Novinky z euroatlantického prostoru: červen 2015 (část I)

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za první polovinu měsíce června.

Západ a ukrajinský konflikt

Křehkost příměří na Ukrajině

Dohody z Minsku, které stanovily příměří mezi válčícími stranami na Ukrajině, byly opět porušeny. Po incidentu, který si vyžádal 26 obětí, označil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg toto příměří za velice křehké. Zároveň zdůraznil, že Rusko nese velký díl odpovědnosti v této krizi, která plyne z ruské materiální a politické podpory rebelů. Navzdory tomu, že Stoltenberg varoval před znovu militarizovaným Ruskem, zdůraznil absenci přímého ohrožení kteréhokoliv členského státu Aliance.

Irácká krize a Islámský stát

Irácký premiér al-Abadi požádal mezinárodní společenství o větší vojenskou podporu v boji proti Islámskému státu. Spojené státy al-Abadiho ujistily, že by měla země v současné době obdržet první dodávku protitankových střel. Kromě toho se mezinárodní společenství zavázalo k pokusu zastavit přílivy zahraničních bojovníků ze svých zemí do řad džihádistů stejně jako překazit ISIS pašování nelegální ropy a starožitností, čímž se tato skupina sama financuje. Al-Abadi si navíc stěžoval na západní sankce proti Rusku, kvůli nimž právě Irák přichází o ruské dodávky zbraní.

Turecko, Katar a Saudská Arábie naléhají na USA, aby zastávalo výraznější roli v boji proti ISIS. Spojené státy však nechtějí za hranice stávající angažovanosti, neboť se obávají civilních ztrát a opětovného hlubokého vtažení do konfliktu jako tomu bylo v poslední dekádě při druhé válce v Iráku. Washington se tak silněji zaměřil na výcvikové plány syrských rebelů a irácké armády. Podle amerického prezidenta Baracka Obamy však USA ještě stále pracují na upřesnění podoby výcviku iráckých jednotek. Podle senátora McCaina je ona absence preciznější strategie naprosto alarmující. Obama se mezitím rozhodl pouze navýšit počet vojenských instruktorů v Iráku o 450 vojáků na celkem 3500 osob.  Spojené státy již nyní denně utratí za boj proti ISIS okolo 9 milionů dolarů.  Nasazení dalších vojáků do oblasti oznámil na summitu G7 také britský ministerský předseda David Cameron, a to v počtu 125 vojenských příslušníků.

29702F5D00000578-3114864-image-a-83_1433742373774
Britský vojenský instruktor při výcviku kurdských sil Peshmerga (zdroj: The Daily Mail).

Výhružky ISIS se začaly šířit také na starý kontinent. ISIS zveřejnil video vyhrožující Balkánu a nabádá místní muslimy, aby se k džihádistům přidali a páchali útoky ve svých státech. Srbské bezpečnostní složky již monitorují situaci v zemi kvůli početné muslimské komunitě a ministr vnitra Stefanovic uvedl, že se Srbsko nenechá radikály zastrašit.

Kromě samotného boje proti Islámskému státu řeší mezinárodní společenství také množství uprchlíků a humanitární krizi v oblasti. Z toho důvodu OSN požádala Brusel o půl miliardy dolarů na pomoc proti zhoršující se humanitární situaci v Iráku způsobené přítomností ISIS. Bez financí hrozí stažení pracovníků působících v daném regionu, kteří jsou zde k dispozici místním obyvatelů. Požadovaná částka by měla pokrýt přístřešek, jídlo a vodu na půl roku pro 5,6 milionů lidí vystěhovaných nebo zasažených stávajícím násilím.

Severní Amerika

Reformní návrh zákona o aktivitách NSA přijat

Návrh zákona s názvem The Freedom Act, který reformuje vládní sledovací program přijatý po teroristických útocích z 11. září 2001, byl schválen Senátem v poměru 67 ku 32 hlasům. Podstatou této legislativy je zavedení nového principu, v rámci kterého telekomunikační společnosti jako Verizon Communications Inc či AT&T Inc budou nadále shromažďovat a skladovat telefonní záznamy, nicméně ty budou moci být poskytnuty amerických zpravodajských agenturám pouze na základě soudního příkazu. The Freedom Act je tak považován za zlomový okamžik v reformě národní bezpečnosti USA, která byla mnohými požadována po vystoupení kontraktora Národní bezpečnostní agentury (National Security Agency – NSA) Edwarda Snowdena, jenž v roce 2013 veřejnosti odhalil „sledovací program“ NSA v podobě odposlouchávání amerických občanů. Schválení návrhu zákona, který byl již během minulého měsíce přijat ve Sněmovně reprezentantů, představuje jasnou výhru pro Demokratickou stranu a prezidenta Baracka Obamu, který ho chce podepsat co nejdříve. Porážku naopak zaznamenal především senátní republikánský lídr Mitch McConnell, který inicioval tři neúspěšné pozměňovací návrhy, proti nimž se postavila i řada konzervativních republikánů.

Nová zakázka na další letouny F-35

Americká společnost Lockheed Martin vyhrála kontrakt ve výši 920 miliónů dolarů na nákup materiálů a dalších komponent na výrobu nových 94 víceúčelových bojových letounů páté generace F-35 Lightning II. Finance poskytnuté americkým ministerstvem obrany umožní firmě nakoupit především materiály náročné na dodání, jako je tomu například u titanu. Objednávka zahrnuje všechny tři verze těchto stíhacích letounů. Základní model F-35A bude v počtu 78 kusů vyroben pro americké vzdušné síly, Itálii, Turecko, Austrálii či Norsko, verze s kolmým vzletem a přistáním F-35B v počtu 14 kusů bude směřovat americké námořní pěchotě, Itálii a Velké Británii a dva letouny v palubní verzi F-35C pak získají americké námořnictvo a námořní pěchota.

Kanada vyšle své vojáky do Polska

Kanadský premiér Stephen Harper při své návštěvě Polska oznámil, že Kanada vyšle své armádní důstojníky do vojenského velitelství NATO ve Štětíně (NATO Multinational Corps Northeast), jehož kapacita a aktivity jsou rozšiřovány v rámci aliančních kroků proti ruské agresi. Mimo to kanadský ministr obrany Jason Kenney společně s vojenskými poradci zvažuje zapojení kanadských ozbrojených sil do nových aliančních sil rychlé reakce, tzv. spear-head forces, jež jsou rovněž součástí akčního plánu připravenosti NATO. Stejně tak je Kenney otevřen možnosti vyslat kanadské vojáky do pobaltských zemí v případě, že se Aliance rozhodně pro stálou vojenskou přítomnost v této oblasti. Obě tyto otázky má Kenney v plánu projednávat na společném zasedání ministrů obrany NATO na konci června. Kanada je v současné době vojensky angažována především na Středním východě v boji proti Islámskému státu, kde má nasazeny jak své stíhací letouny F-18 Super Hornet, tak i vojenské instruktory ze speciálních jednotek pro výcvik místních kurdských sil. V kontextu Evropy vyslala dosud Kanada 200 svých vojáků podstupujících výcvik se spojenci a vojenských manévrů v regionu se účastní i kanadská válečná loď HMCS Fredericton, jejíž nasazení bylo až do Harperovy návštěvy Varšavy utajováno.

HMCS_Fredericton
Ilustrační obrázek: Kanadská fregata třídy Halifax HMCS Fredericton (zdroj: Wikimedia).

Plánované rozmístění těžké vojenské techniky v Evropě

V polovině měsíce června se ze strany anonymních amerických představitelů objevila informace, že Spojené státy plánují rozmístit ve východní Evropě bojové tanky, bojová vozidla pěchoty a další vojenskou techniku společně s cirka 5 000 vojáky. Cílovými místy nasazení se mají stát nejen tři pobaltské země, ale také Polsko, Rumunsko, Bulharsko a pravděpodobně i Maďarsko. Tento plán je považován za další významný krok v ujištění evropských spojenců ze strany USA vůči ruskému agresivnímu chování na Krymu a Ukrajině. Polsko a Litva, které společně s dalšími pobaltskými státy otevřeně požadovaly stálou přítomnost NATO v oblasti, již potvrdily, že probíhají jednání s USA o této iniciativě. Následně litevská vláda uzavřela příslušnou dohodu s americkou stranou stanovující podmínky na posílení lokální vojenské infrastruktury pro nasazení amerických ozbrojených sil. Po týdnu čekání na oficiální vyjádření Pentagonu americký ministr obrany Ashton Carter potvrdil tento záměr posílení přítomnosti USA ve východní Evropě a dodal, že má sloužit nejen k podpoře regionálních vojenských manévrů, ale má představovat i významný odstrašovací potenciál vůči ruské hrozbě.

Ruská strana očekávaně reagovala na tento plán, kdy představitel ruského ministerstva obrany generál Yuri Yakubov uvedl, že Rusko by v případě jeho naplnění podstoupilo odvetná opatření pro posílení svých západních hranic. Již o několik dní dříve se vedoucí ruské delegace při NATO Aleksandr Grushko nechal slyšet, že požadavek baltských států na stálou přítomnost Aliance na jejich územích by znamenal přímé porušení Zakládajícího aktu z roku 1997, který upravuje vztahy mezi Ruskem a NATO po studené válce. Nejvýznamnějším protiopatřením ze strany Ruské federace dosud bylo oznámení prezidenta Vladimíra Putina o navýšení počtu mezikontinentálních balistických střel v ruském jaderném arzenálu o 40 kusů ještě do konce tohoto roku. Putin považuje americký plán za nejagresivnější krok Washingtonu od konce studené války, stejně jako se cítí ohrožen budovaným aliančním protiraketovým deštníkem NATO poblíž svých hranic.

Britské ostrovy

Posílení role v nových silách rychlé reakce NATO

Velká Británie se rozhodla posílit svůj závazek vůči Severoatlantické alianci a oznámila vyslání dalších 500 vojáků do aliančních sil velmi rychlé reakce, tzv. spear-head forces. Dle britského ministra obrany Michaela Fallona by tak do roku 2016 mělo Spojené království mít v těchto silách, jejichž vedoucí zemí se stane o rok později, na 3 000 vojenských příslušníků z celkového počtu 5 000 vojáků. Tento krok přichází jen den poté, co byl znovuzvolený britský ministerský předseda David Cameron nabádán americkým prezidentem Barackem Obamou k zachování obranných výdajů nad hranicí 2 % HDP stanovenou NATO. Cameron se totiž odmítl zavázat k naplnění tohoto požadavku pro následující roky své vlády, což vyvolalo negativní odezvu nejen u spojenců, ale také u britských politických a vojenských představitelů.

Britský ministr zahraničí Phillip Hammond například souhlasí se slovy amerického ministra obrany Ashtona Cartera, že by Velká Británie mohla v důsledku obranných škrtů oslabit svou roli v mezinárodní politice, a tím tak omezit své zapojení v řešení mezinárodních otázek. Velká Británie se od vydání strategické koncepce v roce 2010, jejímž cílem byla řada úsporných opatření, potýká s problémy s jejím naplněním nejen v kontextu financování, ale také požadovaných schopností britských ozbrojených sil. Současné situaci nepřidává ani rozhodnutí britského ministra financí George Osborna, který požaduje po rezortu obrany ušetření alespoň 500 miliónů liber pro tento rok. Odborníci na tuto problematiku však tvrdí, že tato částka je pouze začátkem rozsáhlejších obranných škrtů, které má vláda v plánu a které by zamezily dosažení oné dvouprocentní hranice. Finální podobu obranné politiky pro následující roky určí vydání nové strategické koncepce, ke kterému by mělo dojít do konce tohoto roku společně se zprávou o veřejných výdajích (tzv. Spending Review), jež představuje přerozdělení financí jednotlivým rezortům pro funkční období stávající vlády.

Helmand
Ilustrační obrázek: Britský premiér David Cameron s vojáky působícími v afghánské provincii Helmand (zdroj: Independent).

Kontinentální Evropa

Norsko jako nepostradatelná součást NATO

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a zároveň bývalý norský premiér pochválil Norsko za jeho participaci v aktivitách Aliance. Během návštěvy své domoviny vyzdvihl nejen důležitost obrany severní hranice NATO, kde Norsko aktivně působí, ale také norskou účast na ochraně vzdušného prostoru Pobaltí, participaci v nových aliančních silách rychlé reakce či norské investice do nových schopností. Norská premiérka Erna Solberg po setkání s generálním tajemníkem zdůraznila ochotu podílet se na protiraketové obraně Aliance, a to i navzdory nevoli Ruska. Dle Stoltenberga však norský podíl nemusí zajít až k umístění protiraketových systémů na jeho území, ale může mít například podobu rozmístění radarů.

Summit G7 v Německu

Bavorsko hostilo schůzku čelních představitelů zemí G7 – zemí s nejvyspělejšími ekonomikami světa. Hlavním tématem se staly ekonomické sankce vůči Rusku, v němž došlo ke shodě mezi Spojenými státy, Velkou Británii a Německem. Sankce uvalené na Rusko mají nekompromisně zůstat v účinnosti do doby, než Rusko přestane podnikat kroky vedoucí k deeskalaci krize na Ukrajině a začne respektovat její územní celistvost. Svým chováním si Rusko vysloužilo i vyloučení z tohoto sdružení. Dalším bezpečnostním tématem byla situace v Iráku a boj proti Islámskému státu. Summitu se účastnil i irácký premiér al-Abadi, který již před příjezdem kritizoval činnost koalice bojující proti ISIS. Dle al-Abadiho nedělají koaliční státy dost a nejsou ochotny do bojů nasadit větší zdroje.

Velkým tématem summitu se rovněž stala otázka ochrany životního prostředí. Došlo historicky poprvé ke shodě všech účastníků summitu, kteří se rozhodli podpořit snížení uhlíkové stopy. Dohoda o snížení emisí skleníkových plynů až o 70 % vyjasňuje postoj zemí G7 před jednáním o klimatu, které proběhne v tomto roce v Paříži pod hlavičkou OSN. V problematice řešení řecké dluhové krize německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila ochotu projevit solidaritu vůči Řecku v případě, že Athény přistoupí k požadovaným ekonomickým reformám. Neochota Řecka zvýšit daně či snížit důchody blokuje finanční pomoc ve výši 7,2 miliardy eur.

Akce tohoto formátu se však neobešla bez protestů. Podle odhadů se do místa konání mělo sjet 4 000 až 8 000 protestujících. Na pořádek dohlíželo na 22 000 policistů, a summit se tak obešel bez vážnějších incidentů. Demonstrující, zejména z řad radikální levice, protestovali proti globalizaci či za zelenější politiku.

Severské země plánují akvizice nových stíhacích letounů

Finsko a Dánsko v současné době řeší náhradu svých starých stíhacích letounů. Dánsko směřuje v tomto měsíci k parlamentním volbám a rozhodnutí o nákupu lze tudíž očekávat od nového kabinetu do roku 2016. V hledáčku jako náhrada za stávající letouny F-16 je Lockheed Martin s letounem F-35A, Boeing s F/A-18 Super Hornet a evropský koncern Eurofighter se svým letounem Eurofighter Typhoon. Švédský výrobce Saab svou nabídku v tendru za 4,5 miliardy amerických dolarů stáhl. Vítěz by měl začít dodávat nové stroje Dánsku v roce 2020.

Naopak Finsko hledá náhradu za celkem 62 strojů staré verze F-18 Hornet. O zakázku v hodnotě až 11 miliard amerických dolarů se uchází pět zájemců, a to Eurofighter, francouzský Dassault se strojem Rafale, Saab s letounem JAS-39 Gripen, Boeing s letounem Super Hornet a Lockheed Martin s F-35. Konkrétní počet letounů není specifikován, nicméně podle bývalého velitele letectva pracujícího ve Výboru pro obranu dosavadní počet strojů odpovídal potřebám země. Vítěz by měl být znám do roku 2021. V rozmezí let 2025-2030 by pak měly nové stroje kompletně nahradit staré letouny F-18 Hornet.

Německo nakupuje nové komplety protivzdušné obrany

Ve výběrovém řízení na náhradu starých německých kompletů Patriot se proti sobě postavil modernizovaný systém Patriot od společnosti Raytheon a systém MEADS. Vítězem se stal MEADS, který vzniknul jako společný projekt Spojených států, Německa a Itálie. Přestože se ve výběru utkali stejní kandidáti jako v Polsku, zde nepochybně vyhrál 25% podíl zapojení Německa a německého průmyslu v programu MEADS.

mfc-meads-photo-main-h
Systém protivzdušné obrany MEADS (zdroj: Lockheed Martin).

Polsko zmodernizuje svoje tanky Leopard 2

Zpožděný program modernizace polských tanků Leopard 2 by měl postoupit do další fáze. Do výběrového řízení byla zařazena společnost Polska Grupa Zbrojeniowa a Zakłady Mechaniczne Bumar Łabędy. Do konce tohoto roku se očekává vyhlášení vítěze tendru a podpis smlouvy. Modernizace by se měla týkat tanků ve verzi Leopard 2A4 a podle původního modernizačního plánu by měly první modernizované tanky být k dispozici v roce 2017, což je velice optimistický scénář. Tento krok je součástí dlouhodobé modernizační iniciativy Polska, kterou značně ovlivnilo chování Ruska ve východní Evropě. Polsko i proto navýšilo své výdaje na obranu o 18 %, aby dle polského ministra obrany Tomasze Siemoniaka byla země připravena na možnou expanzi Ruska směrem na západ.

Severoatlantická aliance

Alianční cvičení s chytrou energií

Na počátku června proběhlo cvičení Severoatlantické aliance s názvem Capable Logistician 2015, které mělo otestovat širokou škálu energeticky efektivních řešení pro snížení nákladů během posilování interoperability mezi spojenci. Cvičení proběhlo v Maďarsku na základně Bakony Combat Training Centre a zúčastnilo se jej na 1 700 vojáků. Testováno bylo 50 druhů výbavy zaměřených na obnovitelnou energii, a to především větrnou a solární. Mezi ně patřila například izolace proti teplu a chladu, nízkoenergetické technologie na čištění vody, LED světla nebo malé přenosné palivové články pro alianční vojáky. Cílem tak bylo představit technologie, které by umožnily redukovat spotřebu paliva během nasazení ve vojenských operacích. Cvičení bylo součástí aliančního programu s názvem NATO’s Smart Energy, který běží již od roku 2011.

Rozsáhlé cvičení spojenců BALTOPS 2015

Další z námořních cvičení Aliance se odehrálo v Baltském moři během první poloviny června. Akce s názvem BALTOPS 2015 se zúčastnilo 14 aliačních zemí společně s partnerskými státy Finskem, Švédskem a Gruzií. Spojenci, kteří byli zastoupeni 5 600 vojáky, tímto cvičením demonstrovali svou schopnost ubránit oblast Pobaltí, ať již skrze ponorkový boj, obranu vzdušného prostoru či zachycení podezřelých plavidel. Při cvičení bylo nasazeno 49 lodí, 61 letounů a jedna ponorka. Součástí cvičení také bylo kombinované obojživelné vylodění 700 amerických, finských a švédských vojáků. Přestože se do role vedoucí země postavily Spojené státy, veškerý chod události měli na starost alianční zaměstnanci v čele s velitelem námořních sil NATO viceadmirálem Jamesem Foggem. Dle jeho slov je unikátnost cvičení ve faktu, že zapojuje námořní pěchotu ze čtyř různých zemí. Foggo zároveň upozornil na důležitost cvičení zaměřených rovněž na proti-minové aktivity, a to hlavně z důvodu velkého množství nevybuchlé munice na dně Baltského moře. Cvičení BALTOPS, které není  zaměřeno proti specifické hrozbě, je pořádáno již od roku 1971.

BALTOPS 2015
Obojživelné manévry spojenců v rámci cvičení BALTOPS 2015 (zdroj: NATO).

Pokrok v aliančním programu AGS

Začátkem června sjel z výrobní linky v San Diegu první z pěti aliančních bezpilotních letounů, a to Global Hawk Block 40, jenž je součástí programu Alliance Ground Surveillance Program (AGS). Ten Alianci umožní trvalý dohled nad situací na bojišti u širokého spektra operací jak v dlouhých vzdálenostech, tak i v jakémkoli počasí. AGS systém, jenž je v současnosti žádán patnácti členskými zeměmi, by měl dosáhnout plných operačních schopností do konce roku 2017. Bezpilotní letouny budou následně řízeny z italského operačního centra v Sigonelle. Podrobný popis vlastností letounu je k přečtení zde.

První nasazení sil velmi rychlé reakce

Nové alianční síly rychlé reakce, tzv. spear-head forces byly v červnu poprvé nasazeny, a to v rámci cvičení Noble Jump v polské Zagani. Po dobu deseti dní podstoupilo vojenské manévry na 2 100 vojáků z devíti členských zemí NATO. Cvičení mělo za cíl otestovat připravenost těchto sil za bojových podmínek a ujistit spojence, že celý koncept funguje v případě vyhlášení krize. Mezi nasazenými ozbrojenými složkami v západním Polsku byly vzdušné síly z České republiky a Nizozemí, mechanizované jednotky z Německa a Norska, polské a litevské speciální síly, belgické dělostřelectvo, americké helikoptéry a maďarská jednotka civilně-vojenské spolupráce. Cvičení Noble Jump patřilo do série akcí Allied Shield, jehož součástí jsou mimo jiné i výše zmíněné manévry BALTOPS.

Evropská unie

Přehodnocení vztahů s Ruskou federací

Podle poslanců Evropského parlamentu (EP) je načase přehodnotit dosavadní evropské vztahy s Ruskem, které dle nich byly narušeny ruským porušením demokratických principů, základních hodnot a mezinárodního práva při anexi Krymu. Ve prospěch nové rezoluce hlasovalo v Evropském parlamentu 494 europoslanců, proti se postavilo 135 zákonodárců. Europoslanci se shodli na tom, že EU musí vyslat Rusku jasný vzkaz reprezentující odhodlání vůči jeho chování. EP proto vyzval Evropskou komisi, aby vyčlenila odpovídající finanční prostředky na konkrétní projekty pro boj s ruskou propagandou a dezinformacemi uvnitř EU. Stejně tak je EP nakloněn zřízení koordinovaného mechanismu, který by sledoval finanční, politickou či technickou podporu poskytovanou Ruskem směrem k evropským politickým stranám a dalším organizacím. EU byla rovněž pohoršena zveřejněním ruské černé listiny zakazující 89 politiků a úředníkům z EU vstup na své území. Poslanci zdůraznili, že spolupráce s Ruskem může být obnovena až tehdy, bude-li Kreml respektovat územní celistvost a suverenitu Ukrajiny včetně Krymu a implementuje Minské dohody v plné výši.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *