si celoživotní sen“ za poslední krátkou dobu zemřelo (viz novinky leden, únor 2014). Ve Španělsku největším nájezdům hord subsaharských imigrantů čelí exklávy Melilla a Ceuta. V březnu během jednoho dne 500 utečenců doslova přeskákalo hraniční ostnatý plot a poté nadšeně slavilo „vítězství“. Podle vysoce postaveného španělského úředníka je imigrační tlak na obě autonomní města nadále neúnosný. Jenom za leden a únor vstoupilo na španělské území na 530 přistěhovalců. Jako odezvu na masivní útok zpřísnilaitalská námořní hlídka kontrolu sicilského pobřeží. Úsilí se jí zřejmě vyplatilo, neboť jen v rozmezí 48 hodin zachránilo ze zchátralých přeplněných člunů na 2000 nelegálních migrantů plujících nejčastěji z Eritreje nebo Sýrie. Obě země nyní tlačí na EU, aby jim pomohla se vypořádat s otázkou nelegálního přistěhovalectví.

19. 3. – Sníží Itálie svou objednávku F-35?

S novým italským premiérem Matteo Renzim přistála na stole nově také otázka omezení zakázky na dodávku nejmodernějších víceúčelových stíhaček F-35.  Těch je v současné době objednáno 90, premiér chce však toto číslo seškrtat na polovinu. Ačkoli Renziho záměrem zůstává zachovat silné letectvo, v rámci snižování státních výdajů hovoří o nutnosti jeho revize. S jejich omezením, reorganizací vojenských struktur a opětovným využitím kasáren by měl stát v příštích 3 letech ušetřit úctyhodné tři miliardy eur. Dva dny po prohlášení předsedy vlády podepsali členové italského parlamentu zprávu, ve které vyzvali k potřebě provést významné škrty na obraně, a v reakci na to vytvořit novou bílou knihu a přehodnotit současnou vojenskou strategii. Tento nápad vzešel od demokratické strany, která má v parlamentu většinu, a šance na její přijetí jsou proto vysoké. Poslanci mimo jiné kritizují, že plánované počty zaměstnanců montážní linky a jejich nedostatečné znalosti o stíhacím programu JSF (Joint Strike Fighters) povedou k přílišné závislosti na USA, jež stojí za zrodem nejsofistikovanějších bojových letounů. Italští demokraté se domnívají, že by Itálie měla volit více eurocentrický přístup, co se zadávání veřejných zakázek a vojenské politiky obecně týče. Základním vodítkem by se měla stát spolupráce s EU a NATO. S tím však nesouhlasí italský prezident Giorgio Napolitano, podle něhož privilegia zadávání veřejných zakázek musí nadále zůstat v rukou výkonné moci. Na čem se však politici shodli, je nutnost do konce roku vypracovat novou obrannou strategii.

20. 3. – Další sankce vůči Rusku

Spojené státy i Evropská unie rozšířily seznam sankcionovaných ruských a ukrajinských představitelů, které viní ze zodpovědnosti za odtržení Krymu. Na americkém seznamu se nachází 27 osob a jedna banka, na evropském 33 osob (přehled nejprominentnějších osob nabízí server BBC). Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen označil dění na Ukrajině za geopolitický „game-changer“ (volně přeložitelné jako změna hry) pro členy Aliance, kteří musí reagovat na ruskou agresi posílením svých vzájemných vojenských a ekonomických vazeb. Jedním z důsledků ruské anexe Krymu byla mimo jiné intervence německé vlády, která zakázala zbrojní společnosti Rheinmetall dodat vojenskou techniku do Ruska. Také Spojené státy zvažují sankce proti ruskému obrannému průmyslu.

21. 3. – EU podepsala asociační dohodu s Ukrajinou

Březnový summit členských států EU byl svědkem podepsání dohody o navázání užších hospodářských vztahů mezi EU a Ukrajinou. Bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč odklonem od dohody s EU vyvolal v listopadu mohutné protesty, které vedly k jeho sesazení a útěku do Ruska. Nynější podpis má být mimo jiné výrazem podpory milionům Ukrajinců, jež nesouhlasí s ruskou anexí Krymu. Primární cíl asociační dohody tkví ve snižování energetické závislosti na Rusku, nicméně přesnější body smlouvy budou známy až v nejbližší době. V závěrečném prohlášení summitu o Ukrajině zazněl také závazek bližšího přidružení Moldavska a Gruzie s EU. Společná zóna volného obchodu by měla být dojednána nejpozději do června 2014.

23. 3. – Protest v Madridu skončil násilnostmi

Desítky tisíc lidí protestovaly v Madridu proti úsporným opatřením a chudobě. Demonstrantům se nelíbí zejména přetrvávající vysoká nezaměstnanost, chudoba a korupce státních úředníků. Mimo jiné trvají na tom, aby španělská vláda neplatila mezinárodní závazky a peníze více investovala do zlepšení zdraví a vzdělávání Španělů. Reportéři BBC uvedli, že protestního shromáždění se účastnili lidé ze všech koutů země, přičemž mnozí z nich doputovali do hlavního města pěšky, aby tak ještě více vyjádřili svůj hněv. Převážně poklidný protest se neobešel bez násilností a výtržnictví. Někteří z mladíků házejících kamení a gumové projektily skončili v poutech policie.

23. 3. – Francouzská radikální pravice slaví úspěch ve volbách

Pravicově populistická Národní fronta se raduje z výsledků prvního kola francouzských komunálních voleb, ve kterém obyvatelé volili zástupce do správních rad měst a obcí na období příštích šesti let. Národní frontu se ziskem 7 % hlasů lze spolu s konzervativci s téměř 48 % hlasů označit za vítěze voleb. Naopak jasným poraženým je socialistická strana prezidenta Hollanda. Ta získala 43 % hlasů, čímž potvrdila klesající trend oblíbenosti prezidenta a jeho socialistické vlády. Socialisté údajně doplatili na nízkou volební účast, v rámci které 35 % voličů dalo přednost jiným aktivitám než účasti na volbách. Radost protipřistěhovalecké radikální pravicové strany značně přiživuje fakt, že ve městě na severu Francie, Henin-Beaumont, do té doby levicově orientovanému, získali zástupci strany nadpoloviční většinu hlasů (50,26 %). Podle pravidel komunálních voleb ve Francii, každý kandidát, jenž obdrží více než 50 % hlasů, se stává absolutním vítězem a druhé kolo se nekoná. Nejvyšších výsledků dosáhli také v Avignonu, Perpignanu a dalších městech po celé zemi. Podle lídryně krajně pravicové strany Marine Le Pen se jedná o historický okamžik, díky kterému se Národní fronta stala důležitou nezávislou politickou silou na národní i místní úrovni. Na prohlášení Le Pen ihned reagovala levicová strana prezidenta Hollanda, jež je kritizována za nedodržení závazku nezvyšování nezaměstnanosti. Socialisté řekli, že jejich úkolem bude udělat vše, aby Národní frontu zastavili. Jejich opozičníci z konzervativní strany UMP oproti tomu vyzvali voliče NF, aby v druhém kole odevzdali hlas pro ně. To se bude konat 30. března.

23. 03. – Finsko a Švédsko dalšími členy NATO?

Jedním z důsledků ruské anexe Krymu je také obnovení diskuzí o možném členství v NATO ve Švédsku a Finsku. V první ze zmiňovaných zemí tato debata nicméně probíhá už delší dobu, konkrétně od loňské únorové zprávy ministerstva obrany, podle které by se země případné agresi ubránila týden, a velikonoční blamáže švédských vzdušných sil, které nebyly schopny reagovat na průnik ruských bombardérů do švédského vzdušného prostoru. Tyto události se do značné míry promítly také do aktuálních průzkumů veřejného mínění v obou zemích. Ve Švédsku je nakloněno případnému členství v NATO kolem 36 % veřejnosti (rok před tím to bylo 30 %), zatímco méně než 25 % Finů by souhlasilo s členstvím v alianci. Většina Finů (54 %) by naopak podpořila formální bilaterální vojenské spojenectví se Švédskem. Není žádným tajemstvím, že většina vládních a vojenských představitelů obou zemí je dlouhodobě nakloněna členství v NATO. Obě země jsou dlouhodobými a blízkými partnery Aliance a od plného členství je v podstatě dělí pouze nesouhlas veřejnosti. Zda se tento trend zvrátí, bude do značné míry záviset také na dalších krocích Ruské federace.

FINPresJan21
Finská prezidentka na návštěvě finských jednotek podílejících se na misi ISAF (Zdroj: ISAF/NATO).

24. 3. – Británie by měla ponechat své jednotky v Německu

Ve světle ukrajinské a syrské krize by měla Velká Británie zvážit ponechání 3 tisíc svých vojáků na německém území, řekl bývalý šéf britských ozbrojených sil lord Dannatt. Názory bývalého náčelníka generálního šťábu (2006 až 2008) tak stojí v přímém rozporu s názory nynějšího ministra obrany a také premiéra Camerona, který nesouhlasí s tím, aby v reakci na situaci na Krymu, vláda jakkoli měnila restrukturalizační plány zacílené na snížení velikosti armády. Podle Dannatta je však chybou vysílat do světa odvážné diplomatické poselství a současně omezovat kapacity ozbrojených sil. Myslí si, že strategická situace ve světě se změnila, a proto bychom měli zastavit trend snižování počtu ozbrojených sil a alespoň na chvíli podpořit jejich opětovný nárůst. Podle rozhodnutí z roku 2010 by měla Velká Británie během deseti let stáhnout všech 20 tisíc vojáků včetně rodinných příslušníků z Německa. Podle plánovaných škrtů by mělo pak celkově dojít ke snížení vojenského personálu ze současných 102 tisíc na 82 tisíc v roce 2018 (což je podle Dannatta velmi malé číslo pro pravidelnou armádu Spojeného království).

24. – 25. 03. Nuclear Security Summit 2014

V nizozemském Haagu proběhl třetí mezinárodní summit o jaderné bezpečnosti (předchozí ročníky proběhly v roce 2010 ve Washingtonu a v roce 2012 v Soulu). Pětatřicet z třiapadesáti států, včetně Spojených států, Spojeného království a Japonska se zavázalo zvýšit jadernou bezpečnost svých zařízení přijetím mezinárodních norem a udržovat množství jaderného materiálu na co nejnižší úrovni. Příslušné země zároveň souhlasily, že dovolí nezávislým expertům hodnotit jejich bezpečnostní normy a procedury týkající se jaderných materiálů. K iniciativě se nepřipojilo například Rusko, Čína, Indie nebo Pákistán. Závěrečné komuniké je dostupné zde.

24. 03. – Rumunsko volá po přehodnocení rozmístění sil NATO

Rumunský prezident Traian Basescu vyzval NATO, aby v reakci na ruskou anexi Krymu zvýšilo bojovou pohotovost v zemích hraničících s Ukrajinou. Prezident spolu s ministrem obrany Duşou zdůrazňují potřebu přemístit alianční vojenské kapacity na ukrajinské hranice, které vykazují vysokou přítomnost ruských vojáků. Obavy bývalého komunistického státu znásobuje fakt, že patřili k nejvěrnějším podporovatelům západních sankcí proti Moskvě. Navíc sousedí s Moldavskem, kde existuje rusky mluvící menšina.

26. 03. – Summit EU-USA

Spojené státy a Evropská unie diskutovaly na společném březnovém summitu situaci na Krymu. Obama se na něm shodl s prezidentem Rady EU Hermanem Van Rompuyem i předsedou Evropské komise José Manuelem Barossem na způsobu řešení ukrajinské krize. V případě dalšího vpádu ruských jednotek na území Ukrajiny, by společně zvážili rozšíření a zpřísnění sankcí. Podle Obamy není možné, aby Rusko prosazovalo bezpečnost a prosperitu skrze hrubou sílu. To je důvod, proč by v opačném případě vyvíjeli nepřetržitý tlak na ruské představitele, aby zvolili cestu diplomacie a nenásilného řešení. Podle vrchních představitelů je sdílený postup Ameriky a Evropy klíčový. Obama na summitu ocenil kroky EU, které vedly ke zmrazení majetku a omezování víz vůči řadě ruských úředníků. Stejně jednotně musí postupovat i v případě dalších ruských pokusů zmocnit se jiných částí Ukrajiny. Americký prezident je mimo jiné toho názoru, že v rámci ochrany před ruskou invazí by Severoatlantická aliance měla zachovat stálou přítomnost svých vojsk v bývalých zemích SSSR.

Americký prezident na své návštěvě Bruselu stvrdil závazek kolektivní obrany také s generálním tajemníkem NATO Rasmussenem. Podle slov šéfa Aliance tento akt symbolizuje nerozbitnost spojeneckého pouta. NATO uznává vedoucí roli Spojených států v Alianci a vítá kroky, které přijaly v reakci na nezodpovědné a nezákonné vojenské aktivity na ukrajinském poloostrově.Rasmussen se na setkání zavázal zvyšovat úroveň kolektivní obrany, rozvíjet obranné plány, zlepšovat úroveň cvičení i rychlost nasazování vojsk. Jedním z cílů aliančních vojsk je pomoci modernizovat ukrajinské ozbrojené síly a posilovat transatlantickou vazbu.

27. 03. – USAF propustilo devět jaderných důstojníků

Vyšetřování lednového skandálu amerických vzdušných sil, kdy bylo na jaderné základně Malmstrom v Montaně odhaleno rozsáhlé podvádění při pravidelném měsíčním testování, má své první oběti. Devět jaderných důstojníků bylo kvůli selhání ve svých velitelských povinnostech propuštěno ze vzdušných sil. Podle Pentagonu nebyl žádný z nich přímo zapleten do podvádění. Kromě devíti důstojníků přišla základna Malmstrom také o velitele 341. raketové letky, který na svou funkci rezignovat. Lze očekávat, že vyšetřování povede k dalšímu propouštění.

27. 03. – Konec plošného sběru telefonních dat NSA?

Prezident Obama požádal Kongres o zákaz plošného sběru telefonních dat ze strany Národní bezpečnostní agentury (NSA). Podle dokumentů, které vynesl na veřejnost Edward Snowden, sbírala NSA systematicky většinu dat telekomunikačních společnostní a uchovávala si je po dobu pěti let. Podle nového návrhu bude muset mít vláda k získání konkrétních telefonních záznamů soudní povolení. Výjimkou mají být pouze nouzové situace, jejíž přesné vymezení ale zatím není jasné. Konkrétní návrhy na reformu činnosti NSA představil Bílý dům koncem ledna. Vedle legislativy navržené Obamovou administrativou je v Kongresu ještě řada větších či menších návrhů, včetně zákonu připravovaného lídry Sněmovního výboru pro zpravodajskou činnost. Který návrh bude nakonec úspěšný, se ukáže až po legislativním procesu.

28. 03. – Další ilegální imigranti ve španělské Melille

Za spolupráce španělské a marocké policie se podařilo zmařit další z pokusů afrických migrantů přelézt hraniční ploty a vstoupit na území španělské enklávy Melilla, ležící na marockém území přesně naproti břehům Španělska. Během čtvrteční sedmihodinové akce se nejméně 25 běženců se zkrvavenými bosými nohami drželi ostnatého drátu a odmítali se vzdát. Stejně jako v předešlých případech provolávali hesla typu „vítězství“ a „svoboda“. Přemluvit je slézt dolů se podařilo až po příjezdu marocké policie. Z přibližně stovky nelegálních migrantů jich bylo 64 zatčeno. Migrace na jihu Evropy je dlouhodobě považována za jednu z nejvážnějších „migračních“ krizí vůbec.

28.03. – Nový generální tajemník NATO

Severoatlantická rada oznámila jméno nového generálního tajemníka, který povede NATO po tom, co v říjnu po pěti letech a dvou měsících vyprší mandát Andersa Fogh Rasmussena. Do čela aliance se postaví další Skandinávec, a sice bývalý norský premiér Jens Stoltenberg.

30. 03. – Krizová jednání v Paříži

Po neúspěchu Londýnské schůzky se Spojené státy a Rusko pokusily najít společnou řeč k řešení ukrajinské krize na setkání v Paříži. Jednání mezi ministry zahraničních věcí bylo zvolané poměrně nečekaně po telefonátu ruského prezidenta Putina do Bílého domu. Schůzka nicméně žádnou změnu nepřinesla a obě strany zastávají nadále protichůdné pozice.

Autoři: Juraj Nosál, student magisterského oboru Mezinárodní vztahy a Martina Ulmanová, studentka magisterského oboru Bezpečnostní a strategická studia, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *